EXCALIBUR
CZUB - 4M
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

1. samostatná tanková brigáda “Siverská”: Od doněckého letiště k Černihivu, od prohry k vítězství

 27. 10. 2022      kategorie: Zahraniční armády      1 komentář
Přidat na Seznam.cz

Ráno 24. února začala “speciální operace”, kdy směrem od ruských a běloruských hranic vyrazilo dvanáct praporních taktických skupin ruské 41. vševojskové armády a 90. gardové tankové divize sdružených do takzvané Skupiny sil „Střed“, jejíž technika byla označena písmenem „O“ latinské abecedy. Tyto masivní síly měly za úkol prorazit ukrajinskou obranou, dosáhnout severovýchodních předměstí Kyjeva a zapojit se do obklíčení hlavního města Ukrajiny. Proti této síle zde stála 1. tanková brigáda ozbrojených sil Ukrajiny podporovaná místní teritoriální obranou, která bránila město Černihiv, ležící asi 70 km od ruských hranic. Těžké boje v tomto směru začaly hned první den “speciální operace”.

shutterstock_1669413706Foto: 1. samostatná tanková brigáda je formace ukrajinských ozbrojených sil a před válkou byla jednou z dvaceti aktivních brigád, které měly Ukrajinci k dispozici. (ilustrační foto) | Shutterstock

Pro představu dvanáct praporních taktických skupin ruské 41. vševojskové armády a 90. gardové tankové divize tvořilo přibližně 10 000 mužů, 150 tanků a 500 obrněných transportérů. Ukrajinská 1. tanková brigáda v tomto směru disponovala třemi tankovými prapory, jedním mechanizovaným praporem a částmi 119. brigády teritoriální obrany. Na Ukrajinské straně tak stálo něco málo přes 3000 mužů, 120 tanků a přibližně 150 obrněných vozidel. Kromě toho měli obránci Černihivu až 100 protitankových řízených střel Javelin a NLAW. Poměr sil tak vycházel s výjimkou tanků přibližně 3/1 ve prospěch Rusů, což by mělo společně s ruskou vzdušnou převahou a výhodou prvního úderu favorizovat útočníka, ale narozdíl od útoku na město Sumy zde nebyla jejich převaha naprosto drtivá.

1. samostatná tanková brigáda je formace ukrajinských ozbrojených sil a před válkou byla jednou z dvaceti aktivních brigád, které měly Ukrajinci k dispozici. Brigáda se skládá ze tří tankových praporů vyzbrojených tanky T-64BM a jednoho mechanizovaného praporu vybaveného bojovými vozidly pěchoty BMP-1. Podpůrné jednotky začleněné do 1. samostatné tankové brigády jsou dva dělostřelecké prapory vybavené samohybnými houfnicemi 2S1 Gvozdika a 2S3 Akacija a jedna raketová brigáda vyzbrojená salvovými raketomety BM-21 Grad. O protiletadlovou obranu brigády se stará prapor protivzdušné obrany vyzbrojený samohybnými protiletadlovými raketovými komplety krátkého dosahu Strela-10 a 9K22 Tunguska.

Brigáda byla po pádu Sovětského svazu vytvořena z částí 292. gardového tankového pluku, 72. mechanizované divize a 280. tankového pluku, 25. mechanizované divize. Tragický stav ukrajinských ozbrojených sil v roce 2014 znamenal, že bylo nutné brigádu pro nadcházející boje od základu přestavět, což zabralo sedm měsíců. V dubnu 2014 měla jednotka pouhých dvanáct tanků, šest samohybných houfnic a velice špatnou bojovou připravenost mužstva. V lednu 2015 se účastnila druhé bitvy o doněcké letiště, kde si sice její muži vysloužili přezdívku “Kyborgové”, ale ztratila dvacet čtyři tanků a celkově utrpěla těžké ztráty. Po tomto debaklu se zbytky útvaru účastnily pokračujících pozičních bojů na Donbasu a po uzavření Minských dohod zde brigáda zůstala až do roku 2021. Na jaře roku 2021 byla kvůli zvýšené aktivitě ruských sil na severní hranici s Ruskem přesunuta k Černihivu.

Obrat v nepříliš zářné kariéře 1. tankové brigády přišel 24. února 2022, kdy ruská armáda zaútočila na město Černihiv. Brigáda pár dní před útokem rozptýlila své síly, což zachránilo velké množství životů a techniky při prvních dělostřeleckých a raketových útocích nepřítele. V následujících těžkých bojích ukrajinská 1. tanková brigáda město proti přesile nejen ubránila, ale dokázala kromě Černihivu pomoci i s obranou severovýchodních předměstí Kyjeva a zapojila se i do bojů u Černobilu. I přes tyto úspěchy se ruským silám podařilo Černihiv úplně odříznout od Kyjeva na tři dlouhé týdny. Brigáda nakonec po protiútoku ukrajinských sil od Kyjeva osvobodila okolní ukrajinská města a důležitou silnici M-01 spojující Černihiv a Kyjev.

Černihiv byl před válkou se svými zhruba 290 000 obyvateli jedním z nejvýznamnějších měst na severovýchodě Ukrajiny. Město je centrem rozlehlé Černihivské oblasti a Černihivského rajónu a historicky se jedná o velice turbulentní území. Jedná se o jedno z nejstarších měst Ukrajiny, založené na konci 7. století na soutoku řeky Stryžen a Desny. Leží zhruba 150 kilometrů severně od Kyjeva na křižovatce železniční tratě a silnice M-01, která je částí mezinárodní dálnice E-95 z Petrohradu do Oděsy. Podle údajů za rok 2006 činil objem přepravy nákladu přes Černihiv 84 737 vagónů ročně a každý rok je zde železnicí přepraveno více než 4,5 milionu cestujících. Černihiv tak tvořil důležitý cíl a zásadní překážku pro ruské síly postupující na ukrajinské hlavní město Kyjev.

25. února 2022 ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho síly obklíčily Černihiv a obléhají město. Pravda však byla taková, že byly prapory 1. tankové brigády připraveny na důležitých místech podél hlavních silnic poblíž Rojšče, Makišinu, Čersu a Kojrukovky a tankisté 1. samostatné tankové brigády zaútočili na okupanty už na přístupových cestách. K první tankové bitvě došlo na silnici Ripka-Černihiv a obránci působili úspěšnými přepady, podporovanými dělostřeleckou palbou, postupujícím jednotkám nepřítele vážné ztráty a značně zpomalili jeho postup. To dalo čas zbytku černihivské posádky k zaujmutí obranných postavení kolem města a tanky 1. tankové brigády se tak nakonec mohly také stáhnout z předsunutých pozic.

Příští den ukrajinské síly odrazily první vážný ruský pokus o dobytí města a také ukořistily první ruské tanky. V následujících dnech se boje přiostřily a obráncům se další dva týdny dařilo odrážet jak přímé útoky na město, tak pokusy o jeho obklíčení. Poslední neobsazenou silnici vedoucí z Černihivu do Kyjeva nakonec ruské síly dobyly někdy okolo 6. března a tím na tři týdny uzavřely obránce uvnitř. Ukrajinské síly však nadále držely většinu populačních center v regionu a klíčovou silnici spojující Černihivskou a Nižynskou kapsu. Ruští velitelé se snažili dostat co nejvíc sil směrem ke Kyjevu, obránci Černihivu však prováděly výpady z města, kde na síly okupantů připravovali léčky a ničili jejich zásobovací konvoje. Stejný scénář se opakoval i u Nižynu, kde místní teritoriální obrana společně s částmi 1. tankové brigády zastavila postup ruské 90. gardové tankové divize a způsobila těžké ztráty 6. gardovému tankovému pluku této divize, který se Nižyn snažil dobýt.

Ztráty okupantů v průběhu času rostly, například z jedné roty 35. samostatné gardové motostřelecké brigády účastnící se bojů u o Černihivské letiště přežilo z původních 150 vojáků pouze pouze osmnáct. Oryx blog, který mapuje zničenou techniku na Ukrajině má ve své databázi třicet dva zničených, nebo ukořistěných ruských tanků z této oblasti, což je jedna pětina celkové tankové síly okupantů u Černihivu. V této oblasti byl zabit odstřelovačem náčelník štábu a první zástupce velitele ruské 41. vševojskové armády Andrej Suchovetskij a ukrajinská PVO zde sestřelila několik vrtulníků a minimálně jeden dvoumístný stíhací bombardér Su-34. To nakonec vedlo 31. března, poté co ukrajinské síly zajistili silnici M-01 spojující Černihiv s Kyjevem, ke stažení zbývajících částí 41. vševojskové armády a 90. gardové tankové divize zpět na sever, na území Ruska a Běloruska. Ukrajinská armáda 3. dubna dobyla zpět vesnice Kolyčivka, Jahidne a Ivanivka a 5. dubna Rusko dokončilo stažení z Černihivské oblasti, čímž definitivně ukončilo boje v tomto regionu.

Ztráty na straně 1. samostatné tankové brigády nejsou známé, ale odhadují se na 250 ukrajinských vojáků. Co se týče techniky je informací ještě méně, 1. tanková brigáda je vyzbrojena primárně tanky T-64BM, které mají vylepšenou pancéřovou ochranu, moderní systém řízení palby a nainstalován silnější motor. Oryx blog má ve své databázi z období obléhání Černihivu pouze dvě zničené T-64BM a ty jsou z Vojenského institutu tankových sil NTU „ChPI“ v Charkově a ne od Černihivu. Je jisté, že 1. samostatná tanková brigáda nějaké ztráty utrpěla, fotografická dokumentace k nim však neexistuje. Celkový počet civilních obětí není znám, starosta Vladislav Atrošenko však novinářům řekl, že podle jeho odhadů bylo zabito 350 až 400 civilistů a v nejtěžších dnech po ústupu ruských vojsk byla pohřbena další stovka lidí. Do konce obléhání uprchla více než polovina z téměř 300 000 obyvatel města.

Přestože Černihiv čelil rozsáhlému bombardování, dokázali obránci z 1. samostatné tankové brigády po celou dobu bojů vázat značné množství ruských jednotek, které nemohly být využity v klíčové bitvě o Kyjev. Okupantům se zpočátku podařilo obklíčit velkou část města, ale ukrajinské jednotky obklíčení prolomily a Rusko nakonec přiznalo neúspěch obležení Černihivu a vlastně celé kyjevské ofenzivy tvrzením, že ofenziva v tomto směru nebyla hlavním cílem a šlo pouze o klamný manévr s cílem odlehčit ruským silám na Donbasu. V současné době je Černihivská oblast pod kontrolou ukrajinských úřadů, instituce plně fungují a je zachován běžný civilní provoz. Vojáci 1. samostatné tankové brigády ukázali, že od roku 2014 urazili velký kus cesty a že si zaslouží označení “elitní”, které je jim v posledních letech často připisováno.

Zdroj: Válka. Válka se nikdy nemění

Komentáře

Monarchista

22. 11. 2022, 20:00

Obávám se, že rusko nepoužilo vše co má. Dokonce si myslím, že se chystá k nějaké domluvě s USA. USA potřebuje to co Ruská má. Oni se domluví a my jsme v hrdeli tak i onak.