„Krásná“ smrt finského prezidenta Kyösti Kallioa
Toto je jedna z posledních fotografií bývalého prezidenta Kyösti Kallia, kde mu jde po boku jeho věrný druh, maršál Mannerheim. Za malou chvíli po pořízení této fotografie bude bývalý prezident Finska mrtvý. Každý, kdo zná trochu historii a je mu položena otázka, aby jmenoval známého Fina, určitě řekne jméno finského hrdiny, maršála Carla Gustava Emila Mannerheima. Jak by taky ne, když se Mannerheim tolik o budoucnost Finska zasloužil.
Foto: Prezident Kallio (uprostřed) spolu s Mannerheimem (vlevo od Kallia) na helsinském nádraží 19. prosince 1940. Kallio prodělal smrtelný infarkt jen několik vteřin poté, co tuto fotografii pořídil Hugo Sundström | Wikimedia Commons / Public domain
Maršál Mannerheim bojoval v osvobozenecké válce proti Rusům, vyhnal ze země bolševiky, díky jemu mladá republika vyhrála boj proti finským bolševikům a v neposlední řadě se zasloužil o udržení suverenity Finska v Zimní válce. Mannerheim měl celou tu dobu po boku jiného slavného Fina, který s ním prošel tato krušná údobí země a ve Finsku je dodnes stejně milovaný jako maršál Mannerheim. Byl to prezident země, Kyösti Kallio. V roce 1940 bylo Kalliovi již 67 let, měl nalomené zdraví a byl silně vyčerpán Zimní válkou a nejistou budoucností Finska. V srpnu 1940 ho postihl záchvat mozkové mrtvice, který snížil jeho schopnost mluvit a hýbat pravou rukou.
V 27. listopadu pak Kallio veřejně oznámil, že už není dál schopen vykonávat úřad prezidenta a odstoupil. Finové si museli zvolit nového prezidenta, a bez ohledu na sovětské vyhrožování byl 19. prosince vybrán Risto Ryti, který byl během Zimní války premiérem země a Sověti ho nenáviděli. Ve stejný den, kdy byl Ryti zvolen prezidentem, proběhlo rozloučení s bývalým prezidentem Kalliem, který se chystal odjet na svůj statek, kde plánoval v kruhu rodiny dožít svůj bohatý život.
Obyvatelstvo Helsinek mu přichystalo dojemné rozloučení, aby mu poděkovalo za jeho služby. Od prezidentského zámku až k nádraží lemovaly obě strany ulic husté davy lidí, kteří ho zdravili potleskem, máváním a voláním. Na nádraží ho očekával nově zvolený prezident, obklopený civilními a vojenskými hodnostáři, mezi nimž nechyběl ani maršál Mannerheim. Kallio vystoupil z vozu a hodlal na nástupišti vykonat přehlídku čestné jednotky. Po jeho boku kráčel Mannerheim s maršálskou holí, za nim pak šel maršálův pobočník, plukovník Paasonen.
Jak je na fotografii vidět, Kallio měl ochrnutou ruku zastrčenou do kožichu a v levé třímal kožešinou čepici. Nejdříve byl k jeho poctě vztyčen státní prapor, a potom čestný prapor začal hrát Bjorneborský pochod. Bývalý prezident byl křídově bledý, zjevně vyčerpaný a jeho čelo bylo tehdy z rozrušení mokré potem. Mlčky se loučil s přítomnými, z nichž mnozí mu během více než třicetileté nepřetržité činnosti ve sněmu a ve vládě stáli po boku. Když Kalleim došel doprostřed řady, náhle zavrávoral a začal padat k zemi. Plukovník Paasonen ho rychle chytil do náruče a společně s Mannerheimem ho odnesli do salónního kupé, ve kterém měl bývalý prezident odjet na odpočinek. Tam už mohl lékař konstatovat jedinou věc, že cesta Kyösti Kallia skončila. Plukovník Paasonen následně řekl, že když měl prezidenta v náručí, cítil, jak mu dotlouklo srdce. Mannerheim poté napsal své ženě dopis, ve které jí osudnou událost vylíčil. Napsal, že se jednalo o tragický a smutný den, který mu zlomil srdce. Ale taky ví jednu věc. Že Kyösti Kallio zemřel šťastný, uprostřed svých Finů, kteří mu vyznávali svou lásku a svůj dík.
Zdroj: historica.fandom.com
