Bývalý příslušník SAS, který měl zabít Pabla Escobara
V roce 1989 tým britských kontraktorů, vedený Skotem Peterem McAleesem, vycestoval do zločinecké říše nejnebezpečnějšího muže světa Pabla Escobara, s cílem ho zlikvidovat. Pablo Escobar byl v té době vůdce medellínského drogového kartelu v Kolumbii a jeden z nejbohatších padouchů v historii. Byl největším výrobcem a distributorem kokainu na světě, v té době byl zodpovědný až za 80 % celosvětového obchodu s touto drogou. Bývalý elitní voják SAS McAleese byl pak najat konkurenčním kolumbijským kartelem, aby Escobara odstranil.
Nový dokument s názvem „Zabití Escobara“ (Killing Escobar) vypráví příběh neúspěšné mise s cílem usmrtit narkobarona Pabla Escobaru. Dokument také odhaluje muže, který měl akci provést - Petera McAleeseho. Filmař David Whitney o něm řekl, že McAleese, který se narodil v Glasgow v roce 1942, byl „komplexní muž“, který měl hodně „vnitřních pekel“. Peter byl vychován v Riddrie na okraji největšího skotského města ve stínu nechvalně proslulého vězení Barlinnie, kde jeho otec – velmi tvrdý a násilnický muž – trávil nějaký čas. V dokumentárním filmu, McAleese, kterému je nyní 78 let, říká: „Armáda mě vycvičila k zabíjení, ale bojový instinkt přišel z Glasgowa.“ McAleese vzpomíná, že odešel z domova a už v 17 letech vstoupil do armády, aby našel způsob, jak usměrnit svou agresi. Narukoval do výsadkového pluku a stal se nakonec členem elitního 22. pluku SAS. Sloužil na Borneu a v Severním Irsku. V SAS bojoval v zuřivé válce v džungli, než v roce 1969 britskou armádu opustil, což bylo rozhodnutí, které v dokumentu popisuje jako to nejhorší, co kdy udělal.
McAleese pak přecházel od práce k práci a nikde „nezapadal“. Sám říká, že se cítil ztracený a jeho agrese se zhoršila natolik, že byl nakonec poslán do vězení za napadení své přítelkyně. Po propuštění se McAleese snažil obnovit své vojenské řemeslo a nechal se najmout jako kontraktor do angolské občanské války. Později bojoval v Rhodesii (nyní Zimbabwe) a v Jižní Africe. V Angole pak v roce 1976 potkal Davea Tomkinse. Tomkins nebyl nikdy profesionální voják, ale uměl uzavírat dohody a dodávat zbraně. Tahle nesourodá dvojice se nakonec stala velkými přáteli a byl to právě Tomkins, kdo jednou oslovil McAleeseho ohledně mise s cílem zabít Escobara.
Celý útok koordinoval Jorge Salcedo, který byl součástí konkurenčního kolumbijského drogového gangu kartelu Cali. Salcedo chtěl, aby Tomkins najal tým, který by odstranění Escobara provedl. McAleese byl pak první, koho se Tomkins zeptal. „Nebudeš požádán, abys zavraždil Pabla Escobara, pokud nebudeš mít správné zkušenosti,“ řekl v dokumentu McAleese, který dále pokračoval: „Nevadilo mi ho zabít, nikdy jsem se na to nedíval jako na vraždu. Díval jsem se na něho jako na terč.“
Kartel z Cali byl přesvědčen, že Escobara může být optimálně odstraněn v době, kdy pojede na svůj luxusní ranč Hacienda Napoles. Tato obrovská usedlost zahrnovala např. zoologickou zahradu plnou exotických zvířat, sbírku starých a luxusních aut, soukromé letiště a arénu na býčí zápasy. McAleese tedy tajně letěl nad ranč na průzkum. Když se pak vrátil, nechal se slyšet, že to půjde.
Foto: Pablo Escobar - úhlavní nepřítel konkurenčního kartelu Cali a člověk, který měl na svých rukou krev stovek lidí | Colombian National Police / Wikimedia Commons / Public Domain
Tomkins naverboval tým 12 žoldnéřů, lidí, se kterými předtím pracoval nebo kteří mu byli doporučeni. Přes celnici jim pomohl Jorge Salcedo a jejich pobyt pak financoval kartel Cali. Každý z mužů bral žold 5000 dolarů měsíčně plus výdaje, avšak Tomkins dostával 1000 dolarů denně. Filmaři dokumentu měli přístup k videozáznamům natočeným přímo Tomkinsem, které zahrnují muže hrající si s velkými balíky peněz. Tým nejprve zůstával ve městě Cali, ale tam hrozilo, že na sebe přitáhnou příliš mnoho pozornosti, a tak se odstěhovali na ranč na venkově, kde jim kartel poskytl obrovskou zásobu zbraní. „Bylo to jako vánoce,“ vzpomíná McAleese. „Všechno, co jsme potřebovali, tam prostě bylo.“ Žoldnéři na svou misi tvrdě trénovali, avšak jen Tomkins a McAleese věděli, kdo je jejich cílem. Než to řekli ostatním, jeden ze skupiny odstoupil a mohl odletět domů. Svůj příběh pak prodal novinám, ale neuvedl jména ani podrobnosti operace.
Když se termín útoku přiblížil, muži přesunuli svůj výcvik do džungle, aby mohli cvičit se zbraněmi a bombami, aniž by je někdo slyšel. Plán útoku zahrnoval dva vrtulníky, které by vlétly přímo do areálu v Hacienda Napoles. Pak by si žoldnéři podle plánu prostříleli cestu Escobarovou masivní bezpečnostní ochrankou a následně zabili samotného drogového bosse. Když se jim pak ozval informátor, že Escobar je na svém ranči, vydali se ke svému cíli.
K provedení útoku však nedošlo. Vrtulník s McAleesem a Tomkinsem se zřítil, když letěl nízko nad Andami. Pilot byl na místě mrtev, ostatní snad jen díky bohu přežili, ale McAleese byl příliš těžce zraněn a nebyl schopen se dostat z úbočí hory, kam vrtulník dopadl. Tři dny tak ležel v nesnesitelných bolestech, dokud nebyl zachráněn. Mezitím se však Escobar doslechl o plánu útoku a poslal své muže do hor, aby útočníky našli.
„Kdyby mě Pablo chytil, čekala by mě dlouhá, vleklá, bolestivá smrt,“ řekl následně McAleese. Tomu se podařilo nakonec z pasti uniknout. Po tomto incidentu se snažil splnit sliby, které tehdy dal Bohu, když ležel na úbočí hory. Mc Aleese připouští, že byl „špinavý, podlý, hnusný chlap“ a uvědomil si, že se musí změnit. Mc Aleese však nelitoval svých činů ve válečných zónách, ale svého osobního selhání jako manžel a otec. „Mám strašně moc výčitek, avšak žádná z nich není ve vojenské části mého života.“
Ve svých 78 letech říká, že konečně našel klid. Osud Pabla Escobaru nakonec stejně dostihl a ten byl zastřelen v roce 1993 na útěku před úřady. Filmový dokument o výše popsané zajímavé akci je od 12. března vysílán přes nezávislá kina po celé Velké Británii.