Tentokrát mi do oka padl film, o kterém toho zatím moc nevíme, nicméně trailer k filmu je velmi působivý. V poslední době jsem se v pár válečných filmech, od kterých jsem očekával kvalitu, velmi zklamal. Asi si dobře pamatujeme, jak moc negativních recenzí dostal např. americký velkofilm Fury (Železná srdce), který podle mě, i přes velký potenciál techniky, herců a jejich výkonů, ve výsledku dopadl opravdu bídně a německé i americké vojáky v podstatě prezentoval jako úplné hlupáky. Zaměřme se však na nový počin z ruské produkce - film T-34.

Foto: Hlavní ,,záporák" filmu, německý důstojník Klaus Jäger

Film T-34 nabízí detailně propracované, špičkově vypadající efekty dopadů střel, výbuchů a dalších akčních scén, které u hollywoodské produkce nevidíme, takže je jistě na co se těšit. Vzhledem k názvu filmu je jasné, jaké je hlavní téma a co od filmu můžeme očekávat. Tvůrci T-34 popisují příběh filmu takto:

Psali jsme:V novém filmu Útok z hlubin se objeví opravdová jaderná ponorka

Foto: Ruská posádka tanku

Poručík Ivuškin a řidič Vasilenok jsou tankisté Rudé armády. Po německém napadení Sovětského svazu jsou vrženi do obrany své vlasti. Po tankové bitvě s německou jednotkou pod velením Klause Jägera se stanou na dlouhé 3 roky válečnými zajatci. Na jaře 1944 Jäger velí výcvikovému centru u Ohrdrufu, kde se všichni tři opět setkávají. Ivuškin po celou dobu v zajetí pečlivě plánoval útěk. A Jäger je poslední překážkou, která mu stojí v cestě.

Pro naše čtenáře bude jistě zajímavostí, že natáčení tohoto filmu probíhalo i zde, v České republice!  Natáčelo se mj. v Terezíně, v Lokti na náměstí T. G. Masaryka a bývalém vojenském prostoru pod zříceninou hradu Klenová.

Foto: Tank T-34 / 76 v ruském muzeu Kubinka

Hlavní hrdina filmu - střední tank T-34

T-34 byl sovětský střední tank vyvinutý na přelomu 30. a 40. let 20. století. V době svého vzniku byl podle amerického autora Stevena Zalogy nejlepším středním tankem na světě.

 V čase zahájení války nacistického Německa proti Sovětskému svazu (operace Barbarossa), tedy dne 22. června 1941, nebyly německé tanky z hlediska technických parametrů schopny se tomuto sovětskému tanku úspěšně postavit v boji. Teoreticky je překonával výzbrojí i pancéřováním. V průběhu druhé světové války jej překonaly až novější stroje jako německý Panther z roku 1942 a po vylodění spojenců americký tank M26 Pershing z roku 1944, který byl ovšem v té době řazen mezi těžké tanky.

V době svého prvního nasazení představovaly tanky T-34 zcela novou kvalitativní třídu v rámci tankových konstrukcí. Německé tanky typů Pz I, vyzbrojené dvěma kulomety, Pz II s 20mm kanónem, Pz 35(t), Pz 38(t) a Pz III s 37mm kanónem jej vůbec nemohly ohrozit, neboť nedokázaly prostřelit jeho pancíř ani z těsné blízkosti. Poněkud lépe si vedly nové Pz III s 50mm kanónem a stíhač tanků Panzerjäger I, které mohly prostřelit některé slabší části zadního pancíře. Nejlépe na tom byly tanky typu Pz IV, vyzbrojené krátkým 75mm kanónem a útočná děla Stug III (ve verzích A až E), které dokázaly nablízko prostřelit zadní i boční pancíř a při velkém štěstí údajně i čelní.

Nejdříve se ale musely tak blízko dostat, což nebylo zas až tak jednoduché, protože 76mm kanón T-34 bez problémů probíjel čelní pancíř všech těchto strojů i na velkou vzdálenost. Německé tanky vedly ve vedlejších parametrech, technice a její kvalitě. Všechny měly vysílačky, jejich vnitřní bojový prostor nebyl tak stísněný, měly kvalitnější zaměřovací techniku a lépe řešený výhled ven. Také byly spolehlivější. Na druhou stranu ale tyto rozdíly v sekundárním vybavení nehrály v případě střetnutí příliš velkou roli. V roce 1941 T-34 prostě neměl soupeře.

Video: T-34 oficiální trailer / YouTube