EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Sovětští partyzáni za 2. světové války - hrdinové se kterými neměli Němci žádné slitování

 16. 10. 2019      kategorie: Vojenská historie      14 komentářů

Civilisté nebo bojovníci nenáležející k pravidelným vojenským jednotkám, kteří v operačním prostoru nebo na okupovaných územích jednotlivě nebo ve skupinách vedou ze zálohy ozbrojený boj proti nepříteli, se označují jako partyzáni. Pokud upadnou do zajetí, nezachází se s nimi jako s válečnými zajatci, neboť se jim nedostává statusu kombatantů ve smyslu mezinárodního práva.

Warsaw_Uprising_by_Deczkowki_-_Kolegium_A_-15861
Foto: Polští partyzáni | Wikimedia Commons

Partyzáni se za 2. světové války vyskytovali ve všech zemích okupovaných státy Osy, ale zatímco na mnoha územích, například ve Francii, v Řecku, v Polsku, na Slovensku vystavili pravidelné vojsko vážným problémům až v letech 1943 – 1944, v Sovětském svazu a v Jugoslávii se jejich úderná síla rozvinula velmi rychle.

Psali jsme: 70 let od Velkého útěku

Soviet_guerilla
Foto: V Sovětském svazu a v Jugoslávii se partyzánská úderná síla rozvinula velmi rychle (na snímku sovětští partyzáni operující v okolí běloruského města Polotsk) | Wikimedia Commons

Zpočátku se rekrutovali hlavně z rudoarmějců, kteří zůstali za frontou, z uprchlých válečných zajatců a čím dál víc také z civilistů, mezi nimiž bylo i mnoho žen. Za rok 1943 hlásili sovětští partyzáni 11 000 explozí na železnicích, 9 000 vykolejených transportních vlaků, přitom bylo údajně zničeno nebo poškozeno na 6 000 lokomotiv a 40 000 vagónů a rovněž bylo zničeno na 22 000 německých vozidel všech typů. Na počátku roku 1944 operovalo za německými liniemi přes 250 000 sovětských partyzánů, kteří sehráli významnou roli hlavně při zhroucení skupiny armád Střed v létě 1944 při sovětské operaci Bagration. Německá okupační moc byla vůči aktivitám partyzánů zcela bezmocná a pokoušela se ovládnout situaci brutálním odstrašovacím terorem, jenž ovšem postrádal taktický koncept.

Interrogation_sovjet_partisan_1942
Foto: Němci jakoukoliv odbojovou činnost tvrdě trestali (na snímku výslech sovětského partyzána) | Wikimedia Commons

Psali jsme: František Sýkora, občan z Hlučínska

Partyzáni a jejich pomocníci byli stříleni nebo věšeni, vesnice, v nichž nalezli skutečný nebo údajný úkryt, či zbraně, byly většinou srovnány se zemí a jejich obyvatelé povražděni. Síla partyzánů přesto rostla, v Jugoslávii i v souvislosti s přílivem cizinců a se spojeneckou materiální a vojenskou pomocí, shazovanou z letadel, takže při příchodu Rudé armády mohli všude přejít do protiútoku a okupanty vyhánět z měst i z celých oblastí.

Partisans_attack_village
Foto: Sovětští partyzáni v akci | Wikimedia Commons

Po invazi Spojenců 6. 6. 1944, německé branné moci ve Francii zle zatápěli bojovníci francouzského hnutí odporu. V Itálii bylo jen v létě 1944 zabito podle údajů Wehrmachtu 12 582 banditů. K formování partyzánského hnutí vyzývali nacističtí mocipáni v Německu ještě krátce před koncem války. Do řad Werwolfu se však obyvatelstvo unavené válkou nijak nehrnulo.

CENOVÉ BOMBY (3143)

Komentáře

Monarchista

23. 10. 2019

Cyklisto
je to trochu jinak, Řecko se měnilo za Polsko. Stalin chtěl Polsko, Churchil Řecko, to co jste napsal je zoufalost ne li hloupost a nevím co tím sledujete. Pravda sovětští poradci odešli. Prostě nám všem známá všivárná. Nechte ty ženy a děti, kteří k nám přišli na pokoji! Mužů, tedy dle vašeho "bolševici" nepřišli. Není Vám trochu hanba?

cyklista

21. 10. 2019

Jo, hodní řečtí komunisti s dětmi. Nejdřív vyvolali občanskou válku, pozabíjeli spoustu lidí, s Titem se rozhádali a Jugoslávie je přestala podporovat, Rusku k zásobování zbraněmi zbyla jen cesta přes Albánii, navíc vlastní problémy s hladomory a tak bolševikům nakonec nezbylo než zdrhat ze země.

18. 10. 2019

rapir
Trochu jste to přehnal. Řecké oběti Angličanů a antikomunistů jsme zachraňovali i u nás. Vesměs dobří lidé i s dětmi.

rapir

17. 10. 2019

to waki: dobra svoloc byli take recti partyzani... nejen behem 2.ww, ale i po ni od 50. let... ti zabijeli kdekoho, od okupantu pres ideove odpurce az po sousedy ze msty. vrcholu to dosahlo, kdyz se vedeni chopili tamni komousi... recke obeti partyzanu nikdy nikdo nespocital...

1955

17. 10. 2019

Prosím zůčastněné, třeba z důvodu piety, aby se sebekriticky zamysleli proč se zde nediskutuje slušně a věcně. Předem děkuji všem, kteří to dokáží.

Gaiger

17. 10. 2019

A nebyli partyzáni jako partyzáni ...
viz: " Sovětští partyzáni v Polsku mezitím již koncem června 1943 obdrželi rozkazy z Moskvy, aby útočili na polské partyzány zvané Leśni. Běžně bojovali s Poláky častěji než s Němci.Hlavní síly Rudé armády a NKVD zahájily operace proti partyzánům Zemské armády..."

Monarchista

17. 10. 2019

Josef Vojtek i ostatní. I u nás již po převratu byl udělen řád Bílého lva podvodníkovi, který se holebal, že je bojovník proti fašismu. ANO, nesmíme všemu věřit. Než to pánové ve VHU prošetřili, již bylo pozdě, řád byl udělen.

Waki

17. 10. 2019

Kdž jsem chodil do pionýra tak jsem měl partyzány za hrdiny. Dnes je to u mně složka zákeřných a vypočítavých vlastenců. Hodně jsem toho o nich přečetl a doporučuji si přečíst třeba něco o partyzánech v Bělorusku či v Jugoslávii. Tam nebojovali nejen proti fašistům, ale i proti židům, cikánům, proti sobě. Nedivím se, že Němci a jejich spojenci činili velký teror ohledně partyzánů. Takový teror dělali už Římané, Napoleon, Angličané Bůrům atd. Je to podlé a nečestné podříznout chlapa na latríně, vyhodit lazaretní vlak, vhodit písek či cukr do motoru. Takhle se nechová voják. Podlost pak vyvolává teror a tak to pokračuje do nekonečna.

Ota Pacovský

17. 10. 2019

Dřive:každý soudruh byl partyzánem,ale za nacistů udávali vlastní lidi,v roce 1989 každý bojoval proti komunistů a nebo byli komunisté dotlačeni různými odbory keˇspolupráci.Tito lidé si pak svlékali červené košile a navlékali modré.Proč se v naší republice vždy musí najít takovíto hajzlové ? Proč?

cyklista

17. 10. 2019

Na osudu partyzánů je vidět tragédie lidí během války a zrůdnost obou šílených režimů, nacismu a komunismu. Většinou to byli vojáci uprchlí ze zajetí a pokud je nezabili Němci, pak po válce stejně skončili na Sibiři, pokud je vlastní komisaři hned nepopravili, viz Stalinovo nařízení z roku 1941, kdy vojáci padlí do německého zajetí byli automaticky považováni za dezertéry se všemi následky pro ně a jejich rodiny.

liberal shark

17. 10. 2019

Pokud se nemýlím, tak Ženevská konvence poskytuje ochranu i partyzánům, ovšem pokud jsou řádně označeni a podléhají velení osoby, která za ně nese právní odpovědnost. Pak jsou uznání z kombatanty.
Němci se s partyzány setkali už za WW1 v Belgii a východní Evropě, a už tehdy brali rukojmí a vraždili civilní obyvatelstvo.

karel3

17. 10. 2019

Josef Vojtek
... o tom se dnes ve škole neučí . Nevešlo se do osnov . Holt si mladý budou muset historii zopakovat ...
----------------------
Mě "o tom" komouši učili. Každý rok k nám na základku chodil besedovat obecní soudruh partizán. Na saku měl odznak Lenina s rudou vlajkou a vyprávěl, jak prováděli diverzní akce proti Němcům v partizánské skupině. Doma mi potom babička řekla, abych tomu pánovi nevěřil, že lže. Za Němců byl sice v kriminále, ale za šmelinu a ne odboj. Hned po válce vstoupil do KSČ a začal jezdit po školách, kde dětem lže ...

Josef Vojtek

17. 10. 2019

... o tom se dnes ve škole neučí . Nevešlo se do osnov . Holt si mladý budou muset historii zopakovat ...

satestsat121

16. 10. 2019

Ve Francii bylo až 25% partyzánů, ruských, polských a dalších cizinců. V Itálii to bylo o trochu lepší, bylo tam i Vládní vosko, které partyzánům pomáhalo.

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací