Během masakru v Mỹ Lai zachránil mnoho civilistů, doma však byl považován za zrádce

 27. 07. 2023      kategorie: Vojenská historie      18 komentářů
Přidat na Seznam.cz

Ve vietnamské válce použila americká armáda ve jménu prosazování amerických zájmů řadu kontroverzních taktik. Jedním z nejhorších incidentů, k nimž v této době došlo, byl masakr v Mỹ Lai 16. března 1968, při němž příslušníci americké armády povraždili stovky nevinných vietnamských civilistů. Počet mrtvých mohl být ještě vyšší, nebýt statečnosti nadpraporčíka Hugha Thompsona Jr. a jeho posádky vrtulníku.

Hugh Thompson Jr. se narodil 15. dubna 1943 v Atlantě ve státě Georgia. Byl synem veterána amerického námořnictva, který sloužil během druhé světové války. V roce 1946 se rodina přestěhovala do Stone Mountain v Atlantě, kde se Thompson stal členem amerického skautského oddílu. Rodiče jej i jeho bratra aktivně vedli k dospělosti a disciplíně, svá slova proměňovali v činy, odsuzovali rasismus a diskriminaci a pomáhali etnickým menšinám v místní komunitě.

My_Lai_massacreFoto: Fotografie pořízená 16. března 1968, většina obětí byly ženy a děti | Ronald L. Haeberle / Wikimedia Commons / Public domain

Jako teenager pracoval Thompson jako pomocník v márnici a oral pole. Po absolvování Stone Mountain High School v červnu 1961 narukoval k námořnictvu, kde sloužil jako operátor těžké techniky v námořním mobilním stavebním praporu na námořní letecké základně v Atlantě (dnes známé jako Centrum národní gardy generála Luciuse D. Claye). V této funkci zůstal až do čestného propuštění v roce 1964, poté se vrátil do Stone Mountain, aby založil rodinu.
Když začala válka ve Vietnamu, pracoval Hugh Thompson Jr. jako licencovaný ředitel pohřební služby, protože vystudoval pohřebnictví. Přestože byl z námořnictva propuštěn, považoval za svou povinnost sloužit po boku svých krajanů a přihlásil se do americké armády.

Před svým nasazením absolvoval Thompson program pro praporčíky letce ve Fort Wolters v Texasu a Fort Rucker v Alabamě. V prosinci 1967 se vydal do Vietnamu v rámci roty B 123. leteckého praporu 23. pěší divize. Dne 16. března 1968 dostali Hugh Thompson Jr. a posádka vrtulníku Hiller OH-23 Raven, palubní technik Glenn Andreotta a střelec Lawrence Colburn, rozkaz odcestovat do Mỹ Lai v provincii Quảng Ngãi v Jižním Vietnamu, aby podpořili pátrací a likvidační operaci, kterou prováděla operační skupina Barker. Vesnice, které americké jednotky přezdívají "Pinkville", byla považována za baštu Vietkongu.

Přibližně v 7:24 hodin začalo 100 mužů z roty C 1. praporu 20. pěšího pluku 11. brigády 23. pěší divize a 100 mužů z roty B 4. praporu 3. pěšího pluku 11. brigády 23. (americké) pěší divize Mỹ Lai ostřelovat, což trvalo po čtyři hodiny. Thompsonův letoun OH-23 a další průzkumné letouny létaly nad oblastí, ale neutrpěly žádnou nepřátelskou palbu. A opětovanou palbu nezaznamenaly ani pozemní síly.

Po vstupu do vesnice začali příslušníci roty C obkličovat a vraždit civilisty, přičemž zašli tak daleko, že sexuálně napadali ženy a zapalovali jejich chatrče. Při jednom z nejhrůznějších incidentů, k němuž během masakru došlo, muži 1. čety pod velením podporučíka Williama Calleyho shromáždili 70–80 vesničanů do zavlažovacího příkopu a zabili je granáty, střelbou z kulometu, noži a bajonety.

Při jednom z přeletů začal Hugh Thompson Jr. a jeho posádka tušit, že na scéně pod nimi není něco v pořádku, a o několik desítek let později řekl rozhlasové stanici KPFK v Los Angeles: "Začali jsme přemýšlet, co se mohlo stát, ale nechtěli jste si tuto myšlenku připustit, protože pokud byste si ji připustili, znamenalo by to, že vaši američtí kolegové, lidé, které jste tam měli chránit, dělali něco velmi zlého."

Thompsonovo podezření se potvrdilo, když byl svědkem toho, jak kapitán Ernest Medina, který vedl pozemní jednotky do Mỹ Lai, zabil zraněnou a neozbrojenou ženu. Pilot vrtulníku si pak všiml zavlažovacího příkopu plného mrtvých civilistů. Když Calleyho kvůli mrtvým při krátkém přistání konfrontoval, podporučík mu jednoduše odpověděl, že jen "plní rozkazy". Thompson, Andreotta a Colburn se opět vznesli do vzduchu a hledali civilisty, které by mohli evakuovat. Zahlédli skupinu dětí, starších mužů a žen, které pronásledovala četa vojáků. Thompson přistál se svým OH-23 a nařídil svým členům posádky, aby namířili zbraně na postupující americké vojáky, zatímco se snažil přesvědčit vietnamské civilisty, aby ho následovali na bezpečnější místo.

Vrtulníku začalo docházet palivo. Po převozu zraněného dítěte do nemocnice Thompson odletěl do přistávací zóny Dottie, velitelství operační skupiny Barker, a ohlásil svým nadřízeným, čeho byl svědkem. To přimělo podplukovníka Franka Barkera, aby vysílačkou vyzval pozemní síly k zastavení masakru. Poté se Thompson a jeho posádka vrátili do Mỹ Lai, aby zajistili evakuaci raněných. Událost, známá jako "masakr v Mỹ Lai", je považována za "nejvíce šokující epizodu vietnamské války" a byla největším medializovaným masakrem civilistů americkými silami ve 20. století. Zatímco podle amerických údajů je celkový počet mrtvých 347, Vietnamci uvádějí počet překračující 500.

V 11:00 hodin dopoledne v den masakru podal Hugh Thompson Jr. oficiální hlášení, které vedlo vyšší důstojníky ke zrušení podobných operací, jež byly plánovány proti dalším vesnicím v provincii Quảng Ngãi. Zpočátku se americká armáda snažila vykreslit to, co se stalo, jako vítězství nad Vietkongem a v prvních zprávách se uvádělo, že během "zuřivé přestřelky" bylo zabito "128 příslušníků Vietkongu a 22 civilistů". Thompson byl za své činy 16. března 1968 dokonce vyznamenán Záslužným leteckým křížem, ale vyznamenání zahodil, protože předkládalo vymyšlenou verzi událostí.

Skutečná podstata masakru v Mỹ Lai se dostala na veřejnost až v listopadu 1969, kdy novinář Seymour Hersh zveřejnil rozhovor se specialistou Ronem Ridenhourem. Ridenhour, který byl ve Vietnamu střelcem vrtulníku, vyprávěl, co mu řekli příslušníci roty C, a dodal, že předtím apeloval na Pentagon, Kongres a Bílý dům, aby se zabývali tím, co se stalo. Přibližně v té době byl Thompson předvolán ke zvláštnímu uzavřenému slyšení ve Výboru pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů, během něhož byl kritizován kongresmany, kteří se ho snažili postavit před válečný soud, ale neuspěli. Po Ridenhourových odhaleních vyšetřovala masakr vojenská komise a zjistila, že ve vedení, morálce a disciplíně operační skupiny Barker došlo k rozsáhlým pochybením.

V roce 1970 bylo 26 důstojníků a vojáků z povolání, včetně Ernesta Mediny a Williama Calleyho, obviněno v souvislosti s masakrem v Mỹ Lai z mnoha trestných činů. Proti obžalovaným svědčil i Hugh Thompson Jr., ovšem odsouzen byl pouze Calley. Na konci procesu byl podporučík shledán vinným z vraždy 22 civilistů. Původně dostal doživotní trest, ale nakonec si odseděl pouze tři a půl roku v domácím vězení poté, co mu prezident Richard Nixon trest zmírnil.

Přestože existovaly přesvědčivé důkazy, že Calley byl osobně zodpovědný za smrt mnoha civilistů, průzkum ukázal, že čtyři z pěti Američanů s rozsudkem nesouhlasí. Ve skutečnosti během tří měsíců od jeho uznání vinným obdržel Bílý dům přes 300 000 telegramů a dopisů, přičemž sám Calley byl příjemcem 10 000 balíčků a dopisů denně. Thompson byl naproti tomu americkou veřejností i vojáky považován za zrádce. Často mu bylo vyhrožováno smrtí, přičemž negativní pozornost způsobila, že trpěl posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD), nočními můrami a alkoholismem. Stres z Calleyho odsouzení také nepřímo vedl k rozvodu s jeho manželkou Palmou Baughmanovou.
Hugh Thompson Jr. po masakru v Mỹ Lai pokračoval ve službě ve Vietnamu a létal na četné pozorovací mise. Celkem osmkrát byl zasažen nepřátelskou palbou a čtyřikrát přišel o svůj vrtulník. Při posledním incidentu byl sestřelen kulometnou palbou a při havárii si zlomil páteř. Jeho bojová kariéra ve Vietnamu tím skončila.

Po rehabilitaci byl Thompson přidělen na základnu Fort Rucker, kde sloužil jako pilotní instruktor, dále na základnu Fort Jackson v Jižní Karolíně, základny na Havaji, Fort Hood v Texasu, v Jižní Koreji a Fort Ord v Kalifornii. V roce 1983 odešel do důchodu v hodnosti majora.

Po odchodu do důchodu se Hugh Thompson Jr. stal pilotem vrtulníků pro ropný průmysl v Mexickém zálivu. Po vydání dokumentárního filmu Čtyři hodiny v My Lai a stejnojmenné knihy se tento armádní veterán stal předmětem kampaně za uznání hrdinství svého a své posádky. Hnutí podpořila řada politiků a vojenských představitelů, včetně prezidenta George Bushe mladšího.

V roce 1998 byli Thompson, Colburn a Andreotta vyznamenáni medailí Soldier's Medal, nejvyšším armádním oceněním za statečnost, která se udílí za činy mimo přímý kontakt s nepřítelem. V témže roce odcestoval do Mỹ Lai, aby navštívil civilisty, které během masakru zachránil. V rozhovoru pro CNN tehdy řekl: "Dnes před 30 lety se tu stalo něco strašného. Nedokážu vysvětlit, proč se to stalo. Přál bych si jen, aby naše posádka ten den pomohla více lidem, než jsme udělali."

Dnes stojí v jihovietnamské vesnici památník na počest Thompsona a těch, kteří 16. března 1968 přišli o život. Po ukončení své práce v Mexickém zálivu působil Thompson jako poradce na louisianském ministerstvu pro záležitosti veteránů. Dne 6. ledna 2006 byl 62letý Thompson po léčbě rakoviny odpojen od přístrojů a zemřel v Lékařském centru pro záležitosti veteránů v Pineville ve státě Louisiana. Byl pohřben v Lafayette s plnými vojenskými poctami.

Zdroj: warhistoryonline

 Autor: Petr Žák

Komentáře

Martin23 .

30. 07. 2023, 08:05

Šebesta:

poprvé s Vámi souhlasím, také mi záleží na tom, mít hodně LIKE a naopak méně DISLIKE než ostatní. To je vlastně hlavní důvod proč sem chodím.

Mám své favority kterým vždy dávám like ať se děje co chce a budu za nimi stát i kdyby psali sebevětší pitomost, a naopak své neoblíbence kterým automaticky dávám dislike.

Čím víc like, tím víc adidas.

Šebesta

30. 07. 2023, 08:50

Pro Martin.Das ist Irrtum ! Podle sebe soudím tebe říká jedno pořekadlo. Já to tak nevidím. Když má někdo rozumný názor tak ho ohodnotím plusem. V tom se neshodnem.

Šebesta

30. 07. 2023, 08:51

Pro Martin.Das ist Irrtum ! Podle sebe soudím tebe říká jedno pořekadlo. Já to tak nevidím. Když má někdo rozumný názor tak ho ohodnotím plusem. V tom se neshodnem.

Šebesta

30. 07. 2023, 08:52

I když sorry jedna vyjímka tu je. Tou je V.V. ten píše takové bludy že s ním souhlasit nejde skoro NIKDY !

Martin23 .

30. 07. 2023, 17:18

Šebesta:

takže mě nesoudíte podle sebe? Oh DÍKY bohu! :)

Šebesta

31. 07. 2023, 08:55

Ale i tak máte u mne MINUS !

Šebesta

29. 07. 2023, 10:44

Vážená redakce která si dost zakláda na tom že si nikdo nemá dávat sobě kladné hlasy tak tady dost manipulujete s hlasy jinými. Dal jsem Zdeňkovi mínusový hlas a přesto zmizel a má místo toho kladný který mu dal někdo jiný. Tím se dostávate na úroveň komunistické žumpy což soudruzi dělají a dělali běžně. Pokud se jedná o nějaký technický šiml tak s tím něcio dělejte. Stáváte se velmi nevěrohodnými jako třeba soudruh Skála či soudružka Konečná či Bureš-Babiš.

Bombero

29. 07. 2023, 10:48

nevím kam koukáte, ale já u zdenka záporný hlas vidím.Ale jestli nějakému hlasování přikládáte význam.....

Šebesta

29. 07. 2023, 11:43

Pro Bombero Jste PRIMITIV ? Nebo si tu na hlupáka jen hrajete ? Jistě že tam má , protože mu ho tam mezitím někdo dal. Když to ale posuzujete takhle že to není důležité je to váš názor ale je zvláštní že to píšete zrovna mi už 2 x  nejméně si na to hlasováni stěžoval např. Veritas Vincit že to nenapíšete jemu a pozor nejen on. Ty hlasovací šumy a zmatky zde nejsou poprvé.

Bombero

29. 07. 2023, 11:59

primitiv jste nejspíš vy a na hlupáka si nehrajete. Zrovna někdo se trefil v těch 3 minutách, co jsem reagoval na váš příspěvek. Ano, tady lítají hodnocení po tisících za minutu....Jinak mě je nějaké hlasování u zádele,nedávám, nesleduju, to nechávám pubertákům, jediné, co mě trochu potěší jsou mínusy, že jsem naštval nějakého prorusského kolaboranta...
a aby jste si nevymyslel, že jsem to hodnocení udělil já, tak ted už má pan Zdeněk dvě záporné, čímž se mu zároven omlouvám, protože s ním samozřejmě souhlasím

Šebesta

29. 07. 2023, 12:41

Pro Bomero.Jen trochu se uvedu. Jsem cokoli ale určitě nejsem proruský kolaborant.Po roce 1968 jsem nenaviděl ruštinu a říkal jí okupantský jazyk. Mou domenou byla vždy a stále je němčina. Byl jsem vždy GERMANOFIL.Za minulého režimu jsem poslouchal SE a občas HA. Ale protože mne bavily dějiny a historie hlavně 20.století vždy mne to bavilo a hltal jsem veškeré informace. Jak šel čas dával jsem si do kupy 2 a 2 a chápal jednu věc že nic není černobilé to oplatí obecně i o životě. Takže nazvat mne proruským kolaborantem může jen PRIMTIV.Jo a posledni věc k tomu plusovaní a minusováni. Když tady někdo bazíruje na tom že si člověk nesmí dávat sobě plusové body což respektuji a chápu čekal bych že bude mít v tom systému pořádek a nebudou v tom zmatky.Ale možná vše vidíte jinak že jo ?

Bombero

29. 07. 2023, 13:00

já jsem vás někde nazval prorusským kolaborantem, Asi nechápete český jazyk a já rozhodně nemůžu za vaší vztahovačnost
a opět- jak chápete, že mám celé palečky u zádele?Mě je jedno.jestli si někdo dává vlasní hlasy, jestli někde mizí nebo ne,jestli tady je, nebo není, nebo jestli tam bude výpis, jak kdo hlasoval. tuhle bouři ve sklenici vody nechávám jiným

Bombero

29. 07. 2023, 13:14

a ještě jedna věc k tomu vašemu veledůležitému klikání. Neklikl jste si na to 2X:
Kliknete jednou- naskočí bod, kliknete podrugé- bod se smaže.Takže jestli ten první klik je někoho jiného, tak by váše další kliknutí by měl stav být 3. jestli to byl váš hlas, tak to spadne na 1. Tak asi tolik, jestli vám někdo něco smazal

Bombero

29. 07. 2023, 14:25

VV:thumbsup:- on šebesta má vícero problémů něco pochopit. Nebo naopak chápe až moc, i to, co v příspěvku není...:upside_down:

Zdeněk

29. 07. 2023, 14:41

VV a Bombero,

nevím jak pro Vás, ale pro mě je velké množství minusových bodů bez jakékoliv vysvětlující reakce spíše známkou "tnutí do živého" - no a v tomto případě se zdá, že to jednoho nejmenovaného malém stálo mrtvičku, jak se poznal ... :laughing::joy::rofl:

Bombero

31. 07. 2023, 13:52

zdeněk-jj, mám to naprosto stejně. Místo toho, aby mi vyvrátili mé tvrzrní, tak se vzmůžou jen na paleček dolů:grin:

JanČejka

28. 07. 2023, 14:56

Doporučuji si přečíst diskuzi pod Seznamem, je opět výživná, dle předpokladů se do ní zapojili prorusáci. Příklad největších trollů.

Milan Šimice
,,Jestli že se dnes zakazuje ruským sportovcům soutěžit,protože mají údajně na rukou krev,tak sportovci USA by už dávno neměli na světových sportovních soutěžích být. Za posledních řekněme 70let povraždila americká armáda po celém světě miliony nevinných lidí včetně dětí. Tak že američtí sportovci by se museli v té údajné krvi doslova koupat.:frowning2:.Takový masakr je bohužel jen jeden z mnoha. Hanba armádě USA.:thumbsdown::frowning2:"

Vyjádření:
Troll Šimice asi nerozumí rozdílu zločinu před 50 lety, který americká armáda přiznala, odsoudila, medializovala a dodnes si ho připomíná v různých dokumentech a zločinům RF, kteří své zločiny tají, zdůvodňují, popírají či přehazují na druhou stranu ve stylu ,,udělali si to sami". To je totiž ten rozdíl, kterému ruský troll nikdy neporozumí, přiznat se k excesům vlastních lidí a odsoudit je, nebo je omlouvat a svádět na druhou stranu. Rozdíl je v tom, že v Americe se to dozvěděla široká veřejnost a spoustilo to masové protesty v ulicích. Jaké protesty v Rusku spustily třeba masakr v Buči? Žádné, protože se v té ,,demokratické" zemi, vzoru prorusáků ani protestovat nesmí a i kdyby smělo, tak Rusové už jsou tak zdegenerovaní, že by jim to bylo stejně jedno. Ve válkách se zkrátka dějí a budou dít zločiny na civilistech, zajatcích, zkrátka na lidských bytostech. Nelze tomu 100% zabránit, co je však důležité je poučit se z toho a učit o tom další generace, tak jako to dělá západní svět, který se o svých zločinech minulosti nebojí hovořit.

Další komentáře od proruských trotlů:

Pavel Herzan
,,Amheroické prasata zdeprimované vlastními neúspěchy ve Vietnamu spáchali spousty zvěrstva."

Josef Koval



,,Za pár let si tady přečteme, že to udělali Rusové v amerických uniformách ."


Vyjádření:
Ano, Rusům odpustíme vždy všechno, protože to dělají vždy s čistými úmysly, nebo je k tomu někdo vyprovokoval, nebo si to udělali ty civilové sami, či za to může armáda UA, ale Američanům klidně připomeneme i 50, nebo 200 let starý masakr jehož viníci už ani nežijí... a to i vzhledem k tomu, že Amíci, či Evropané vypráví svou historii bez okolků, narozdíl od Rusů. Toť mentalita dnešního proruského omezence.

Copak redaktoři seznamu, ,,admini", sem ty Vaše dlouhé pařáty nedosáhnou, abyste to smazali, co? :) Omezenci.

Zdeněk

28. 07. 2023, 22:43

Jan Čejka

s Vašim příspěvkem mohu pouze souhlasit - připomínat si chyby a válečné zločiny armád západního světa je nesmírně důležité, ovšem nikoliv proto, aby to sloužilo jako omluva a výmluva pro vlastní zločiny (jak pravidelně činí ruSSove a jejich pomocníci a užiteční idioti i na tomto serveru), ale hlavně proto, aby se už nikdy neopakovaly nebo proto, aby byl jejich počet minimalizován.
Zcela se vyhnout jednotlivým excesům asi nelze, protože jak říká psycholog Daniel Štrobl: v každé armádě a v každé válce jsou lidé schopní páchat válečné zločiny zastoupeni ve zhruba stejném počtu, ale je nesmírně důležitá ta druhá část, a to, že pro samotný válečný zločin jsou zapotřebí tři věci: pachatelé, oběti (kteří jsou přítomni vždy) a především systém, který buď válečným zločinům brání nebo je podporuje ...