Obrana Wizny se odehrávala od 7. do 10. září 1939 na severovýchodě Polska a díky ohromné německé přesile je tato bitva také nazývána Polské Thermopyly. Přes obrovskou disproporci mezi útočícím Wehrmachtem pod velením gen. Heinze Guderiana a polským Sborem ochrany hranic (Korpus Ochrony Pogranicza-KOP) pod velením kapitána Wladyslawa Raginise se podařilo polským vojákům vzdorovat a tak se obrana Wizny stala hrdinnou epizodou polské obranné války 1939.

Před válkou bylo území kolem vesnice Wizna upravené na opevněnou obrannou linii. 9 km hluboká polská obrana tak bránila přístupy k Varšavě ze severu. Také chránila přechody přes řeky Narva a Biebrza.

Foto: Mapa obranných linií a postupu německých vojsk, 7. - 10. září 1939

Psali jsme:Adolf Hitler během 2. světové války navštívil frontové linie opakovaně. Válku znal. Přesto ji prodlužoval

První práce na opevňování začaly v dubnu 1939. Většina betonových bunkrů byla vybudována na kopcích, odkud byl výhled na údolí řeky Narvy. Do 1. září bylo vybudováno 12 bunkrů, 6 z nich bylo betonových (1,5 m tlusté stěny zesílené 20 cm silnou vrstvou oceli) s ocelovými zvony - každý s váhou 8 tun - zbytek byly kulometné sruby. Další 4 bunkry byly ve výstavbě, nestihly se však dokončit do začátku války. Oblast byla protkána zákopy, protitankovými a protipěchotními překážkami, ostnatým drátem a byla i zaminována. Navíc brala v úvahu i možnost vyhození přehrad na řekách Biebrza a Narva a zaplavení celé oblasti. Léto 1939 ale bylo jedno z nejsušších v polské historii a tak byla hladina příliš nízká.

První fáze bojů

1. září 1939 začala válka. Německá 3. armáda útočila z jižního Pruska na Varšavu, přímo přes obranné pásmo při Wizně. Dne 2. září byl velením obrany v oblasti Wizny pověřen kapitán Władysław Raginis. Obraně velel z bunkru GG-126 u vesnice Góra Strękowa. Bylo to přímo v centru polské obrany. Jeho jednotky sestávaly ze zhruba 700 vojáků a 20 důstojníků, 6 kanónů ráže 76 mm, 24 těžkých kulometů, 18 lehkých kulometů a 2 protitankových pušek vz. 35.

7. září 1939 průzkumné oddíly 10. obrněné divize generála von Falkenhorsta obsadily vesnici Wizna. Po krátkém boji se polské průzkumné oddíly stáhly z vesnice na jižní břeh řeky Narva. Když německé tanky zkoušely projet přes most, polští ženisté ho vyhodili do vzduchu. Německé pěchotní oddíly ale přešly přes řeku směrem na Gielczyn, avšak s těžkými ztrátami byly odraženy.

8. září 1939 generál Heinz Guderian byl pověřen útokem přes Wiznu na Brześć. Brzy ráno 9. září jeho jednotky dosáhly oblast Wizny a spojily se s 10. obrněnou divizí a brigádou "Lötzen" které tu už byly. Dohromady tyto jednotky měly 41 000 vojáků, 1 200 důstojníků, 350 tanků, 108 houfnic, 195 protitankových kanónů, 108 minometů, 288 těžkých kulometů a 689 lehkých. Dohromady byly jednotky Němců v početní převaze v poměru cca 60:1.

Psali jsme:Operace Mars - zapomenutý krach sovětské ofenzívy během 2. světové války

Druhá fáze bojů

Brzy ráno Němci vyzvali Poláky, aby se obrany vzdali. Argumentovali tím, že většina Polska je už v německých rukou a odpor je zbytečný. Velitel Raginis odpověděl, že své pozice živý neopustí a že obrana bude pokračovat. O několik okamžiků začala dělostřelecká příprava. Po ní Němci zaútočili na severní křídlo polských jednotek. Na dvě čety vojáků bránící bunkry na sever od Narvy Němci útočili ze tří stran tanky i pěchotou. I když Němci měli velké ztráty, po těžké dělostřelecké palbě velitel obrany Giełczynské oblasti podporučík Kiewlicz musel vyhodit dřevěný most přes Narvu do vzduchu a pokusit se přesunout k Bialystoku. Zbytky Poláků z obklíčení prorazily a Bialystok dosáhli, kde se připojili k jednotkám generála Franciszka Kleeberga.

Ve stejném čase Němci útočili i na jižní křídlo. Polské bunkry byly pod palbou PT kanónů, ale z kulometů se úspěšně dařilo německé jednotky ostřelovat. O 6. hodině večer však měla polská pěchota takové ztráty, že byla vyzvána, aby se stáhla ze všech zákopů a polních opevnění a přesunula se do bunkrů. Německé tanky tak mohly projít polské linie a útočit na Tykocin a Zambrów. Německá pěchota ale stále byla pod silnou kulometnou palbou a v bažinách před bunkry utrpěla značné ztráty.

Foto: Impozantní nástěnná malba jako vzpomínka na hrdinný odpor polských vojáků | Wikimedia Common

Velitel obrany oblasti Osowiec, Tadeusz Tabaczyński, cca 30 km od Wizny nemohl poslat žádné posily, Němci obklíčili polskou obranu. Boje probíhaly o každý bunkr zvlášť, byly postupně izolovány od zbytku jednotek. V noci a brzy ráno 10. září bylo odraženo množství německých útoků. Asi ve 12. hodin němečtí ženisté s podporou tanků a dělostřelectva byli vysláni, aby konečně ukončili houževnatou obranou – tehdy se už bránily pouze 2 bunkry v oblasti Góra Strękowa.

Obrana ale pokračovala, i když většina posádky už byla raněná nebo mrtvá a většina kulometů byla zničena. Guderian ve snaze konečně prolomit polskou obranu poslal veliteli obrany zprávu, že zastřelí zajatce, pokud se osádky bunkrů nevzdají. Obrana se nakonec na rozkaz kpt. Raginise vzdala, ale on sám dodržel svůj slib a Němci ho živého nedostali. Raginise si vzal život tak, že si lehl na granát.

Foto: Ruiny jednoho z bunkrů, soužící dnes jako památník | Wikimedia Common

Přesné počty polských ztrát nejsou známé, ale odhaduje se, že 40 vojáků bylo vzato do zajetí a 40 se probilo obklíčením. Jedná se však jen o orientační čísla. Německé ztráty na životech nejsou také přesně známé. Přesnější odhad ztrát je možný u vojenské  techniky, kdy Wehrmacht v bojích údajně ztratil nejméně 10 tanků a jiné techniky.

Po bitvě byly všechny bunkry zničeny. Obránci Wizny ale na 3 dny dokázali zadržet obrovské seskupení vojsk v ohromné přesile. Dnes je bitva u Wizny jedním ze symbolů polské obranné války v září 1939.

Video: Známá švédská hudbení skupina Sabaton složila o bitvě u Wizny píseň pod názvem 40:1 / YouTube