Ve světle neutuchajícího konfliktu, kde se střetávají nejen zbraně, ale i zpravodajské služby, přišla ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) s dramatickým prohlášením. V úterý 11.11.2025 oznámila, že zmařila údajný spiknutí, jehož cílem bylo unést ruský vojenský letoun a odletět s ním do Rumunska. Tvrdí, že se jednalo o velkolepou anglo-ukrajinskou provokaci, která mohla mít dalekosáhlé geopolitické důsledky a eskalovat již tak vypjatou situaci.

Foto: MiG-31 | Ruské Ministerstvo obrany

Psali jsme:Navy SEALs - Námořní, vzdušné a pozemní týmy Námořnictva USA

Operace "MiG-31 a Kinzhal": Detaily Údajného Spiknutí

Podle detailů, které zveřejnila FSB, stál za touto operací "ukrajinské ministerstvo obrany a jeho britští nadřízení". Cílem nebyl ledajaký stroj, ale "ruský výškový nadzvukový stíhací letoun MiG-31, který nese hypersonickou střelu Kinzhal". Samotný výběr cíle naznačuje vysoké sázky: MiG-31 je ikonický stíhač-přepadový letoun s impozantními schopnostmi, a především, je nosičem jedné z nejobávanějších ruských zbraní – hypersonické střely Kinzhal. Získání takového letounu a jeho klíčové výzbroje by pro jakoukoli západní zpravodajskou službu představovalo nesmírnou zpravodajskou hodnotu.

FSB obvinila Kyjev, že se pokoušel o "nábor ruských pilotů", kterým prý sliboval neuvěřitelnou odměnu: 3 miliony dolarů a občanství v blíže nespecifikované západní zemi. Taková suma a vidina nového života daleko od válečné zóny by mohly být pro některé lákavou motivací, což svědčí o hloubce a sofistikovanosti, s jakou měl být údajný plán připraven.

Provokace Směrem k NATO?

Údajný plán byl navržen s mrazivou přesností. Letoun měl být pilotován směrem k základně NATO v Constanțě v Rumunsku, strategicky umístěné na pobřeží Černého moře. Zde by, podle verze FSB, byl "sestřelen" systémy protivzdušné obrany. Tato část tvrzení je obzvláště znepokojivá a vyvolává řadu otázek. Proč by měl být letoun sestřelen, pokud by se jednalo o přeběhlíka? A co by to znamenalo pro vztahy NATO a Ruska, kdyby vojenské letadlo s hypersonickou střelou bylo sestřeleno poblíž alianční základny? FSB zjevně naznačuje, že cílem byla masivní provokace, která by mohla destabilizovat celý region.

FSB s hrdostí prohlásila, že "zmařila plány ukrajinských a britských služeb na organizaci rozsáhlé provokace". Jako důkaz státní média zveřejnila video FSB, na němž ruský voják se zakrytou tváří vypovídá o obdržení e-mailu od ukrajinského zpravodajského agenta, který se ho snažil naverbovat do spiknutí. Autenticita a kontext takovýchto videí jsou však v informační válce často předmětem spekulací a pochybností.

Psali jsme:Návrat raketometů do Armády ČR: Těžké dělostřelectvo si udržuje význam

Psali jsme:Tomáš Pojar: Pokud nová vláda nedodrží navyšování rozpočtu na obranu, hrozí konflikt s Trumpem

Psali jsme:Evropský sociální stát jako strategická síla: Odpověď na americký protekcionismus

Ruská Odveta a Historický Kontext

V reakci na údajný pokus o únos FSB uvedla, že ruské ozbrojené síly podnikly údery proti ukrajinskému vojenskému zpravodajskému centru a letišti v Kyjevské a Chmelnické oblasti. Tyto údery jsou prezentovány jako okamžitá a přímá odpověď na údajnou západní agresi a pokusy o destabilizaci.

Tato událost se však neodehrává ve vakuu a má své znepokojivé precedenty. V srpnu 2023 došlo ke skutečné dezerci ruského vojenského vrtulníkového pilota Maxim Kuzminova, který s vrtulníkem Mi-8 přistál na Ukrajině. Tato operace byla úspěšně organizována kyjevskými bezpečnostními službami. Kuzminovova posádka o jeho záměrech nevěděla a bohužel přišla o život, když se snažila uniknout – fakt, který potvrdily Kyjev i Moskva. Tragický osud Kuzminova se však uzavřel v únoru 2024, kdy byl nalezen mrtvý ve Španělsku za záhadných okolností.

Případ Kuzminova ukazuje, že snahy o získání ruské vojenské techniky a personálu nejsou pouhou fikcí, ale součástí komplexní zpravodajské války. Zároveň však jeho osud podtrhuje extrémní rizika, která jsou s takovými operacemi spojena. Tvrzení FSB tak nyní stojí v kontextu, kde jsou podobné operace proveditelné, což jim dodává určitou míru věrohodnosti, byť detaily se mohou zdát přehnané nebo propagandisticky upravené.

Závěr: Neviditelná Válka Zpravodajských Služeb

Současné tvrzení FSB přidává další, potenciálně výbušnou vrstvu do již tak napjatých vztahů a intenzivní špionážní války mezi Ruskem a Ukrajinou, s nevyhnutelnými dopady na mezinárodní bezpečnost a důvěru. Ať už se jednalo o reálnou hrozbu, o pečlivě připravenou dezinformační kampaň, nebo o kombinaci obojího, jedno je jisté: válka se dnes nevede jen na bojištích, ale i v zákulisí, kde se zpravodajské služby snaží získat převahu pomocí těch nejrafinovanějších, a někdy i nejpřekvapivějších, metod. Zda se nám kdy podaří odhalit plnou pravdu o údajném spiknutí s MiG-31, zůstává nejisté, ale jeho příběh již nyní rezonuje ve světě, kde je důvěra vzácným zbožím a podezření všudypřítomné.

Zdroj: The Moscow Times