V době, kdy se nacistická vojska chystala obsadit zbytek naší republiky, se jedna malá vojenská posádka vzepřela rozkazu, aby své stanoviště opustila a došlo tak k ozbrojenému střetu mezi československými a německými vojáky. Tento incident se odehrál 14. března 1939 a je znám jako Bitva u Czajankových kasáren.

Foto: Czajankova kasárna v roce 1938 | Wikimedia Commons

Bitva u Czajankových kasáren byl ozbrojený střet mezi československými a německými vojáky, jež se odehrál 14. března 1939. Společně s odporem strážných skladu v nedalekém Meziříčí šlo o jediný známý boj československých vojáků s německou armádou při obsazování Čech a Moravy v březnu 1939. Podle některých zpráv došlo k boji i 15. března u Moravské Třebové, ale tyto zprávy nejsou ověřeny, a tudíž není jisté, zda k němu skutečně došlo.

Psali jsme:Agent Garbo – excentrický špión obelstil nacisty a dostal za to Železný kříž II. třídy

Přestože Adolf Hitler tvrdil, že obsazování Československa začne 15. března 1939 ráno, první němečtí vojáci vstoupili na české území již 14. března večer. Důvodem byly obavy, aby strategickou průmyslovou oblast Ostravska před nimi neobsadila polská armáda.

Foto: III. prapor 8. pěšího pluku „Slezského“

První kolona jedoucí dále minula Czajankovy kasárny bez problémů, avšak druhá, která měla patrně kasárny zajistit, narazila na odpor strážného kasáren. Ten když uviděl, že se jedná o nepřítele, sundal pušku z ramen a namířil na přicházejícího německého důstojníka a přitom hlasitě zvolal Stůj! Když Němec pokračoval směrem ke strážnému, ten ho bez milosti zastřelil. To byl impuls k přestřelce, jelikož i důstojník stačil vypálit a zranit strážného.Tato přestřelka mezi Němci a posádkou kasáren se brzy rozrostla. Zapojovali se další vojáci. Obraně kasáren velel kapitán Karel Pavlík. Němci nasadili obrněný automobil a protitankové dělo, ale přesto byli odraženi.

Foto: Jiří Sovák ve filmu Neporažení, který popisuje právě události bitvy u Czajankových kasáren

Psali jsme:Hrabě Erbo von Kageneck: rychlý vzestup a konec německého stíhacího esa

Po půlhodinovém boji začaly vojákům docházet náboje. Nakonec se od kanceláře velitele praporu podplukovníka Štěpiny ozvalo troubení „Zastavte palbu!“. Karel Štěpina nařídil poručíku Martínkovi, aby vyšel ven s bílým praporem a vyjednával. Následovalo obsazení kasáren a odzbrojení obránců německými vojáky. Po odzbrojení měli být vojáci odvedeni do zajateckého tábora, ale německý velitel se rozhodl důstojníky propustit domů a vojáky odvést do kasáren.

Velitel obránců Czajankových kasáren se později připojil k protinacistickému odboji a byl 26. ledna 1943 popraven v koncentračním taboře Mauthausen.

V roce 1956 vznikl film Neporažení právě na motivy výše uvedené bitvy. Nutno podotknout, že film má silný komunistický nádech a jeho průběh tak zcela neodpovídá realitě skutečných událostí. Ve filmu například vidíme mrtvé československé vojáky, ve skutečnosti však po bitvě byli jen 2-3 lehce zranění. Německá armáda na tom byla o poznání hůře. Ztráty se odhadují na 6-18 vojáků. Zraněných bylo cca 60 včetně 1 poškozeného obrněného transportéru.

Video: Bitva u Czajankových kasáren / youtube