Bitevní lodě třídy Richelieu – francouzští konstruktéři odvedli vynikající práci

 14. 07. 2022      kategorie: Vojenská technika      12 komentářů
Přidat na Seznam.cz

Bitevní lodě jsou úžasná technická díla. Jak námořnictva zdokonalovala své konstrukce a zaváděla novější třídy, začlenila do nich několik konstrukčních prvků, které je často odlišovaly od jejich současníků. Podívejme se na vynikající bitevními lodě francouzského námořnictva třídy Richelieu. Ačkoli jsou bitevní lodě třídy Richelieu kvůli své pasivní roli ve druhé světové válce poněkud nedoceněné, v žádném případě nebyly horší než jejich vrstevníci. Jde o plavidla charakteristického vzhledu a vynikající, vyvážené konstrukce. Vyznačovala se čtyřmi vlastnostmi, díky nimž tyto dreadnoughty vynikaly mezi ostatními.

1280px-French_battleship_Jean_Bart_in_the_Suez_CanalFoto: Bitevní loď Jean Bart v Suezském kanále v roce 1956 | Herbert Behrens / CC0

Hloubkový torpédový obranný systém

Torpéda byla pro velké hladinové lodě velkým nebezpečím. Co se týče torpédových obranných systémů, státy při hledání nejlepší ochrany experimentovaly s několika přístupy. I když měly systémy torpédové obrany mnoho vlastností, které přispívaly k jejich účinnosti, jednou z nejdůležitějších byla celková hloubka. Hlubší systém, který měl větší vzdálenost od místa zásahu k vnitřním orgánům lodi, byl obecně účinnější. Konstruktéři se proto snažili vměstnat do trupů co nejhlubší systémy torpédové obrany.

Konstruktérům třídy Richelieu se to podařilo vynikajícím způsobem, který přitom loď nezatížil a nezhoršil její nautické vlastnosti. Uprostřed lodi zasahovala protitorpédová obšívka až do hloubky 7 m. To bylo více než u všech jejích současníků. Ve skutečnosti jedinou lodí, která třídu Richelieu v tomto ohledu převyšovala, byla její předchůdkyně ve francouzském námořnictvu, třída Dunkerque.

Vynikající uspořádání věží

Uspořádání bitevních lodí třídy Richelieu (dvě čtyřdělové na přídi) si vysloužilo kritiku. Jednou z nejvýraznějších výhrad, a očekávatelných, bylo, že veškerá primární palebná síla lodi byla soustředěna pouze ve dvou věžích. Pokud by v boji došlo k vyřazení jediné věže, loď by ztratila 50 % své celkové palebné síly, což by ji dostalo do obrovské nevýhody. Francouzští konstruktéři si však byli této skutečnosti dobře vědomi.

Ačkoli se věže třídy Richelieu jevily jako typické čtyřhlavňové věže, od svých současníků se lišily v několika ohledech. Čtyřhlavňové věže britské třídy King George V se konstrukčně příliš nelišily od tří- či dvouhlavňových. U třídy Richelieu se však konstruktéři rozhodli pro uspořádání, které by poskytlo větší schopnost přežití. Každá věž byla rozdělena na poloviny přepážkou o síle 45 mm a každá polovina věže obsahovala dvě 380mm děla. Každé z těchto oddělení pak bylo zásobováno vlastním podavačem munice z podpalubí. Jediné, co měly oba oddíly skutečně společné, byla barbeta, na které spočívaly. To znamenalo, že poškození věže se týkalo pouze dvou děl. Dokud zůstal nepoškozený mechanizmus otáčení věže, mohla dvě děla na druhé straně věže zůstat v provozu.

Tato jedinečná konstrukce věží teoreticky poskytla třídě Richelieu vysokou akceschopnost běžnější konstrukce bitevní lodi se čtyřmi věžemi, ovšem při velké úspoře místa a při hmotnosti pouze dvou věží. Některá omezení samozřejmě nebylo možné překonat. Například zásah, který by vyřadil barbetu nebo zařízení uvnitř, by mohl vyřadit všechna čtyři děla ve věži nad ní. To však bylo riziko, které bylo vyváženo ostatními výhodami.

Úctyhodná maximální rychlost

Ačkoli jakékoli diskusi o rychlých bitevních lodích obvykle dominují americké bitevní lodě třídy Iowa, třída Richelieu nebyla v oblasti rychlosti žádným outsiderem. Dokázala vyvinout rychlost přesahující 30 uzlů, což z obou lodí činilo jedny z nejrychlejších dreadnoughtů francouzského loďstva a zároveň jedny z nejrychlejších bitevních lodí, které kdy vstoupily do služby.

Pohonnou jednotku třídy Richelieu tvořilo šest kotlů, které dodávaly páru pro turbíny. Ve snaze o dosažení vyššího výkonu využívala třída Richelieu z velké části nevyzkoušený kotel typu Sural s nucenou cirkulací. Kotle s nucenou cirkulací měly čerpadlo, které zajišťovalo cirkulaci vody uvnitř kotle. To umožňovalo rychlejší výrobu páry. Celkově se systém ukázal být stejně spolehlivý jako výkonný. Pára se pak přiváděla do čtyř turbín, z nichž každá poháněla vlastní hřídel napojenou na šroub o průměru 4,8 m.

Pohonná jednotka byla navržena pro výkon 155 tisíc koní, což z třídy Richelieu činilo nejvýkonnější bitevní lodě ve službě před příchodem třídy Iowa. Takový výkon dokázal lodě pohánět rychlostí 32 uzlů, což překonávalo rychlost jejich současníků, jako byly třídy Bismarck (30 uzlů), Littorio (28 uzlů), King George V (28 uzlů) a North Carolina (27 uzlů). Třída Richelieu však mohla plout ještě rychleji. Pohonná jednotka mohla být v případě nouze krátkodobě přetížena na 175 tisíc koní. Při zkouškách dosahovala Richelieu dokonce výkonu 179 tisíc koní, což jí umožňovalo dosáhnout rychlosti bezmála 33 uzlů.

Vynikající protiletadlová palebná síla

Protiletadlová výzbroj třídy Richelieu prošla v průběhu jejich kariéry značným vývojem, ostatně tak jako v případě všech hladinových plavidel. Třída ve finále disponovala jednou z nejpestřejších sbírek protiletadlové výzbroje mezi svými současníky.

Původně měla třída Richelieu nést těžkou protiletadlovou baterii patnácti 152mm dvojúčelových děl v pěti trojhlavňových věžích. Ty by pak byly doplněny 37mm kanóny a 13,2mm kulomety. Děla ráže 152 mm, určená k zajištění sekundární palebné síly proti hladinovým lodím, byla pro protiletadlovou úlohu přece jen příliš těžká. S příchodem výkonnějších a rychlejších letounů byly dvě ze 152mm věží, umístěné uprostřed lodi, odstraněny.  Do prostoru po nich bylo umístěno dvanáct 100mm děl v šesti dvojhlavňových postaveních.

Richelieu byla později během přestavby ve Spojených státech doplněna o mnohem výraznější protiletadlovou výzbroj. Její lehká protiletadlová výzbroj byla zcela odstraněna. V nově uvolněném prostoru přibylo padesát šest 40mm kanónů Bofors. Ty byly dále doplněny padesáti 20mm kanóny Oerlikon. Devět 152mm a dvanáct 100mm děl na lodi zůstalo. Tuto konfiguraci nesla Richelieu po zbytek druhé světové války a jednalo se na první pohled o úctyhodnou palebnou sílu.

Bitevní lodě třídy Richelieu byly jedinečné. Ačkoli se vzhledově lišily od svých moderních současníků, byly srovnatelně účinné. V některých ohledech své vrstevníky dokonce převyšovaly. Jejich vzhled a svébytná konstrukce dokazují, kam až bylo francouzské námořnictvo ochotné zajít, aby dosáhlo ideálních vlastností bitevní lodi, a to při respektování omezení daných mezinárodními smlouvami – jež se posléze na nové bitevní lodi již přirozeně nevztahovaly, a přesto s nimi Richelieu dokázala udržet krok. Při pohledu na vynikající vlastnosti třídy Richelieu je zřejmé, že francouzští konstruktéři uspěli.

Zdroj: navygeneralboard.com

 Autor: Petr Žák

Komentáře

rvx

15. 07. 2022, 16:35

David: jedna válečná loď plavicí se po Dunaji nesla jméno President Masaryk

David

15. 07. 2022, 09:40

Pro Slavoslav - ano, Iowa byla podle všeho nejlepší, však taky byla novější ( započetím stavby). Já jen psal, že Richelieu patřil mezi nejlepší bitevní lodě

karel

15. 07. 2022, 00:33

David - domnívám se (zdroj ted nemohu najít) že letová paluba Ark Royal byla vyrobena z oceli dodané Poldi Kladno

slavoslav

14. 07. 2022, 18:24

David
Tam záleží s čím porovnávaš. Ak bitevne lode ako celok vyhráva to Iowa ktorá bola najlepšia bitevná loď druhej svetovej vďaka kombinácii rýchlosti, palebnej sily a technických inovácií ak strelecký radar a gyroskopická stabilizácia diel počas manévrov

David

14. 07. 2022, 14:54

Proč plechovka od sardinek? Já píši o bitevních lodích, resp. i bitevních křižnících. Měli bychom se čím chlubit, kde ukazovat vlajku, a mohli bychom lépe prosazovat naši mezinárodní zájmy

jeroným

14. 07. 2022, 14:06

David
a bitevní lod Fiala by byla plechovka od sardinek :-)

David

14. 07. 2022, 13:40

Stejně je škoda, že Československo, resp. Česká republika neměly bitevní lodě. Přitom svého času Škoda Plzeň byla velkým výrobcem lodních děl, vyzbrojovala celé rakousko-uherské námořnictvo. Je chyba, že ta tradice už skončila. Taková česká bitevní loď, bitevní loď Masaryk, nebo dnes bitevní křižník Miloš - to by bylo něco!

David

14. 07. 2022, 13:36

Francouzské bitevní lodě - nejen lodě tříry Richelieu, ale i předchozí třída bitevních křižníků Dunkerque byly nejen technicky zajímavé, ale také esteticky vydařené, podle mě to byly jedny z nejlepších bitevních lodí. Srovnávání která bitevní loď je lepší, je samozřejmě složité, skoro nemožné, ale já bych asi byl právě pro Richelieu

Hary

14. 07. 2022, 13:19

Zadí věže bitevních lodí se nepoužívaly při "palbě dozadu", ale při plné boční palbě. Při útoku Hooda na Bismarck je uvedena v knize poznámka, že britské lodi vinou chybného čelního manévru nemohly použít zadních věží, což jeden z námořních historiků popsal "jako jít do boje s jednou rukou přivázanou za zády."

nobody

14. 07. 2022, 12:58

rvx
ta obrana dozadu je dana rohodnutim umiestnit obe veze dopredu. Ta palba dozadu mala ale vyznam zrejme len pri uteku a niektorych manevroch ci ich casti, zase pri inej casti manevru mala lod stale k dispozicii plnu palebnu silu, zatial co ine ju mali zredukovanu na 1/3 - 1/2.
Hmotnost sa zrejme znizila aj mensim poctom barbiet byt vacsieho priemeru ci tym, ze 4-delova veza ma voci 2-delovej o 2 bocne steny menej (OK, skoro, kedze je tam prepazka)
Preco by ale barbeta mala byt problem pre palubu, kedze nad nou je veza s pancierovym stropom, navyse prierez 2 barbiet bude zrejme mensi, nez 3-4 standardnych?

rvx

14. 07. 2022, 09:56

Uspořádání hlavních děl do dvou věží 2x4 ve střední části lodi bylo dáno zejména omezením výtlaku bitevních lodí Washingtonskou smlouvou. Výhodou bylo, že pancéřová citadela chránící vitální centra lodi měla menší rozměry než třeba Bismarck (4x2) nebo Iowa (3x3) a tudíž při stejném výtlaku mohlo mít pancéřování větší tloušťku. Mělo to ale i své nevýhody - loď se nemohla bránit palbou dozadu a velký průměr barbet věží znamenal velké výřezy v pancéřových palubách, což z hlediska pasivní ochrany lodi má též význam. Mě se víc líbí řešení italských lodí tř. Littorio.

Zdeněk

14. 07. 2022, 09:25

Francouzské bitevní lodě jsou obecně méně známé, a proto jsem vděčný za článek o polozapomenuté, ale o to zajímavější třídě Richelieu. Přeci jen mi ale v článku chybí zmínka o jejich krátkém, ale o to smutnějším a tragickém vystoupení ve WWII.
Pokusím se ho proto doplnit.
Obě bitevní lodě byly před WWII dokončeny pouze částečně, Richelieu asi z 95% a Jean Bart ze zhruba 75%.
Po pádu Francie se oběma lodím podařilo uniknout do Severní Afriky.
Bitevní loď Richelieu zakotvila v přístavu Dakar, kde zůstala i nadále podřízena vládě ve Vichy.

"Když se Britové pokusili v červenci 1940 francouzskou flotilu neutralizovat, aby nepadla do německých rukou, kromě útoku na Mers-el-Kébir napadli i Richelieua, jenž byl i přes svůj nekompletní stav nejmodernější francouzskou válečnou lodí. Dne 6. července 1940 letouny z letadlové lodě HMS Hermes poškodila Richelieua jedním torpédem. Dne 24. září pak Richelieu svedl dělostřelecký souboj s britskou bitevní lodí HMS Barham v bitvě o Dakar." (převzato z Wiki)
V listopadu 1942 loď přešla na stranu spojenců a v roce 1943 byla opravena a dokončena v USA. V roce 1944 pod vlajkou Svobodných Francouzů působila po boku Britů v Pacifiku.

Bitevní loď Jean Bart unikla do přístavu Casablanca, kde se ve dnech ve 8.–10. listopadu 1942 během vylodění spojenců v Severní Africe (Operace Torch) střetla s americkou bitevní lodí USS Massachusetts a letadly letadlové lodi USS Ranger a byla těžce poškozena. Opravena byla až po válce a plně dokončena až v roce 1955.