Ještě před pár lety se o demografii v Rusku mluvilo hlavně jako o otázce rodinné politiky, důchodů a zdravotnictví. Teď se ale tón mění. Podle britské vojenské rozvědky (UK Defense Intelligence) Kreml nově rámuje úbytek obyvatelstva jako strategickou výzvu – tedy problém, který se dotýká schopnosti státu fungovat, růst i vést dlouhodobý konflikt.

Foto: Ruští vojáci bojující na Ukrajině | TASS

Psali jsme:Západ 2021: Největší ruské vojenské cvičení podrobně

A není to jen rétorika. V posledních měsících se objevují signály, že ruské vedení začíná demografii vnímat jako „tvrdý“ faktor moci: kolik bude pracovníků, kolik vojáků, kolik daňových poplatníků – a kolik lidí vůbec zůstane, aby ten systém udrželo.

Putin: „Výsledek“ je strategický cíl

Dne 21. ledna 2026 měl ruský prezident Vladimir Putin na jednání s členy vlády k demografické politice zdůraznit, že dosažení výsledků je klíčový strategický cíl, kterému Rusko čelí. Už to samo o sobě ukazuje posun: demografie se posouvá z „dlouhodobého trendu“ do kategorie „státní priority“.

Navíc to navazuje na Putinovo vyjádření z 8. prosince 2025, kdy otevřeně přiznal, že dosavadní kroky nestačí:
„Opatření, která už byla přijata v demografickém rozvoji, jsou nedostatečná… negativní tendence přetrvávají, porodnost dál klesá.“

Tohle je důležité nejen kvůli obsahu, ale i kvůli tomu, že Kreml podobné věci tradičně komunikuje opatrně. Pokud prezident veřejně říká, že „negativní tendence přetrvávají“, znamená to, že problém je viditelný i v číslech, která nejde snadno „překrýt“ propagandou.

Psali jsme:Video: Stačí pár vteřin a jste odhaleni. Takhle vypadá moderní válka v roce 2026

Psali jsme:Od selhání k adaptaci: Ruské vzdušné síly a evropská bezpečnost

Psali jsme:Konec ruských snů o letadlové lodi: bude Kuzněcov sešrotován a miliardové investice odepsány?

Proč se to zhoršilo: válka, odliv mozků a klesající porodnost

Ruský demografický problém není nový – země dlouhodobě čelí stárnutí populace a poklesu počtu obyvatel. Jenže po roce 2022 se do toho přidaly tři zesilující faktory:

1) Válečné ztráty: lidský kapitál mizí přímo na frontě

Podle uvedených informací dosahují ruské ztráty ve válce proti Ukrajině pravděpodobně přibližně 1 225 000 zabitých a zraněných. I když jde o kombinované číslo (KIA/WIA), dopad je obrovský:

• ztrácí se produktivní část populace,
• roste tlak na zdravotní a sociální systém,
• a klesá „demografická jistota“ rodin, které vnímají budoucnost jako rizikovou.

2) Emigrace: odchod mladých a vzdělaných

Od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022 mělo z Ruska odejít přibližně 1,3 milionu lidí – a podle dostupných popisů šlo často o mladší a dobře vzdělané Rusy. To je pro stát dvojitá rána:

• krátkodobě chybí pracovní síla v moderních oborech,
• dlouhodobě chybí lidé, kteří by zakládali rodiny a zvyšovali porodnost.

Jinými slovy: nejde jen o „kolik lidí odešlo“, ale kdo odešel.

3) Porodnost dál padá

Putin sám přiznal pokračující pokles porodnosti. A to je z demografického hlediska nejhorší kombinace: když země zároveň ztrácí lidi (válka, emigrace) a zároveň se rodí méně dětí, propad se časem násobí.

Proč je to „strategické“: ekonomika, armáda, stabilita

Demografie není jen tabulka. Je to základní infrastruktura státu.

Klesající a stárnoucí populace znamená:

• méně pracujících na jednoho důchodce,
• vyšší náklady na zdravotnictví a sociální systém,
• slabší domácí spotřebu,
• a menší schopnost inovovat.

Tohle jsou strukturální problémy – nejdou opravit jedním zákonem ani jedním „balíčkem podpory rodin“.

Pokud ubývá mladých mužů a zároveň roste odpor k válce, každá další mobilizační vlna je dražší: politicky, ekonomicky i společensky. A právě tady se demografie mění v bezpečnostní téma.

Společnost: Tlak na kontrolu a disciplínu

Když stát cítí, že mu „dochází lidské zdroje“, obvykle se snaží:

• omezit odchod lidí,
• zvyšovat kontrolu nad informacemi,
• a snižovat prostor pro nesouhlas.

Kontrola informací jako doprovodný jev: Tlak na WhatsApp

Do stejného obrazu zapadá i zmínka, že od ledna 2025 ruské úřady zesílily tlak na WhatsApp a obecně na zahraniční digitální platformy. Podle uvedeného kontextu jde o součást širší snahy utáhnout státní kontrolu nad informačním prostředím, která výrazně zesílila po zahájení plnohodnotné invaze v roce 2022 – s cílem omezit nesouhlas a kritiku války.

V praxi to dává logiku: když stát čelí kombinaci ztrát na frontě, odlivu mozků a klesající porodnosti, roste citlivost na jakýkoli „únik“ – lidí i informací. A právě digitální platformy jsou pro režim problém, protože umožňují organizaci, sdílení zpráv a rychlé šíření alternativního pohledu.

Může to Kreml rychle zastavit? Spíš ne

Podle UK Defense Intelligence jsou snahy ruského vedení zvýšit porodnost velmi nepravděpodobné, že by v krátkodobém horizontu zastavily pokles populace. A to je realistické: i kdyby se porodnost zvedla hned, „výsledek“ v podobě početnější pracovní síly se projeví až za 15–25 let.

Mezitím se problém kumuluje:

• válka dál spotřebovává lidské zdroje,
• emigrace se může obnovovat v dalších vlnách,
• a stárnutí populace běží setrvačností.

Závěr: Rusku se z demografie stává omezení moci

Nejzásadnější na celé věci je, že Kreml demografii přestává prodávat jako „rodinné hodnoty“ a začíná ji říkat nahlas jako strategickou slabinu. V zemi, která staví svou politiku na obrazu síly a odolnosti, je to nepříjemné přiznání: bez lidí není ekonomika, bez lidí není armáda – a bez lidí není ani stabilita režimu.

Zdroj: Defence Express