EXCALIBUR
CZUB

URNA - Útvar rychlého nasazení Policie ČR

 02. 11. 2018      kategorie: Policie ČR v akci      1 komentář

Útvar rychlého nasazení (ÚRN či URNA) je specifickou součástí Policie České republiky a je určen zejména pro boj proti terorismu, při únosech osob nebo zadržování rukojmích. Pojďme se na tento elitní útvar podívat podrobněji.

urna_01
Foto: Příslušníci URNA | zdroj: printscreen z YouTube Police ČR

Útvar rychlého nasazení vznikl v roce 1981 jako součást Sboru národní bezpečnosti (SNB). Jeho vznik je zapříčiněn nárustem terorizmu a zvláště únosů letadel. Do útvaru jsou vybráni jednotlivci z řad výsadkových jednotek armády. Pro toto období je charakteristická výstroj skládající se z maskáčů vzor jehličí a také červený baret, který si přislušníci přinesli z armády. Baret měl na spodní straně podšívku se vzorem jehličí. Zbraně používané v tomto období jsou obdobné se zbraněmi používanými v armádě - samopal vz.61 Škorpion, samopal vz.58 a odstřelovací puška SVDN-1 Dragunov a různé druhy pistolí. Poněkud zvláštními zbraněmi jsou puška vz.54 upravená podle požadavků odstřelovačů, brokovnice a vrhač granátů RV 85. Po převratu dochází k různým změnám. Název útvaru se mění na název Jednotka rychlého zásahu Federální policejní služby - JRZ FPS. Dochází také k výměně červených baretů zdiskreditovaných při zásahu v listopadu 1989 za tmavě zelené. Ty zůstaly do roku 1992, kdy se vrátily opět barety červené. V tu dobu se mění název na Útvar rychlého nasazení Policie České Republiky a začíná se psát jeho třetí kapitola.

Psali jsme: Arogantní srá* s pivem v ruce absolutně pohrdá zákony i Městskou policií

Útvar rychlého nasazení je určen zejména k ozbrojeným zásahům proti teroristům, při únosech osob a dopravních prostředků, při zásazích proti nebezpečným pachatelům či při zadržování rukojmích. Útvar je podřízen náměstkovi policejního prezidenta, který se souhlasem ministra vnitra rozhoduje o vysílání útvaru. O konkrétním nasazení pak rozhoduje velitel oprávněný nařídit provedení zákroku pod jednotným velením. Příslušníci jsou vybíráni z řad policistů ve vícestupňovém výběrovém řízení a dále jsou podrobeni dalšímu zvláštnímu fyzickému a odbornému výcviku.

Výběrové řízení

Před tím, než se člověk rozhodne absolvovat výběrové řízení k URN musí splňovat následující podmínky:
- minimální věk 23 let
- 3 roky služby u Policie ČR
- minimálně středoškolské vzdělání
- dobrý zdravotní stav a fyzická kondice
- řidičský průkaz skupiny B.
- plavec
Výběrové řízení má tři fáze:
První fáze - uchazeč absolvuje předepsaná zátěžová vyšetření, psychologické vyšetření skládající se z řady různých testů trvající přibližně 6-8 hodin, přezkoušení z tělesné zdatnosti. Přezkoušení z tělesné zdatnosti obsahuje následující testy: běh 60m, běh 5km, kliky maximální počet za 1 minutu, shyby na hrazdě maximální počet, sedy-lehy maximální počet za 2 minuty, plavání 400m, překážková dráha.
Druhá fáze - trvá týden a probíhá ve výcvikovém středisku. Během tohoto týdne uchazeč musí dokázat jak svou motivaci, tak fyzickou odolnost. Stěžejní součástí jsou orientační pochody s batohem. Pochody jsou namáhavé a probíhají i v noci. Cílem je zjistit chování člověka během dlouhodobého působení stresu. Člověk se musí neustále rohodovat, plnit úkoly a to vše za nedostatku spánku a stravy. Jediné, čeho nemůže mít nedostatek, je voda. Pitný režim je důležitý a nesmí se podceňovat. Zajímavým testem je horolezecká houpačka na mostě po jednom z pochodů. Uchazeč se po příchodu na místo uváže do postroje a zhoupne se na laně zavěšeném pod mostem. Není to přímo Bungee, ale člověk se při pohledu dolů rychle rozhoduje, jestli chce pokračovat. Zhoupnutí bývá někdy problémem i pro výsadkáře.
Třetí fáze - pohovor. Pokud uchazeč prošel prvními dvěma fázemi a nevzdal to sám, má před sebou poslední vyřazovací kolo. Čeká jej rozhovor před komisí. Komise se ptá na různé osobní věci, na to jak se uchazeči zdálo výběrové řízení a na motivaci - proč k jednotce jde. Je potřeba říci, že zájemce typu "Chci mít samopal a střílet po teroristech" služba u jednotky nečeká. Žádaný je tichý profesionál. Požadované vlastnosti jsou následující:
a) Inteligence – průměrná až nadprůměrná. Schopnost učit se. Vymezit a vyřešit problém i ve stresovém prostředí.
b) Ctižádost a cílevědomost – znát své reálné schopnosti, dokončit práci, pracovat na sobě.
c) Pružnost a přizpůsobivost – nekonvenční myšlení, invence, schopnost improvizovat.
d) Zralost – je tím míněno chování zbavené impulsivnosti, naivity, přehánění, vnitřní ukázněnost.
e) Psychosomatická stabilita – souvisí s emocionální stabilitou. Uchazeč by neměl podléhat psychosomatickým obtížím. Neměl by nemoci vyhledávat ani přecházet.
f) Emocionální stabilita – schopnost snést kritiku, trpělivost, ovládat se. Nepřípustná je však strnulost a nadměrné potlačování pocitů.
g) Emoční naladění – optimista, smysl pro humor, bez náhlých výkyvů.
h) Sociální přizpůsobivost – vstřícné a otevřené jednání, přijmout autority, přijmout pravidla skupiny, iniciativa
i) Agresivita a odvaha – projevovat cílenou a kontrolovatelnou agresivitu. Odvaha s instinktem sebezáchovy – bez kaskadérských kousků.
j) Vysoká frustrační tolerance – schopnost zůstat akceschopný a orientovaný na splnění cíle při přerušení, čekání a rušivých vlivech.
k) Morálně – etické chování – jednat podle přijatých společenských pravidel a hodnot, smysl pro spravedlnost, poctivost, svědomitost a pozitivní motivace k práci.

urna_02
Foto: Znak URNA | zdroj: tydenikpolicie.cz

Psali jsme: Extrémní povolání - Vězeňská služba

Výcvik

Pokud byl účastník i při pohovorech úspěšný a byl přijat, čeká jej docela náročný výcvikový program. Základem je takticko-speciální příprava, střelecká příprava, práce ve výškách a sebeobrana. Pokračuje se spojovací, výsadkovou, topografickou a zdravotní přípravou. Učí se obsluhovat potřebnou speciální techniku, psychologii a předpisy. Dále uchazeč je podle potřeby proškolen v oblasti ženijních prací nebo se účastní výcviku odstřelovačů, potápěčů případně řidičů. Prvotní výcvik probíhá nejprve u výcvikové skupiny, pak je teprve přičleněn nový člen k jednotce. Život v jednotce je vlastně neustálý výcvik. Vše se nestále zkouší a piluje, aby časy pro obsazení místnosti byly co nejmenší, slaňování rychlejší, střelba přesnější a vše bezpečnější. Člověk se tak stane součástkou velikého stroje zvaného tým. Celý stroj musí být dobře udržovaný a zaběhaný, protože pokud se jedna součástka zasekne, může to mít katastrofální důsledky. Člověk si musí zvyknout, že mu bude jednotka organizovat život. Životní prostor se často zcvrkne na pohotovost, výcvik, spánek a pár soukromých chvil. Neustále vysoké nasazení i při tréningu nese s sebou vysokou opotřebovanost a řada lidí časem pochopí, že život u zásahovky je jiný než si představovali. Výcvik pokračuje tak, že po čase se z člověka stává odborník a z odborníka instruktor. U jednotky nikdo nevydrží věčně a dříve nebo později se každé místo obsadí někým novým. Vzhledem k požadavkům na výkonnost nelze u zásahovky zůstat do důchodu.

urna_03
Foto: Výcvik příslušníků URNA | zdroj: euro-security.info

Člověk je podle svých schopností a znalostí umístěn v určité sekci:
a) sekce rychlého nasazení - tři zásahové skupiny a výcviková skupina.
b) sekce speciálních služeb - odstřelovači, spojaři, dokumentaristé, vyjednavači, řidiči.
c) sekce administrativně-logistická - sekretariát, právník, personální, organizační a materiálová skupina.
Aby ve výcviku byly zahrnuty nejnovější poznatky, cvičí se spolu se zahraničními jednotkami jako SAS, GSG9, GIGN atd. Příslušníci jednotky se účastní policejní mise v Kosovu UNMIK a jsou členy zásahové jednotky Special Team 6.

Zajímá vás, jaké odstřelovací pušky používají členové našeho elitního Útvaru rychlého nasazení (URNA)? Podívejte se na následující video.


Video:  URNA / YouTube
 

Zdroj: Police.cz, Military.cz

 Autor: Petr Žák

ARMY24

Komentáře

George67

04. 11. 2018

No, zdroj je poněkud nepřesný, personální obsazení tedy rozhodně nebylo tvořeno především výsadkáři z armády, i když samozřejmě někdo po skončení ZVS u výsadkářů s touto odborností přišel... kdybychom se skutečně podívali na tehdejší složení, zjistili bychom, že to byli lidé s bohatými sportovnímu zkušenostmi - policisté z SNB, či lidé s praxí u Pohraniční stráže... ono totiž většinou ani lidé nevěděli, že tento útvar vůbec existuje, krom výsadkových spřátelených útvarů, kde tehdejší OZU/ÚZU jezdíval cvičit. Maskáče vzor 60, tedy jehličí, se používaly proto, protože v té době vlastně ani nic jiného nebylo, jednalo se o standardní polní oděv pro armádu, VB, SNB, Lidové Milice... Červený baret byl používán pro příslušnost útvaru k paradesantním speciálním jednotkám ...takže si jej tak nějak z armády nepřinesli.... pokud tedy došlo k relativně početnějšímu přijímání výsadkářů, tak až po roce 89, a to na základě veřejného výběrového řízení, do kterého se mohl přihlásit každý, kdo měl ukončenou ZVS. Po nešťastném nasazení útvaru na Národní třídě, kde bohužel příslušníci museli na základě odpovídajícího rozkazu, proběhla diskreditační kampaň s pokusem útvaru odebrat červené barety, tyto snahy ovšem utichly... Červený baret se tedy používal dále, varianta s vnitřním potiskem vz. 60 jehličí, potom byl ještě přidělován červený s vnitřním provedením černé barvy, tak , aby ladil s černou kombinézou. Červený baret tak útvar nikdy neopustil, tedy se roku 1992 nemohl vrátit. Zelený baret neměli příslušníci URNA, ale příslušníci obslužných a zabezpečujících útvarů URNA, které organizačně spadaly pod Vojska ministerstva vnitra, včetně sloužících v základní či náhradní vojenské službě, což zaniklo s rozpadem federace a rozpuštěním VMV a částečnou transformací do útvarů republikové PČR. Útvar ve skutečnosti svůj interní název příslušnými rozkazy změnil několikrát, na označení a pro veřejnost zůstal název URNA.... přemalovávat automobily a pokaždé měnit označení by bylo poněkud drahým špásem... Zbytek nekomentuji....

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací