EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Mě nezastavíte! Henri Giraud utekl Němcům ze zajetí v obou světových válkách

 20. 08. 2021      kategorie: Vojenská historie      11 komentářů
Přidat na Seznam.cz

Koncem srpna 1914 mělo Německo Francouze na lopatě. Přes překvapivě silný odpor Belgičanů a expediční síly Velké Británie se probili do severní Francie. Po průlomu přes Mons a Charleroi se silné pravé křídlo německé armády valilo na jih směrem ke svému konečnému cíli, Paříži.

Francouzi, kteří se stáhli k Saint Quentin, zoufale potřebovali protiútok, aby německý postup zastavili. Tento úkol připadl 5. armádě pod velením Charlese Lanrezaca. Nebylo by to snadné, zejména vzhledem k tomu, že 5. armádu dělilo od dalších spojeneckých sil několik kilometrů. Čekat na ně ale nešlo. Armáda měla provést protiútok proti německé 2. armádě Karla von Bulow.

giraud_01Foto: Generál Giraud v německém zajetí | Wikimedia Commons / Public domain

V řadách 5. armády se nacházel 4. zuávský pluk, v němž sloužil kapitán jménem Henri Giraud. Giraud pocházel ze skromných alsaských kořenů a jako chlapec byl výjimečným studentem. Od přírody dobrodruh, v roce 1900 absolvoval vojenskou akademii v Saint-Cyr. Byl přidělen ke 4. zuávskému pluku v severní Africe. Po vypuknutí války v roce 1914 byla jednotka převelena do Francie.

Dne 30. srpna 1914 zahájila francouzská 5. armáda protiútok proti německé von Bulowově 2. armádě. Německý postup byl zastaven, ale za cenu mimořádně vysokých ztrát - 10 000 mrtvých a 2 000 zajatých Francouzů. Mezi zajatými byl i během bodákového útoku německým kulometem těžce zraněný Henri Giraud.

Giraud byl poslán do zajateckého tábora v Belgii. Vzhledem k jeho zranění byl život v táboře pro kapitána nepochybně krutý. Silné vůli Girauda se však naskytla příležitost, kterou si nemohl nechat ujít: možnost útěku. Edith Cavellová, britská zdravotní sestra, začala vytvářet síť útěků pro zraněné francouzské a britské zajatce. Tato síť umožnila zajatcům dostat se do neutrálního Nizozemska.

S pomocí Cavellové se měl Giraud dostat z Belgie na svobodu. Dva měsíce po svém zajetí Giraud uprchl ze zajateckého tábora a v různých převlecích si razil cestu do Nizozemska; když bylo třeba, stal se kočovným cirkusovým povalečem, čeledínem, prodavačem uhlí, prostě čímkoli, co si situace žádala. Brzy se dostal do Nizozemska a byl evakuován do Spojeného království. Zpět ve Francii se pak opět připojil ke svému pluku. Edith Cavellová byla odhalena a zatčena v srpnu 1915 poté, co Němci zjistili, že pomohla asi 200 spojeneckým vojákům k útěku. V říjnu 1915 byla popravena.

Otočme list. Psal se 10. květen 1940. Nyní generál Giraud, velitel francouzské 9. armády, bránil svou vlast před stejným nepřítelem, s nímž bojoval v roce 1914, jen pod novým velením a v nové válce. Podruhé za posledních 25 let Německo napadlo Francii.

9. armáda zaujala obranné pozice ve francouzském Le Catelet, když se z ardenského lesa nedaleko města vyřítila německá 6. tanková divize. Odvážný generál Giraud se vydal přímo do předních linií, aby se zorientoval v situaci. Dostal se ke kulometnému stanovišti, které k jeho smůle obklíčili Němci. Brzy byla pozice pod silnou dělostřeleckou palbou a Němci vyzvali přeživší, aby se vzdali. Mezi přeživšími byl také generál Giraud.

Němci na útěk generála Girauda v první světové válce nezapomněli. Vzhledem k jeho vysoké hodnosti se k němu měli chovat s úctou, ale přesto si dali záležet na tom, aby byl umístěn na přísně střežené, "útěku odolné" místo. Byl převezen na saský hrad Köningstein nedaleko českých hranic. Zdálo se, že je to ideální místo; 150 metrů vysoká skála, stráže byly zdvojnásobeny. Uvnitř se prováděly pravidelné prohlídky, a kdyby někdo chyběl, okamžitě bylo zahájeno pátrání a pronásledování.

Generál Giraud samozřejmě začal plánovat útěk hned po příjezdu. Ve svých 61 letech už nebyl žádný mladík a kvůli zranění, která utrpěl v první světové válce, kulhal. Bez ohledu na to odmítl dát Němcům slovo, že se nepokusí o útěk. Naučil se plynně německy, zapamatoval si na čtvereční metr mapu okolí, a dokonce se mu podařilo navázat spojení s přáteli zpět ve Francii, od nichž získal měděný materiál na pevné lano.

Ráno 17. dubna 1942, po dvou letech na hradě Köningstein, byl Giraud připraven. Při pohledu dolů ze 150 metrů vysoké skály Giraud počkal, až strážní projdou, a pak sešplhal dolů. Našel úkryt, zakryl svou nápadnou generálskou uniformu pláštěm, nasadil si tyrolský klobouk a oholil si svůj charakteristický knír. Vstříc mu vyšel předem domluvený doprovod, který mu pomohl dostat se na nedaleké nádraží.

Giraud měl originální plán: jezdit po Německu nepřetržitě vlakem tak dlouho, dokud se jeho na jeho útěk trochu nezapomene a ostražitost poleví. Vlastnil falešný průkaz totožnosti, fotografie patřila jinému člověku, která mu sice nebyl nepodobný, ale Giraud si i tak dával pozor, aby ji gestapu nemusel ukazovat. V jednom vlaku Giraud náhodou seděl naproti mladému německému poručíkovi, který sloužil v Africe; navázal s ním přátelský rozhovor. Přišel gestapák a požádal Girauda o průkaz totožnosti, stejně jako poručíka.

Poručík rozzuřeně vykřikl: "Jak se opovažujete nás vyrušovat!" a nařídil muži, aby odešel. Na jednom konkrétním nádraží bylo Gestapo velmi důkladné a prohledávali každého cestujícího. To bylo riziko, které nemohl podstoupit. Giraud tedy počkal, až vlak začne vyjíždět ze stanice. S aktovkou v ruce a s kloboukem na hlavě se rozběhl k vlaku - aniž by kulhal. Bolest byla nesnesitelná, ale nehodlal se prozradit. Vyšlo to. Do vlaku tomuto domnělému obchodníkovi, kterému ujížděl vlak, pomohl jeden z gestapáků osobně. Danke schön.

Giraud se chtěl vrátit do Francie, ale když se tam po mnoha jízdách vlakem konečně dostal, zjistil, že každého, kdo měří metr osmdesát nebo víc, prohledávají stráže. Nasedl tedy do dalšího vlaku a zamířil zpět do Německa, jeho dalším cílem bylo Švýcarsko. Stráž na hranicích byla ovšem neprostupná, a tak se raději vydal po zanedbané stezce lesem.

Náhle se ocitl obklopen bajonety. Vše vypadalo ztraceno. Vojáci však promluvili švýcarským dialektem. Když se Němci dozvěděli, že byl Giraud zajat Švýcary, žádali okamžitě jeho vydání. Švýcarsko sebevědomě odmítlo. Němci ho zde sledovali, ale zasáhnout nemohli. Nakonec se Giraud vydal znovu na cestu zpět do Francie a znovu pokoušel štěstí. Tentokrát po silnici. Němce zmátl tím, že během jízdy Švýcarskem několikrát změnil auto. Trik se zdařil a Giraudovi se podařil druhý útěk před Němci.

Útěk Henriho Girauda byl pro Francouze inspirací a povzbuzením. Již ve Francii poslal své ženě telegram: "Obchodní jednání uzavřeno, zdraví výborné, s láskou Henri." Byl to přesný opis telegramu, který poslal své ženě po svém útěku v roce 1914.

Zdroj: warhistoryonline

 Autor: Petr Žák

CENOVÉ BOMBY 600)

Komentáře

Vaclav Flek

25. 08. 2021

Bohuzel s vasim pohledem na irackou agresi v Kuvajtu nebo na druhou valku v Zalivu (a pritomnost zbrani hromadneho niceni) vubec nemohu souhlasit, myslim si neco uplne opacneho. S dovolenim bych v diskusi nepokracoval, jednnak proto, ze jsme tuto debatu jiz ukoncili, a take proto, ze jsme se dostali daleko od puvodniho tematu. K temto otazkam jsem se v minulosti jiz nekolikrat vyjadroval, tak snad bude prilezitost nekdy priste.

Czert

25. 08. 2021

Flek

U tech usa to neni tak jednoduche, kdo je zval do panamy a jinam?

Navic nechapu ten irak, pokud vezmeme prvni, tak amici se tam nemeli jakoliv angazovat, vzdyt kuvajt se uz vzdal, cili duvod k valce nebyl (paralera k polsku a francii, pominme ze usa zadnou obranou smlouvu s kuvajtem nemeli), Druha invaze?
Hmmm taky ne, zadne zhn se tam nenasly -(ve funkcnim stavu), navic sadam nikomu nevyhrozoval ze je proti nemu pouzije. Nemluve o tom, ze kdyz je predtim pouzival, tak ho za to zapad podporoval.
Valka proti isis? Vzdyt isis byla primo amickym vytvorem, jejich neschopnosti resit problemy v iraku.

A ze sme se neshodli ci nepresvedcili jeden druheho? Nevadi, diskuze byla slusna a o argumentech 2 strany sme premysleli.

Vaclav Flek

24. 08. 2021

Vidim, ze stojime na zcela jinych ideovych pozicich, a je zrejme, ze se nedohodneme. Vy jste mne nepresvedcil, a ja pres svou snahu asi take ne. Skoda, doufal jsem, ze se nad mymi argumenty treba jeste vice zamyslite... Protoze se tak asi nestane, domnivam se, ze muzeme tuto diskusi ukoncit s tim, ze si asi kazdy ponechame svoje nazory.

Jenom na uplny zaver : Co se tyce USA, vase interpretace je nepresna. V povalecnych desetiletich nevedly samotne USA zadnou valku proti statu s regulerni (tedy zvolenou) vladou. Bud vedly valku jako soucast siroke koalice (Irak), nebo z povereni OSN (Korea), pripadne vystupovaly na pomoc radne zvolenemu rezimu v jeho boji s vnitrnim i vnejsim nepritelem (Vietnam). Zvlastnim pripadem je Afghanistan, kde USA v podstate vyhlasily valku al-Kajde, coz bylo ovsem pouze symbolicke gesto, nebot al-Kajda nebyla zadnym statnim utvarem.

Czert

24. 08. 2021

A na podporu toho, ze se valky vyhlasuji jen kdyz se musi.... Nejak sem nenasel jedinou valku ve ktere byly usa zucastnene a pritom byly v oficialnim valecnem stavu s danou zemi, a to za poslednich 70 let, tj od korejske valky - resp po ni.

Czert

24. 08. 2021

Flek
Kdyz nekdo vyhlasi valku... Tak protozezechce nebo MUSI?
to proc francie musela kvuli dlouhodobym dusledkum sem myslim vysvetlil.

A k tomu chteni, staci se podivat na 1914 a jak britanie vyhlasila valku.. . Kdyby britove tak mocchteli valku, proc ji nevyhlasili hned prvni den?

Jak by to asi tak dopadlo, kdyby francie v 39 nevyhlasilavslku? Kdo by ji v budoucnu jakoliv veril, ze dostaji svym smlouvam a zavazkum?

Uzavreni miru po padu polska by bylo jed danicarte blanche jakemukoliv utocnikovi co dobyje a obsadi svuj valecny cil driv nez ho dokaze dokoliv zastavit. Skutecne uuasny priklad pro budoucnost.

A ne, byly to nemci co zacali valku nikdo jiny, ano pakt mr byl podepsan kde si rozdeli sferuvlivu, ale to je tak vse.
Onen vykop udelali nemcisamotni.
Neudelali ho rusove, ci nenastoupili do zapasu spolu s nemci.
Cili vina navzdy bude jen na nemcich.

Vaclav Flek

23. 08. 2021

pro Czert : Ve vasi reakci mate tri body, tak odpovim postupne :

1) Prvni vasi otazce dost dobre nerozumim. pokud nekdo vyhlasi valku (v tomto pripade Francie), znamena to, ze CHCE bojovat. A pokud chce valcit, tak se nesmi divit, ze na nej druha strana treba zautoci. Francie mela skvele moznosti - bud valku nevyhlasit vubec (coz by bylo asi nejlepsi), nebo pristoupit na cestne primeri se Treti risi po padu Polska, tedy pote, co "casus belli" de facto vymizel. Francouzska vlada ty sve nesmyslne kroky cinila z vnitropolitickych duvodu, ve snaze ukazat narodu, jak je Francie pevna. To byla zjevne spatna kalkulace, ale na meritu veci to nic nemeni. Vas nazor mi pripomina pana, ktery vyzve druheho "pojd na ferovku", a kdyz vyjdou ven, tak se ten pan zdesene pta :"proc se chces prat ?".

2) Nemecko samo valku nezacalo, to je snad jiz natolik znamy fakt, ze jej nemusim rozvadet - viz pakt Molotov-Ribbentrop. Ostatne jsem zde nedavno napsal, ze ani Polsko neni bez viny, nebot velmi spatne odhadlo mezinarodni situaci a nespravne si vyhodnotilo spojenecke zaruky.

3) To "slovickareni" jiz nechme byt, myslel jsem, ze se zamerujete na pocty let, pritom mne slo o neco uplne jineho.

Czert

23. 08. 2021

Flek
No, asi zeptam blbe, ale kde je psano, ze kdyz nekdo nekomu vyhlasi valku, tak musi byt zakonite utocnikem?

Ano, nemecko si v 39 valku nepralo, ale zacalo ji, to je asi tak vse.

A jedine slovickareni bylo tech 25 nebo 26 let.

Vaclav Flek

23. 08. 2021

pro Czert : Vasemu vysvetleni nerozumim, myslim, ze se jenom hrajete se slovicky, bez uchopeni podstaty. Mam za to, ze jsem to napsal jasne - pokud Francie vyhlasila Nemecku valku, nelze hovorit o tom, ze bylapozdeji Nemeckem napadena. Zda to bylo v roce 1939 nebo v roce 1940 neni v tomto kontextu podstatne. Dodejme jeste, ze v roce 1939 si Treti rise rozhodne neprala valku s Francii.

Czert

22. 08. 2021

Flek
Vysvetleni 25 let proste, byla napadena 1914 a 1940, cili 26, 39 bylo jen vyhlaseni valky.

A to jak stat muze vyhlasit valku a sam byt napaden ukazala dokonale francie ve 40, kdy v 39 vyhlasila valku a nepodnikla zadnou vyznamnou ofenzivni akci, takze defakto cekala az bude sama napadena.

Vaclav Flek

22. 08. 2021

Clanek zajimavy, ale myslim, ze podobny (nebo primo identicky) byl jiz na nekterem z vojenskych webu publikovan. Za mne proto jen dva strucne omentare :

1) Nerozumim vete : "Podruhé za posledních 25 let Německo napadlo Francii." (??) Byla to prece Francie, kdo vyhlasil valku Nemecku v situaci, kdy si to Hitler rozhodne nepral, a veril, ze pujde jen o nemecko-polsky konflikt.! Jinymi slovy, pokud stat A vyhlasi statu B valku, nemuze se stat A divit, ze muze byt take "napaden" (dodejme, ze po vice nez osmi mesicich od vyhlaseni valky).

2) Pevnost Konigstein je impozantni a nadherna, velmi blizko nasich hranic. Myslim, ze v historii nikdy nehrala zasadni roli v nejakem valecnem tazeni, ale nachazi se v ni tolik zajimavych veci, ze rozhodne stoji za prohlidku (ctyti hodiny jsou minimum). Za nejkrasnejsi ze vseho povazuji vyhlidku na udoli Labe se stolovymi horami v pozadi.

Czert

20. 08. 2021

Ten smysl druheho uteku ponekud nechapu, jaky melo smysl utikat do okupovane zeme?

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací