Yeager se narodil 13. února 1923 do farmářské rodiny ve městě Myra ve Virginii. Ve škole mu nejvíce šla geometrie a svižné psaní na stroji. Do armády vstoupil krátce před dokončením střední školy v září 1941, ale jen jako letecký mechanik na základnu George Air Force Base v Kalifornii. Za tři měsíce vstoupily Spojené Státy do druhé světové války a Chuck se podle nových standardů mohl stát pilotem, měl nadprůměrně ostrý zrak (20/10 - dvakrát více, než je průměr!) a v letadle působil jako přirozený talent. Po dokončení výcviku byl zařazen jako hlavní pilot transportního letounu Beechcraft Model 18. 10. března 1943 získal stíhací křídla a byl přidělen k 357. stíhací skupině v Tonopah v Nevadě, kde létal na stíhači Bell P-39 Airacobra, 23. listopadu 1943 odlétá do Británie zapojit se do boje.

Operoval z letiště RAF Leiston v sestavě 363. stíhací perutě, dostal nový letoun Mustang P-51, který pojmenoval "Glamorous Glen" (nádherná Glen) po své přítelkyni Glennis Faye Dickhouse. 5. března 1944 je na své osmé misi sestřelen, sám ale sestřelí jedno německé letadlo. Ve Francii mu pomůže místní odboj dostat se zpět do Anglie, kam připlouvá 15. května. Během svého působení u francouzských odbojářů jim pomáhal v nebojových úkolech, jako bylo například sestavování bomb.

Foto: P-51D-20NA "Glamorous Glen III" (na snímku) byl letoun, ve kterém Yeager dosáhl většiny svých vzdušných vítězství. | Wikimedia Commons

Psali jsme:Prvním zahraničním zákazníkem ruského stíhacího letounu páté generace Su-57 se stane Alžírsko

12. října 1944 dosáhl na titul "Esem za jeden den" (Ace in a day), když se mu podařilo sestřelit 5 německých letounů během jedné mise. Válku zakončil s 11,5 potvrzenými sestřely a také se stal jedním z prvních, kdo sestřelil proudovou stíhačku Messerschmitt Me 262.

Byl povýšen na kapitána a svou poslední, 61. stíhací misi, odletěl 15. ledna 1945. V únoru se pak vrátil do spojených států. Díky tomu, že byl skvělým pilotem, kariéra testovacího pilota byla na místě. Zajímavé je, že byl záložním pilotem, který měl probořit zvukovou bariéru, ale pilot Chalmers Goodlin si řekl 150 000 dolarů (dnes více jak 1,7 milionu dolarů), což bylo hodně peněz a tak nechali tu čest Yeageorvi a letounu Bell X-1.

Jen dva dny před vzletem si zlomil dvě žebra po pádu z koně, bál se, že ho to vyřadí z programu a tam šel za civilním doktorem. O incidentu řekl jen své manželce a kolegovi Jacku Ridleymu, který kokpit načerno vybavil speciální násadou od koštěte, neboť Chuck nemohl pořádně zvednout ruku a kokpit zavřít. Prolomit zvukovou bariéru se mu podařilo 14. října 1947 ve výšce 13700 metrů, kdy letěl rychlostí Mach 1,05 (1127 kilometrů v hodině) nad Mohavskou pouští.

Foto: Chuck Yeager v kokpitu letounu Bell X-1 | Wikimedia Commons

Chuck má však na svém kontě ještě několik rekordů, jako první Američan pilotoval sovětský MiG-15, kterým do jižní Koreje dezertoval severokorejský pilot No Kum-sok. Od roku 1953 pracoval na letounu X-1A, který měl pokořit rychlost Mach 2, téhož roku také letěl s pilotkou Jackie Cochranovou, která se stala první ženou, letící rychleji, než je rychlost zvuku.

12. prosince 1953 pak překonal stávající rekord, který o tři týdny předtím stanovil tým Scotta Crossfielda. Yeager letěl rychlostí 2,44 Machu zrovna v den 50. výročí, kdy vzlétl první letoun bratří Wrightů a v ten den měl být Crossfield prohlášen za nejrychlejšího člověka na zemi, to se ovšem nestalo.

Mezi léty 1955-1957 velel 50. stíhacímu a bombardovacímu křídlu v Západním Německu a létal na stroji F-86H Sabre, v letech 1957-1960 pak na stroji F-100D Super Sabre. V roce 1962 dokončil studia na Air War College jako plukovník a stal se prvním vedoucím speciální školy, která přetvářela stíhací piloty v kosmonauty NASA. Yaeger nemohl být kosmonautem, jelikož neměl hotovou vysokou školu, i když na to byl tím nejlepším adeptem. V letech 1963-64 absolvoval pět testovacích letů v tělese NASA M2-F1. V roce 1966 převzal Yeager velení nad 405. taktickým stíhacím křídlem na letecké základně Clark na Filipínách, a ocitl se ve válce ve Vietnamu, kde odlétal ve 127 bojových misích celkem 414 hodin a to většinu v bombardéru Martin B-57 Canberra. V únoru 1968 byl Yeager pověřen velením 4. taktického stíhacího křídla na letecké základně Seymour Johnson v Severní Karolíně a během krize Pueblo (americká špionážní loď USS Pueblo (AGER-2) zajata Severokorejci) vedl v Jižní Koreji křídlo legendárních letadel McDonnell Douglas F-4 Phantom II.

Psali jsme:Norská armáda zásobena sušeným masem z České republiky

22. června 1969 byl Yeager povýšen na brigádního generála a mezi léty 1971-73 figuroval jako poradce v Pákistánském letectvu. Jednou Indové zaútočili na pákistánské letiště a zničili pouze Yeagerův Beechcraft, rozzuřený Chuck samozřejmě žádal odvetu, ale té se mu nedostalo.

Z armády odešel 1. března 1975 po více jak 33 letech služby. Jako známá osobnost propůjčil tvář několika značkám. byl například tváří výrobce autodílů AC Delco, nebo pro automobily Chevrolet Corvette, či Oldsmobile Cutlass Supreme. V roce 1986 byl prezidentem Reaganem určen do komise, která měla vyšetřit havárii raketoplánu Challenger. Na konci 80. a v 90. letech ještě překonával letecké rekordy ja letadlech značky Piper, provedl například nouzové přistání po vyčerpání paliva, nebo za 16 vystoupal do výšky 10,6 kilometrů, čímž pokořil světový rekord. V tu dobu také spolupracoval na vývoji videoher které nesly jeho jméno, šlo o tituly: Chuck Yeager Advanced Flight Trainer, Chuck Yeager Advanced Flight Trainer 2.0 a Chuck Yeager's Air Combat. Manuály ke hrám obsahovaly spoustu Chuckových historek a vtipných vzpomínek a hry byly veřejností kladně přijaty. Chuck Yeager's Advanced Flight Trainer byl dokonce nejprodávanější hrou Electronic Arts pro rok 1987.

Foto: Chuck Yeager v roce 2000 | Wikimedia Commons

Chuck Yeager se létání nadobro vzdal 14. října 1997 při 50. výročí jeho překročení rychlosti zvuku. Proletěl se ve stíhačce F-15D Eagle. 14. října 2012 při 65. výročí prolomení bariéry zvuku dokonce i v 89 letech letěl se stíhačkou McDonnell Douglas F-15 Eagle!

Chuck Yeager zemřel 8. 12. 2020 ve věku 97 let.