Stavba nových jednotek je v době válečného konfliktu velmi složitá věc. Většinou totiž nově vycvičení vojáci zpravidla jen doplňují ztráty v již existujících jednotkách. Tento model se jeví jako nejlepší možnost, jelikož zavedené jednotky již mají svou funkční infrastrukturu, velení, výzbroj či logistické uzly. U zcela nových jednotek je vše výše uvedené potřeba nejprve vybudovat, což může být velice zdlouhavý a složitý úkol, zvlášť pokud se jedná o specializovanou jednotku. 

Ukrajinské síly doplní nově zformovaná jednotka vzdušných útočných sil. Jedná se o složku ukrajinské armády, která sdružuje nejen výsadkáře, ale i aeromobilní útočné jednotky, které do bojů neseskakují na padácích, ale do zóny bojů se přepravují pomocí vrtulníků. 

Foto: Příslušníci ukrajinských vzdušných útočných sil během cvičení Saber Junction 2018 | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Česká armáda mění priority při pořizování UAV

Budování nové jednotky probíhá pod jistým závojem utajení, nicméně již nyní víme, že nová jednotka ponese taktické číselné označení 77. Zde se zdroje trochu rozcházejí, kdy podle jedněch bude název nové jednotky 77. Aeromobilní brigáda, bodle jiných se bude jednat o 77. Vzdušnou útočnou brigádu. Nicméně s největší pravděpodobností se bude jednat skutečně o aeromobilní brigádu. Sídlo této jednotky bude v Žitomiru, kde se také nachází jediné ukrajinské výcvikové středisko pro výsadkové a aeromobilní síly. 

Brigáda bude složena z celkem tří praporů, přičemž první prapor již podstoupil výcvik ve Velké Británii. Zbylé dva prapory jsou v současné době ve fázi formování. Nejedná se o první jednotky ukrajinských výsadkových a vzdušných sil, které podstoupily výcvik ve Velké Británii, v minulých měsících v Anglii podstoupily výcvik elementy 46. Vzdušné útočné brigády.

Z dostupných zdrojů víme, že brigáda obdrží standardní techniku ukrajinských vzdušných sil. Bude se jednat o obrněné transportéry BTR-3E a ukrajinská vozidla MRAP Kozak-5. Co se týče těžké bojové techniky, brigáda obdrží tanky T-80BV. Podle dostupných fotek se jedná o uložené stroje, které budou vyžadovat určitou péči, hlavně co se týče přelakování. Podle nepotvrzených informací by měla brigáda mít ve výzbroji také moderní americká vozidla typu MRAP M1224 MaxxPro. Těch Ukrajina v současné době provozuje více než 240 kusů. 

Jako velmi důležitý se jeví fakt, že je Ukrajina schopna stavět nové specializované jednotky, což může do současného konfliktu na Ukrajině do budoucna vnést zcela nové skutečnosti. Jak již bylo nastíněno, výstavba nových jednotek v době konfliktu je velice náročná, o to více, pokud se jedná o elitní složku armády – výsadkové síly. Nicméně berme v potaz, že toto bylo možné hlavně díky možnému výcviku Ukrajinců v zahraničí podle standardů NATO, což se ukázalo jako klíčové např. během osvobozovacích bojů v Charkovské oblasti, kam byly nasazovány hlavně jednotky složené z ukrajinských vojáků, kteří prodělali výcvik ve Velké Británii. Těmto ukrajinským silám se tehdy podařilo během dvou/tří dnů osvobodit území, které Rusové dobývali zhruba pět měsíců. Ukrajina má výhodu ve velkém množství zahraničních dobrovolníků, což jsou většinou veteráni zahraničních ozbrojených složek, kteří prošli  skutečným bojovým nasazením, například v Afghánistánu nebo Iráku. Právě tito lidé jsou pak určeni jako instruktoři nových branců. 

Psali jsme:Americké letectvo začalo s tiskem dílů na 3D tiskárně. První oficiálně použitý díl je kryt na záchod

Foto: Příslušníci ukrajinských aeromobilních jednotek | Wikimedia Commons / Public domain

Nové jednotky se snaží vytvářet i Rusko, nicméně se potýká s celou řadou problémů způsobených pověstnou korupcí v ruských ozbrojených silách. Není to tak dávno, co se přišlo na to, že ze skladů Dálněvýchodního okruhu „záhadně zmizelo“ na 2 miliony uniforem. Noví ruští branci také fasují staré neprůstřelné vesty, které jsou kvůli špatnému uskladnění ztrouchnivělé, rozpadají se švy, či jsou prokousány od krys a jiných hlodavců. Vesty jsou také často vyplněny nevhodnou neprůstřelnou výplní, resp. atrapami neprůstřelných plátů vyrobenými z překližky, nebo tenkého plechu. Výstroj je však jen jednou z překážek, která brání Rusku ve vytváření plnohodnotných jednotek. Jinou překážkou je výcvik, který je ruských ozbrojených silách odlišný od výcviku NATO. Zatímco například v AČR procházejí noví vojáci několikaměsíčním základním výcvikem a následným pokračovacím a doplňujícím výcvikem již u svých jednotek, v Rusku branci procházejí výcvikem především již u svých jednotek. Základní výcvik trvá v Rusku pouhý týden, následně pak vojáci odcházejí cvičit ke svým jednotkám. Tento postup je v současné době problém, jelikož je většina ruských jednotek (podle některých informací až 85 % nasaditelných jednotek) dislokována přímo na bojové linii a výcvik ruských branců je tak nesmírně obtížný. Rusko totiž nedisponuje dostatečnými kapacitami. Nevycvičení branci mají samozřejmě jen velice malou bojovou hodnotu a jejich síla tak spočívá hlavně v jejich počtu. Případný výcvik specializovaných profesí, jako jsou například výsadkáři či tankisté, je tak v podstatě téměř nemožný, jelikož noví vojáci mají procházet výcvikem u svých již nasazených jednotek, které ovšem nemají čas se zabývat výcvikem. Branci tak například přicházejí k tankovým jednotkám, kde jejich formou výcviku je již skutečný boj a podle dostupných informací od ruských vojáků a zajatců jsou branci často využíváni jako návnada pro ukrajinské tankoborníky, kdy jsou branci posazeni do starších, či ne zcela funkčních tanků a jsou následně vysláni „do boje“. Ve skutečnosti ovšem na sebe mají pouze upozornit ukrajinské tankoborníky, kteří na tank vystřelí a odhalí tak svou pozici, na kterou se poté zaměří ruské dělostřelectvo. Většinou jsou však branci formováni jako lehká pěchota, tedy pěchota bez jakékoliv, či jen se základní motorizací. Ti jsou pak určeni jen k vedení obranného boje v zákopech a ve městech, což je však bez pořádného výcviku velice těžký úkol. Vidět to bylo především během bojů o východoukrajinský Lyman, kde autobusy vozily ruské brance přímo na linii kontaktu, kdy se branci dostali prakticky ihned pod palbu ukrajinských tanků a kulometů. Mnoho z nich ani nestačilo z autobusu vylézt, čímž rusové utrpěli ztráty stovek mobilizovaných vojáků. 

Foto: Příslušníci 95. výsadkové brigády během cvičení Saber Junction 2018 | Wikimedia Commons / Public domain

Co se týče kvality výcviku, je tedy vidět, že iniciativu má v současné době ve svých rukách Ukrajina. Díky možnosti výcviku v zahraničí jsou ukrajinští vojáci chráněni před případným ruským útokem střelami s plochou dráhou letu a díky tomu mohou Ukrajinci cvičit i své specialisty, jako například již zmíněné vojáky vzdušných útočných a aeromobilních sil. Takové kapacity Rusko v současné době nemá a do bojů na Ukrajině byli dokonce nasazeni i učitelé důstojnické školy Dálněvýchodního okruhu. 

S výcvikem ukrajinských vojáků pomáhá i Česko, ovšem ne na našem území. Na Ukrajině figuruje několik českých instruktorů bojové medicíny, kteří od dubna vycvičili na 2000 ukrajinských bojových mediků. Výcvik ukrajinských vojáků v Česku je pak podle ministryně obrany Jany Černochové v jednání.

Zdroj: Military Land