Zní to jako paradox války 21. století: obrněnec, který měl pomáhat Ukrajině, se najednou objeví v útoku na ukrajinskou vesnici. Na pokrovské frontě měly ruské síly podle dostupných informací použít ukořistěné transportéry M113 k útočné akci u vesnice Hryšynyne.

Foto: M113 v rukou rusů | Telegram

Záběry incidentu zveřejnil Serhii Sternenko – a to, co z nich a z následných zpráv vyplývá, je nepříjemně jednoduché: někdy nerozhodne pancíř, ale počasí, drony a to, kdo komu „uškrtí“ zásobování.

Mlha jako kryt: Jak se jim podařilo projít bez povšimnutí

Podle zpráv pomohla ruským jednotkám hustá mlha, díky které se měly přiblížit prakticky nepozorovaně. K postupu měly použít dva obrněné transportéry (M113) a jedno bojové vozidlo pěchoty.

Klíčový moment: měly překročit linii kontaktu a vjet do Hryšynyně, aniž by byly včas odhaleny. Přesně ten typ situace, kdy se obrana dozví „už jsou uvnitř“ až ve chvíli, kdy je pozdě na pohodlnou reakci.

Odpověď shora: Jeden M113 zůstal na místě

Jenže tahle kapitola neměla dlouhé trvání. Do hry vstoupily drony.

Operátoři dronů z jednotky Panama z 1. samostatné brigády teritoriální obrany (pojmenované po Ivanu Bohunovi) měli zasáhnout útočící techniku:

• jeden M113 byl zničen
• druhý M113 se stihl stáhnout
• zasaženo mělo být i bojové vozidlo pěchoty
• drony měly celkově eliminovat pět ruských pěšáků

Praktický závěr je až krutě přímočarý: i když se obrněná technika „protlačí“, drony často rozhodují o tom, jestli se ještě dokáže stáhnout.

Pokrovsk: Nejde jen o jednu vesnici, ale o logistiku

Analytici z DeepState popisují, že Pokrovsk je postupně „pohlcován“ a protivník vedle pěchoty aktivně nasazuje:

• obrněná vozidla
• prostředky elektronického průzkumu
• UAV operátory napříč oblastí

Nejdůležitější část ale zní: pomocí dronů měl nepřítel efektivně převzít kontrolu nad logistikou pokrovsko–myrnohradské aglomerace.

Konkrétně se uvádí, že ruští operátoři dronů měli plně obsadit prostor devítipatrové zástavby, odkud dokážou monitorovat a kontrolovat zásobovací trasy až v okruhu cca 10 km. To je v praxi tlak na každý přesun munice, rotaci jednotek i evakuaci raněných.

Hryšynyne: „jsou tam“, ale neudrží to

Nepřátelské síly jsou podle zpráv v Hryšynyně pravidelně pozorovány a snaží se zakopat na okrajích – hlavně v lesních pásech. Zároveň ale nejsou schopné udržet pozice přímo uvnitř vesnice, kde ukrajinští operátoři dronů kladou účinný odpor.

Jinými slovy: průniky a pokusy o zajištění okrajů ano, stabilní držení uvnitř ne.

Myrnohrad: Ještě těžší situace a útoky do týlu

Myrnohrad má být v ještě horší situaci kvůli zesílenému tlaku. Schopnosti ukrajinských dronových pilotů jsou v oblasti omezené i tím, že protivník má podnikat nájezdy do týlu přes Rodynske a útočit na pozice UAV týmů.

Myrnohrad i okolní logistické trasy mají zůstávat pod neustálou palebnou kontrolou. A z toho plyne další tvrdý bod: Rodynske je popisováno jako poslední opěrný bod pro udržení logistické trasy – a protivník na něj proto vyvíjí aktivní tlak, aby jej obsadil. Už zavedená palebná kontrola navíc výrazně omezuje bezpečný pohyb.

Proč se ukořistěné M113 vůbec objevují na bojišti

Po začátku plnohodnotné invaze dostala Ukrajina stovky pásových M113 od více zemí v rámci vojenské pomoci (část byla pořízena i jinými cestami). M113 v různých verzích slouží u různých jednotek a jsou přímo nasazovány v bojích.

Jenže při intenzitě války a masivním nasazení dronů jsou bojová vozidla často zasažena – a ne vždy je možné evakuovat i jen lehce poškozenou techniku. Právě tady vzniká prostor pro to, aby se část techniky dostala do rukou protivníka.

Tenhle incident v kostce ukazuje tři věci:

1. Mlha a terén umí „vypnout“ včasné varování

2. Drony umí rychle zlomit i obrněný průnik
3. O Pokrovsku se rozhoduje hlavně přes logistiku – kdo se může pohybovat, zásobovat a rotovat bez toho, aby byl okamžitě vidět

Zdroj: Defence Express