EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Jekatěrina Michajlovna Demina: Hrdinka SSSR a jediná žena, která sloužila u sovětských mariňáků

 21. 05. 2020      kategorie: Vojenská historie      5 komentářů

Jekatěrina se narodila 22. prosince 1925 v Leningradě jako Jekatěrina Michajlovna Illarionovna. Její otec byl voják a matka lékařka v místní nemocnici. Oba rodiče ji však zemřeli, když byla ještě malá a tak strávila dětství v Leningradském sirotčinci, od 15 let pak bydlela u své starší sestry a stala se z ní zdravotní sestra. V létě 1941 absolvovala kurz pro sestřičky Červeného Kříže. Když zaútočilo Německo na Sovětský svaz, nechala se přeřadit do Brestu, kde létal její bratr jako stíhací pilot. Při bombardování Brestu však zemřel, než k němu stihla dorazit a místo toho odešla do Smolenska, kde se chtěla jako zdravotní sestra dostat na frontu. To se jí však nepodařilo a tak pracovala jako dobrovolná zdravotní sestra v místní vojenské nemocnici. Když se však Němci blížili ke Smolensku, dostala se k armádě jako polní sestra jednotky situované v Gžatsku (od roku 1968 přejmenováno na Gagarin).

4304--flicker
Foto: Jekatěrina Michajlovna Demina během své služby jako zdravotní sestra | Flicker

Německý útok byla však velmi rychlý a Jekatěrina byla během tohoto boje zraněna minometnou střepinou na noze a následně byla evakuována do Baku, kde se léčila. Jelikož od mala milovala moře, požádala vojenského komisaře o přidělení k loďstvu. Přání se jí splnilo a tak byla přidělena jako sestra na lékařskou loď "Krásná Moskva", která převážela raněné ze Stalingradu přes kaspické moře do Krasnovodska. Na lodi povýšila na samostatnou zdravotnici a získala odznak "Vynikající námořník" za příkladnou disciplínu a skvělé výsledky.

Psali jsme: Králická pevnostní oblast má nejrozsáhlejší systém naučných stezek – je věnován československému opevnění

Po skončení bitvy u Stalingradu byla ustanovena jako zdravotnický instruktor k 369. samostatnému námořnímu výsadkovému praporu. Velitel praporu ovšem kategoricky odmítl vpustit ženu k mariňákům, ovšem nakonec mu to bylo z vyšších míst nařízeno. 369. výsadkový prapor byl nejdříve součástí Azovské flotily a poté Dunajské flotily a Jekatěrina tak prošla vyloděním a boji na Kavkaze, na Krymu a námořními boji v Azovském a Černém moři, na Dněstru a na Dunaji. Bojově s jednotkou prošla Rumunskem, Bulharskem, Maďarskem, Jugoslávií, krátce i Československem a boje zakončila v Rakousku.

4304--pinterest
Foto: Jekatěrina Michajlovna Demina během své služby jako zdravotní sestra | Flicker

Během vyloděni v Těmrjuku 25. září 1943 sama odtáhla do bezpečí a následně ošetřila celkem 17 vojáků, kterým tímto zachránila život. Za tento čin jí major Sudarikov dekoroval Řádem Rudé Hvězdy. Během vylodění v ukrajinském Kerči přímo na pláži pod těžkou nepřátelskou palbou ošetřila dalších 13 vojáků a během bojů o město dále ošetřila 85 dalších vojáků, za což byla následně dekorována Řádem vlastenecké války 2. stupně a medailí "Za Odvahu".

Psali jsme: Modrá divize v zuřivém boji o Krasnij Bor: Španělští dobrovolníci bojující po boku Wehrmachtu

Po osvobození Krymu byl její prapor přeřazen do Dunajské flotily, kde si v Oděse Jekatěrina na chvíli odpočinula. Její další mise bylo dobytí pevnosti Bilhorod-Dnistrovskyj (turecky Akkerman). V noci z 21. na 22. srpna 1944 byla jedním z prvních Rudoarmějců, kteří překročili řeku Dněstr. Jako jedna z prvních vylezla na 5 metrový sráz a pomáhala dalším vylézt nahoru. Navzdory krutému boji se spíš než ošetřování věnovala boji, kdy obsluhovala těžký kulomet Maxim. Během boje pozabíjela 24 nepřátelských vojáků a 9 z nich zajala, mezitím ještě stihla poskytnout první pomoc 17 spolubojovníkům. Za tuto projevenou statečnost a houževnatost v boji byla hned druhý den předložena k udělení Zlaté hvězdy Hrdiny Sovětského Svazu, ovšem nakonec získala "jen" Řád Rudého Praporu.

4. prosince 1944 se zúčastnila klamného útoku na pevnost Ilok v Jugoslávii. Její rota o počtu 52 lidí se vylodila a zaútočila na početnou německou jednotku v pevnosti, která se je snažila zahnat do ledové rozvodněné řeky poté, co Němci zjistili, že sovětských útočníků není mnoho. Po dvouhodinovém boji z 52 sovětských mariňáků zůstalo naživu pouhých 13 a všichni byli nějakým způsobem zraněni. Někteří z nich byli zastřeleni, někteří utonuli v ledové vodě, když se snažili dostat do bezpečí. Kvůli rozvodněné řece jim 52. Střelecká divize nemohla přijít včas na pomoc, jak bylo předem dohodnuto. Jekatěrina kulometem pobila 5 vojáků. Jejich mise byla s úspěchem splněna, kdy její jednotka na sebe vázala početnou německou jednotku, která za nimi vyrazila do pronásledování zatímco sovětské a jugoslávské jednotky tak mohly pevnost snadněji obsadit. Přestože byla mise brána jako úspěšná, vybrala si až příliš mnoho obětí. Z celkových 52 sovětských mariňáků jich nakonec přežilo pouze 7. Sama Jekatěrina byla převezena do polní nemocnice s velkou ztrátou krve a těžkým zápalem plic.

4304--wiki
Foto: Jekatěrina Michajlovna Demina během oslav konce války v roce 2013 | Wikimedia Commons

9. prosince 1944 byla opět navržena na titul Hrdina Sovětského Svazu, ale ani tentokrát to nevyšlo. Dokonce ani poté, co admirál Gorškov, velitel Dunajské flotily, poslal osobní žádost do Moskvy. Tam ovšem shledali popsaný průběh bitvy za nepravděpodobný a tak z toho zas nic nebylo. Jekatěrina dostala opět "pouze" druhý Řád Rudého Praporu. Po svém zotavení dostihla svou jednotku v Československém Komárnu, o který svedla boj a pokračovala dál až do Vídně, kde jí zastihl konec války. Demobilizována byla v listopadu 1945.

V roce 1950 absolvovala Mechnikovův sanitární ústav v Leningradě a následně pracovala jako vyškolený zdravotník v Eleketrostalu u Moskvy, kde se také provdala a přijala příjmení Demina. V roce 1964 režisér Viktor Lisakovič natočil dokumentární film Katyuša, který pojednává o Jekatěrinině neuvěřitelné vojenské kariéře. Film získal cenu „Zlatá holubice míru“ na Mezinárodním filmovém festivalu v Lipsku.

jekat
Foto: Jekatěrina Michajlovna Demina za 2. světové války a kolem roku 2013 | Flickr

Jekatěrina se nakonec opravdu dočkala své zasloužené Zlaté Hvězdy, kterou byla dekorovaná 5. května 1990. Jekatěrina Michajlovna Demina zemřela v rodinném kruhu 24. června 2019 ve věku 93 let. Pohřbena je v Moskvě.

CENOVÉ BOMBY (1406)

Komentáře

Tomas

23. 05. 2020

Jen drobnost - ta lod se nejmenovala "Krasna Moskva" ale "Ruda Moskva" (Krasnaja Moskva v originale). Krasnaja je v rustine ruda, krasivaja je krasna. ... Je to jak z Cimrmana: tito ochotnici, v originale ochotniky, nemeli o divadlo zajem (taky aby jo, kdyz jsou to myslivci) :wink:

Altmann

23. 05. 2020

http://forum.sfs.sk/viewtopic.php?f=64&t=3156&p=10884&hilit=nachtigalov%C3%A1#p10884

Zde na stránkách Slovenské faleristické společnosti je popis i vyznamenání této paní. Zkustě si to přečíst.

Madika

21. 05. 2020

Velmi zajímavý článek, všechny informace o válce, které jsou k dispozici až dnes, pomáhají nezapomínat a udělat si vlastní názor na situace i lidi v té době. Jen bych redakci doporučovala dobrého korektora, pravopis je s bídou za 4.Jinak díky:hugging:

Petr C.

21. 05. 2020

Monarchista:
O medaili Florence Nachtigalové jsem předtím neslyšel, tak jsem si to musel vyhledat.
Kdyby to ještě někoho zajímalo:
​http://forum.sfs.sk/viewtopic.php?f=64&t=3156
Když ne dříve, tak za tu akci u pevnosti Ilok jí toho Hrdinu dát měli. To je hnus fialový jenom když si to člověk představuje. Pokud v takových podmínkách vydržela a splnila úkol, tak s ohledem na to, že se nejednalo o ojedinělý ,,výkon" ale osvědčovala se v akci opakovaně, tak si ten titul rozhodně zasloužila. Dobře že se ho dožila alespoň dodatečně.

Monarchista

21. 05. 2020

Ta paní je nositelkou medail Floreán Nachtigalové, mezinárodního uznání což je vyšíí ocenění než všechny řády, které má na hrudi. Já ji to vše přeji. Byla to hrdá dáma. Čest její památce

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací