Je poněkud překvapivé, že doba válečná přinesla Praze střelecký zákop. Byl vybudovaný podle skutečné předlohy na největším pražském ostrově, Císařském ostrově (66 ha). Císařský ostrov leží v korytě Vltavy v severní části Prahy mezi Bubenčí a Trójou.

Na přelomu 19. a 20. stol. došlo k výrazné proměně celého tamního prostoru - výstavba plavebního kanálu, který ostrov rozdělil, zánik některých ramen Vltavy atd. Ostrov, tak jak ho známe dnes, je pouze částí ostrova původního. Během války se na ostrově nacházelo cvičiště zákopníků. Již 6. listopadu 1915 se šel Franz Kafka podívat na frontový zákop, který byl vykopán na Císařském ostrově. Mnoho obyvatel Prahy se shromáždilo před zákopem, aby poznali, jak takový zákop vypadá. "Pohled na mravenčí pohyb davu před zákopem a uvnitř." V roce 1916 byl na tomto cvičišti zpřístupněn pro veřejnost, ukázkový zákopový systém. Zákopy se nacházely poblíž cesty vedoucí ostrovem ze Stromovky k trojskému přívozu. Přívoz byl přibližně v místě dnešní lávky vedoucí z ostrova k trojskému břehu. Jednalo se o charitativní akci na podporu vojáků bojujících na frontě. Výtěžek z akce byl použit k financování podpory válečných vdov a sirotků.

Foto: Je poněkud překvapivé, že doba válečná přinesla Praze střelecký zákop. Byl vybudovaný podle skutečné předlohy na největším pražském ostrově, Císařském ostrově (66 ha). (ilustrační foto) | Shutterstock

Psali jsme:Křižáci: Jedni je mají za okupanty, jiní za osvoboditele

Tuto nevšední podívanou měli Pražané přístupnou každou neděli, patrně od podzimu 1916, kdy jich sem denně putovaly tisíce. Pro obveselení a navození bojovné atmosféry zde každou neděli odpoledne půl dne koncertovala vojenská hudba. Pro komfort návštěvníků zde byla vytápěná kantýna (patrně s náhražkovými párky a náhražkovým pivem). O vánočních svátcích byly na různých místech zákopu rozmístěny ozdobené vánoční stromečky osvícené svíčkami. Díky čemuž získal pochmurný zákop nezapomenutelnou, posvátnou a dojímavou atmosféru.

Císařský ostrov - historie

Ostrov byl darován českými stavy do osobního majetku Rudolfa II. Předtím patřil k majetkovému příslušenství úřadu nejvyššího purkrabí pražského. Na dnešní ploše ostrova ležela i část Královské obory, neboť se nacházela i mezi klikatícími se meandry Vltavy.  Vlivem povodní se tvářnost říční nivy měnila, například v 18. století rozdělovalo ostrov napříč ještě jedno říční rameno. Řečiště Vltavy v této oblasti bylo v letech 1899 - 1902 významně ovlivněno výstavbou plavebního kanálu a zdymadla Podbaba. Kanál je dlouhý 2,8 km a ve své horní části odřízl sady patřící ke Královské oboře. Přerušil původní říční rameno tekoucí k Císařskému mlýnu. To bylo z velké části zasypáno a jeho torzem zachovaným do dneška je Malá říčka. Po pravé straně Císařského ostrova se nachází zřejmě poslední přírodní úsek koryta Vltavy v Praze s peřejemi.  Původní čisticí stanice v Bubenči, která byla dokončená roku 1905 a v současnosti je muzeem, zde umístila kalojemy. Roku 1967 byla na ostrově spuštěna Ústřední čistírna odpadních vod.

Foto: Průvodce střeleckým okopem (tento leták byl do sbírky VHÚ Praha věnován v roce 2000) | VHÚ Praha / CC BY-NC-ND

Připomenu, že již v roce 1915, krátce po začátku první světové války, tisíce urpchlíků z Haliče zamířilo do Prahy. Kupříkladu Max Brod se svými rodiči pomáhal ve výboru, který měl na starosti židovské uprchlíky. Vybírali příspěvky na pomoc, distribuovali přikrývky a oblečení. Pražané se tak byli prakticky každý den v kontaktu s následky války. Kolem roku 1915, také bylo nutné uskromnit veškeré potřeby, jelikož se již začal projevovat nedostat potravin i nejrůznějších komodit. Co se týče samotného zákopového systému na Císařském ostrově, jeho pozůstatky v podobě terénní nerovnosti byly patrné ještě na leteckém snímku z roku 1953.

Psali jsme:Jediná americká válečná loď v aktivní službě, která potopila plavidlo nepřítele, je ze dřeva

Foto: Průvodce střeleckým okopem (tento leták byl do sbírky VHÚ Praha věnován v roce 2000) | VHÚ Praha / CC BY-NC-ND