Bojová vozidla pěchoty (BVP) představují jednu z nejoblíbenějších kategorií obrněné techniky, která prokázala svou hodnotu i v reálných bojích. Armády proto své mechanizované jednotky modernizují a pořizují pro ně moderní BVP, což je případ i České republiky a její akvizice BVP CV-90.

Foto: BMPV-64 | Ukroboronprom

Psali jsme:Šok na obloze: Rafale Marine se stává létající benzínkou pro Super Hornety US Navy

Bojová vozidla pěchoty se vysoce osvědčují i v současném ukrajinském konfliktu, ve kterém jsou nasazována v obrovských počtech. Převážně ale jde jen o starší typy BMP-1 a BMP-2 sovětské provenience, která jsou již pro moderní boj nepostačující. A to i na ukrajinské straně, která sice díky pomoci západních států získala západní BVP, ale zatím v nižších počtech, takže tvoří jen menší část výzbroje ukrajinských mechanizovaných útvarů. Ukrajina přitom již před válkou mohla mít ve své výzbroji BVP, které odpovídá i moderním západním typům. Takovým BVP je dnes poněkud zapomenuté vozidlo BMPV-64.

Bojové vozidlo BMPV-64

Bojové vozidlo BMPV-64 bylo výsledkem poněkud atypické situace. Ukrajinská armáda totiž po rozpadu Sovětského svazu a etablování samostatné Ukrajiny zdědila velké množství tanků T-64. Tyto kdysi přelomové tanky určené pro elitní útvary sovětské armády byly přitom vyvinuty a produkovány právě na Ukrajině, v závodě B.O. Malyševa v Charkově. Na Ukrajině byly nadto i motory 5DF, určené pro tyto tanky. I proto se tank T-64 stal páteřním typem tanku nově vzniklé ukrajinské armády, která měla k dispozici zhruba 2000 tanků tohoto typu. Tak velké množství tanků ale tehdejší ukrajinská armáda nepotřebovala, a provozovala z nich jen menší část. I proto se závod B.O. Malyševa pokusil přestavět nadbytečné tanky přestavět, a výsledkem bylo bojové vozidlo BMPV-64.

Izraelská inspirace 

Ukrajinští konstruktéři se při konstrukci vozidla BMPV-64 inspirovali v Izraeli. Izraelská armáda totiž v té době s úspěchem používala obrněná vozidla Achzarit. To přitom byly jen přestavěné kořistní tanky T-55, ze kterých byla sňata věž s kanonem, a bylo u nich posíleno pancéřování. Výzbroj pak představovaly pouze kulomety. Výsledkem byly mimořádně odolné obrněné transportéry. Obrněné transportéry Achzarit se osvědčily, a to především pro svou vysokou odolnost. 

I proto na typ Achzarit Izrael navázal současným typem Namer, který vychází z moderního izraelského tanku Merkava. Úspěch těchto těžkých obrněných transportérů postavených na bázi tanků pak inspiroval i zahraniční konstruktéry, takže vzniklo hned několik dalších, obdobných typů.

Psali jsme:Kdo by to čekal? Katar zachraňuje Ukrajinu německými děly

Specifika ukrajinského typu

Obdobně při konstrukci svého typu BMPV-64 postupovali i Ukrajinci. Z tanku T-64 byla sňata věž vyzbrojená kanonem ráže 125 mm. Dík tomu byla ušetřena hmotnost, a stejně tak byl získán nový prostor, původně určený pro nesení této věže a zásoby munice.

Důležitým krokem bylo přemístění motoru do přední části vozidla. Opět – po vzoru izraelských tanků Merkava. Tento krok ovšem výrazně zvýšil čelní odolnost. V zádi vozidla tak vznikl prostor pro výsadek. Je třeba zmínit, že tento prostor byl vyšší a ergonomicky lépe disponovaný než prostor pro výsadek u vozidel BMP-1 a BMP-2. Nabízel proto pro výsadek mnohem lepší pracovní podmínky.

Vstup do tohoto prostoru zajišťovaly pohodlné, rozměrné dveře. I to byl pokrok proti vozidlům BMP-1/2 a především typu BMP-3, u kterého se výsadek dostává do svého prostoru nízkým tunelem umístěným nad motorem v zádi vozidla. Ukrajinské vozidlo BMPV-64 se ale od svých izraelských vzorů výrazně odlišovalo. Zatímco izraelské typy Achzarit a Namer jsou vyzbrojené pouze kulomety, BMPV-64 dostalo poměrně silnou výzbroj. Tu tvořila lehká bezosádková věž vybavená kanonem 2A72 ráže 30x165mm, a spřaženým kulometem PKTM ráže 7,62 mm. 

Vedle toho bylo BMPV-64 představeno s mnohem rozměrnější věží, ve které byl osazen kanon 2A42, a spřažený kulomet 7,62 mm. Stejně tak tato věž dostala i odpalovací zařízení pro PTŘS, ale také automatický granátomet AGS-17. V jedné verzi tato věž dokonce nesla navíc ještě lehký kanon GŠ-23 ráže 23 mm. Díky tomu, že vozidlo BMPV-64 převzalo podvozek a trup z tanku, bylo velmi dobře chráněné, a to především ve srovnání se slabě pancéřovanými BMP-1/2. Ochranu dále zesilovalo přídavné dynamické pancéřování převzaté z modernizovaného tanku T-64 BV.

Jako zajímavost lze uvést, že vedle vozidla BMPV-64 obdobným způsobem na bázi tanku T-64 vznikla celá řada vozidel UMP-64, které měly sloužit jako nosič různých nástaveb (samohybný minomet, lehký protiletadlový systém), případně jako zásobovací vozidlo. Vzniklo dokonce poměrně kuriózní vozidlo BMPT-K-64, které používalo korbu z tanku T-64, ta ale byla osazena na kolový podvozek 8x8, takže vznikl svébytný, těžce pancéřovaný kolový obrněný transportér.

Nerealizované sny 

Postupným vývojem se z typu BMPV-64 stalo poměrně kvalitní vozidlo. A to přitom vývoj probíhal ve složitých ekonomických podmínkách. Představou závodu A. Malyševa, a stejně tak i části ukrajinské generality, bylo přestavět minimálně část tanků T-64 ukrajinské armády. Počítalo se i s exportem, který měl být zaměřen především na africké země (vedla se obchodní jednání s Angolou), ale i na některé asijské státy.

Bohužel, nic z toho se nerealizovalo. Ukrajina v té době totiž zápasila s ekonomickou krizí pramenící z rozpadu Sovětského svazu a jeho ekonomických struktur. Ukrajina, uchlácholená garancemi vyplývajícími z Budapešťského memoranda, navíc v té době přikládala rozvoji svých ozbrojených sil jen nižší význam, a na obranu vydávala pouze okolo 1% HDP. Početní stavy armády proto byly spíše redukovány, a nové zbraňové systémy prakticky nebyly nakupovány. A to se nakonec týkalo i bojového vozidla BMPV-64. I přesto, že se jednalo 

o produkt domácího zbrojního průmyslu a bylo možno pro něj využít přebytečné tanky, ale i jednotlivé komponenty z výzbroje ukrajinské armády, pro ukrajinskou armádu se nakonec BMPV-64 ukázalo jako až příliš drahé. Objevila se také kritika jeho hmotnosti, mnohem vyšší než u vozidel BMP-1/2. Nakonec proto nebyla zakoupena žádná BMPV-64, ale stejně ani tak žádné další z této početné rodiny vozidel vzniklé na bázi tanku T-64.

BMPV-64 z dnešní perspektivy

A to je z dnešního pohledu bezesporu škoda. Pokud se totiž na vozidlo BMPV-64 podíváme ze současného pohledu, pak vidíme, že svými rozměry, ale i svou hmotností cca 35 tun odpovídá moderním BVP. Mezi nimi by dokonce patřilo mezi ty lehčí, protože např. CV-90 ve své poslední verzi Mk.IV dosahuje hmotnosti 37 tun, a nejmodernější BVP pak dosahují hmotnosti 45-48 tun.

Také pancéřování, zachované z tanku T-64 a posílené dynamickou ochranou, zajišťovalo BMPV-64 ochranu odpovídající západním BVP. Byl to obrovský pokrok oproti vozidlům BMP-1/2. Stejně tak i prezentovaná výzbroj vozidla BMPV-64, resp. její část – kanon 2A42 ráže 30 mm, spřažený kulomet PKTM ráže 7,62mm, odpalovací zařízení pro PTŘS by odpovídala výzbroji nejen vozidel BMP-2, ale i moderních západních BVP.

V případě realizace tohoto programu by ukrajinská armáda disponovala cca 300-500 bojovými vozidly BMPV-64 (takovéto počty byly původně plánovány). A to za přijatelnějších ekonomických podmínek než v případě akvizice nějakého západního BVP. Bojová vozidla BMPV-64 by byla zásadní posilou pro ukrajinské mechanizované jednotky, a válka na Ukrajině by pak možná vypadala poněkud jinak.

Memento dosud živé 

Na první pohled by se mohlo zdát, že vozidlo BMPV-64 je již pouze historií. Válka totiž významně poškodila výrobní kapacity závodu B.O. Malyševa, ale i některých dalších menších zbrojních firem, které na tomto programu měly participovat. A přesto tomu tak není. Určité výrobní kapacity k tanku T-64 a tedy i k vozidlu BMPV-64 totiž na Ukrajině zůstaly dosud zachovány. Ukrajinci také prokázali značnou schopnost produkovat vojenskou techniku i ve složitých válečných podmínkách.

Ukrajina navíc stále disponuje nemalými počty tanků T-64. Pro výrobu vozidel BMPV-64 by také bylo možno využít i nebojeschopné tanky, případně jejich komponenty. I to by výrobu vozidel BMPV-64 zjednodušovalo a zlevňovalo. Ukrajinská armáda přitom taková vozidla i nadále potřebuje. Je totiž zřejmé, že tanky T-64 budou muset sloužit ještě řadu let. Vozidla BMPV-64 by mohla sloužit spolu s tanky T-64, a tato vozidla postavené na jednom podvozku by tvořila kompaktní jednotky. A přitom by bylo možno využít techniku a kapacity, které již na Ukrajině jsou. Výroba vlastního BVP na bázi vozidla BMPV-64 by proto pro Ukrajinu byla značným přínosem, a je stále aktuální.

Příležitost i pro Českou republiku 

Program takového, byť poněkud atypického BVP by mohl být zajímavý i pro Českou republiku. Také Česká republika má bohaté zkušenosti s tzv. východní technikou. Česká republika dokonce tyto své schopnosti v posledních letech navýšila. České firmy (především Excalibur army) dokázaly vytvořit modernizované vzory starší sovětské techniky, např. tanku T-72, ale i vozidel BMP-1/2, a slaví s nimi nemalé exportní úspěchy. A to nejen na Ukrajině, ale také v různých rozvojových zemích.

Svého času to dokonce vypadalo, že jedna z českých zbrojních firem, státní podnik VOP CZ, se bude angažovat i v otázce revitalizace tanků T-64 pro ukrajinskou armádu. Bylo by to patrně náročné, a to i proto, že české firmy nemají přímé zkušenosti s T-64. Ale vzhledem k tomu, že v ČR jsou zde zkušenosti s technicky příbuzným tankem T-72, realizovatelné by to bylo. Tento program nakonec nebyl uskutečněn. Možná by ale stálo za to se k myšlence zhodnocení tanků T-64, ale i k stavbě bojových vozidel BMPV-64 vrátit. Bylo by to přínosné jak pro Ukrajinu, tak i pro Českou republiku. 

Zdroj: tanks-encyclopedia.com, tanknutdave.com