Omyl německých bombardérů pomohl změnit průběh 2. světové války. Hitler se dopustil další chyby
Je fascinující sledovat, jak může historii změnit jediná událost, nebo v tomto případě spíše nehoda. Právě to se stalo během bitvy o Británii, která ovlivnila výsledek nejen této bitvy, ale zřejmě i samotné války.
V létě roku 1940 stála Velká Británie proti síle nacistického Německa téměř osamocena. Německé armády se v té době valily západní Evropou a nejbližší spojenec Velké Británie, Francie, byl během několika týdnů vyřazen z války německým Blitzkriegem. Britským expedičním jednotkám umístěným ve Francii se tehdy jen stěží podařilo uniknout zajetí či smrti a většině se díky neskutečnému vypětí sil podařilo dostat zpět do Anglie.
Foto: Německé bombardovací Heinkely He 111 | Wikimedia Commons / Public Domain
Nyní Britové čekali na německou invazi, kterou měl Hitler přichystanou pod krycím názvem operace Lvoun. Aby byl zajištěn předpoklad úspěšného vylodění, museli mít Němci pod kontrolou anglické nebe. V srpnu tak započaly útoky německé Luftwaffe na britská letiště, základny a průmyslová výrobní zařízení. Královské letectvo však odolávalo i přes početní převahu nepřítele. Velitelem německého letectva byl Hermann Göring, jehož plán byl jednoduchý – zničit RAF a učinit tak obranu proti invazi velmi oslabenou. Britové se však tvrdě bránili, a Göring tak své útoky zesílil.
Britské stíhací velitelství bylo po čase vyčerpáno. Německé útoky byly nepřetržité a silné, takže nezbývalo mnoho času na opravu poškozených letišť, továren a letadel. Britům docházely letouny a piloti. Hitler údajně stále doufal, že Británie požádá Německo o mírovou dohodu a fakticky tak ukončí válku v západní Evropě. Aby svoji vizi podpořil, vydal pokyn, aby britské cíle pro bombardování zůstaly pouze vojenské.
Pak však došlo k incidentu, který byl podle většiny svědectví nehodou. 24. srpna totiž německé bombardéry, které měly původně zasáhnout vojenské cíle mimo Londýn, svůj cíl minuly a zasáhly část samotného hlavního města, čímž způsobily určité škody a oběti na životech mezi civilisty.
Po tomto útoku na Londýn nařídil britský premiér Winston Churchill odvetný útok na Berlín. Jednalo se o první bombardovací nálet na německé hlavní město. Nálet se uskutečnil 25. srpna a byl malý, převážně symbolický. Samotnému městu způsobil jen malé škody. Nikdo nebyl zabit, ale pobouřil Hitlera a Göringa, jelikož sám Göring několik měsíců předtím slíbil, že spojenecké bombardéry nikdy neproniknou tak daleko na německé území. Hitler a Göring, rozzuření agresivní britskou akcí, se nakonec rozhodli pro novou taktiku a s využitím síly svého letectva se v odvetě za útok na Berlín soustředili na těžké bombardování Londýna.
Dne 7. září začalo takzvané bleskové bombardování, kdy byl Londýn po dobu 57 nocí nepřetržitě bombardován. Každou noc se rozezněly sirény, které obyvatele posílaly do stanic metra a dalších podzemních krytů. Na oplátku se Británii podařilo uskutečnit další nálety na Berlín a jiná německá města.
Aby zvýšil tlak na britské obyvatelstvo, rozšířil Hitler bombardování i na další britská města, jako byl Birmingham, Coventry a Liverpool. Škody na zemi byly vážné. Ke konci roku 1940 bylo zabito více než 15 000 civilistů. Hlavním plánem německých útoků bylo zastrašit britské obyvatelstvo, aby se podřídilo. Výsledek byl však přesně opačný, kdy se Britové ještě více semkli a byli odhodláni v boji s nepřítelem vytrvat. Bomardování britských měst navíc umožnilo, aby se vojenské základny a továrny zotavily, byla opravena letiště, byla opravena poškozená letadla, stavěly se letouny nové a čeství stíhací piloti měli čas na výcvik.
V následných krutých vzdušných soubojích dokázalo RAF způsobovat německým bombardérům a stíhačům stále větší ztráty. Dosavadní letecká převaha Luftwaffe se tak po čase vytratila a bitva se stala opotřebovací, v níž obě strany utrpěly těžké ztráty.
Vzhledem k tomu, že se vývoj letecké války obrátil, musel Hitler invazi do Británie nakonec odložit. Místo toho obrátil svou pozornost na východ k Rusku, které napadl v létě 1941. Británie byla zachráněna a Německo opět vedlo válku na dvou frontách, ze které se již nikdy nevzpamatovalo. Kdyby tehdy Luftwaffe pokračovala v útocích na britské vojenské cíle místo na civilisty, Němcům by se zřejmě nakonec podařilo britský odpor zlomit a následně by tak mohla být uskutečněna invaze, která měla vysoké předpoklady k úspěchu. Jedno náhodné bombardování Londýna však tehdy pomohlo zvrátit průběh jak bitvy o Británii tak dost možná i celé druhé světové války.
Zdroj: warhistoryonline