Bojové drony zažívají zlaté časy. Během současné ruské invaze na Ukrajinu se staly drony nejpoužívanějším bojovým systémem, který umožňuje nejen průzkum bojiště, ale i přesně naváděné útoky. Jak se drony masivně rozšiřují, vznikají samozřejmě i systémy obrany proti nim. Česká společnost ovšem vyvinula dron odolný nepřátelským elektronickým systémům.

Foto: Nový český dron je odolný vůči nepřátelskému elektronickému rušení | LP Praha

Psali jsme:Nová ruská verze protilodní řízené raketové střely Oniks-M

Na vojenském veletrhu IDET 2025 v Brně odhalila česká společnost LPP Holding útočný sebevražedný dron MTS odolný vůči rušení. Jednou z nejčastějších zbraní, jak s drony bojovat, jsou systémy elektronického boje, které mohou například převzít kontrolu nad nepřátelským dronem, nebo například rušit signál GPS a tím dron zmást. A právě dron MTS byl navržen tak, aby tyto systémy překonal.

Podle dostupných informací již dron prošel bojovým nasazením na ukrajinské frontě, kde si ho ukrajinští operátoři dronů pochvalují. Ukrajincům mělo být dodáno již několik stovek kusů. Zpětná vazba od ukrajinských operátorů naznačuje, že dron MTS zůstal funkční i v zónách bez signálu GPS díky vysoké úrovni odolnosti vůči rušení a spoofingu. Dron je totiž vybaven autonomním navigačním systémem poháněným umělou inteligencí, díky čemuž je možné dron provozovat i v zóně elektronického rušení, bez závislosti na satelitních polohovacích systémech, jako je například GPS. Veškeré plánování mise, včetně výběru cíle a programování letové dráhy, se provádí před startem prostřednictvím specializované pozemní řídicí stanice s 3D rozhraním. Jakmile je dron ve vzduchu, provádí misi autonomně. Díky instalované umělé inteligenci je dron schopný rozeznat různé druhy hrozeb a automaticky se jim vyhýbá, například změnou letové hladiny, případně kličkováním mezi stromy a tak podobně.

Foto: Drony jsou odpalovány z jednotné stanice. K plnění mise jsou připraveny do dvou minut | LP Praha

Dron MTS v současné době existuje ve třech variantách, kdy se každá liší užitným zatížením, doletem i rychlostí. Nejmenší verzí je MTS-5E. Maximální vzletová hmotnost činí 5,5 kg, z toho užitné zatížení je 2 kg. Dron může letět maximální rychlostí 160 km/h s maximálním doletem 40 kilometrů. O pohon se stará elektromotor. Střední variantou je MTS-25C, tu již pohání spalovací motor. Maximální vzletová hmotnost je 25 kg a užitné zatížení může být až 6 kg. Maximální rychlost stoupla až na 200 km/h a vzrostl i dolet na 450 kilometrů. Nejtěžší variantou je MTS-40C, ta je stejně jako střední verze poháněna spalovacím motorem. Maximální vzletová hmotnost vzrostla na 40 kg, přičemž užitné zatížení je 12 kg. Maximální rychlost vzrostla na 230 km/h a dolet je až 650 kilometrů.

Psali jsme:Piorun – polský MANPADS

Všechny verze jsou nasazované z jednotných přenosných odpalovacích zařízení. Dron je možné podle povahy mise vybavit třemi typy bojových hlavic. Jedná se o HE-FRAG (výbušná s fragmentací), HEAT (vysoce výbušná protitanková kumulativní hlavice) a AT-TBFRAG (termobarická se zvýšenou fragmentací), kdy se hlavice vyrábějí v několika váhových kategoriích od 0,8 kg do 12 kg. Díky tomu lze dron vybavit na plnění velkého počtu misí, od ničení bunkrů v zákopu, přes ničení nepřátelských tanků, až k útokům na strategickou infrastrukturu protivníka.

Zdroj: armyrecognition.com, LPP UAS