Ruská média nedávno informovala o nové verzi protilodní řízené raketové střely Oniks. Řeč je o střele Oniks-M, jejíž dolet narostl na 800 kilometrů. Uvádí se také, že střela má výrazně větší přesnost, výrazně větší odolnost proti rušení a především může bez problémů zasahovat i pozemní cíle. 

Vývojářem střel Oniks je vojensko-průmyslová společnost NPO Mašinostrojenija, která je součástí korporace TRV. Testy nové střely Oniks-M v současné době probíhají a měly být pravděpodobně dokončeny ještě před koncem letošního roku (2019). 

Foto: Střela Oniks | V. Kuzmin / CC BY-NC-ND

Psali jsme:Panzerwurfmine - německý druhoválečný protipancéřový granát s křidélky

Jak již bylo uvedeno střela Oniks-M může zasahovat cíle na moři i na souši. Střela je vybavena zcela novým unikátním komplexem ochrany před účinky systémů radio-elektronického boje protivníka. Její bojová hlavice může být konvenční (300 kg), ale i jaderná.

Ruští inženýři společnosti NPO Mašinostrojenija dokázali vytvořit vysoce vyspělou střelu s přibližně stejnými hmotnostními a rozměrovými charakteristikami jako má základní Oniks (hmotnost 3100 kg, délka 8,9 m, průměr těla 0,7 m). Není tedy třeba zdlouhavě vytvářet zcela nová ani upravovat již zavedená vypouštěcí zařízení. To značně zjednodušuje přijetí tohoto systému do výzbroje. 

Vývoj protilodního raketového systému P-800 3M55 Oniks (v kódu NATO – SS-N-26 Strobile) začal v osmdesátých letech. Ve své kategorii výrazně překonal veškerou známou konkurenci. Ve všech fázích letu k cíli dosahuje střela vysokou nadzvukovou rychlost a díky změnám trajektorie je velmi obtížné ji zničit. 
Střela Oniks může být odpalována z lodních, ponorkových, leteckých i pozemních mobilních i stacionárních odpalovacích zařízení.

Foto: Pobřežní raketový systém Bastion-P | Ministerstvo obrany RF

Psali jsme:Občanská válka a první rychlopalné zbraně

Ozbrojené síly RF používají střely Oniks např. v pozemních pobřežních mobilních raketových systémech Bastion-P a pozemních pobřežních stacionárních raketových systémem Bastion-S.

Podle výrobce je maximální dosah Oniksu v exportní verzi označené Jachont do 300 km. Verze dodávaná ozbrojeným silám RF má maximální dosah nad 500 km. Lze připomenout, že střela Oniks, respektive její exportní verze Jachont, se stala základem pro vývoj indicko-ruské střely BrahMos.

Foto: Střela Jachont – exportní provedení střely Oniks |  A.V. Karpenko

Smlouva o likvidaci raket středního a kratšího doletu INF, která byla v platnosti mezi SSSR / Ruskem a USA od roku 1987 do 2. srpna 2019, stanoví, že rakety s doletem 500 až 1000 kilometrů jsou rakety kratšího doletu a rakety s doletem 1000 až 5500 km rakety středního doletu. Po vybavení pozemních mobilních a stacionárních raketových systémů řady Bastion pokročilejšími střelami Oniks-M s dosahem 800 km a schopností vysoce přesných zásahů pozemních cílů získá Rusko ve své podstatě dle opuštěné smlouvy INF nové komplexy řízených střel kratšího doletu. 
Další odpovědí Ruska na odstoupení Spojených států od smlouvy INF bude zvýšení doletu operačně taktických řízených střel systémů řady Iskander.