Větrné elektrárny jako zbraň? Finsko buduje obrannou linii přímo na hranici s Putinem
Větrné elektrárny skutečně mohou narušovat radarové vlny. Finsko, které zpřísňuje svou bezpečnostní politiku kvůli agresivnímu postupu Ruska, proto plánuje vybudovat z větrných elektráren jakousi „radarovou hradbu“.
Foto: Linie větrných elektráren by měla dosahovat tisíce kilometrů | Wikimedia Commons / Public domain
S tímto nápadem přišly finské energetické společnosti Neste Corporation, Gasgrid Finland, Helen a Vantaan Energia. Ty navrhly chytré řešení, jak propojit obranu země s ekonomickým růstem. Společnosti plánují ve východním Finsku vybudovat linii větrných turbín, na nichž by byly instalovány finské vojenské radary a další zpravodajská a sledovací zařízení. Linie čítající tisíce větrných turbín by se měla táhnout podél východní finské hranice od oblasti Kymenlaakso až po východní Laponsko. Prakticky všechny dosavadní finské větrné elektrárny se nacházejí na západě země právě proto, aby nerušily vojenské radary. Pokud by se projekt podařilo realizovat, znamenalo by to výrazné posílení finské obranyschopnosti.
„Nová energetická infrastruktura by mohla pomoci obraně a potřebám obranných sil na hranici. Neobnovujeme linii Salpa, ale vytváříme zelenou linii,“ uvedl generální ředitel sdružení Jami Holtari.
Linie Salpa byla 1200 kilometrů dlouhá obranná linie postavená v letech 1940–1944 na obranu před Sovětským svazem. Skládala se ze železobetonových bunkrů, zákopů a protitankových i protipěchotních překážek.
Kromě linie větrných elektráren projekt počítá také s výstavbou nových silnic, stejně jako nových bunkrů a systému opevnění. Za projektem stojí profesor Petteri Laaksonen z Technické univerzity v Lappeenrantě-Lahti a bývalý náčelník štábu ministerstva obrany, generálporučík Arto Räty. Podle odhadů by plánování mohlo trvat 2–3 roky a samotná výstavba 5–6 let. Celkové náklady se odhadují na přibližně 900 milionů eur.
Větrné turbíny by měly být od sebe vzdáleny 200 metrů a každá z nich by měla být vybavena některým z vojenských systémů – radarem, kamerami či dalšími sledovacími a informačními technologiemi a senzory určenými k detekci a sledování nízko letících cílů a pozemních sil. Celý systém má být decentralizovaný, a tedy velmi obtížně zničitelný. Aby byl zcela vyřazen z provozu, musel by nepřítel zničit všechny větrné turbíny.
Zdroj: Helsingin Sanomat
Komentáře
Marty
21. 05. 2025, 14:15Czertik
proti větru nevím jaký by mělo význam na prolétnutí mezi lopatkami, nemyslím že by bylo reálné že by se dron namotával jako špageta, to by musleo být téměř bezvětří, to je snažší ten střed prostě trefit, je to statický cíl - snadný
Czertik
21. 05. 2025, 16:49marty
kdyz poletis proti vertum tak se lopatkam uplne vyhnes a muzes trefit to co je za nimi :). nebudes mit rotacni vrtulove kryti :).
a jak si sam napsal, nebude problem ho trefit do stredu, a tim vrtuli vyradit a pak budes mit volny prulet na to co je zatim.
takze jako senzory, proc ne. ale bez protidronove obrany sou to doslova sedici kchny.
kolik ze to rusove vyrabi rocne dronu ? pres milion ?
kolik je to za mesic ?
a tehle vetrinku ma byt 2000 ?
kolik ze to udela ruskych dronu na jeden vetrnik pri mesicni produkci ?
jako senzory jo, zdroj elektriky jo, ale jine funkce to mit nebude. naopak extra silnice pro jejich vystavbu usnadni pripadnou invazi :).
Marty
22. 05. 2025, 14:19Czertik
silnici lze zaminovat, je v praxi odzkoušeno že rus na minu najede i když je viditelně položená na asfaltu:grin: no ale právě ty senzory pomohou s odhalením hrozby před tím než dorazí, přehled a včasné varování jsou důležité
ehm tu myšlenku s tím větrem pořád nechápu, to teď nemyslim zle, jen se nechytám, jaký je rozdíl jestli poletím proti větru či po větru? rotující lopatky budou v cestě tak jako tak?
Czertik
22. 05. 2025, 16:44marty
a ukrajinci ukazuji, ze kdyz mas na to vozidla, tak te zaminovane silnice moc trapit nemusi.
to, jaci sou rusove retardi a ze jim trva nez se neco nauci je vec druha.
a s tim vetrem je to proste, podivej se na jakykoliv vetrnik. a ten se toci kdy ?
takze tim, ze kdybys letel proti vetru tak vrtule bude od tebe ne k tobe. brano k ose vetrniku.
Marty
22. 05. 2025, 16:48Czertik
dobře, ale v čem mi to pomůže? loptky se stále točí, tudíž proletět okolo nich je riziko a s drátem, nemožné
Czertik
21. 05. 2025, 11:18zajimava myslenka, a pokud ty radary vybuduji tak aby je vrtule nerusily, proc ne ?
ale ja jasne ze je to blbost ze na kazde vrtuly by byl nejaky senzor, to by obranu hooooodne prodrazilo.
k bezne ochrane hranic se pouzi tak 1 kamera na km, husteji by kamery nemely smysl.
Marty
21. 05. 2025, 14:19Czertik
tak občas kamera, jindy radar, obvykle malí na drony, a ideálně aby vizuelně vypadali všechny stožáry stejně a nevědělo se tak který má doplnky a který ne, a pokud bude radar na stožáru, mířit od lopatek pryč, tak rušen nebude, obráceně radar z vneku má problém "vidět" za lopatky, tzn. do Finska, navíc mají zajištěn přísun energie i při narušení jiných zdrojů ve vnitrozemí, jo tohle není vubec špatný nápad, hned několik much jednou ranou a nestojí to svět
Czertik
21. 05. 2025, 16:44marty
o to me slo, ze radar, kameru apod, bdes mit v realu max tak na kazdem 10 ci 20 stoaru, ale ne uplne na kazdem.
Radek
21. 05. 2025, 07:45Autor zapomněl na další výhodu větrníků - není možné u nich operovat s drony s optickým kabelem.
Czertik
21. 05. 2025, 11:13a co kdyby naletel proti vetru ?
nebo jeste lepe, umyslne ho navest do vrtule a nechat vrtuli at si ho sama navede do stredu kde by vybuchl.