EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Československá účast na největší výsadkové operaci Market Garden

 22. 09. 2019      kategorie: Události      3 komentáře

Operace, která měla ukončit 2. světovou válku do vánoc roku 1944. Operace, která dodnes vyvolává velmi rozporuplné vzpomínky zejména u polských výsadkářů. To byla operace Market Garden. Tento dozajista ambiciozní spojenecký pokus o rychlý průnik přes Rýn na německé území přes Nizozemsko se bohužel nepovedl a válka v Evropě trvala ještě dlouhých 7 měsíců.

Operace Market Garden byla největší výsadková vojenská operace v dějinách, uskutečnila se v září 1944 ve druhé světové válce u nizozemských měst Arnhemu a Nijmegenu. Prvním cílem bylo obsazení řady důležitých mostů přes ramena řeky Rýn a dalších míst v Němci okupovaném Nizozemsku za pomoci mohutného nasazení výsadkářů a techniky shozené na padácích do týlu nepřítele (část Market). Následovat měl přesun spojeneckých motorizovaných a tankových oddílů od belgických hranic na výsadkáři zajištěná místa (část Garden).

Polští parašutisté nastupují do transportních strojů Douglas C-47 Skytrain. První část polské brigády byla vysazena v prostoru Driel až 21. 9. 1944. Foto sbírka VHÚ.
Foto: Polští parašutisté nastupují do transportních strojů Douglas C-47 Skytrain. První část polské brigády byla vysazena v prostoru Driel až 21. 9. 1944 | sbírka VHÚ

Psali jsme: Svérázný způsob testování neprůstřelné vesty

Úspěšně provedená operace by Spojencům umožnila obejít ze severu Siegfridovu linii, proniknout na německé území, rychle Německo porazit a ukončit tak válku ještě v roce 1944. Přestože byla operace zahájena úspěšně obsazením mostů, výsadkáři se střetli s nečekaně silnými a dobře organizovanými německými jednotkami – jednak se zálohami západní fronty, jednak s elitními bojovými formacemi, které si zde odbývaly reorganizaci a doplňování po dlouhém nasazení na východní frontě. Navíc spojenecké pozemní síly postupovaly pomalu, nedokázaly k mostům dorazit podle plánu a klíčový nejsevernější most v Arnhemu se udržet nepodařilo.

Hrdinství obklíčených výsadkářů u Arnhemu, kteří se měli původně udržet jen osmačtyřicet hodin a bili se celkem 8 dní, přerostlo až do legendy. Což dokázali ocenit i jejich protivníci.  „Muži britské výsadkové divize byli nejlepší vojáci, proti kterým jsme na západní frontě stáli,“ napíše jeden z německých válečných zpravodajů. „Na svém stále se zmenšujícím prostoru bojovali jako lvi. Mnoho z nich bylo odříznuto a bojovalo pět dní bez jakýchkoliv zásob. Nakonec se bránili pistolemi a zavíracími noži.“ Zdecimované zbytky britských a polských výsadkářů se pak na úsvitu 26. září stáhly ze zmenšujícího se perimetru v Oosterbeeku a probily se zpět ke spojeneckým liniím.

Z pouličních bojů v obklíčeném Oosterbeeku. Foto sbírka VHÚ.
Foto: Momentka z pouličních bojů v obklíčeném Oosterbeeku | sbírka VHÚ

Psali jsme: Chodžalská tragédie byla nejhorším krveprolitím po rozpadu Sovětského svazu

Strategickým cílem operace, zvěčněné výpravným velkofilmem Příliš vzdálený most (A Bridge Too Far) z roku 1977, bylo prolomení nepřátelské obrany až k městu Arnhem a otevření cesty spojeneckým vojskům k německým hranicím. Ve snaze vyhnout se přímému útoku na opevněnou Siegfriedovu linii padlo rozhodnutí provést rozsáhlý výsadek poměrně daleko za německými liniemi. Pro tuto akci bylo k dispozici kolem 35 000 výsadkářů, téměř dvakrát tolik než při invazi do Normandie. Fakt, že při operaci Overlord výsadkáři neutrpěli tak velké ztráty, jak se původně očekávalo, vedl spojenecké plánovače k optimismu. Jak měla tvrdá realita ukázat, nebyl tak úplně na místě.

Československá účast

Letecké podpory operace Market-Garden v Nizozemsku se zúčastnili také českoslovenští stíhači. Ze tří čs. stíhacích perutí operujících v rámci RAF, se na ní podílely dvě, 310. a 312. čs. stíhací peruť. V čele s W/Cdr (v čs. hodnosti škpt.let.) Tomášem Vybíralem, DFC tehdy vzlétaly ze základny North Weald (hrabství Essex) v podřízenosti 11. skupiny Vzdušné obrany Velké Británie (No 11 Group Air Defence of the Great Britain). Obě byly vyzbrojeny Spitfiry verzí F.Mk.IXC a HF.Mk.IXC. Třetí, 313. čs. stíhací peruť se operace nezúčastnila. Byla totiž tehdy na operačním odpočinku v severním Skotsku, konkrétně na Orknejských a Shetlandských ostrovech, odkud bránila kotviště Home Fleet.

Úkoly čs. stíhačů v operaci Market Garden spočívaly především v doprovodných letech dopravních letounů a kluzáků, nesoucích parašutisty, výzbroj, munici a zásoby, a dále v útocích na stanoviště nepřátelské protiletecké obrany.

Do podpory operace Market-Garden vedl čs. stíhače škpt.let. Tomáš Vybíral. Foto sbírka VHÚ.
Foto: Do podpory operace Market-Garden vedl čs. stíhače škpt.let. Tomáš Vybíral | sbírka VHÚ

Již prvního dne operace, 17. září 1944 ve 12.15 odstartovalo z North Weald 23 Spitfirů F.Mk.IXC a HF.Mk.IXC od 310. a 312. peruti pod Vybíralovým velením. Čs. stíhači tvořili součást stíhacího doprovodu ohromné armády čítající dohromady 1452 dopravních letounů Dakota, Stirling, Albemarle a Halifax. Část z nich vlekla celkem 478 výsadkových kluzáků, zbytek nesl na svých palubách parašutisty, výzbroj, munici a zásoby. Podporovalo je dalších 1113 bombardovacích a 1240 stíhacích letounů, které pochopitelně zajišťovaly i přímý doprovod.

Tragická bilance spojenců

Od Arnhemu, kde probíhaly nejtvrdší boje, v nichž bojovalo přes 10 000 výsadkářů, se dokázalo dostat nazpět jen 2 163 mužům. Zbývající – mrtví, zranění, zajatí a nezvěstní – zůstali většinou za Rýnem. Údaje o celkových ztrátách spojeneckých výsadkářů v operaci Market-Garden se jako vždy poněkud rozcházejí. Obecně se má za to, že z přibližně 35 000 vysazených mužů jich 970 padlo, dalších 2 640 utrpělo zranění a 8 240 zůstalo pohřešováno. Většina z těchto nezvěstných skončila v nepřátelském zajetí. Šlo o zhruba 6 450 mužů, z nichž 1 700 do zajetí upadlo se zraněními. Největší ztráty, zhruba 76 % svého stavu, utrpěla britská výsadková divize u Arnhemu: 290 padlých, 1 350 zraněných a 6 040 nezvěstných.

Poláci, kteří byli oproti původním plánům vysazeni až s několikadenním zpožděním, ztratili 34 % svých mužů, konkrétně 221 padlých, 346 zraněných a 173 nezvěstných. Německá strana přiznává zhruba 7 000 padlých a zraněných.

Zajatí britští výsadkáři, kteří statečně bojovali proti odhodlaně postupujícímu protivníkovi u Arnhemu. Za nimi německé útočné dělo StuG. 40. Foto sbírka VHÚ.
Foto: Zajatí britští výsadkáři, kteří statečně bojovali proti odhodlaně postupujícímu protivníkovi u Arnhemu. Za nimi německé útočné dělo StuG. 40 |  sbírka VHÚ

Bilance ambiciózně pojaté operace byla tedy rozporuplná. Na jedné straně se Spojencům podařilo postoupit do hloubky 80 kilometrů a rozšířit průlom na 25 až 40 kilometrů. Tím si upevnili své postavení na severním křídle západní fronty. Na straně druhé však hlavního cíle operace nedosáhli. Nebyli s to porazit nepřítele v Nizozemsku a vytvořit příznivé podmínky k obchvatu Siegfriedovy linie od severu. Brána do Německa tedy zůstala zavřená. 

Video: Bitva o Arnhem / YouTube

Zdroj: VHÚ

 Autor: Hanz

CENOVÉ BOMBY (1120)

Komentáře

Monarchista

27. 09. 2019

FALCON
Děkuji, napsal jste to pěkně, netřeba doplnění

Falcon

27. 09. 2019

Nikdy se nebránili se českoslovenští politici. Politici jsou tragédii našeho národa, která vždy zradila. Poltiici ať už se jmenovali Beneš, Gottwald a nebo Dubček zradili vlastní stát. Českoslovenští vojáci tvrdě bojovali za vznik Československa v legiích. Bez jejich obětí by Československo nevzniklo. To oni ho vybojovali tím, že ukázali, že jsou ochotni za vznik samostatného státu bojovat se zbraní v ruce. A další tisíce československých prostých vojáků a generálů bojovali a umírali a frontách II světové války na západě či východě proti náckům a nebo v odboji. Spousta vysokých důstojníků a vojáků co byli v Obraně národa svůj odboj za osvobození Československa zaplatila životem. Rozhodně jich bylo více než politiků. Jenže tehdy byl také národ vychováván k hrdosti na to, že jsou Čechoslováci a k lásce k vlasti a byli vychováváni k tomu, že se vlast brání. I proto se celý národ chtěl v roce 1938 bránit náckům. K čemu jsou vychvávána děcka v dnešních školách? K multikulturalismu a k tomu, že se pomalu stydí za to, že jsou Češi. Nejsou vychováváni k vlastenectví a k národní hrdosti. Protože to se v dnešní multikulturalistické Evropě jaksi nenosí.

Monarchista

22. 09. 2019

Je to opravdu "Cunda", ale ten rok 1938 to si ponesou ještě naše pravnoučata Je to smutné neb národ byl připraven a Spojenci ( Francie a Anglie) nás krutě obětovali. Je mi celkem jedno co zde kdo napíše, ale zbabělci naši dědové nebyli

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací