EXCALIBUR
CZUB

Werwolf - nacistické teroristické skupiny, jejichž skrýše můžeme u nás nalézt dodnes

 27. 09. 2018      kategorie: Vojenská historie      14 komentářů

Werwolf byly teroristické skupiny působící zejména v Sudetech těsně po skončení 2. světové války, kdy od května 1945 do poloviny roku 1946 jich bylo u nás napočítáno cca 256. Zaměřovali se zejména na tajné akce. Bedny, o kterých chci psát, byly ukryty na spoustě míst a i dnes mohou být velmi nebezpečné! 

werwolf_00
Foto: Dodnes se v lesích nalézají tajné skrýše Werwolfu

Werwolf se zaměřoval na tajné akce, na sledování vojenských cílů a přepravy vojenské techniky. Fungoval jako spojka pro diverzanty hluboko v týlu nepřítele, ale také zajišťoval popravy zběhů a zrádců říše. Členy byli většinou němci, převážně z Hitlerovy mládeže (Hitlerjugend), dále to byli vojáci, kteří byli po zranění zproštěni služby, nebo staří lidé bez vojenské povinnosti, kteří měli zpravodajské zkušenosti. Členství ve Werwolfu bylo dobrovolné, ale odmítl-li někdo splnit rozkaz, byl popraven. Na výcvik členů dohlížel SS (Schutzstaffel) a kontrolováni byli také zpravodajskou službou SD (Sicherheitsdients). Vedením Werwolfu byl pověřen Gruppenfuhrer SS Prützman. Na našem území probíhalo školení, které z už tak přesvědčených nacistů udělalo fanatiky. Školili se mimo jiné v Chebu, Lokti, Podmoklech, u Máchova jezera, v Prachaticích, ve Vimperku, v Českém Krumlově a zejména kolem Horní Vltavice a Kvildy. Kurz trval pět týdnů a po jeho skončení byl každý, kdo ho absolvoval, schopen rychle a bezhlučně zabíjet a ovládat různé zbraně a techniku. 

Psali jsme: Chlapi, co se chtěli bránit

werwolf_01
Foto: Vedením Werwolfu byl pověřen Gruppenfuhrer SS Hans-Adolf Prützman (vpravo). Na snímku s říšským vůdcem SS Heinrichem Himmlerem.

Po skupinách Werwolfu zůstala na našem území řada skrýší a ne všechny byly dosud odhaleny. Díky perfektnímu uskladnění jsou ukryté zbraně, střelivo i výbušniny dodnes funkční a jejich náhodní nálezci mohou na svou zvědavost doplatit životem. O vybavenosti a dobrém maskování skladů svědčí slova jednoho příslušníka Hitlerjugend a člena Werwolfu, která vydalo Naše vojsko ve svých Zápisnících: Když akce skončila, byl jsem vybrán, abych šel s velitelem skupiny do skladu pro zásoby. Byl jsem překvapen, co tam všechno bylo a v jakém množství – potraviny, oblečení, pokrývky, zbraně – dost na celé roky. A bylo to ukryto tak dovedně, že na metr od skrýše jste o její existenci neměli ani tušení. 

werwolf_03
Foto: Úkryty Werwolfu byly tak mistrně zamaskované, že na metr od skrýše jste o její existenci neměli ani tušení  | zdroj: Střelecká revue 1972

Psali jsme: Kam za padlými letci – Runnymede a Brookwood

Podrobně se budu věnovat 17 skladům nalezených v letech 1955 až 1988 na území Jihočeského kraje. Při likvidaci těchto míst muselo být odstraněno 67 nástrah zabezpečujících materiál Werwolfu proti vyzvednutí cizími osobami. K zabezpečení přístupu ke štolám se používaly jak protipěchotní, tak protitankové miny, klasické náložky s roznětem RO-1 s drátem na odpal tahem nebo střihem, 1kg oplechované nálože TNT se třemi otvory pro roznět s rozněcovači ZZ 42 a T-Mi Z 40. U přístupových cest byly 3kg oplechované nálože s rozněty T-Mi Z 35, s minohledačkou nezjistitelnými italskými dřevěnými protitankovými minami se dvěma bakelitovými rozněcovači. Bedny, ve kterých byl materiál uložen, byly zabezpečeny proti zvednutí. Lanko připevněné šroubem ke dnu vedlo k 3kg náloži uložené do země pod dřevěnou podlážku, na které bedna stála.

werwolf_04
Foto: Obsahem beden byly většinou zbraně a munice (na snímku německý samopal MP-40)

Druhý způsob spočíval v protažení provázku z bedny ven a v jeho uchycení hřebíčkem k podlážce. Uvnitř bedny byl třecí rozněcovač zašroubovaný do ručního granátu. Proti otevření byla bedna chráněna ručním granátem vz.39 s dřevěnou rukojetí, který byl uložen na dno pod ostatní materiál. Víčko rukojeti bylo sejmuté, provázek třecího roznětu vytažen a napojen na lano, které bylo připevněné k víku bedny šroubkem a maticí. Většinou šlo o  vojenské transportní bedny o výšce 50cm, šířce 60cm a délce 100 nebo 120cm. Okraje měly obložené gumou a zevnitř i zvenku byly natřené německou khaki barvou. Plech, ze kterého byly vyrobeny, byl velmi kvalitní, protože i při volném uložení v zemi téměř nerezavěl. Sabotážní soupravy uložené uvnitř byly v bezvadném stavu i po 35 až 40 letech a byly stále plně akceschopné.

S každým kusem a druhem munice jsem provedl praktickou zkoušku použitelnosti a zjistil jsem, že veškeré střelivo včetně signálních nábojů bylo funkční a bez selhačů. Narušeny byly pouze bedny s chemickými granáty, dýmovými granáty a s lahvemi s bojovými látkami. Nalezl jsem jak ruční granáty dýmové, tak ostré útočné i obranné, pancéřové pěsti, samopalové a kulometné střelivo, dále zápalnice, bleskovice, dýmovnice i osvětlovací a zápalná tělesa a všechno pracovalo naprosto přesně včetně času hoření. V pořádku byly i elektrické palníky a rozbušky. Jsem přesvědčen, že sabotážní materiál, který nebyl do dnešní doby nalezen a který se rozhodně ještě v jižním a západním pohraničí nalézá, je plně použitelný a zneužitelný. Úkryty byly a jsou i dnes pečlivě zakresleny v mapách. Nevíme ale, kdo všechno má stále tyto mapy k dispozici. Pro krátkodobé uskladnění se vedle výše uvedených plechových beden používaly také klasické nábojové truhlíky a plechové kulometné nábojové schránky. Ty byly většinou zaasfaltovány, aby byly chráněny proti vlhkosti. 

werwolf_02
Foto: Velmi raritní snímek sudetoněmeckých Werwolfů (vlevo) a obsah jedné z nalezených beden Werwolfu

Taktika Werwolfu byla jednoduchá, při spojeneckém postupu se nechat „přejít“ frontou a pak se stáhnout do lesů, kde už předtím byly vybudované podzemní bunkry. Cesta k nim byla vytrasována jen stopařskými značkami-jeden z werwolfů zajatých v Teplicích nad Metují zavedl policisty k tajnému skladu až po několika hodinách toulání v lesích a skalách, při kterém pečlivě odpočítával kroky a směr určoval například podle drobných smrkových větviček přivázaných do korun listnáčů vysoko nad zemí. Z těchto základen měla v noci podnikat komanda útoky na vojenské, ale i civilní cíle v týlu spojenců nebo vraždit své krajany, kteří se provinili kolaborací s nepřítelem. Přes den se pak werwolfové měli v civilních šatech a s falešnými dokumenty potulovat po vesnicích a sbírat zpravodajské informace. 

Z vlastní zkušenosti mohu jen potvrdit, že ne zdaleka všechny tajné skrýše Werwolfu byly doposud objeveny a nástražná zařízení proti vyzvednutí nebo otevření beden jsou stále i po více jak 73 letech plně funkční. Proto bych rád prostřednictvím tohoto článku upozornil  všechny "hledače pokladů", aby při případném nálezu těchto beden ihned kontaktovali policii a pyrotechniky, neboť by vás neopatrná manipulace se zajištěnými bednami mohla stát i život.

Zdroj: kniha Život pyrotechnika (Antonín Klůc a Dana Zlatohlávková), kniha Vlkodlaky kryje stín (Roman Cílek, Jiří Fabšic 1968) 

 Autor: Petr Žák

ARMY24

Komentáře

lerka

29. 09. 2018

Jo, kdysi mi synek přinesl domů střelu ráže cca 14,5. Evidentně vylaborovaná. Tak jsem ho dotáhnul k poldům, kde jsem se dozvěděl "co blázním, že je to vystřelený" Pak jsme udělali na zahrádce dírku do země, střelu špičkou dolů, zasypali drcenou prskavkou a nahoru celou prskavku....hezkej plamínek z toho šel. Byla naštěstá "jen" svítící. Pokud by ale byla výbušná.... a ty se dělaly od ráže 12.5....

lerka

29. 09. 2018

Ano, tyto jednotky na našem území byly. Je to ale docela úsměvné číst jak werwolf odpočítává kroky mezi stromy a orientuje se podle malých větviček jehličnanů v korunách listnáčů. Za jakou dobu by asi byl tenhle sklad někdo schopen dohledat? Do roka a dne? A v noci? Zajištění nástrahami taky hezky popsané. "Dřevěné" nezjistitelné miny...v té době byly dostupné i nálože ve skle.. Jistě to bylo zajištěné..Ale...tenhle materiál se musel nechat vyzvednout. To přece nebyla nástražná věc, se kterou se /třeba jako s minou/ nesmělo pohnout, a která měla za každých okolností nálezce zabít.Nerad bych podceňoval tehdejší werwolfy a při nálezu bych asi byl sakra opatrnej, spíš mi to ale připadá, jako když autor popsal všechno co se o nástražných systémech dozvěděl. Pokud ale někdo podobnou věc najde...a zavolá profíky ze strachu co se tu dočetl...a zachrání mu to život. Měl tenhle článek smysl

RDU

28. 09. 2018

... jsou nejen v jižních a západních Čechách ... nález z roku 2013 ...https://zlin.idnes.cz/zaskodnicka-trhavina-ze-druhe-svetove-valky-v-uherskem-hradisti-pxx-/zlin-zpravy.aspx?c=A130611_123331_zlin-zpravy_ras&setver=touch

MichalCLCZ

27. 09. 2018

Zdravím
Jen malá otázka i když je past na tažená drátem tak časem to musí i tak rozpadnout , jako pod bednama to rozumím to vydží ... " jednou jsem to vyděl ale nemohu si zpomenout kde a nemuselo to byt ono mohl to být jen hakovej kříž ... :D "

Puver

27. 09. 2018

Dobrý den chtěl bych se zeptat našel jsem dřevěnou bednu zakopanou hluboko v Jizerských horách a a ještě jsem ji nestačil vykopat je celá okovana a a vypadá že je tam už nějaký páték a pak je velmi pečlivě ukryta pod previsem kdybych si ho nechtěl použít na nocleh v asi bych ji nikdy nenašel ale zaráží mě to akorát jsem divné okovanim a hřeby velké kruhy a na retezech a myslíte že by to mohla být jedna z nich děkuji za odpoved

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací