Ukrajina obdržela technickou dokumentaci k vývoji a výrobě systémů PVO FrankenSAM. Již přes tři roky bránící se Ukrajina je tak schopná vyrábět moderní a schopné systémy PVO.

Foto: FrankenSAM v podobě upraveného Buk-M1 schopného nést rakety Sea Sparrow | Ukrajinské letectvo

Psali jsme:Precizní práce osádky ženijního vozidla AEV 3 Kodiak

„Technická dokumentace některých projektů již byla předána ukrajinské straně. Nyní jsme schopni vyvíjet a vyrábět tyto systémy na vlastní pěst,“ vypověděl Oleksandr Kamyšin, hlavní poradce prezidenta Ukrajiny pro strategický průmysl. A co to je vlastně FrankenSAM?

Projekt FrankenSAM, který se skládá ze slov Frankenstein a SAM (surface-to-air missile – raketa země-vzduch), je společný projekt Ukrajiny a Spojených států amerických, jehož cílem bylo vyřešit nedostatek raket sovětské provenience v letech 2022–2023. V rámci projektu byly vyvinuty tři verze, a sice krátkého dosahu, středního dosahu a dalekého dosahu. Každá verze integruje původní sovětský systém PVO pro použití západních raket země-vzduch.

První dva systémy byly odhaleny v říjnu 2023 a jednalo se o systém krátkého a středního dosahu. První systém využíval nespecifikovaný sovětský podvozek uzpůsobený k odpalování moderních amerických raket AIM-9M Sidewinder. Druhý systém středního dosahu využíval platformu sovětského systému Buk-M1 k odpalování raket RIM-7 Sea Sparrow.

V říjnu 2023, podle New York Times, se také americkým technikům podařilo integrovat rakety Patriot na sovětský podvozek, čímž vznikl FrankenSAM dalekého dosahu. Systém využívá zřejmě nespecifikovaný ukrajinský podvozek i radar.

Psali jsme:Aerosaně aneb obrněnec na lyžích

Foto: Nejčastěji se k modernizaci využívá platforma Buk-M1 | Wikimedia Commons / Public domain

Co se týče systémů FrankenSAM, zdá se, že nejvyráběnější verzí je a bude úprava sovětských systémů Buk-M1. Může se zdát, že úpravou se sice systém „zhorší“ – původní rakety 9M38 jsou schopné ničit vzdušné cíle na vzdálenost 32 kilometrů a až do výšky 20 kilometrů. Zatímco raketa Sea Sparrow dokáže zasáhnout cíle „pouze“ na vzdálenost 20 kilometrů a do výšky 15 kilometrů, ve skutečnosti se ale jedná o krok vpřed – Ukrajina totiž již nedisponuje raketami 9M38, zatímco Západ je schopný Ukrajině dodat velké množství raket Sea Sparrow. Modernizací se také snížilo množství vezené munice z původních čtyř raket 9M38 na tři rakety Sea Sparrow.

Ukrajinská PVO se potýkala se značnými problémy. Po rozpadu Sovětského svazu totiž Ukrajina sama rakety pro své systémy PVO nevyráběla a využívala sovětské zásoby, případně před rokem 2014 nakupovala rakety z Ruska.
Podle dostupných informací jen mezi 24. únorem 2022 a srpnem 2023 odpálilo Rusko na Ukrajinu více než 6,5 tisíce raket a více než 3,5 tisíce útočných dronů. Podle Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) se Ukrajině podařilo zničit zhruba 90–95 % přilétávajících raket a dronů, ovšem za cenu vyčerpání většiny svého protivzdušného arzenálu. Zpočátku ukrajinskou PVO podporovaly především bývalé státy Varšavské smlouvy, které na Ukrajinu posílaly své systémy PVO sovětské provenience i rakety, například Česká republika Ukrajině poskytla 22 systémů protivzdušné obrany sovětské provenience, a sice 6 vozidel Strela-10M a 16 vozidel 2K12 Kub. To ovšem nestačilo a Západ začal Ukrajině posílat moderní západní systémy PVO v podobě systémů NASAMS, Patriot, ASPIDE či IRIS-T. Nicméně moderní systémy PVO jsou poměrně drahé, a tak modernizace sovětských systémů, pro které již není prakticky možné sehnat munici, je výrazně levnější. Podle amerických techniků nebyla modernizace systémů Buk-M1 až tak náročná. Podle amerických techniků bylo nejnáročnější spárovat moderní západní radary se sovětskou technikou a označování cílů na radaru. Musel tak být vytvořen unikátní software, který dokázal propojit sovětský podvozek se západními radary.

Podle ukrajinské strany se v současnosti systémy FrankenSAM využívají především k ochraně strategických energetických cílů, jako jsou elektrárny či rozvodny elektrické sítě.

Zdroj: militarnyj.com, zona-militar.com