Severní Korea uvedla do provozu svou vůbec první taktickou jadernou útočnou ponorku. 6. září byla za přítomnosti severokorejského vůdce Kim Čong-una odhalena veřejnosti a předána do sestavy flotily, která hlídkuje mezi korejským poloostrovem a Japonskem.

Foto: „Nová“ severokorejská ponorka „Hrdina Kim Kun Ok“ | Korejská centrální zpravodajská agentura

Ponorka dostala taktické číslo 841 a byla pojmenována „Hrdina Kim Kun Ok“.  Byť se má podle severokorejské propagandy jednat o ponorku zcela nové konstrukce, ve skutečnosti se jedná pouze o upravenou a modernizovanou sovětskou ponorku třídy Romeo z 50. let. Severní Korea se k těmto ponorkám dostala v 70. letech, kdy je odkoupila z Číny a začala je sama produkovat.

Po vizuální stránce je velkou změnou výrazně prodloužený můstek, za kterým se nachází raketové silo s celkem 10 odpalovači řízených střel. Podle severokorejských médií je ponorka schopna nést i moderní severokorejské jaderné střely. Přepracována byla také příď, která je nově kulatá, což může značit, že ponorka již nedisponuje torpédy. Pokud si ovšem ponorka ponechala možnost nést torpéda, bude prostor pro posádku ještě výrazně menší, než u standardních ponorek třídy Romeo.

Foto: Slavnostního odhalení se samozřejmě zúčastnil také Kim Čong-un | Korejská centrální zpravodajská agentura

Navzdory modernizaci se však nejedná o účinnou moderní zbraň. Ponorky třídy Romeo jsou výrazně zastaralé, velice hlučné, pomalé a mají pouze omezený operační rádius, díky čemuž je lze velice snadno odhalit pomocí moderních radarů a sonarů. Podle námořního experta Vann Van Diepena z projektu 38 North bude na otevřeném moři ponorka velice zranitelná spojeneckými protiponorkovými zbraněmi, a proto podle něj  představení takovéto ponorky vůbec nedává smysl. Podle vyjádření jihokorejské armády se ponorka ani nezdá být připravena na operační nasazení.

Foto: Samotný můstek byl přepracován a prodloužen, nyní hostí celkem 10 raket. | Korejská centrální zpravodajská agentura

Při slavnostním zahájení Kim Čong-un řekl, že vyzbrojení námořnictva jadernými zbraněmi je naléhavým úkolem, a přislíbil více podvodních a povrchových plavidel vybavených taktickými jadernými zbraněmi pro námořní síly, uvedla tisková agentura KCNA. Podle Kim Čong-una se Severní Korea v současné době zaměřuje na vybudování nových plavidel s jaderným pohonem pomocí modernizace starších plavidel.

Jelikož se jedná o taktickou ponorku, znamená to, že ponorka není schopná nést mezikontinentální balistické střely, ale pouze balistické střely krátkého dosahu, nebo řízené střely s plochou dráhou letu (SLCM) schopné zasáhnout Jižní Koreu, Japonsko nebo jiné regionální cíle, vypověděl Čoi Il, bývalý jihokorejský ponorkový kapitán. Z dostupných fotografií je jasné, že byl výrazně prodloužen můstek, za který bylo umístěno celkem 10 odpalovačů, z toho je šest menších a čtyři větší, kdy menší by měly podle Čoi Ila hostit střely s plochou dráhou letu a větší balistické střely krátkého dosahu. Spekuluje se, že je ponorka schopná nést balistické střely rodiny Pukguksong, ty se délkově pohybují od 9.7 do 10.6 metrů s průměry od 1.5 do 1.8 metru v závislosti na verzi. Navzdory severokorejským tvrzením o možnosti nést střely s jadernou hlavicí, si nejsou experti jisti pravdivostí tohoto tvrzení. Jediný případ, kdy severokorejská ponorka odpálila balistickou střelu, byla experimentální ponorka 8.24 Yongung, pojmenována „Hrdina 24. srpna“, všechny severokorejské ponorky mají totiž ve výzbroji pouze torpéda, kromě nově upravené ponorky „Hrdina Kim Kun Ok“.

Severní Korea odhalení nové ponorky naplánovala na nadcházející oslavy 75 let od založení Severní Koreje. V rámci oslav odjede také severokorejský vůdce Kim Čong-un do Moskvy na setkání s ruským prezidentem Vladimírem Putinem ohledně diskuse dodávek severokorejských zbraní a munice Rusku, které vede útočnou válku na Ukrajině. 

Severní Korea si udržuje silné ponorkové síly, čítající odhadem 97 ponorek. Jedná se ovšem většinou o zastaralé diesel-elektrické ponorky menších rozměrů. Právě třída Romeo jsou největší severokorejské ponorky. Třída Romeo má výtlak 1830 tun, zatímco druhá největší severokorejská ponorka třídy Sang-O má výtlak pouze 370 tun a na délku je poloviční (34 metrů proti 76 metrům).

Foto: Jedná se o modernizovanou ponorku třídy Romeo z 50. let. Námořní experti nechápu, proč se Severní Korea rozhodla modernizovat dnes již muzejní kousky, které nemají na moderním bojišti žádnou šanci. | Korejská centrální zpravodajská agentura

Pojmenována je po námořníku Kim Kun Okovi, který se měl vyznamenat během neexistující bitvy o přístav Jimunjin během Korejské války 2. července 1950. Bitva jako taková sice skutečně proběhla, ale zcela jinak, než ji ve skutečnosti líčí Severní Korea. 2. července 1950 došlo ke střetu mezi severokorejským a spojeneckým námořnictvem a jedná se o jediné střetnutí severokorejského námořnictva s jednotkami OSN. Během bitvy americký křižník USS Juneau a britská šalupa HMS Black Swan a křižník HMS Jamaica střetly se čtyřmi severokorejskými torpédovými čluny, dvěma dělovými čluny a deseti zásobovacími muničními loděmi. Díky absolutní palebné převaze se spojeneckým lodím během krátké chvíle podařilo rozprášit severokorejské síly, kdy byly potopeny tři severokorejské torpédové čluny a a všech 10 muničních lodí, zatímco se zbytek severokorejských lodí stáhl. 

Severokorejská propaganda ovšem bitvu vykresluje jinak. Podle ní se hrdinný námořník Kim Kun Ok sám na torpédovém člunu č.21 vrhl do boje se spojeneckými loděmi, přičemž se mu podařilo tak obratně kličkovat, že si spojenecké lodě vystřílely všechnu munici. Kim Kun Okův torpédový člun ovšem disponoval jen jedním torpédem a tím se mu podařilo potopit americký těžký křižník USS Baltimore. Kim Kun Ok byl poté jako vůbec první dekorován nejvyšším severokorejským vyznamenáním, Hrdina Republiky, což je severokorejská obdoba sovětského vyznamenání Hrdina Sovětského Svazu. 

Foto: Sovětský torpédový člun G-5 taktického čísla 21, se kterým měl Kim Kun Ok potopit americkou loď USS Baltimore je dodnes vystaven v Muzeu Vítězství Vlasti ve Velké Osvobozenecké Válce v Pchjongjangu. Jedná se však o zcela vymyšlený příběh. | Wikimedia Commons / Public domain

Tento výklad je samozřejmě zcela smyšlený. Dobře víme, že během bitvy se severokorejským lodím nepodařilo žádným způsobem poškodit spojenecké lodě, ale hlavně se bitvy neúčastnila loď USS Baltimore, která byla z aktivní služby vyřazena v roce 1947 a nikdy se Korejské války neúčastnila, navíc byla v roce 1971 sešrotována.

Zdroj: Reuters, Naval Times, Washington Post