Jediná bojová plavba bitevní lodi Bismarck se epicky zapsala do dějin druhé světové války. Němci vyslali do Atlantiku svou nejmodernější loď, která byla mnohými považována za nepotopitelnou. Nakonec ale všechna její děla a pancíře padly za oběť vychloubačnosti a neschopnosti admirála Günthera Lütjense.

Foto: Günther Lütjens, admirál lodi Bismarck | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Incident v Niši: přísně tajná vojenská konfrontace mezi USA a Sovětským svazem

Základní fakta jsou dobře známá. Obří kolos vyplul z přístavu Gdaňsk v doprovodu křižníku Prinz Eugen. Dvojčlenný svaz měl proniknout do Atlantiku a tam narušovat lodní dopravu a napadat konvoje. Jaké vlastně měla akce šance na úspěch, o tom se dodnes vedou debaty. Pravdou je, že pro tento úkol se obří bitevní lodě příliš nehodily, na druhou stranu šlo o obrovskou demonstraci síly a také sázku na jednu kartu. Pokud by Bismarck uspěl, pro Velkou Británii by to znamenalo vážné problémy.

Jenže Bismarck se společně s Prinzem Eugenem nedokázal dostat do Atlantiku nepozorovaně, takže se střetl s hlídkujícími loděmi Královského námořnictva. Do cesty se mu postavil rovnocenný soupeř, pýcha Albionu, bitevní křižník Hood v doprovodu mocné bitevní lodě Prince of Wales. Síly v bitvě byly víceméně vyrovnané, Britové měli na své straně ještě několik lehkých křižníků a torpédoborců, jenže ty do bitvy vůbec nezasáhly. Admirál Lütjens se přitom na začátku do boje vůbec pouštět nechtěl a zdráhal se vydat povel k palbě, takže nakonec k palbě zavelel kapitán Ernst Lindemann. Střet byl poměrně krátký, protože stačily tři salvy z Bismarcku a Hood vyletěl do povětří. Lütjens nařídil odpojit se od Britů, zatímco Lindemann chtěl pokračovat v boji a zničit i zbývající bitevní loď. Tentokrát si ale Lütjens prosadil svou. Němci se tedy začali z bojiště vzdalovat, zatímco Britové se snažili vylovit přeživší z Hooda. Bismarck v boji utrpěl menší poškození, ale bylo jasné, že z dalšího pronásledování konvojů nic nebude.

To, co následovalo po bitvě v Dánském moři, jak se střet nazývá, bylo čistokrevným honem na lišku. Liška se navíc vzdala svého doprovodu — Lütjens nařídil, aby se Prinz Eugen od něj odpojil, čímž měl zmást pronásledovatele. Jenže Britové si vůbec rozpojení svazu nevšimli, takže tento manévr Lütjensovi nevyšel. Následně Bismarck napadly letouny z letadlové lodě Victorious. Jenže tento útok nepřinesl nic. Jediné torpédo, které kolos zasáhlo, nebylo schopné jeho masivní chromniklové pláty vůbec prorazit. Po útoku se stalo to, čeho se Britové obávali — Bismarck se jim ztratil. Britové k honu na německou loď použili všechna plavidla, která měli k dispozici, přesto nebyli schopní vypátrat, kam Bismarck zmizel.

Foto: Bitevní loď Bismarck | Wikimedia Commons / Public domain

Tehdy se dopustil Lütjens své další, tentokrát osudové chyby. Místo aby dodržoval rádiové ticho, což byla elementární věc v takové situaci, kdy jedinou loď hledá celá britská flotila, začal vysílat rádiem zprávy do Berlína. Květnatě se chlubil potopením Hooda, vzýval Vůdce a sděloval informace o stavu lodi, což bylo naprosto zbytečné. Navíc depeše zachytili Britové, kteří byli schopní následně určit, v jakém kurzu Bismarck pluje. Hon mohl pokračovat.

Psali jsme:Čtyři typy pro jednu frontu: Polsko dál posiluje své pestré tankové vojsko

Psali jsme:Armáda připravená na válku potřebuje také legislativu připravenou na válku

Psali jsme:ZAKO Turčín slaví 30 let vstupem do obranného průmyslu. V nové hale za 250 milionů bude mj. probíhat výroba pro vozidla CV90 pro AČR

Další události jsou notoricky známé. Bismarcka se podařilo ochromit leteckým útokem, při kterém ho torpédo zasáhlo tak nešťastně, že mu zablokovalo kormidlo. Loď nemohla manévrovat ani unikat a stala se tak snadnou kořistí pro početnou flotilu britských lodí. Odborníci se shodují, že pokud by Lütjens neodvysílal depeše, měl velmi dobrou šanci uniknout. Jenže Lütjens nebyl příliš dobrým velitelem, dopustil se celé řady chyb a jeho loď nakonec poslaly ke dnu právě jeho chyby.

Zdroj: warhistoryonline.com, defensemagazine.com