EXCALIBUR
CZUB
CZUB

První americký výsadkový útok proběhl při vylodění v Africe. Byl to zmatek nad zmatek

 11. 03. 2022      kategorie: Vojenská historie      3 komentáře
Přidat na Seznam.cz

V noci 7. listopadu 1942 zahájily americké síly operaci Torch, invazi do severní Afriky okupované vojsky Osy. Byla to operace, která zahrnovala několik experimentů a inovací. Jednou z nich byl vůbec první americký bojový výsadek. 

Při útoku byly použity jednotky 2. praporu 503. výsadkového pěšího pluku. Byl to klamný název, který měl vyvolat zdání, že Amerika má více výsadkářů, než měla. Ve skutečnosti 503. pluk obsahoval pouze jeden prapor a někdy byl označován jako 503. výsadkový pěší prapor. Velitelem byl plukovník Edson D. Raff.

Pokusy o zmatení Osy s názvy šly ještě dál. V průběhu operace Torch byl 503. pluk přejmenován na 509. pluk, přestože se stále jednalo o útvar o síle pouze jednoho praporu. Tyto triky byly překvapivě úspěšné, o čemž svědčí i následné svědectví, že Němci mučili zajatého důstojníka a snažili se dozvědět, kde se nachází 503. pluk.

509thoptorch
Foto: Přípravy 2. praporu 509. pluku na seskok v Africe | U.S. Army / Public domain

Výsadkáři měli za úkol obsadit letiště La Sénia a Tafaraoui poblíž Oranu. Vichističtí Francouzi kontrolovali severoafrické území ve zdánlivě svobodné části dobyté Francie. Vichistická vláda spolupracovala s mocnostmi Osy, ale měli k německým okupantům odpor i vojáci? Nikdo nevěděl, jak Francouzi na invazi Spojenců zareagují. Tajná diplomacie připravila některé francouzské důstojníky, aby se postavili na stranu útočníků, ale kterou stranu si vyberou vojáci?

Výsadkáři byli cvičeni pro dva různé plány - válečný a mírový. Pokud by narazili na odpor, postupovali by podle válečného plánu a po výsadku by se pod rouškou tmy zmocnili letišť. Pokud by se řídili mírovým plánem, po výsadku by počkali do dalšího dne a pokračovali by za denního světla. Vojáci na své základně v Cornwallu čekali na signál, že půjde o válečný plán. Ten nakonec nepřišel a výsadkáři se tak domnívali, že je čeká hladký průběh akce a k žádnému odporu nedojde.

Ve 21:30 začaly transportní letouny C-47 výsadkářů startovat ze St Evalu a Prelernacku na jižním cípu Británie. Muži snědli pozdní jídlo a pak se snažili usnout, což byl na plátěných sedadlech seřazených podél vnitřku letadel obtížný úkol.

Letouny téměř okamžitě narazily na problém. Hustá mlha donutila formaci se rozdělit, aby do sebe nenarazila. Ztěžovala také navigaci. Mnoho letadel se v mlze a tmě ztratilo. Tři letadla musela přistát ve španělském Maroku, protože jim došlo palivo. Španělé, ačkoli byli ve válce neutrální, byli vůči nacistickému Německu loajální a výsadkáři kteří tam nouzově přistáli, byli hned internováni. Další americké letadlo pak mělo problémy s motorem a přistálo v Británií drženém Gibraltaru na výběžku Pyrenejského poloostrova. Za úsvitu se pak v největší skupině, blížící se k Africe, nacházelo jen půl tuctu letadel.

První letadlo, které dorazilo na letiště v Sénii, přistálo podle plánu. Američanům se však nedostalo přátelského přivítání, jak očekávali. Francouzští vojáci na letišti nepatřili mezi ty, kteří byli na spojeneckou invazi připraveni a výsadkáře zajali.

Jakmile Francouzi zjistili, že Američané útočí, byly jejich jednotky okamžitě uvedeny do pohotovosti s cílem bránit své základny proti útočníkům. Když se pak k letištím blížila další letadla, "vítala" je již intenzívní palba z protiletadlových děl a zbraní francouzských vojáků. Bylo třeba rychle uzpůsobit původní plán nové situaci. Letadla se vydala připravená na jednosměrnou cestu. Nemohla se jen tak otočit a vrátit se zpět. Potřebovali někde přistát. Výsadkáři současně nemohli vyskočit z letadel a přistát na letišti. Bez krytí tmou by je připravený protivník snadno přemohl.

Letadla se odklonila od svých cílů a zamířila vyschlému jezernímu dnu západně od Oranu, které mohlo letadlům poskytnout improvizovanou přistávací plochu. Když první letadla přistávala, spatřila je kolona obrněných vozidel na nedaleké silnici. Zahájila palbu a ostřelovala vojáky, kteří vystupovali z letadel.

V tu chvíli se k letišti přiblížila formace pěti letadel. Na palubě byl plukovník Raff. Když viděl, že jeho muži jsou pod palbou na dně jezera pod ním, rychle se rozhodl pro další změnu plánu. Na Raffův rozkaz změnilo pět letadel kurz. On a výsadkáři vyskočili a provedli relativně bezpečné přistání za denního světla daleko od bojů a nepřítele. Raff následně shromáždil své může, kteří se pouští přiblížili k obrněné koloně.

Když se však dostatečně přiblížili k obrněným vozidlům, čekalo je velké překvapení. Vojáci si všimli velkých bílých hvězd namalovaných na bocích vojenské techniky. Byly to americké vojenské hvězdy. Ve zmatku při vylodění tak proti sobě bojovaly spřátelené jednotky. V krátkém střetnutí naštěstí nedošlo k žádné újmě. Po uklidnění výše popsané situace Raff shromáždil své muže společně se vydali na pochod k letištím.

Nebyl to dlouhý pochod, avšak byl obtížný. Jeden z vojáků ho popsal jako nejtěžší, jaký kdy prapor absolvoval. Měli na sobě zimní oblečení a těžké spodní prádlo. Bylo to nezbytné pro přežití chladných afrických nocí, což však byla obrovská nevýhoda, když pak pochodovali v horku pouštního dne. Dlouhý let z Anglie mnohé vyčerpal, navíc přistání v bojové zóně přineslo i fyzické a emocionální vypětí. Části dna jezera vyschly natolik, že se na nich vytvořila silná, přilnavá vrstva bahna, kterou se museli výsadkáři brodit.

Navzdory tomu všemu však svou misi dokončili. Následujícího dne už americké zálohy odpočívaly na letišti Tarafaouri. První výsadek amerických parašutistů byl tak sice nepříjemnou záležitostí, avšak cennou zkušeností a nakonec byl i úspěšný.

Zdroj: warhistoryonline

 Autor: Petr Žák

Komentáře

Tvaroh

13. 03. 2022

Tak nakonec to pro Amíky dobře dopadlo.
Ovšem výsadek na Krétu nazvaný Merkur tak úspěšný nebyl a tady se opět projevil duch Britské "statečnosti", když se vzdalo kolem 12 000 vojáků. SS a Gestapo povraždili asi 25 000 vesničanů Tohle Pyrhovo vítězství okomemtoval Hitler po bitvě zaskočenému generálu Studentovi sdělil: „Čas vzdušných výsadků je u konce. Hlavní zbraň parašutistů tvoří moment překvapení a bez něj nemají budoucnost.“ Boj o Krétu se tak stal posledním velkým nasazením německých vzdušně výsadkových jednotek. Obsazení ostrova nemělo žádný strategický význam.
Ale máme zde vítěze zpackaného výsadku u Arhemu. Když americký generál Gavin slyšel plán výsadku prezentovaný Britským velením, který byl velice roztroušený a vzdálený od Arhemu až 12km, tak prohlásil svému operačnímu důstojníkovi J. Nortonovi: "Proboha, to nemůže myslet vážně." Norton mu stejně šokovaný odpověděl: Ale myslí, já bych to zkoušet nechtěl." Ganina nejvíce překvapilo, že nikdo neměl námitek kromě generála Sosabowského. ten tuhle akci označil sebevraždu a chtěl od velitele výsadkového sboru generála Browninga písemný rozkaz. Operace Market Garden skončila katastrofálně.

Veritas vincit

12. 03. 2022

Vaclav Flek :thumbsup:
Získal jsem z článku podobný pohled na nezkušenost amerických výsadkářů 503. výsadkového pěšího praporu a další zajímavosti o akci Torch i historicky doložitelnou problémovost jednotek vichistických Francouzů, ale nedokázal jsem své dojmy tak výstižně formulovat.
Nechal jsem to zkušenějším a vyplatilo se.

Historicky zajímavé je i poválečné vyrovnání Svobodných Francouzů s režimem ve Vichy.
Včetně postoje de Gaulla k ostudné části historie Francie.
https://www.novinky.cz/historie/clanek/podvody-a-lzi-ktere-tvorily-svetovou-historii-vichisticky-rezim-neexistoval-tvrdil-de-gaulle-40285950

Vaclav Flek

12. 03. 2022

Zajimavy clanek o malo zname udalosti v ramci operace Torch. Myslim, ze ukazuje hlavne dve veci:

1) Malou profesionalni zkusenost americkych vysadkaru, je velmi pravdepodobne, ze nemecti vysadkari by v teto situaci jednali uplne jinak, Samozrejme v roce 1942 jiz meli Nemci dost bojovych zkusenosti, ovsem velmi profesionalne se chovali jiz v pocatcich sveho nasazeni v roce 1940, pri dobyvani pevnosti Eben Emael a klicovych uzlu v Nizozemi.

2) Zajimavejsi asi je reakce francouzskych vojaku. Ukazuje jejich vernost vichistickemu rezimu (ktery je v nasich predstavach hodne zkresleny), cimz trochu rusi projekci Francouzu jako nadsenych bojovniku proti Nemecku. Cela vec byla mnohem slozitejsi, od padu Francie doslo k mnoha stretum vichistickych sil se spojenci, namatkou Mers-el-Kebir, Dakkar, Madagaskar a dalsi, takze Americane nemohli v listopadu 1942 automaticky spolehat na podporu francouzskych sil.

Přidat komentář