Pod tímto pojmenováním je znám jeden z hlavních strůjců lidické tragédie, toho času velitel kladenské úřadovny gestapa, SS-Hauptsturmführer Harald Wiesmann. Před několika dny, 24. dubna, uplynulo 78 let od jeho popravy.

Foto: Harald Wiesmann zvaný též "Bůh Kladna" - jeden z organizátorů Lidického masakru | Ústav pro studium totalitních režimů

Wiesmann se narodí do rodiny ministerského rady 22. dubna 1909 v Krefeldu v Severním Porýní-Vestfálsku. Co se týče studií, nepatří zrovna mezi pilné žáky. Studium na gymnáziu ani nedokončí, a tak je od roku 1928 učněm v automobilce. Zde poté pracuje jako dělník i řidič a těsně před propuštěním v rámci velké hospodářské krize je již obchodním zástupcem.

Psali jsme:Amerika je nechtěla. Přesto bojovali jako hrdinové a změnili historii

Po nacistickém uchopení moci Wiesmann dlouho neotálí a již o 4 měsíce později, 1. května 1933 vstupuje do NSDAP. To již je několik dní rovněž příslušníkem SS. Jeho služba u gestapa začíná v říjnu 1934. V první polovině 30. let je jeho domovem Berlín. V září 1935 Harald Wiesmann absolvuje kurz pro kriminální komisaře. Do této funkce je pak oficiálně jmenován na počátku října 36. roku.

Na jaře 1937 je přeložen do Düsseldorfu, kde si vyslouží ostrou důtku za "neuctivé výroky“ proti vedoucímu tamní úřadovny gestapa. Svého velitele označí za debila. Na československém území se Wiesmann již v hodnosti SS-Obersturmführera poprvé objevuje v listopadu 1938, když se stává příslušníkem oddílu Mies ( Stříbro ). Po kratičkém návratu do Düsseldorfu a následném působení ve Wuppertalu se na dlouhou dobu vrací na české území.

Krátce po prvosledových jednotkách Wehrmachtu, které 15. března 1939 překračují okleštěné hranice Česko-slovenské republiky, se do vnitrozemí Čech přesunuje i Wiesmann a to jako příslušník operačního oddílu III Kolin. První velitelskou funkcí, kterou zde Wiesmannovi jeho nadřízení svěří, je velení nad operační stanicí a od léta 1939 venkovní služebnou gestapa v Benešově. Skutečným postrachem se ovšem Harald Wiesmann stane zejména od podzimu prvního válečného roku.

1. října 1939 je jmenován velitelem venkovní služebny na Kladně. Když se v červnu 1942 schyluje k "zákroku" proti středočeským Lidicím, nemohou u toho Wiesmann a jeho muži samozřejmě chybět. Osobně organizuje vyhlazení obce. I zde, nebo právě zejména zde, prosluje svou brutalitou a hrabivostí, když neváhá krást majetek lidických obyvatel. Spolu s Horstem Böhmem velitelem bezpečnostní policie a SD, Hansem-Ulrichem Geschkem velitelem pražské řídící úřadovny gestapa, si SS-Hauptsturmführer Wiesmann za své "velitelské stanoviště" vybírají dům č.p. 93 rodiny Doležalových. Ta tak drží smutný primát v rámci akce proti Lidicím. Byla to první rodina z obce, která musela v noci 9. června 1942 opustit svůj dům.

Psali jsme:Hiró Onoda – v boji za císaře a Říši i 30 let po skončení války

Když je kolem 7. hodiny ranní 10. června zahájeno vlastní vraždění celkem 173 lidických mužů, jsou původně vyváděni a stříleni po pěti, přičemž na každého míří tři příslušníci Schutzpolizei. Horstu Böhmemu se ale zdá celý proces zdlouhavý a tak vydá rozkaz, aby bylo najednou stříleno 10 mužů. Lidičtí muži jsou přiváděni nespoutaní ani jim nejsou páskami zavázány oči. K tomu po válce dopadený Wiesmann řekl: "Lidičtí muži šli volně, zpříma a statečně. Nedošlo k žádným slabošským scénám." Wiesmann se během vražd a samotné likvidace Lidic dobře baví, neustále vtipkuje, což dokládají i dochované filmové záběry Franze Tremla.

Právě zkáza Lidic a jejích obyvatel je pomyslným "zlatým hřebem" jeho kariéry. O půl roku později je Wiesmannovi udělena další zostřená důtka za zanedbání služebních povinností a na konci roku 1943 následuje suspendace z postu velitele kladenského gestapa a jeho převelení do Prahy. Jenže zde se příliš dlouho neohřeje, protože již v prosinci si opět "balí kufry", když je převelen ke komandérovi bezpečnostní policie a SD ve Varšavě. Zde je Wiesmann v létě 1944 těžce zraněn při povstání vězňů a až do listopadu 1944 je mimo službu, když se léčí v lazaretu. 9. listopadu se dočká jmenování kriminálním radou. Wiesmannovou poslední "štací" je od února 1945 služba ve štábu OKH, respektive v týlu jednotek bránících Slezsko proti Rudé armádě.

Poslední měsíce války se někdejšímu veliteli Gestapa na Kladně podaří přežít. 9. května 1945 je v Chebu zajat americkými jednotkami. V červnu je propuštěn, ale svobody si užívá pouhé tři dny, než Američanům dojde koho mají před sebou. Po internaci u Stuttgartu, je 30. listopadu v Praze vydán československým úřadům. Poté je podroben sérii mnoha výslechů. Na svůj proces si nicméně musí počkat až do jara roku 1947. Harald Wiesmann, jedna z hlavních postav stojících za zkázou Lidic, je po jeho skončení Mimořádným lidovým soudem odsouzen k trestu smrti a 24. dubna 1947 oběšen...

Zdroj: valka.cz