Volba správného vybavení je nejen pro vojáky jednou z nejdůležitějších. Jsou součástky výstroje, které lze trochu opomíjet. A nic moc se nestane. Ale pak je vybavení, které není radno podceňovat. Jakékoliv jeho selhání může mít katastrofální následky. A také více než kde jinde u něj platí jedno pravidlo. Na specifickou činnost specifické vybavení. Protože mít tuto část vybavení v prostředí, do kterého není tak úplně určené, znamená, že pak nefunguje tak úplně správně. Tak co, už tušíte o jaké výstrojní součástce se bavíme? 

Výše uvedené se možná dá napasovat na ledacos. Já mám však na mysli obuv. Ano, obyčejné boty. Boty, které když podceníte, máte možná puchýře. Ale když je podcení voják, který operuje několik dní v ne úplně přátelském prostředí; voják, který nemá možnost se několik desítek hodin přezout; voják, který si nemůže boty kdykoliv sundat a vysušit — tak to může znamenat ohrožení splnění úkolu a vážné zdravotní problémy... 

Proto si vojáci, kteří ve své práci opravdu chodí, vybírají své boty sakra pečlivě. A nebudeme si nic nalhávat, stejně jako všude jinde ve světě, i český voják si boty kupuje. Protože u bot 100% platí otřepaná fráze: “Sto hlav, sto chutí”. Ať vyberete jakoukoliv botu od jakéhokoliv výrobce, vždy se najde někdo, komu nebude v něčem sedět. To je prostě fakt. V SOLDATO teamu tohle víme už dávno. Proto se v našich recenzích snažíme ukázat u obuvi její největší klady a zápory, vyzkoušet ji v prostředí, do kterých je určena. Zkusit boty ale i v prostředí, do kterého nejsou tak úplně určené. Prostě je pořádně proklepnout. A dát to vědět ostatním. Každý si pak musí najít to svoje.

Bot různých značek jsme vyzkoušeli opravdu dost. Ale jednu značku jsme obcházeli. A při tom je to česká značka, se kterou mají čeští vojáci nejvíce zkušeností. Ať už dobrých, nebo špatných. Je to Prabos. Tradiční český výrobce vojenské obuvi. Proč jsme se jí vyhýbali? Protože recenzi fasovaných bot jsem prostě dělat nechtěl. Nedávalo mi to smysl. A až donedávna nebyla nabídka military obuvi Prabos nijak zajímavá. To se ale před necelým rokem změnilo. 

U Prabosu se objevila nová řada s názvem “Zelená zóna”. A ty boty vypadaly velmi zajímavě. Prabos udělal nějaký základ, ten poslal mezi lidi. Lidi z různých oborů, turistů, military nadšenců, asi i nějakých vojáků. Jejich poznatky poté zakomponoval do finálního produktu. Tolik ve zkratce ke vzniku řady Zelená zóna. 

S kolegy jsme po chvíli dohadování dospěli k názoru, že pokud jsou to boty určené pro vojáky, tak bysme se na ně asi měli také mrknout. A říci na ně svůj vojenský názor. Názor vojáků, kterým nohama neprošly jen fasované Prabosky, ale kteří vyzkoušeli snad všechny TOP modely předních výrobců. A hlavně je nosili v reálných vojenských operacích. 

Slovo dalo slovo, chvíle přemýšlení nad konkrétním prabosáckým modelem, chvíle čekání na balík, a už jsem z krabice vytahoval nové Prabos Beast Ankle v černé barvě. Odprostím se nyní v duchu od všech fasovaných Prabosek, které jsem na nohou kdy měl, a zkusím nezaujatě vylíčit své první dojmy s touto botou. Tady jsou. 

Jakmile boty z krabice vytáhnu, vidím typicky pracovní boty. Na první pohled jim chybí takový ten “wau” efekt. Po delší době ale uznávám, že nejsou škaredé a začali se mi designově i líbit. Jsou takové nenápadné a na noze na sebe nijak zvlášť neupozorňují. To samozřejmě může být v určitých chvílích i výhoda. 

Je vidět, že bota je poměrně široká. Nejen v oblasti nártu, ale celkově. Alespoň subjektivně. Tato informace potěší zejména ty, co mají širší chodidlo a jiné vojenské boty jsou pro ně příliš úzké. Tělo boty je tvořeno kombinací kůže a nylonového textilu. Kůže Nubuk je tlustá 2,0 - 2,2 mm a vypadá kvalitně. Při bližším zkoumání je vidět, že na botě převažuje. Nylon se nachází v podstatě jen v oblasti nártu a jazyka. Což je vzhledem k absenci membrány (alespoň teoreticky) rozumné řešení. 

Ale i tak. Dělat kombinované boty bez membrány se mi nezdá jako dobrý nápad. Ano, bezmembránové boty mají svoje opodstatnění, ale spíše u celokožené boty. U kombinované boty by měl mít uživatel minimálně na výběr. A jsem si téměř jistý, že každý voják sáhne spíše po té membránové. Na rozdíl od “hobíků” nemá voják ten luxus se vyhýbat promáčenému terénu, ranní rose atd. Bota se promočí v podstatě okamžitě a pak v tom několik hodin chodit není nic moc… To si uvědomili i v Prabosu, a v současné době si už uživatel může vybrat jak verzi s gore, tak i bez. 

Podešev. To je velmi důležitá součást boty. U modelu Beast Ankle se jedná o dvousložkovou, přímo vstřikovanou podešev. Měla by být velmi odolná, a to jak proti opotřebení, tak i proti klouzání. Jestli je to pravda uvidím až časem. Vychytávkou by měla být i samočistící vlastnost podešve. Jsem k takovým (možná) reklamním trikům trochu skeptický, nánosy bahna odpadají při chůzi i u jiných bot. Ale třeba mě model Beast ještě překvapí a bude to fungovat lépe. Máme tu ještě další vychytávku. V podešvi je ukryt pětimilimetrový plátek kevlaru, který by měl zabránit vniknutí jakéhokoliv ostrého předmětu do boty, respektive do nohy uživatele. Pokud to nebude omezovat jiné vlastnosti podešve a nebude to mít vliv na pohodlí při chůzi, tak proč ne.

Co se mi na podešvi líbí, je jemné žebrování na boční části uprostřed, které by mohlo výrazněji pomáhat při slaňování na Fast Rope. Uvidíme, jak to v reálu zafunguje. Zvýšená špička i pata napomáha celkově dobrému dojmu z odolnosti modelu Beast. 

Nazouvám boty a pocit to není úplně špatný. Zpočátku mě sice bota tlačila v oblasti nártu, ale to se po pár týdnech spravilo a bota se velmi příjemně rozšlápla. Nyní mohu říci, že bota sedi relativně dobře a jsem schopen ji mít na noze desítky hodin v kuse. 

Zavazování je díky vedení tkaničky v tunýlku velmi rychlé. Čtyři základní tunýlky v nártové oblasti jsou doplněny kotníkovým tunýlkem. Celé je to ještě doplněno dvěmi textilními očky. První je ve spodní části, druhé pak vykonává funkci stabilizátoru jazyka. Tkaničky jsou velmi dlouhé a je tak nutné je uvazovat na dva uzlíky. Zastrkávání za bok boty se mi neosvědčilo, protože tkanička má při chůzi tendenci vypadávat. Samozřejmě je na zvážení výměna tkaničky za kratší. 

První kroky jsou trochu rozpačité. I když je vidět, že se Prabos snaží vyrovnat moderním trendům, jde vlastní cestou. A na botu si tak trochu musím zvykat. Není to láska na první pohled. Ale čím víc boty nosím, tím víc jim přicházím na chuť. Nemám už na noze lehkou taktickou botu, ale pořádnou pracovní obuv. Je dobře, že si jde Prabos svojí cestou a nabízí alternativu k ostatním značkám na trhu. Jestli je ta cesta ale správná, ukáže až další testování. 

Při něm se zaměřím na všechny vychytávky, které se na botě prezentují. Opravdu funguje samočistící podrážka? A má smysl speciálně designovaná pata na vyzouvání? Ocením jako voják kevlarovou vložku? To vše se brzy uvidí. A samozřejmě budu boty nosit ve všech možných prostředí, do kterých se voják může dostat. Ne, nebudu se s nimi mazlit. Bestie od Prabosu by se tak měla začít třást před testery ze SOLDATO teamu.