Operace Tannenbaum: proč Německo nenapadlo během 2. světové války Švýcarsko
Švýcarsko dokázalo zůstat neutrální po celou dobu druhé světové války. Jakmile konflikt v roce 1939 vypukl, připravovalo se sice na možnou německou invazi, ke které však nikdy nedošlo. Německý plán útoku na Švýcarsko však byl detailně vypracován a operace měla krycí název Tannenbaum (Vánoční strom). Otázkou, která zůstává bez jasné odpovědi dodnes, pak je, proč se Hitler nakonec rozhodl připravenou invazi do Švýcarska nerealizovat.
Rozhodnutí Švýcarska zůstat během druhé světové války neutrální nebylo ničím novým. Kořeny neutrality země sahají až do 16. století a do bitvy u Marignana. Po porážce švýcarské armády Francouzi v září 1515 bylo v rámci pudu sebezáchovy rozhodnuto pokusit se vyhnout dalším válkám. Tato neutralita ovšem byla v následujících staletích několikrát ohrožena v důsledku akcí jiných národů.
Foto: Německý zdravotník ošetřuje zraněného | Bundesarchiv, Bild 101I-054-1531-11 / Eckart / CC-BY-SA 3.0
Švýcarsko oficiálně vyhlásilo neutralitu během Vídeňského kongresu v roce 1815. Když vypukla první světová válka, Švýcarsko se do konfliktu vojensky nezapojilo. Přijalo však uprchlíky a mobilizovalo své síly. Došlo také k vnitřním sporům mezi francouzsky, italsky a německy mluvícím obyvatelstvem země. Po skončení konfliktu vítězové vytvořili Společnost národů. Tato organizace uznala neutralitu Švýcarska a vybudovala své sídlo v Ženevě.
Německý vůdce během svého rychlého nástupu k moci slíbil Švýcarsku, že bude jeho neutralitu respektovat. V únoru 1937 dokonce řekl švýcarskému spolkovému radovi Edmundu Schulthessovi, že Německo tuto evropskou zemi nenapadne. Vůdce samozřejmě nebyl člověk, jehož slovo by se dalo brát za bernou minci. Během konfliktu Německo rychle obsadilo řadu okolních zemí, včetně Dánska, Lucemburska, Nizozemska, Polska, Norska a Belgie.
Vůdce Německa sice dal Švýcarsku své sliby, ale plně očekával, že se země v určitém okamžiku připojí k německému válečnému úsilí. Zůstalo však věrné svému slibu plné neutrality. To německou vládu rozzuřilo a vznikly plány na invazi do Švýcarska. Vůdce dokonce řekl italskému premiérovi Benitu Mussolinimu: "Švýcarsko má nejodpornější a nejubožejší lidi a politický systém. Švýcaři jsou smrtelnými nepřáteli nového Německa."
Plán měl krycí název Operace Tannenbaum. Podle ní mohla německá armáda poslat část svých sil ze střední Francie, kde nečinně seděly dva miliony vojáků, do Švýcarska. Do operace by se zapojili také Italové. Zatímco německé síly by se zaměřily na ovládnutí Ženevy a Lucernu, italská armáda by vtrhla do Alp, načež by si obě země Švýcarsko rozdělily mezi sebe.
S takovými počty by Itálie a Německo mohly zemi snadno obsadit. Z dosud neznámých důvodů však tento plán nebyl nikdy uskutečněn. Německo nakonec druhou světovou válku prohrálo. Protože se Hitler otrávil i zastřelil, nikdo se ho nikdy nemohl zeptat, proč byla operace Tannenbaum odložena. Historikové proto mohli předložit pouze teorie.
Jedna z nich uvádí, že Švýcarsko se chystalo k urputnému boji, přestože mělo menší síly než Němci. Stejně tak jeho vláda zvyšovala výdaje na zbrojení, což mu umožnilo disponovat velmi dobře vyzbrojenou a vycvičenou silou. Je tu také skutečnost, že země nebyla zrovna z hlediska dalšího využití obsazeného místa vhodným cílem útoku. Leží ve vnitrozemí, bez vodních cest, kde by mohly kotvit lodě. Terén je také značně hornatý a obtížně průchodný – dobrý pro lyžování, skvělý pro obranu, ale velmi nevýhodný pro případného útočníka.
Druhá předložená teorie tvrdí, že Německu prospělo, že mělo neutrální zemi, která nebyla zcela proti němu. Němci nakradli po Evropě množství zlata a dalších cenností a švýcarská vláda jim to umožňovala „vyprat“. Země také mohla poskytnout útočiště představitelům nacistického režimu, kdyby se válka vyvíjela špatně.
Navzdory všem předpokladům se Švýcarsku podařilo zachovat neutralitu po celou dobu druhé světové války. Od té doby se země většinou drží stranou dalších velkých konfliktů, s jedinou výjimkou, kterou byla válka v Afghánistánu. Bylo to poprvé od roku 1815, kdy se Švýcaři zúčastnili bojů (tedy pod vlajkou Švýcarska). Během války v Iráku dala země americkým silám povolení využívat švýcarský vzdušný prostor k provádění pozorovacích misí.
Prezident Ignazio Cassis vysvětlil postoj Švýcarska v roce 2022 a uvedl, že mezi zásady země patří "neúčast ve válkách; mezinárodní spolupráce, ale žádné členství v jakékoli vojenské alianci; žádné poskytování vojáků nebo zbraní válčícím stranám a žádné poskytování práva průjezdu či přeletu."
Zdroj: warhistoryonline