Admirál Isoroku Jamamoto byl hlavním válečným stratégem císařského Japonska. Byl to právě on, kdo zosnoval útok na Pearl Harbor. Ačkoliv byl loajální ke své vlasti, byl si zároveň velmi dobře vědom síly amerického průmyslu i vojenského potenciálu. Věděl, že Japonsko má velmi malou šanci na vítězství proti takovému kolosu, jakým byly Spojené státy. Na druhou stranu věřil, že sérií rychlých a zdrcujících vítězství může Japonsko dosáhnout překvapivého úspěchu. Byl jediným velitelem, který měl schopnosti na to Američany porazit. Ti se proto rádi chopili šance ho zlikvidovat, když se jim naskytla.

Foto: Vrak Mitsubishi G4M na ostrově Bougainville | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Nejtěžší nálet na Čechy aneb jak Američané zbytečně bombardovali Kralupy

Na jaře roku 1943 se americké zpravodajské služby dostaly k jedné z nejcitlivějších informací celé tichomořské války. Japonci nedbale zakódovali zprávu, která obsahovala přesný čas a trasu inspekční cesty admirála Jamamota na Šalomounovy ostrovy. Spojené státy již v té době dešifrovaly japonský námořní kód JN-25 a zachycená zpráva byla zcela srozumitelná: 18. dubna 1943 měl Jamamoto přiletět v ranních hodinách na ostrov Bougainville.

Rozhodnutí bylo rychlé a bezprecedentní. Prezident Roosevelt údajně vydal osobní souhlas s operací, která dostala krycí název Vengeance – Pomsta. Šlo o cílený atentát na muže, který zosobňoval japonskou agresi v Pacifiku. Z vojenského hlediska nešlo o jednoduchou záležitost – Jamamotova cesta vedla hluboko do Japonci kontrolovaného území a americká letadla musela operovat na hranici svého doletu.

Američané zvolili stíhačky P-38 Lightning, které jako jediné měly dostatečný akční rádius pro zpáteční let dlouhý přes 800 km. Dvacítka strojů odstartovala z Hendersonova letiště na Guadalcanalu v časných ranních hodinách. Formace byla rozdělena na dvě části – jedna měla krýt vzdušný prostor, druhá, tzv. „zabijácký tým“, měla za úkol sestřelit konkrétní letoun s Jamamotem.

Letadla na minutu přesně

Jamamoto letěl v dvoumotorovém bombardéru Mitsubishi G4M Betty, doprovázeném šesti stíhači typu A6M Zero. Přesnost operace byla ohromující: Američané dorazili do oblasti cíle téměř na minutu přesně. Krátce po deváté hodině ráno spatřili dva bombardéry a jejich doprovod – a útok začal.

Psali jsme:Absurdní americká pravidla boje ve Vietnamu se stala vážným důvodem frustrace amerických vojáků

Jamamotovo letadlo bylo zaměřeno skupinou vedenou kapitánem Thomasem G. Lanphierem. Po prudkém manévrování a dávkách z kulometů i kanonů se Betty s Jamamotem zřítila do džungle na ostrově Bougainville. Tělo admirála bylo nalezeno následující den japonskou záchrannou jednotkou.

Důsledky a dilemata

Smrt admirála Jamamota byla těžkou ranou pro japonskou morálku. Byl považován za jednu z posledních racionálních postav v japonském velení – opatrný, analytický, neochotný ke zbytečnému hazardu. Jeho nástupci již takovou autoritu neměli. Pro Američany znamenala operace Vengeance triumf nejen zpravodajský, ale i taktický.

Američané po válce pečlivě analyzovali dopady této operace. Někteří historici tvrdí, že Japonci po Jamamotově smrti ztratili poslední hlas, který mohl brzdit nesmyslně sebevražednou strategii vedení války do úplného zničení. Jiní upozorňují, že jeho smrt zkrátila válku v Tichomoří, protože jeho nástupci nebyli zdaleka tak schopní a válku začali rychle prohrávat. Je otázkou, zda by na tom něco postava Isoroku Jamamota změnila. Celkový výsledek války by zřejmě nemohl zvrátit, ale s takto schopným velitelem v čele by Japonsko dokázalo nejspíše vzdorovat mnohem déle.

Zdroj: nationalww2museum.org, warhistoryonline.com