EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Americké futuristické lodě LCS: selhání na všech frontách

 22. 02. 2022      kategorie: Vojenská technika      11 komentářů
Přidat na Seznam.cz

Futuristické lodě Littoral Combat Ship (LCS) se začaly vyvíjet již v roce 2004. Mělo se jednat o menší hladinové válečné lodě, které by sloužily k operacím v pobřežních vodách či ochraně větších lodí na otevřeném moři. Američtí námořníci těmto lodím dali nelichotivou přezdívku FPG – Floating Pile of Garbage (plovoucí hromada odpadků). Celý program se totiž ukázal jako bezedná kasička na peníze. V rámci zkušebního nasazení prototypu (2010) se pak objevila řada nedostatků, jako je přetížení lodi, zhoršená stabilita či nespolehlivost elektronického vybavení.

Americké křižníky vycházely ze situace studené války, kdy byly určeny především k dálkovým a vytrvalostním plavbám po otevřeném oceánu, boj měl být veden na velkou vzdálenost – nezřídka až na cíl schovaný za horizontem. Studená válka skončila a velké námořní války se již neočekávaly, očekával se boj spíše kolem pobřeží na mnohem menší vzdálenost, na to však americké křižníky nebyly určeny a tak vyvstala potřeba nového plavidla, které by bylo schopno vést účinné bojové operace několik desítek kilometrů od pobřeží. 

USS IndependenceFoto: USS Independence odešla „do důchodu“ po pouhých 10 letech. | Wikimedia Commons / Public domain

Americká generalita požadovala plavidlo menší než fregata, avšak větší než hlídkový člun, aby mohlo plnit úkoly u pobřeží, což bylo pokládání námořních min, jejich odminování, či podpora speciálních sil. Problém byl v tom, že loď měla plnit spoustu rozličných úkolů. Námořnictvo v roce 1994 spustilo program SC-21 (Surface Combatant for the 21st century, hladinové plavidlo pro 21. století), který vyústil v projekt DD-21 (Destroyer for the 21st century, projekt torpédoborce pro 21. století), zkrácené DD-21.

V rámci výše uvedeného projektu však vznikl i odlišný koncept, se kterým přišli námořní kapitán ve výslužbě Wayne Hughes a viceadmirál Art Cebrowski. Ti navrhovali vylepšit koncept plavidla Streetfighter, což bylo menší, avšak těžší ozbrojené plavidlo, které bylo možné v případě vážného poškození opustit. Jednalo se o takový koncept jednorázového fotoaparátu, ale ve formě lodě. 

V roce 2001 byl projekt SC-21 a s ním i DD-21 zrušen, z DD-21 však vznikl nakonec projekt DD (X) v rámci programu Future Surface Combatant Program (FSC). Program nakonec vyprodukoval torpédoborce třídy Zumwalt. Loď vypadala velice futuristicky a hlavní výhody třídy Zumwalt byla velice nízká spotřeba paliva a malá posádka, která čítá pouze 147 námořníků.

SC-21Foto: Z programu SC-21 vznikla nakonec třída Zumwalt | Wikimedia Commons / Public domain

Výše zmíněný koncept Streetfighter se nakonec přetvořil v program Littoral Combat Ship (LCS), do jehož čela byl ustanoven admirál Vernon Clark. Jak bylo psáno výše, loď se měla stát velice univerzální a její primární úkoly minonosky a minolovky vzrostly na boj s hladinovými plavidly, protidrogové a protipirátské hlídky, či přepravu jednotek speciálních sil. Koncept „jednorázového“ plavidla byl nakonec opuštěn a loď musela být větší s kompletně přepracovaným uspořádáním. Na loď byl nakonec kladen nárok i v rámci plavby Tichým oceánem, takže se ve skutečnosti nejedná o plavidlo pro pobřežní boje, jak bylo původně zamýšleno. Jak se hromadily nároky na loď, rostla i samotná loď a s ní samozřejmě finanční náklady.  To, co kdysi mělo být pobřežní lodí za 90 milionů dolarů, bylo nyní mohutné oceánské plavidlo za 220 milionů dolarů. 

V roce 2004 vybralo americké ministerstvo obrany dva týmy, vedené společnostmi Lockheed Martin a General Dynamics, které měly představit vlastní projekty LCS a postavit po dvou předsériových jednotkách verze Block 0. Podle výsledku jejich testování měl být následně zvolen další postup.

General Dynamics vytvořila v letech 2006–2010 loď USS Independence (LCS-2) a společnost Lockheed Martin vytvořila v letech 2005–2008 USS Freedom (LCS-1). USS Freedom je vysokorychlostní jednotrupá loď, zatímco USS Independence je trimaran. K únoru 2022 pak v rámci programu LCS existuje celkem 28 lodí, z nichž několik je ve výstavbě. Tyto lodě se podle tříd dělí na Littoral Combat Ship Squadron 1 (LCSRON ONE) se základnou v San Diegu a Littoral Combat Ship Squadron 2 (LCSRON TWO) se sídlem v Mayportu na Floridě.

Jak již bylo popsáno výše, změny velení a programů, novým lodím moc neprospěly. Navíc během vývoje inženýři v podstatě ani nevěděli, jaké všechny úkoly bude loď ve finále vykonávat a nakonec ani americké námořnictvo samo dost dobře nevědělo, k čemu bude loď vůbec využívat. 

Problémy se tak díky neustálým změnám jen kupily. Na základě kontroly výkonnosti Pentagon uvedl, že lodě nelze využít v konfliktu vysoké intenzity kvůli jejich pravděpodobným vysokým ztrátám. Spolu s tímto problémem se objevila dalších nedostatků, jako jsou například nízká výkonnost radarového systému, poruchy dělostřeleckého ovládání, problémy s protilodními raketami, poruchovost motorů a silné nedostatky ve vlastní obraně lodi, hlavně kvůli absenci obrany proti protilodním střelám. Původně se předpokládalo, že loď bude schopná operovat nezávisle na jiných plavidlech. Ovšem nepřítomnost jakýchkoli obranných programů z lodi udělaly snadný cíl nepřátelských hladinových i vzdušných útoků. V boji tedy loď musí chránit torpédoborce a fregaty, což z lodi dělá v podstatě nepoužitelné plavidlo k jakémukoliv účelu. 

US_Navy_130823-N-EW716-001_USS_Coronado_conducts_at-sea_acceptance_trialsFoto: USS Coronado půjde do zálohy tento rok. Po pouhých osmi letech služby. | Wikimedia Commons / Public domain

Loď LCS dokáže údajně zničit i jediný zásah protilodní střely. Ve skutečnosti se tak paradoxně jedná opravdu o plavidlo na jedno použití, tedy plavidlo, které námořnictvo původně odmítlo. Téměř dvě dekády vývoje tak skončily fiaskem a americké námořnictvo snížilo objednávku z původních 55 kusů na 32. 

Díky tomu, že jsou lodě kvůli množícím se problémům neustále v údržbě, jsou i náklady třikrát vyšší, než se původně očekávalo. Zatímco podle původního plánu měla jedna loď stát 90 milionů dolarů, později měla stát 220 milionů dolarů. Ve skutečnosti je však hodnota lodi cca 655 milionů dolarů za loď – téměř trojnásobek toho, co měla loď původně stát! V současné době má americké námořnictvo k dispozici 9 lodí třídy LCS Freedom a 13 lodí třídy LCS Independence. Kolik jich je však bojeschopných, není známo.

20. června 2020 americké námořnictvo oznámilo, že v březnu 2021 vyřadí první loď USS Independence, po pouhých deseti letech služby. Loď je již převedena do zálohy, stejně jako USS Fort Worth, USS Freedom, USS Little Rock, USS Detroit a USS Coronado, které by oficiálně měly přejít do zálohy v březnu tohoto roku.

Tyler Rogoway z online odborného magazínu The War Zone v roce 2018 výstižně poznamenal, že zkratka LCS nemá znamenat Littoral Combat Ship, ale Little Crappy Ship – malá mizerná loď. 

Zdroj: SOFREP

 Autor: Tomáš Svoboda

Komentáře

Slavoslav

25. 02. 2022

@Czert

a ake velke a pocetne su tie zakladne? zmyslom tych ostrovov je len jedine, narokovat si "pobrezne" vody na ekonomicke vyuzitie

Czert

25. 02. 2022

Slavoslav
Tak naprosta vetsina onech ostrovu co cina rozsirila, slouzi jako vojenska zakladna.
Proc tam dat civila, ktery kdyby se filipinci ci tongove nastvali, tak by ho mohli zstknout a pak se hadat se sikmoockama.
Kdezto kdyz tam maji vojenskou zakladnu, tak kdyz uz souperi ciny chteji narokovat svoje ostrovy, tak maji daleko tezsi pozici, a z ostrovu je bez plne valky nedostsnou.
A cina si tam bude delat co chce.

Czert

24. 02. 2022

Jinymy slovy, amici meli velke oci a verily v budouci technologie, co byly prinejlepsim v prototypu.
Holt jejich optimismus byl srovnatelny s greteny, u kterych veskere nedostatky zelenych zdroju vyresi budouci technologie ktere 0sou dnes prinejlepsim na papire (a ty co sou realne stoji provozne cca 10x tolik nez bezna technologie).

Puvodni plan pro lcs byl jasny, mensi fregata co ma byt u pobrezi. Oceanskou sluzbou narostla rizmerove do bezne fregaty.

Ale amici byly posedli stealth,a vysokou rychlosti, takze jim z toho vysel nespolehlivy pazmek.

Ty dalsi objednavky sou evidentne proto aby se udrzely lodenice v provozu, nez bude pripraveno ke stavbe lepsi plavidlo.

Aby se lod co se jeste vyrabi tak jeji prvni jedotky posilaly do rezervy je skutecna rarita.

T0akovy amicky kuznic.

ROBO

23. 02. 2022

Slavoslav
Slávku omlouvám se - omyl . Můj komentář směřoval na Tomáše

Slavoslav

23. 02. 2022

@ROBO

hmm, iste ma nasmerujes na moj prispevok kde nieco take tvrdim. Iba ze by nie, lebo si ehm, nechopny pochopit pisany text a robis tu zo seba ... Ako to jemne povedat, hlupaka

ROBO

23. 02. 2022

Slavoslav
Slávku když o LL zcela evidentně nemáš vůbec ani šajna , tak svoji hloupost radsi neventiluj .
Tvůj dětský pohled na to jak lze snadno překonat svazy LL budí buď úsměv nebo spíš soucitný pláč nad tím kam až může dosahovat lidská demence nebo planá proruská lživá propaganda

Slavoslav

22. 02. 2022

kde sa vzala ta stupidna idea, ze Cina stavia umele ostrovy kvoli vojenskym zakladniam? Vela tych ostrovov nie je nic ine ako kus skaly rozsireny betonom tak aby na nom mohli postavit dom a byval v nom clovek ktoreho pracou je byvat tam, aby to Cina mohla vyhlasit za obyvany ostrov a narokovat si pobrezne vody kvoli ekonomickemu vyuzitiu

Tomáš

22. 02. 2022

Hledání nových progresivních řešení válečných lodi se dostalo na kusou kolej. Raketové zbraně zničí jakýkoliv tank, to samé platí o hladinovych valecnych lodích včetně LL. Nelze se divit čínské variantě umělých ostrovů, které nelze potopit jako loď, ostrov lze obnovit. Jak bude dál US Navy udržovat svou hegemonie vPacifiku je nejasné, čínské civilizační pronikani je nezadržitelně. Pohled na LL je jistě impozantní, ale je to Golias minule světové války a Davidovi stačily tři sutry v tobolce takove moderní rakety v pobřežním rychlém clunu, který má družicové informace o ponorkach je to ještě složitější. USA mají jednu strategickou výhodu, jeho břehy omýváji dva oceany ten třetí je ledovy. Budoucnost je nejistá.







to rakety

Martin

22. 02. 2022

Ten článek není k těm lodím fér. Už dlouhou dobou jsou boxovací pytel kongresu i jejich odpůrců v námořnictvu. Né že bych je úplně chgtěl obhajovat. Od začátku byly chybou stejně jako Zumwalt, ale stále mají budoucnost. Než je nahradí FREMM.
Koncept modulů byl opuštěn, každá z lodí má svou funkci, postupně budou dostávat rozsáhlé zbraňové modifikace jak pro útok za horizont (NSM), tak pro střední a blízkou obranu Sea RAM, RIM, CIWS vylepšuje se spojení mezi loďmi a schopnost ovládat zbraně vystřelené jinou lodí, protipožární systémy, zlepší se zaměřovací systémy. Lodě třídy Freedom by měly projít i modifikací výrobce, která vyřeší problémy s pohonem.
Měly by mít i upravené taktiky nasazení, kdy by měly fungovat v párech nebo skupinách. Navíc na nich oceňují menší detekci a schopnost plavit se v mělčích vodách Jihočínského moře.

Petr

22. 02. 2022

​Glocker v předchozím příspěvku v podstatě řekl vše. Americké námořnictvo ( i celá USArmy jako celek ) dojíždí na přebujelost velení. Každý žvaní do všeho, aby se zviditelnil a opodstatnil svoje dobře placené místo v teplíčku. A takhle to potom vypadá.
"...​​nepřítomnost jakýchkoli obranných programů ..." to asi nebude úplně pravda, protože na úvodní fotografii je vidět minimálně jeden systém Phalanx. Navíc ty lodě měly být vybaveny kontejnerovým modulárním systémem, kde by se dala podle potřeby posílit jejich hodnota tím a nebo tím směrem. Myšlenka krásná a v podstatě správná, ale naprosto nedotažená do konce.
A kdo viděl ​USS Freedom v plné ryclosti na moři, musí uznat, že je to nádherná loď.

Glocker

22. 02. 2022

Věc má více rozměrů v článku neuvedených
- původní design a první série lodí (3 + 3) vycházel z civilních standardů pro stavbu lodí, protože to byl požadavek US Navy (nižší cena), ne z vojenských. To se potom odrazilo v problémech např. s korozí vodních trysek a strukturálními prasklinami v konstrukci (USS Independence).

- výzbroj lodí měla být modulární, tzv. mission packages. Primární problém je, že vývoj těchto systémů nikdy nebyl dokončen... např. pro protiponorkové mise se počítalo s podvodními drony, vlečným sonarem a s ozbrojenými vrtulníky, které měly ničit miny pomocí speciální munice, která by byla účinná i ve vodě. Nic z toho se nepodařilo dotáhnout do podoby funkčního vzorku (nebyly poskytnuty peníze, příliš převratná technologie).

- při návrhu lodí nikdo nepomyslel na to, že vybavovat drahým vybavením levné lodi není dobrý nápad.

- US Navy má dlouhodobě špatný čich na vybavení, jaké chce. Částečně díky politikům a jejich představám o roli námořnictva, ale taky kvůli opojení novými technologiemi (námořníci prostě odhadují vývoj na desítky let dopředu, na rozdíl od mariňáků nebo armád). USS Zumwalt nebo A-12 Avenger jsou toho zářnými příklady.

- lodě je možné dozbrojit již zavedenou výzbrojí, ale nikdy nebudou tak univerzální jako korvety z evropských loděnic, které jsou větší a lépe optimalizované. Proto taky USN bude kupovat trupy + pohon korvet tř. FREMM a americké loděnice do nich namontují požadovanou výzbroj /program FFG(X)/.

Celý ten program se hodně nepovedl, ač ty lodě jsou nádherné (zejména ten trimaran). Vina ale není na výrobci.


P.S. Popisek k prvnímu obrázku je legrační nesmysl - opršelý a vyšisovaný potah USS Independence není známkou opotřebení z jednoho prostého důvodu - Austal (nyní součást Lockheed Martin) tu loď vyrobil z hliníku. Zkuste vzít hliníkovou desku a poloit ji na rok na mořskou pláž... fakt nebude vypadat nově.

Přidat komentář