EXCALIBUR
CZUB
CZUB

4 tváře země tisíce jezer aneb Finsko v Pokračovací válce

 09. 08. 2020      kategorie: Vojenská historie      22 komentářů

Finsko se roku 1939 v Zimní válce odvážně, leč neúspěšně postavilo agresivní expanzi sovětského obra. Severská země nakonec svou nezávislost ubránila, avšak za cenu ztráty strategických a dobře bránitelných pozic v Karélii, města Salla a dalších ústupků. Už při uzavření příměří bylo zřejmé, že ponížený Sovětský svaz nenechá svého souseda dlouho na pokoji. Staré pravidlo, že "nepřítel mého nepřítele je můj přítel" pak přirozeně vehnalo Finy do aliance s nacistickým Německem.

"Kdyby Rusko bývalo vrhlo proti Finsku své veškeré síly, tak by ho udusilo. Rusové Finsko vzdali jen proto, že připravovali válku na Západě. Chtěli ještě rychle obsadit baltské země." Adolf Hitler, 20.8.1942

IMG_9505
Foto: Finská pěchota se přesouvá směrem k frontě. Poblíž města Savonlinna, 26. června 1941 | archiv Finnish Wartime Photos, kolorováno J. Jääskeläinen

Psali jsme: Hrůzy odstraňování min německými válečnými zajatci

Finsko statečné

Němcům, kteří se rozhodli vyslat své síly na nikdy dříve nepoznané arktické bojiště, se na karelské frontě zpočátku dařilo i díky možnosti volného pohybu po, v té době ještě oficiálně, neutrálním Finsku. Sověti, dychtiví dokončit, co před rokem začali, tak byli nuceni Finy "napadnout" a znovu se tak před veřejností i světovým společenstvím stát agresory. Dodejme, že Sovětský svaz byl z Ligy národů vyloučen už během předchozího finsko-sovětského konfliktu. Jednalo se tedy o další pro Finy důležitou ránu sovětské mezinárodní prestiži.

Po aktivním zapojení finské armády do Operace Barbarossa v červnu 1941 se dostáváme k prvnímu spornému momentu vojenské historie této skandinávské země. Finové s podporou Německa poměrně rychle dobyli své staré pozice a podařilo se jim, mimo jiné, postoupit až na dostřel Leningradu. K naplnění společných cílů vytyčených při finsko-německých jednáních, však nedošlo.

Psali jsme: Stanislav Hlučka, stíhací pilot z Blažovic

Generalita v čele s finským polním maršálem Mannerheimem byla velmi opatrná a snažila se důkladně promýšlet následky každého svého kroku. A přestože finská armáda nepřímo přispívala k blokádě ruského velkoměsta Leningrad, aktivním zapojením svých ozbrojených sil by tehdy mohla významně přispět k jeho dobytí. Jak by následně vypadala východní fronta můžeme jen spekulovat.

Hitler_Mannerheim_Ryti
Foto: Velitel německých ozbrojených sil Wilhelm Keitel (vlevo), Adolf Hitler, vrchní velitel finských obranných sil Mannerheim a finský prezident Risto Ryti (v civilu) na letišti Immola, východně od Lappeenranta ve Finsku. ​​​​​| Wikimedia Commons

Finsko bázlivé

"Musím být opatrný, protože finská armáda je tak malá, dějiště války tak obrovské a ztráty, které jsme dosud utrpěly, tak vysoké." Polní maršál Carl Gustav Emil Mannerheim

Soukolí německé válečné mašinérie se nakonec na začátku prosince 1941 zadřela a finské velení okamžitě začalo v tichosti kalkulovat s možností porážky svého současného spojence. V případném vyjednávání se Sověty se mu proto zdálo lepší nemít v dobytí bývalého carského hlavního města takzvaně prsty a finští vojáci se po celé délce fronty začali zakopávat s výmluvou, že dosáhli svých cílů.

Druhým diskutabilním bodem, který úzce souvisí s prvním výše uvedeným, je zastavení postupu proti životně důležité murmanské železnici. Ta hrála v německo-finském úsilí strategicky možná ještě významnější roli, než samotné dobytí Leningradu. Do vytvoření "jižního koridoru" skrze Írán byla totiž murmanská železnice hlavní a nejkratší zásobovací trasou Spojenců. Ti dodávali Sovětům zbraně, vojenskou techniku, potraviny a další suroviny. Přestože Finsko bylo oficiálně ve válce s oběmi ústředními velmocemi - SSSR i Velkou Británii, zaleklo se nakonec až tlaku a výhrůžek hlavního sovětského zásobitele USA. Miliony tun materiálu tak mohly dále proudit do Ruska takzvanou severní cestou a pomáhat tak nepříteli ve válečném úsilí. I zde se zřejmě jednalo o kalkulaci. Válečný stav s Velkou Británii se omezil prakticky na jeden jediný nálet na Petsamo a USA dokonce válku Finsku nikdy nevyhlásily. Poškodit si pověst statečného Davida bránícího se sovětskému Goliáši by jednoduše mohlo být v poválečné, Spojenci a Sověty uspořádané, Evropě osudné.

116336280_329351211784225_3348654857754641876_o
Foto: Finští vojáci vztyčují vlajku na mohyle Kolmen valtakunnan rajapyykki na trojmezí Finska, Švédska a Norska. Válka ve Finsku skončila. 27. duben 1945 | Wikimedia Commons

Finsko vítězné

"Přirozeně, že změna režimu je nutná, ale musíte pochopit, že já podepíší smlouvu s Rytim, anebo klidně se samotným ďáblem, jen abych už měl s Finskem mír." Josef Stalin v rozhovoru s F. D. Roosveltem na konferenci v Teheránu

Posledním ošemetným a ne zrovna čestným činem byl, troufnu si říct, "italský manévr", čili pověstná změna strany v momentě, kdy se válka nevyvíjí podle našich představ. Spojenectví s Německem bylo podle Finů vázané jen slibem někdejšího ministerského předsedy Risto Rytiho. Po jeho odstoupení "ze zdravotních důvodu" a promptním nahrazením 'Maršálem Finska' Mannerheimem už tedy nebylo překážky k ukončení vojenské spolupráce. Ačkoliv Finsko poslední sovětskou ofenzívu ustálo pravděpodobně jen díky nedávno dorazivší dodávce německých protitankových zbraní, již po několikáté požádalo SSSR o separátní mír. Sověti, kteří potřebovali soustředit maximum svých sil na útok proti německé skupině armád Střed, na chvíli ztratili zájem o potrestání vzdorného souseda a přistoupili na mírové rozhovory. Konflikt tímto krokem vstoupil do své třetí a konečné fáze, takzvané "Laponské války". Finové se v ní postavili proti svým někdejším německým bratrům ve zbrani a společně s úhlavními nepřáteli se je snažili vypudit ze své země. Nový finský vůdce v dopise do Berlína přesto vyjádřil Německu svůj dík a prohlásil, že němečtí vojáci nikdy nebudou brání jako okupanti nebo nepřátelé. Finská armáda donucená k demobilizaci a zároveň pronásledování do Norska stahujících se Němců přišla asi o 700 můžu. Příslušníků německé branné moci padlo okolo tisícovky.

Finsko poražené

Ačkoliv si nedovolujeme zpochybňovat statečnost jednotlivých finských vojáků nebo armády jako takové, musíme se pozastavit nad podivuhodnou rolí této malé skandinávské země v tomto největším válečném konfliktu historie, jakým 2. světová válka bezpochyby byla. Finsko, které vstoupilo do války hlavně proti SSSR a shodou okolností i částečně proti Spojencům, s nimi nakonec oslavilo vítězství nad silami Osy. Výsledkem dřívějších jednání se Stalinem a následných Pařížských mírových smluv z roku 1947 byla finsko-sovětská hranice obnovena na linii určené Zimní válkou z roku 1940. Finsko však bylo přeci jen také potrestáno za své angažování v Ose. Přišlo o oblast města Petsamo a tím i o přístup k Severnímu ledovému oceánu. A ačkoliv se Finům vrátila kontrola nad ostrovem Hanko, byli nuceni předat námořní základnu Porkalla, jen 30 kilometrů od Helsinek. Další ranou byly válečné reparace ve výši neuvěřitelných 700 milionů dolarů v naturáliích. V přepočtu na dnešní kurz tedy přes sto miliard dolarů, což je slušná suma za bránění se rudému agresorovi. Finové se tak cítili podvedeni a nebáli se srovnávat jednání Angličanů, kteří je v Paříži nepodpořili, se "zradou Západu", jaká postihla Československo a Polsko v osudných létech 1938/1939.

"Podmínky příměří, které Rusko s Británií uvalily na Finsko jsou tak zdrcující, že je otázkou, jestli se vůbec udrží jako nezávislý národ. Pokud je záměrem vytvořit loutku Ruska, tak byly položeny dobré základy. Pokud se, ale snaží vytvořit svobodnou, zdravou a mírumilovnou Evropu, pak Spojenci začali neúspěchem. Myšlenka, že tak malý národ může být hrozbou pro Rusko, jednu z největších mocností na světě, je jeden fantastický žvást." New York World-Telegram, 22. září 1944

Na závěr dodejme drobnou zajímavost. Finské Helsinky jsou společně s Londýnem a Moskvou jedinými evropskými hlavními městy, které během 2. světové války nebyly okupovány nepřátelskou armádou.

CENOVÉ BOMBY (1406)

Komentáře

Cyklista

11. 08. 2020

Milý Jirko, tohle je web zabývající se vojenstvím, reálnou historií. Netuším, kam na ty bláboly z historie chodíš, ale tady budeš za troubu, zkus to radši v diskuzích na emimino, nebo placatá země.
Finsko si prostě v první fázi pokračovací války s pomocí Německa vzalo zpět dobytá území, ono není divu, vždyť jim ani žádný jiný možný spojenec než Německo nezbyl. Že by Japonsko vázalo nějaké miliony ruských vojáků? Kdy a kde? A že museli rusáci bojovat na další, finské frontě, za to si můžou sami. Kdyby se pokusili s Finskem v roce 1939 vyjednávat slušně a nabídnout přijatelné podmínky místo ultimát a výhrůžek, tak mohli mít Finsko na své straně.

Jirka

10. 08. 2020

Je nesmyslné označovat napadení SSSR za pokračující válku. Finská armáda se dostala hluboko na území SSSR. Finsko výrazně přispělo k blokádě Leningradu. Velká Británie a další země mu za tyto akce vyhlásily válku 6.12.1941.
Finsko a Japonsko odčerpaly SSSR ohromné množství vojáků (2 milióny?). Jde o jediné země, které Rusku alespoň něco splatily.
Je pozoruhodné, jak české krysy naříkají např. nad osudem Varšavy, ale příměří s Finskem bylo podepsáno až v září 1944. Teprve po příměří s Finskem a likvidaci skupiny armád sever byl reálný postup k Odře. Další podmínkou byla kapitulace Rumunska. SSSR měl poměrně malou armádu roztaženou od Murmansku po Černé moře. Po porážce Finska, Rumunska a osvobození sovětských republik v Pobaltí se fronta dramaticky zkrátila.

Martin23

10. 08. 2020

Mimochodem před týdnem zde mnozí plamenně komentovali článek: V Bělorusku zatkli 33 příslušníků hlavní ruské polovojenské organizace Vagner

Myslíte, že díky zatčení nedošlo ze strany Ruska k ovlivnění voleb?
Nebo co se tam dnes děje?
Oni ty Wagnerovce nakonec pustili, že ta jsou ty nepokoje a že naši opoziční šášulové zase vydávají kategorická stanoviska? Vždyť elementy, které volby měly ovlivnit byly zatčeny?


Nebo to je všechno jinak a třeba právě ten článek o zatčení Wagnerovců byl jeden kolosální nesmysl a manipulace, kterých se naše média dopouštějí stále častěji, aniž by to dávalo elementární smysl?

PS. Brutální Lukašenko? No Španělsko, u kterého jste se dívali zrovna na druhou stranu, má ještě dohánět v tom, že zatčeným opozičním předákům soudy naperou 15 let basy za rozvvacení státu.

Martin23

10. 08. 2020

Vladimír Matěna Také máte problém s tím pochopit, že jsem k tématu za sebe nic nepsal, ale jen uvedl citaci z našeho tisku?

Cyklista

10. 08. 2020

Milý Iljo, to si vykládejte v Leningradě, jak malé Finsko vyprovokovalo rusáky. A mimochodem, největší mírotvůrce Lenin zpronevěřil daleko víc území, než jen kus Karélie, aby ukončil první světovou válku a mohl rozpoutat doma teror a vraždit rolníky a dělníky. Nejvtipnější to mají v Jerevanu, kde se všechno jmenuje Ararat, fotbalové mužstvo, koňak, ... Akorát díky Leninovi nemají tu vlastní horu Ararat, na kterou se jen jezdí dívat, protože je od roku 1917 v Turecku.

Ilja

10. 08. 2020

Chyba ve znalosti dějin. Zanedbané Finsko se ze Švédskoho okrajového území stává bohatým Finskem v rámci Carského Ruska. Potom přišel Lenin s myšlenkou svobodu národům a Finové si vzali své a ještě trochu toho ruského. Finové v letech 1918- 1922 vedli menší války a chtěli přidat další území . Tehdy Rusové měli problém jinde. V roce 1940 přišli na to, že Leningrad je na dostřel kanánů i houfnic a začala válka. Finové stateční, ale válku prohráli. Proto v roce 1941 šli do války společně s Němci a zastavili se na své staré hranici. V roce 1944 společně s SSSR vedli poslední válku, někdo ji také říká Laponská. Dnes jsou Finové největší bohácí v Petrohrdu. Omlouvám se, je to hodně moc stručné, ale snad to Cyklistovi pomůže pochopit.Měli bychom vše hodnotit z pohledu historie, které probíhala tehdy, ne dnes jako to dělá c\yklista i další.

Cyklista

10. 08. 2020

Milý MXM, odkdy je Finsko ve střední Evropě?
Jinak vy bolševici jste jako obvykle nesmírně pokrytečtí. Okupace našeho pohraničí nacisty na základě mezinárodních úmluv byl zločin, ale okupace Finska rusáky na základě mezinárodních úmluv je v pořádku.

ROBO

10. 08. 2020

Jirka
Mohl by jste uvést důkazy ( zdroje , odkazy ) na jejichž základě tvrdíte že Anglie vyhlásila válku Finsku po boku RuSSka ? Nebo se jedná opět tradičně o nehoráznou bolševickou lež ?

Jediné co bezpečně , víme je to , že SSSR bylo za tento obrovský zločin vyloučeno z tehdejšího OSN .

karel3

10. 08. 2020

Martin23
Pro normálního člověka snadné čtení.
Jak vyprovokovat válku, která už 3 měsíce běží ?
Splácat dohromady dvě různé věci umí nejlépe slovanský .... v jakémkoliv článku. Dokonce si hraje na novináře.
Přitom stačí prostá znalost kalendáře a textu, co finští politici řekli dohodli a učinili:
30. listopadu 1939, Sovětský svaz napadl Finsko
(14.prosince byl za tento útok Sovětský svaz vyloučen z tehdejší Společnosti národů.)
22.února 1940, setkání, finský velvyslanec v Berlíně Kivimäki - H.Göring

Z doporučených článků:
"Všeobecně známá fakta praví: tzv. zimní válka se odehrála 1939-40. Poté, co Helsinky odmítly požadavky SSSR na pronájem základen a posunutí hranic, zaútočil SSSR v listopadu na třech frontách."
To měla být ta provokace k válce ???
Takže Finové Rusákům odmítli v roce 1939 předat vojenské základny a posunout svoje hranice, čímž vyprovokovali zdivočelé Rusáky k útoku na Finsko.
(To jenom potvrzuje moji teorii, že Rusáci a jejich kamarádi nejsou normální.)

"Na základě odtajněného memoranda tehdejšího finského velvyslance v Německu Mikaela Kivimäkiho se zdá, že pravda je trochu jinde. Kivimäki se sešel s Hermannem Göringem, jedním z nejvlivnějších nacistů. Göring radil Finsku, aby uzavřelo s Moskvou mír, a slíbil, že později „dostane zpátky i s úroky všechno, co bude muset SSSR odstoupit“.

Ve všech dokumentech se píše o doporučení Německa uzavřít mír Finska s Ruskem a pozdější kompenzaci území.
Žádný finský politik ovšem nikde neuvádí, jak Finsko záměrně vyprovokovalo válku 30.listopadu 1939, ale vždy až rok 1940, aby záměrně válku ukončilo s pozdějšími územními sliby Německa.

Každý normální stát, tedy kromě srábků se napadení brání a s okupanty bojuje. Nikdo nedává svoje území zadarmo... (Tedy kromě srábků a Podkarpatské Rusy). :slight_smile:

Martin23

10. 08. 2020

​karel3
Ty neumíš pracovat s Googlem?

​https://www.severskelisty.cz/kaleido/kale0241.php
​zdroj: Právo, ČTK, DPA, novinky.cz, 9. srpna 2005

​https://tuomioja.org/kirjoitukset/2005/08/uusi-asiakirja-valaisee-suomen-sotapolitiikkaa-avausteksti-kotisivuilla-29-7-2005/



​https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/archivy-finsko-valku-s-moskvou-vyprovokovalo-40104170

​9. 8. 2005, 9:16 – HELSINKY
ČTK, DPA, Právo

Jirka

10. 08. 2020

Článek obsahuje absurdní nesmysly.
Anglie skutečně nemohla Finsko (v mírové smlouvě) podpořit, neboť mu sama vyhlásila válku na straně SSSR.
Stejně jako země Commonwealthu a ..... nějaké Československo, resp. jeho vláda v exilu.
Ve smlouvě je Finsko označeno za agresora. Uznalo to tak asi 10 zemí s cca 2 mld. obyvatel. ČR je mezi nimi.

karel3

10. 08. 2020

Martin23
"Proto jsem uvedl, že jsou i jiná vyjádření. Pokud máš s konstatování toho finského ministra zahraničí problém, se mnou to nevyřešíš."

Já s tebou citovaným vyjádřením bývalého ministra zahraničí finska problém nemám.
Normálně jsem se zeptal na podrobnosti, jestli sis ho náhodou nevymyslel. No a tys uhnul k chytrolínům. Co k tomu víc dodat. :slight_smile:

MXM

10. 08. 2020

Cyklista: co by měli vracet? Byly poválečné smlouvy které plně legalizovaly před všemi velmocemi územní ústupky Finska. Nikdo si to netroufne zpochybnit, protože by se zpochybnil celý poválečný pořádek ve střední i východní Evropě - třeba Polsko by si pak mohlo dělat nárok na půlku Běloruska, bylo by to jak domino.
Zřejmě Finové čekali komplet zhroucení jako za pádu carství a krutě se přepočítali. Couvnout nemohou tak to nechávají u ledu.

Martin23

09. 08. 2020

karel3

Já pouze tobě a jiným chytrolínům chtěl za sebe sdělit, že nic není v životě černobílé a politické vztahy států už vůbec ne.

Proto jsem uvedl, že jsou i jiná vyjádření. Pokud máš s konstatování toho finského ministra zahraničí problém, se mnou to nevyřešíš.

Cyklista

09. 08. 2020

Milý MXM, rusáci vrátili jen 380 km2, přitom dodnes okupují 57000km2 území Finska, čli 150 x tolik. Opravdu ti to přijde tak skvělé?

karel3

09. 08. 2020

Martin23
Kde tady na diskusi Armywebu píše Erkki Tuomioja ?
Kdy že to (válečné) memorandum zveřejnil bývalý ministr zahraničí Erkki Tuomioja ?
Bylo to oficiální finské zveřejnění dokumentů ?

I prosťáček se základním vzděláním pochopil, že Sovětský svaz napadl Finsko a ne naopak.
Rusáky pořád někdo "provokuje" a pokaždé to končí ruskou invazí a okupací sousedního území ruskými primitivy. Velmi podivný způsob politiky k sousedům.
Ano, finský velvyslanec v Berlíně Toivo Mikael Kivimäki byl pronacistický politik a po 2. sv. válce si snažil zachránit krk, jako mnoho ostatních.
(Sovětský svaz byl v letech 1939–1941 spojencem a spolubojovníkem Osy, Finsko až od roku 1944.) :slight_smile:

MXM

09. 08. 2020

tam je to složitější a ty vztahy od vzájemných rusko finských bojů jsou poznamenány dodnes. Nicméně ke cti SSSR že to co bylo pro Finsko nejvíc ponižující - tedy pronájem poloostrova s vojenskou základnou nedaleko Helsinek dobrovolně ukončil dávno před vypršením 50leté lhůty. Takže vztahy se postupně normalizovaly a odebírali i zboží a voj. techniku i od Svazu. Ovšem další problémy začly s rozpuštěním SSSR kdy byly smlouvy z roku 47-48 prohlášeny ze strany Finska za neplatné. A od té doby to místy ve vztazích opět trochu skřípe, ale jako minulosti se nikomu do střetu jít nechce, jen tu a tam slovní přestřelka když dojde na úvahy na členství v OTAN.

Martin23

09. 08. 2020

karel3
Diskutuješ s finským ministrem zahraničí.
Mne do toho nepleť.

karel3

09. 08. 2020

Martin23
"Finsko válku s tehdejším Sovětským svazem v zimě roku 1940 záměrně vyprovokovalo,..."

Jak již psal Karel Havlíček Borovský po svém návratu z Ruska (1844) v knize Obrazy z Rus.
Slované (Rusové) lžou, kradou a jsou cítit pižmem. :laughing: A navždy se zřekl nesmyslu, nazývaného "panslavismus".
V tajném dodatku paktu Molotov-Ribbentrop si nacistické Německo a bolševický Sovětský svaz rozdělil Evropu na sféry vlivu.
30.listopadu 1939 napadl Sovětský svaz Finsko.
14. prosince 1939 byl Sovětský svaz za přepadení Finska vyloučen z tehdejší Společnoisti národů.

Mimo jiné budou prolhaní bolševici a Rusáci brzy slavit další nechvalné výročí.
22. září 1939 proběhla v Brestu-Litevském slavnostní vojenská přehlídka nacistického wehrmachtu a komunistické Rudé armády Sovětského svazu na počest společného vítězství nad Polskem.

Hop

09. 08. 2020

Ono to bude asi trochu jinak, že ?!
Kdo chce vědět víc, nechť se podívá na stařičký sovětský film Velvyslankyně.

Ztak

09. 08. 2020

Doporučuji finské koprodukční válečné drama Neznámý voják vypráví o jednotce finských vojáků bojujících proti agresivnímu stalinskému Sovětskému svazu. Ukazuje, jak tyto muže spojilo přátelství, humor a touha přežít. Tato válka změnila život každého vojáka stejně, jako poznamenala životy jejich blízkých i celý národ.

Stalin a Hitler si v roce 1939 domluvili rozdělení vlivu v sousedních zemích a brzy zahájili i jejich porcování. A nikdo jim v tom příliš nebránil. Společně obsadili Polsko, Stalin zabral Lotyšsko a Estonsko. Na řadě bylo Finsko, po kterém Rusové žádali vydání Karélie ležící na jejich hranicích blízko Leningradu. V listopadu 1939 bez vyhlášení války vtrhla Rudá armáda do Finska, ale i přes mnohonásobnou převahu v mužích i zbraních nedokázala finskou obranu prolomit. Až po několika měsících tzv. Zimní války vybojovali na Finsku část území. V roce 1941 se situace změnila. Německá armáda vtrhla do Sovětského svazu a Finsko se rozhodlo vybojovat obsazené pohraničí zpět. Tento válečný konflikt mezi malou severskou zemí a totalitní komunistickou mašinérií připomíná boj Davida s Goliášem.

Válečné drama Neznámý voják vypráví příběhy jedné finské jednotky, která se postavila během této války na obranu země proti agresorovi. Film vystihuje drsně a realisticky skutečný válečný konflikt, vidí jej očima různorodé skupiny mužů, kterou pevně spojila válka. Film vznikl podle knižního bestselleru Väinö Linny, který pro jeho příběhy čerpal i z vlastní zkušenosti.

Winston Churchill ocenil odvahu finských vojáků v průběhu Zimní války ve svém projevu: „Osamocené Finsko ukazuje, čeho jsou schopni svobodní muži.“

https://www.youtube.com/watch?v=hLE7WPLp9vQ

Martin23

09. 08. 2020

Finsko válku s tehdejším Sovětským svazem v zimě roku 1940 záměrně vyprovokovalo, protože mu hitlerovské Německo přislíbilo do budoucnosti územní zisky. Vyplývá to z odtajněného memoranda finského velvyslance v Německu Toiva Mikaela Kivimäkiho z konce června 1941, které zveřejnil finský ministr zahraničí Erkki Tuomioja.

Dokument odporuje oficiální finské verzi dějin druhé světové války. Ještě v březnu tohoto roku vyvolala velké rozhořčení Moskvy finská prezidentka Tarja Halonenová, když v projevu ve Francouzském institutu pro mezinárodní vztahy v Paříži uvedla, že Finsko za druhé světové války "bez významné pomoci zvenčí" zabránilo tomu, aby ho obsadil SSSR.



Takže ono to nebude tak jednoduché.

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací