Útvar rychlého nasazení (ÚRN či URNA) je specifickou součástí Policie České republiky a je určen zejména pro boj proti terorismu, při únosech osob nebo zadržování rukojmích. Pojďme se na tento elitní útvar podívat podrobněji.

Foto: Příslušníci URNA | zdroj: printscreen z YouTube Police ČR

Útvar rychlého nasazení vznikl v roce 1981 jako součást Sboru národní bezpečnosti (SNB). Jeho vznik je zapříčiněn nárustem terorizmu a zvláště únosů letadel. Do útvaru jsou vybráni jednotlivci z řad výsadkových jednotek armády. Pro toto období je charakteristická výstroj skládající se z maskáčů vzor jehličí a také červený baret, který si přislušníci přinesli z armády. Baret měl na spodní straně podšívku se vzorem jehličí. Zbraně používané v tomto období jsou obdobné se zbraněmi používanými v armádě - samopal vz.61 Škorpion, samopal vz.58 a odstřelovací puška SVDN-1 Dragunov a různé druhy pistolí. Poněkud zvláštními zbraněmi jsou puška vz.54 upravená podle požadavků odstřelovačů, brokovnice a vrhač granátů RV 85. Po převratu dochází k různým změnám. Název útvaru se mění na název Jednotka rychlého zásahu Federální policejní služby - JRZ FPS. Dochází také k výměně červených baretů zdiskreditovaných při zásahu v listopadu 1989 za tmavě zelené. Ty zůstaly do roku 1992, kdy se vrátily opět barety červené. V tu dobu se mění název na Útvar rychlého nasazení Policie České Republiky a začíná se psát jeho třetí kapitola.

Útvar rychlého nasazení je určen zejména k ozbrojeným zásahům proti teroristům, při únosech osob a dopravních prostředků, při zásazích proti nebezpečným pachatelům či při zadržování rukojmích. Útvar je podřízen náměstkovi policejního prezidenta, který se souhlasem ministra vnitra rozhoduje o vysílání útvaru. O konkrétním nasazení pak rozhoduje velitel oprávněný nařídit provedení zákroku pod jednotným velením. Příslušníci jsou vybíráni z řad policistů ve vícestupňovém výběrovém řízení a dále jsou podrobeni dalšímu zvláštnímu fyzickému a odbornému výcviku.

Výběrové řízení

Před tím, než se člověk rozhodne absolvovat výběrové řízení k URN musí splňovat následující podmínky:
- minimální věk 23 let
- 3 roky služby u Policie ČR
- minimálně středoškolské vzdělání
- dobrý zdravotní stav a fyzická kondice
- řidičský průkaz skupiny B.
- plavec
Výběrové řízení má tři fáze:
První fáze - uchazeč absolvuje předepsaná zátěžová vyšetření, psychologické vyšetření skládající se z řady různých testů trvající přibližně 6-8 hodin, přezkoušení z tělesné zdatnosti. Přezkoušení z tělesné zdatnosti obsahuje následující testy: běh 60m, běh 5km, kliky maximální počet za 1 minutu, shyby na hrazdě maximální počet, sedy-lehy maximální počet za 2 minuty, plavání 400m, překážková dráha.
Druhá fáze - trvá týden a probíhá ve výcvikovém středisku. Během tohoto týdne uchazeč musí dokázat jak svou motivaci, tak fyzickou odolnost. Stěžejní součástí jsou orientační pochody s batohem. Pochody jsou namáhavé a probíhají i v noci. Cílem je zjistit chování člověka během dlouhodobého působení stresu. Člověk se musí neustále rohodovat, plnit úkoly a to vše za nedostatku spánku a stravy. Jediné, čeho nemůže mít nedostatek, je voda. Pitný režim je důležitý a nesmí se podceňovat. Zajímavým testem je horolezecká houpačka na mostě po jednom z pochodů. Uchazeč se po příchodu na místo uváže do postroje a zhoupne se na laně zavěšeném pod mostem. Není to přímo Bungee, ale člověk se při pohledu dolů rychle rozhoduje, jestli chce pokračovat. Zhoupnutí bývá někdy problémem i pro výsadkáře.
Třetí fáze - pohovor. Pokud uchazeč prošel prvními dvěma fázemi a nevzdal to sám, má před sebou poslední vyřazovací kolo. Čeká jej rozhovor před komisí. Komise se ptá na různé osobní věci, na to jak se uchazeči zdálo výběrové řízení a na motivaci - proč k jednotce jde. Je potřeba říci, že zájemce typu "Chci mít samopal a střílet po teroristech" služba u jednotky nečeká. Žádaný je tichý profesionál. Požadované vlastnosti jsou následující:
a) Inteligence – průměrná až nadprůměrná. Schopnost učit se. Vymezit a vyřešit problém i ve stresovém prostředí.
b) Ctižádost a cílevědomost – znát své reálné schopnosti, dokončit práci, pracovat na sobě.
c) Pružnost a přizpůsobivost – nekonvenční myšlení, invence, schopnost improvizovat.
d) Zralost – je tím míněno chování zbavené impulsivnosti, naivity, přehánění, vnitřní ukázněnost.
e) Psychosomatická stabilita – souvisí s emocionální stabilitou. Uchazeč by neměl podléhat psychosomatickým obtížím. Neměl by nemoci vyhledávat ani přecházet.
f) Emocionální stabilita – schopnost snést kritiku, trpělivost, ovládat se. Nepřípustná je však strnulost a nadměrné potlačování pocitů.
g) Emoční naladění – optimista, smysl pro humor, bez náhlých výkyvů.
h) Sociální přizpůsobivost – vstřícné a otevřené jednání, přijmout autority, přijmout pravidla skupiny, iniciativa
i) Agresivita a odvaha – projevovat cílenou a kontrolovatelnou agresivitu. Odvaha s instinktem sebezáchovy – bez kaskadérských kousků.
j) Vysoká frustrační tolerance – schopnost zůstat akceschopný a orientovaný na splnění cíle při přerušení, čekání a rušivých vlivech.
k) Morálně – etické chování – jednat podle přijatých společenských pravidel a hodnot, smysl pro spravedlnost, poctivost, svědomitost a pozitivní motivace k práci.

Foto: Znak URNA | zdroj: tydenikpolicie.cz

Výcvik

Pokud byl účastník i při pohovorech úspěšný a byl přijat, čeká jej docela náročný výcvikový program. Základem je takticko-speciální příprava, střelecká příprava, práce ve výškách a sebeobrana. Pokračuje se spojovací, výsadkovou, topografickou a zdravotní přípravou. Učí se obsluhovat potřebnou speciální techniku, psychologii a předpisy. Dále uchazeč je podle potřeby proškolen v oblasti ženijních prací nebo se účastní výcviku odstřelovačů, potápěčů případně řidičů. Prvotní výcvik probíhá nejprve u výcvikové skupiny, pak je teprve přičleněn nový člen k jednotce. Život v jednotce je vlastně neustálý výcvik. Vše se nestále zkouší a piluje, aby časy pro obsazení místnosti byly co nejmenší, slaňování rychlejší, střelba přesnější a vše bezpečnější. Člověk se tak stane součástkou velikého stroje zvaného tým. Celý stroj musí být dobře udržovaný a zaběhaný, protože pokud se jedna součástka zasekne, může to mít katastrofální důsledky. Člověk si musí zvyknout, že mu bude jednotka organizovat život. Životní prostor se často zcvrkne na pohotovost, výcvik, spánek a pár soukromých chvil. Neustále vysoké nasazení i při tréningu nese s sebou vysokou opotřebovanost a řada lidí časem pochopí, že život u zásahovky je jiný než si představovali. Výcvik pokračuje tak, že po čase se z člověka stává odborník a z odborníka instruktor. U jednotky nikdo nevydrží věčně a dříve nebo později se každé místo obsadí někým novým. Vzhledem k požadavkům na výkonnost nelze u zásahovky zůstat do důchodu.

Foto: Výcvik příslušníků URNA | zdroj: euro-security.info

Člověk je podle svých schopností a znalostí umístěn v určité sekci:
a) sekce rychlého nasazení - tři zásahové skupiny a výcviková skupina.
b) sekce speciálních služeb - odstřelovači, spojaři, dokumentaristé, vyjednavači, řidiči.
c) sekce administrativně-logistická - sekretariát, právník, personální, organizační a materiálová skupina.
Aby ve výcviku byly zahrnuty nejnovější poznatky, cvičí se spolu se zahraničními jednotkami jako SAS, GSG9, GIGN atd. Příslušníci jednotky se účastní policejní mise v Kosovu UNMIK a jsou členy zásahové jednotky Special Team 6.

Zajímá vás, jaké odstřelovací pušky používají členové našeho elitního Útvaru rychlého nasazení (URNA)? Podívejte se na následující video.

Video:  URNA / YouTube
 

Zdroj: Police.cz, Military.cz