Zimní válka a bitva o klobásy
Zimní válka mezi komunistickým Sovětským svazem a napadeným Finskem vystavila vojáky extrémním teplotám, hlubokému sněhu a hustým lesům. Ačkoliv se Sovětský svaz těšil drtivé početní převaze, jeho logistika a zásobování byly katastrofální a rudoarmějci nebyli na finské mrazy absolutně připraveni. Na začátku invaze, před bitvou u Tolvajärvi, sovětská vojska pochodovala celé dny v mrazivých teplotách s nedostatečným zimním oblečením a bez dostatečných zásob. Promrzlí vojáci několik dní jedli jen tvrdý chléb se sněhem.
Foto: Zimní válka a bitva o klobásy | Adobe Stock
V noci z 10. na 11. prosince provedl sovětský 718. střelecký pluk obchvat lesem a úspěšně překvapil finský zadní voj poblíž rybníka Varolampi. Finové se dali na útěk a cesta za jejich pozice byla dokořán. Úspěšný útok v tomto sektoru měl potenciál zničit celou finskou obranu u Tolvajärvi, které bylo klíčovým bodem celé obranné linie, a mohl tak rozhodnout válku ve prospěch komunistů.

Jenže místo drtivého útoku se postup Sovětů nečekaně zastavil. Postupující sovětské jednotky totiž obsadily tábor plný finských zásob potravin. Nacházelo se v něm také několik finských polních kuchyní – vojáky láskyplně nazývaných soppatykki, neboli „polévková děla“ – ve kterých finští vojenští kuchaři před ústupem vařili guláš s klobáskami, určený pro vojáky na frontě. Mrznoucí, hladoví a vyčerpaní vojáci Rudé armády zapomněli na disciplínu a jednotka se rozpadla. Vojáci, ignorujíce řev důstojníků, přestali útočit a shromáždili se kolem kouřících kádí, aby se najedli bohatého, a hlavně ještě teplého guláše.
Toto nečekané zpoždění dalo Finům čas vzpamatovat se z počátečního šoku a převzít iniciativu. Major Aaro Pajari ustupující muže zastavil a zorganizoval protiútok. Finové nepozorné sovětské vojáky, kteří byli stále zaneprázdněni gulášem, potichu obklíčili a počkali si na soumrak. Útok zahájili ve tmě, ve známém prostředí se pohybovali tiše a díky tomu nepozorovaně pronikli do sovětských pozic. V boji se spoléhali především na bajonety a tradiční lovecké nože puukko, aby se v chaosu boje navzájem nepostříleli.
Té noci padlo přes 1 000 sovětských vojáků, zbytek jednotky ustoupil a obchvat byl zmařen. Když byla krize zažehnána, Finové přešli do útoku a bitvu u Tolvajärvi vyhráli. Bylo to jejich první velké útočné vítězství v Zimní válce a právě tehdy si dokázali, že i mocnou Rudou armádu lze zastavit.
Zdroj: Historie Válek





Komentáře
Šebesta
27. 07. 2026, 10:05Czertik. Odpověď máš v tom co jsem psal. Stalinovi na životech svých vojáků nezaleželo a navíc prostě podcenili hrubě Finy,proto to klidně spustili v zimě.
Marty
27. 07. 2026, 12:03Šebesta
vyjímečně naprosto bez výhrady souhlasím
Czertik
27. 07. 2026, 14:18sebesta
sem rad ze uznavas ze stalin byl uplny kokot.
ale to se rexikovi libit nebude.
aport
Czertik
26. 07. 2026, 20:20jo, rusove byly kreteni, meli si dat pauzu na gulas 20 min a pak pokracovat v utoku...a ne se tam utaborit po zbytek dne.
Roman
26. 07. 2026, 12:27Pyrrhovo vítězství není vítězství!!!,
Tvrdit že Stalin vyhrál vaáku je mírně řečeno přehnané tvrzení . Stalin šel dobít celé Finsko a zastavil se na 11% za cenu astronomických ztrát .
Slabý výkon Rudé armády přesvědčil část německého vedení, že Sovětský svaz je vojensky slabší, než se předpokládalo. Někteří historici soudí, že to byl jeden z faktorů, které později povzbudily Hitlera k zahájení operace Barbarossa v roce 1941 .
Sovětský svaz byl za útok na Finsko vyloučen ze Společnosti národů........................
Šebesta
26. 07. 2026, 11:37Husarský kousek od Finů a Idiot a vrah Stalin. Nepřipravenou armádu pošle v tuhé zimě do severské země. Člověk nemusí být genius aby tohle věděl. Kdyby s tou agresi počkal 4 měsíce zřejmě by byli Rusové uspěšnější a válku by vyhráli dříve.Ale jak se říká všechno zlé je k něčemu dobré. Někteří historikévé se domnivají že zimní rusko-finská válka od 30.11. 1939 do 13.3.1940 byla nejdůležitější bitvou 2.světové války ! Hitler na základě toho podhodnotil sílu a schopnosti RA a domníval se,že SSSR je slaby a snadno ho porazí. S ním si to mysleli i někteří jeho generálové. Opravněný důvod k tomu na první pohled měli. Rusům trvalo skoro 4 měsíce než porazili Finy a Němci za tu dobu porazili na západě Evropy Dánsko,Norsko,Belgii,Holandsko a hlavně Francii které pomáhali i Angličané. Už tehdy se ale taky ukázalo že Stalin na ztráty svých vojaků nehledí když jich v té zimní válce padlo něco přes 100.000.
Roman
26. 07. 2026, 12:27Pyrrhovo vítězství není vítězství!!!,
Tvrdit že Stalin vyhrál vaáku je mírně řečeno přehnané tvrzení . Stalin šel dobít celé Finsko a zastavil se na 11% za cenu astronomických ztrát .
Slabý výkon Rudé armády přesvědčil část německého vedení, že Sovětský svaz je vojensky slabší, než se předpokládalo. Někteří historici soudí, že to byl jeden z faktorů, které později povzbudily Hitlera k zahájení operace Barbarossa v roce 1941 .
Sovětský svaz byl za útok na Finsko vyloučen ze Společnosti národů........................
Czertik
26. 07. 2026, 20:21sebestik
no, pokud by utok na jaro byl pro rusy o tolik priznivejsi...proc stalin byl takovy kreten ze zautocil v zime ?
aport