Robotický komplex byl podle neoficiálních informací ruské armády bojově nasazen v Sýrii. Hovoříme o multifunkčním robotickém komplexu Uran-9, který je vybaven bojovým modulem s 30mm kanónem, protitankovými naváděnými střelami a kulometem ráže 7,62mm. Pro Uran-9 jde o další fázi testování tentokrát ve skutečných bojových podmínkách.

Foto: Ruský bojový robot Uran-9 v Sýrii | YouTube

Diskuse o použití Uran-9 v Syrské arabské republice se vedly již dříve. Na jaře tohoto roku byla zveřejněna zpráva zástupce vedoucího generálního štábu Ozbrojených sil Ruské federace, v níž se uvádí, že vývojáři bojového robota během provozu stroje v Sýrii odstranili hlavní nedostatky a stroj je připraven k použití v ozbrojených silách RF. Bojový robot Uran-9 je ve skutečnosti víceúčelová platforma, na kterou lze, v závislosti na úkolu který se má vyřešit, nainstalovat různé typy zbraní. Komplex může navíc fungovat autonomně i pod kontrolou vojenského operátora. V Sýrii byl Uran-9 provozován v obou těchto možnostech boje.

Psali jsme:Německé druhoválečné těžké odminovávací vozidlo Räumer - S

V Sýrii byl robotický systém Uran-6 nasazen například při osvobozování syrského města Palmýra.

Video: Ruský bojový robot Uran-9 v akci / YouTube

Uran-9 je pásový bojový robot, který spadá do kategorie pozemních bojových bezosádkových vozidel UCCG (Unmanned Combat Ground Vehicle). Stroj váží 10 tun a v základu se počítá s 30mm rychlopalným kanónem 2A72, spřaženým 7,62mm kulometem a deseti řízenými střelami. Kanón má kadenci 350 až 400 ran/min.

Foto: Dálkově ovládané bojové vozidlo Uran-9 | Flickr.com se souhlasem majitele

Psali jsme:První sovětský AWACS: Tupolev Tu-126

Robota pohání naftový motor JaMZ 5347-16 o výkonu 300 kW, maximální rychlost je 35 km/h a dojezd 200 km. Senzorové vybavení podle výrobce umožňuje teoreticky vést bojovou činnost na 5000 m ve dne a 3500 m v noci.

Foto: Komplex Uran-9 | Wikimedia Commons

Odborníci při zkušebním provozu vozidel Uran-9 zjistili řadu nedostatků v oblasti řízení, mobility, palebné síly i zpravodajských a pozorovacích funkcí. Byla odhalena nízká spolehlivost jeho podvozku, nestabilita provozu 30mm kanónu a poruchovost tepelného kanálu optické stanice. Za vážný nedostatek byla armádou označena neschopnost efektivní palby za jízdy. Ruská armáda se po době určitého přešlapování, testování a odmítání začla dálkově ovládanými bojovými vozidly Uran-9 vyzbrojovat. Podle zástupce náčelníka generálního štábu ruské armády generálporučíka Igora Makuševa byly všechny dříve zjištěné nedostatky vozidla Uran-9 odstraněny a stroj je nyní plně připraven k použití u jednotek.