Celková bilance stalingradské bitvy
Do boje o město na Volze poslal Adolf Hitler od července 1942 celkem 22 divizí, se 364 000 muži. Podle proviantních výkazů německé 6. armády bylo čtyři dny po zahájení sovětské operace Uran, 23. listopadu 1942, obklíčeno asi 270 000 vojáků. Nicméně celkový počet mužů, kteří se zúčastnili bojů o Stalingrad, byli zde obklíčeni, padli, nebo byli raněni je velice sporný a nedá se již nikdy přesně vyčíslit. Téměř dvě třetiny mužstva a poddůstojníků a plná polovina důstojníků buď padly, zmrzly, nebo zemřely hladem, vyčerpáním, přičemž většina z nich až v posledních dvou týdnech bitvy.
Do 23. prosince 1942 se z kotle podařilo evakuovat 34 000 zraněných a tzv. specialistů. Podle sovětských údajů bylo 29. ledna 1943 vzato do zajetí kolem 16 800 mužů a od 30. ledna do 2. února dalších bezmála 91 000. Přibližně 108 000 Němců pak tedy odtáhlo do nejistoty zajetí. Bylo mezi nimi na 2 500 důstojníků, včetně 24 generálů, 2 generálplukovníci a 1 polní maršál. Více jak polovina těchto zajatců podlehla v divokých sběrných táborech v Beketovce, Krasnoarmejsku a Frolovu na jaře 1943 skvrnitému tyfu a dalším nemocem.
Foto: Němečtí vojáci čistí ulice ve Stalingradu | Bundesarchiv, Bild 183-B22478 / Rothkopf / CC-BY-SA 3.0
Desetitisíce dalších našly smrt při mnohatýdenních zimních transportech na Sibiř, nebo zemřely v lesních táborech a dolech. Ze 24 zajatých generálů zemřel pouze generálplukovník Heitz, a to na rakovinu žaludku. Do konce roku 1956 se do Německa vrátilo zhruba 6 000 "stalingradských vojáků."
Podle sovětských údajů bylo na bojišti nalezeno 46 700 padlých sovětských vojáků a důstojníků. Tento počet je ale opravdu velmi silně podhodnocen a neblíží se ani zdaleka skutečným číslům, které jdou do statisíců. Stalin sám pak v listopadu 1943 oznámil, že bylo zpopelněno 146 000 německých padlých.
Němci neztratili jen celou 6. armádu a její jednotky - 14. tankovou divizi, 16. tankovou divizi, 24. tankovou divizi, 3. motorizovanou divizi, 29. motorizovanou divizi, 44. pěší divizi, 60. motorizovanou divizi, 71. pěší divizi, 79. pěší divizi, 94. pěší divizi, 100. pěší divizi, 113. pěší divizi, 295. pěší divizi, 297. pěší divizi, 305. pěší divizi, 371. pěší divizi, 376. pěší divizi, 384. pěší divizi, 389. pěší divizi, 9. protiletadlovou divizi Luftwaffe a na 60 jednotek různé velikosti od samostatných praporů, po oddíly, mostní kolony, lazarety a obvaziště apod., ale i chorvatský 369. pěší pluk a rumunskou 1. jezdeckou a 20. pěší divizi. Těžké ztráty utrpěla i Luftwaffe. Ty čítaly jen od 24. listopadu 1942 do února 1943 celkem 7 233 padlých a pohřešovaných členů pozemního personálu a kolem 1 000 mužů létajících osádek. 168 letadel, zejména transportních, bylo odepsáno úplně, 112 bylo vedeno jako nezvěstných a 215 bylo různě poškozeno. Letecké zásobování stalingradského kotle stálo Luftwaffe téměř polovinu všech transportních Junkersů Ju 52, které měla k dispozici. K nim musíme připočíst létající personál s neocenitelnými frontovými zkušenostmi. V celkových ztrátách však nejsou započítány další desítky letadel ztracených, či poškozených od července 1942 do listopadu, v době německého dobývání Stalingradu.
Foto: Sovětští vojáci v ruinách Stalingradu | Wikimedia Commons / Public domain
Zvlášť těžce však postihl osud samotné město a jeho obyvatele. Město mělo na začátku války 467 000 obyvatel a jejich počet do léta 1942 následkem evakuací z Ukrajiny a dalších území vzrostl na téměř 600 000. Následkem leteckých náletů, palby dělostřelectva a při samotných pouličních bojích zemřelo více než 42 700 civilistů. Dalších téměř 3 500 se protivilo proti německý "zákonům" a bylo popraveno. Na nucené práce bylo odvlečeno dalších více než 64 000 obyvatel Stalingradu a vesnic v jeho okolí.
120 000 civilistů bylo plavidly Volžské flotily evakuováno na východní břeh Volhy do bezpečí. Velká část z nich našla svůj nový "domov" v různých zbrojovkách za Uralem. Kolem 75 000 mužů a žen ve "svém" městě zůstalo a zapojilo se do jeho obrany. Buď v dělnických praporech, v milicích, či jiných jednotkách. Ke konci bojů žilo za nepředstavitelných podmínek v ruinách města stále ještě 30 000 civilistů.
Po skončení bitvy o Stalingrad zbyly z kdysi výstavního města jen ruiny. To se týkalo i jeho obrovských průmyslových komplexů a zbrojovek. Ze 42 000 domů zůstaly jen základy. Veškerá infrastruktura, elektrická síť, kanalizace a vodovod byly zcela zničeny.
Foto: Po skončení bitvy o Stalingrad zbyly z kdysi výstavního města jen ruiny | Wikimedia Commons / Public domain
Zdroj: druhasvetova.com