EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Erwin Rommel zvaný ,,liška pouště" - legendární velitel, taktik a nejmladší ze všech generálů nacistického Německa

 28. 03. 2019      kategorie: Vojenská historie      12 komentářů

Erwin Johannes Eugen Rommel (15. 11. 1891 - 14. 10. 1944), známý též pod přezdívkou Pouštní liška, byl německý voják a vojevůdce, polní maršál považovaný za jednoho z nejlepších polních taktiků druhé světové války. Hodnosti generál polní maršál dosáhl jakožto nejmladší ze všech generálů nacistického Německa.

Do německé armády vstoupil už v roce 1910 a bojoval v první světové válce, během níž byl povýšen na kapitána. Následně se proslavil jako velitel 7. tankové divize během tažení Francií v roce 1940, jako velitel Afrikakorpsu v bojích o severní Afriku a nakonec jako inspektor Atlantického valu a jeden z velitelů čelících spojeneckému vylodění v Normandii. Po neúspěšném atentátu na Hitlera v roce 1944 byl donucen, kvůli svým stykům s atentátníky, spáchat sebevraždu.

Rommel_at_a_staff_conference_in_the_Western_Desert
Foto: Erwin Rommel na štábní poradě Afrikakorpsu, 1942 | Bundesarchiv

Psali jsme: Noční čarodějnice za svá kouzla ve vzduchu platily krví

Jeho obraz visí na Stěně největších tankových velitelů amerického Pattonova muzea jezdectva a tankových vojsk, která má symbolizovat pět nejlepších tankových velitelů historie: Mošeho Peleda, George Pattona, Creightona Abramse, Israela Tala a Erwina Rommela.

Na počátku 1. světové války byl Rommelův pluk povolán na západní frontu (stalo se tak 2. srpna 1914). Rommel však setrval ještě v kasárnách, kde čekal na posily, k pluku se připojil až o několik dní později. 3. srpna sdělil své sestře, že má nemanželskou dceru, jejíž matce má být v případě smrti vyplacena jeho pojistka, a žádal ji, aby jí pomáhala, pokud by padl. Rommel bojoval postupně na západní frontě, v Rumunsku a na italské frontě. Odpočátku projevoval nekonvenční myšlení a velkou odvahu, za což byl vyznamenán železným křížem II. třídy. V září 1914 byl zraněn na noze, když se poté, co mu došly náboje, sám s bajonetem vrhl na tři Francouze.

Na konci roku 1916 byl přeložen k Württemberskému horskému praporu, součásti Deutsches Alpen Korps (Německého alpského sboru), s nímž bojoval na východní frontě v oblasti Sedmihradska proti Rumunům. V květnu 1917 následoval přesun na italskou frontu. Rommel se v rámci bitvy u Caporetta účastnil útoku na klíčový bod italských pozic, Monte Matajur (říjen 1917), který se svými muži i přes přesilu obránců dobyl a zajal několik tisíc Italů. Za tento úspěch bylo předem přislíbeno udělení nejvyššího německého vojenského vyznamenání Pour le Mérite, ovšem v první fázi došlo k omylu, kdy byl vyznamenán jiný velitel, který dobyl jiný vrchol. Po Rommelově rozhořčeném protestu však bylo vyznamenání uděleno i jemu. V lednu 1918 byl Rommel z fronty odvolán a přidělen do štábní funkce na Generálním velitelství zvláštního nasazení č. 64, 18. října byl povýšen do hodnosti kapitána.

Psali jsme: Německý svobodník v Normandii osobně zabil nebo zranil více než 1000 amerických vojáků během 1 dne

rommel_02
Foto: Poručík Erwin Rommel v Itálii, 1917 | Wikimedia Commons

Ve funkci velitele vůdcova hlavního stanu ho zastihl i počátek 2.světové války, postupem času stále více propadal Hitlerovu vlivu. Po ukončení polského tažení, během nějž dbal na Vůdcovu bezpečnost při Hitlerových návštěvách fronty, požádal o velení divize, pokud možno tankové. Ačkoliv armádní personální úřad vyslovil nesouhlas a poukázal na absenci jakékoli Rommelovy zkušenosti s tankovým bojem a zdůraznil jeho mimořádné zkušenosti a způsobilost pro velení divize horské pěchoty, blízký vztah s Hitlerem mu v únoru 1940 umožnil převzít velení 7. obrněné divize, vyzbrojené převážně československými tanky Pz 38(t). V této době byl bezvýhradným ctitelem Hitlera a své kolegy důstojníky často zdravil nacistickým pozdravem Heil Hitler!. Právě v této době získal pověst „nacistického generála“ a sám se neváhal označit za nacistu.

Francouzské tažení

V čele 7. obrněné divize se Rommel účastnil bitvy o Francii, v níž hrál klíčovou úlohu. Ignoroval rozkazy nadřízených brzdící postup a nabádající k opatrnosti a neustále se pohyboval na čele německého útoku, nebo dokonce daleko před ním. Bez váhání pronikal hluboko do nepřátelského území, aniž by měl zajištěné krytí boků nebo týlu a spoléhal se na rychlost svého postupu. Francouzské velení často nemělo tušení, kde se jeho divize nachází a kde udeří (jeho vlastní nadřízení na tom byli někdy stejně), což jeho divizi vyneslo přezdívku divize duchů (fr. la division fantôme, něm. Gespenster-Divisionen). Mezi jeho hlavní úspěchy patří rychlé překročení řeky Maasy, bleskové prolomení prodloužení Maginotovy linie (které ovšem ani zdaleka nedosahovalo kvalit hlavní části linie), odražení britského protiútoku u Arrasu a dobytí Cherbourgu. Za své výkony během francouzského tažení obdržel rytířský kříž. Požadavek generála Hotha, aby byl souzen pro neuposlechnutí rozkazů, smetl ze stolu generál Kluge.

rommel_01
Foto: Erwin Rommel v Cherbourgu, Francie červen 1940 | Bundesarchiv

Válka v Africe

Po obsazení Francie se Rommel stal v lednu 1941 generálporučíkem a v únoru byl pověřen velením Sperrverband Afrika, a později Deutsches Afrika Korps (DAK), zprvu podřízeného italským silám v Severní Africe. Jeho úkolem bylo zastavit ústup italských jednotek a držet se aktivní defenzívní taktiky. Tak alespoň zněly rozkazy generálního štábu, ovšem Hitler mu dal podstatně širší mandát. V únoru dorazil do Afriky a v březnu obdržel dubové ratolesti k rytířskému kříži (Hitler se možná domníval, že má významný podíl na zastavení britské ofenzívy, tu však zastavili Britové sami, aby mohli odeslat síly do Řecka).

V březnu zahájil Rommel, který stále ještě neměl většinu sil na frontě, naprosto nečekanou ofenzívu. Zaskočil jí své vlastní nadřízené, ale zejména Brity, kteří díky odposlechu rádiové korespondence znali instrukce, které Rommel dostal, a byli přesvědčeni, že se jich bude držet. Rommelův úder vedený poměrně slabými silami se rozrostl do netušených rozměrů, smetl předsunuté britské síly a jeho postup se zastavil až na hranicích Egypta u průsmyku Halfája.

romel
Foto: Ervin Rommel stál vždy v čele svých jednotek, aby měl ten nejlepší přehled o situaci na bojišti | Bundesarchiv

Rommel však měl jeden vážný problém. Jeho čelní síly sice byly u hranic Egypta, za nimi však zůstal Tobrúk, který Britové urputně drželi. Rommel na něj podnikl několik velmi špatně naplánovaných útoků, které ho stály mnoho mužů bez většího efektu (viz Obléhání Tobruku). Jednak tím ohrozil svoji kariéru, zejména si tak ale způsobil velké potíže, neboť jeho předsunuté jednotky trpěly v důsledku komplikovaného zásobování a Tobrúk v britských rukou tento problém velice zhoršoval.

Rommel trochu napravil dojem, když odrazil dva uspěchané a špatně promyšlené pokusy Britů o osvobození Tobrúku (operace Brevity a operace Battleaxe). Pro obratnost, s jakou vedl složitý manévrovací boj s nepřítelem, se mu dostalo přezdívky pouštní liška. Stejně jako v případě divize duchů šlo o přezdívku, kterou používaly obě strany. Úcta ze strany nepřítele byla ovšem vyvolána nejen Rommelovými schopnostmi, ale také tím, že dodržoval Ženevské konvence a zacházel dobře se zajatci bez ohledu na jejich etnický původ (týkalo se i Židů a obyvatel porobených národů). V průběhu války několikrát ignoroval instrukce o zacházení se zajatci, které tyto konvence porušovaly, některé rozkazy v tomto směru dokonce před svými vojáky zatajil a spálil.  Ani jeho vedení války se však nevyhnulo některým excesům, například se slušným zacházením s důstojníky 3. indické mechanizované brigády, s nimiž se rozdělil o příděl vody pro příslušníky Afrikakorpsu, kontrastuje vyhnání jejích indických příslušníků do pouště.

Video: Dokumentární film Tajemství války - Záhadný Rommel / YouTube

 Autor: Hanz

CENOVÉ BOMBY (872)

Komentáře

Delta

31. 03. 2019

Byli to volové, co pohledávali v Africe ?
Měli jen 4 litry vody na osobu, prali prádlo v benzínu a sex měli jedině s análem kamaráda
http://druha.svetova.cz/clanky/1942/el-alamein/

satestsat121

29. 03. 2019

Pročetl jsem diskuzi, jsou tam dobré závěry a tak se nebudu opakovat. Němečtí generálové oprávně uváděli, že si svoji hodnost nezasloužil. Nevelel tak velkému vojenskému tělesu. Velitel 6. armády na svoji hodnost dosáhl den před zajetím. Rommel měl štěstí na ne přiliš schopné generály jak francouzské, tak i anglické. Není mi příjemné, když se v NSR nacházejí Rommelova kasárna a nás generál Svoboda je dehonestován.

Obroul

29. 03. 2019

Václav Flek : přesně tak ! Nechápu názory různých lidí ,kteří jednoho či druhého generála oslavují jako nejlepšího. To je holý nesmyl. Nejlepší generál ? Nejlepší v čem ? Každý druh vojska vyžadoval zcela jiný druh velení. Nejlepších generálů by byli desítky najednou. Jediné co uznám je, že mohl být k danému druhu zbrani vyjímkou mezi nejlepšími. Přesto jako taktik nebo stratég nedosahoval Mansteinových nebo Modelových kvalit. Rommel byl velice schopným velitelem divizním nikoliv armádním jak ho dnes každý nazývá nebo bere. ps co se týče Schornera , tak ten byl až na ty svá zmíněná vyznamenání zcela průměrný a snad i podprůměrný maršál , který akorát dokazoval , jak umí věšet vlastní vojáky za sebemenší přestupek , ale bojově dosáhl pramalých výsledků.

Delta

29. 03. 2019

Pomohli především německým koncernům k prosperitě a rozvoji

Výmarskou bídu https://www.penize.cz/15896-hyperinflace-v-nemecku-1923

nahradil blahobyt nástupem Adolfa Hitlera
Zbrojní průmysl pomohl zvednout ekonomiku
Krupp Essen - jezte kroupy. To bude asi ten…šoulet. Počkejte, ale Krupp, to je mi nějaká povědomá firma,“ říká Jiří Voskovec, prohlížejíc si ruční granát v jedné ze scén známého prvorepublikového filmu Svět patří nám. „Přece ale nedělá sardinky,“ odpovídá mu Jan Werich. „Dělá kanóny,“ zamýšlí se dále Voskovec, načež ho Werich doplní výčtem dalších výrobků: „Kanóny a šrapnely a…a handgranáty!“ Krupp je prominentní 400 let stará dynastie německých průmyslníků z Essenu, která se proslula od 19. století výrobou oceli a produkcí munice a zbraní. Jejich firma známá jako Friedrich Krupp AG Hoesch-Krupp byla na počátku 20. století největší evropskou společností. Za 2.sv. války Alfried Krupp von Bohlen und Halbach zaměstnával nuceně nasazené a byl klíčovým dodavatelem zbraní pro nacistické Německo. 11. dubna 1945 byl Alfried ve vile Hügel zatčen americkými vojáky. Americký vojenský soud v Norimberku jej 31. července 1948 odsoudil časem byl shledán nevinným. John Jay McCloy, americký vysoký komisař pro Německo, jej však roku 1951 omilostnil a zrušil rovněž konfiskaci rodinného majetku.
V roce 1999 se Thyssen AG a Krupp spojily do rozsáhlého průmyslového konglomerátu ThyssenKrupp AG, jenž v roce 2009 zaměstnával kolem 188 000 lidí a dosáhl obratu 40 miliard Euro. Mezi nejznámější produkty koncernu patří výtahy nebo eskalátory, se kterými se můžeme setkat mimo jiné v pražském metru, třeba na stanici Můstekkde pomáhaly nahradit výrobky společnosti Transporta Chrudim.

Vaclav Flek

28. 03. 2019

Clanku o Rommelovi se neda vytknout nic podstatneho, jsem rad, ze se vyhnul glorifikacim typu "nejlepsi nemecky general" (kterym rozhodne nebyl). Dodejme, za ten "jiny velitel", vyznamenany v prvni svetove valce za podobny cin radem Pour le Merite, byl pozdejsi polni marsal Ferdinand Schorner, velitel skupiny armad Stred v ceske kotline na konci valky. Slo o jedineho nemeckeho vojaka, ktery ziskal obe nejvyssi nemecka valecna vyznamenani, z prvni i druhe svetove valky.

Zpet k Rommelovi - na africkem bojisti ziskal radu uspechu, ale utrpel i porazky, a nekterym se vyhnul jen o vlasek. Na italske fronte se prilis nevyznamenal, a myslim, ze ani v Normandii, kde je jeho koncepce k diskusi. Byl bezesporu presvedcenym nacistou, ale o tom, ze by zdravil
arijskym pozdravem (alespon ve vojenskem prostredi) nic nevim. Rovnez velmi pochybuji o tom, ze by vyhnal vojaky z indicke brigady do pouste, to ctu poprve a neverim tomu, myslim, ze je to v rozporu s elementarni logikou poustni valky.

Obroul

28. 03. 2019

Nejmladším generálem Rommel rozhodně nebyl !! Tím byl Walter Wenck. Možná tak nejmladší feldmarshall. :)

Delta

28. 03. 2019

Nebýt Hitlera, netrpěli by Češi v bolševické totalitě.
Nadlidé pro veřejnost a podlidé pro soukromí
Hitler nařídil, že generál Rommel musí spáchat sebevraždu. v Africe prohrál a dokonce nechal svá vojska na pospas osudu, byl v Německu oslavován a uznáván. Jenže po atentátu na Hitlera byl jedním z podezřelých. Vůdce se rozhodl, že Rommel musí zemřít.
Poslední chvíle popsal jeho syn: „„Když otec vyšel po několika minutách na schodiště, měl bledý obličej. Přiškrceným hlasem mě nejprve požádal, abych ho nechal o samotě. Už jsem odcházel do svého pokoje, když ještě dodal: Musím jen říct vaší matce, že za čtvrt hodiny budu mrtev. Je hrozné být zabit vlastními lidmi. Dům je obklíčen a Hitler mě viní z velezrady. Vzhledem k mé službě v Africe mám možnost se sám otrávit. Tito dva generálové mi přinesli jed. Účinkuje během tří vteřin. Pokud to přijmu, nechají být mou rodinu, tedy i tebe. Nechají na pokoji také můj štáb," líčil Manfred, co mu otec tehdy sdělil.
Manfred se zeptal, zda jeho otec nabídce věří. Pak ještě krátce probírali možnost obrany. „Stejně doma nemáme prakticky žádnou munici. Je lepší, když zemře jeden člověk, než když nás postřílí všechny,“ odpověděl mu Rommel
Rommel zemřel v autě jen několik set metrů od svého domu. Jed mu dal Burgdorf. Veřejnosti bylo oznámeno, že zemřel kvůli svým starým zraněním z Afriky. Byl mu vystrojen vojenský pohřeb se všemi poctami a Hitler dokonce vyhlásil den státního smutku.

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací