Dnes existují pro vojáky sofistikované potravinové příděly, které fasují, když zrovna není v okolí polní kuchyně. Tyto dávky nazýváme MRE (Meal Ready to Eat – jídlo připravené ke konzumaci), u nás také pod názvem BDP (Bojová Dávka Potravin). 

Jedná se o jídlo sofistikované, ovšem také silně chemicky upravené, musí mít dlouhou trvanlivost a poskytnout vojákovi zvýšený příjem kalorií, o chemických konzervantech, barvivech a zvýrazňovačích chutí nemluvě. Díky tomu ovšem nechutnají moc dobře a tak jim vojáci dali několik příhodných přezdívek, jako například MRE- Meals, Rarely Edible (jídla zřídka jedlá), nebo MRE - Meals, Rejected by Everyone (jídlo odmítnuté všemi). Navzdory tomu se jedná o velice efektivní způsob, jak se voják může najíst, jídlo totiž obsahuje hlavní chod a spoustu doplňků k tomu, jako jsou například sušenky, čokoláda, žvýkačky, káva, nebo nějaký nápoj v prášku. Příprava je také velice jednoduchá, do ohřívače stačí nalít trochu vody a ten jídlo chemickou reakcí ohřeje. Díky vojenským přídělům vznikly i dnes standardní produkty o vás ve spíži, jako je například jídlo v konzervách, instantní káva, nebo energetické tyčinky. Vojáci před více jak 100 lety v Americké občanské válce ovšem žádné takové balíčky neměli a museli silně improvizovat, aby si naplnili žaludky v případě, že nebyla k dispozici polní kuchyně.

Je libo sladkou bramborovou kávu?

Nedokážete si bez šálku kávy představit ráno? Američtí vojáci také ne. Vojáci Unie i Konfederace byli vášnivými konzumenty kávy, kterou pili několikrát během dne. Bohužel pro ně ne vždy byla káva k dispozici, ať už kvůli nedostatku, nebo nájezdům nepřátel na zásobovací karavany. Vojáci tedy museli být kreativní a kávu nahrazovaly potraviny jako arašídy, čekanka, žito, hrách, nebo sušená jablka. Jistě nejzajímavější je ale káva z batátů, neboli sladkých brambor. Pokud byste si chtěli připomenout atmosféru například v ležení Unionistické armády v Yorktownu roku 1862, tak recept je následující:

Psali jsme:Napoleonovo tažení do Egypta a nález klíče odhalujícího tajemství starověké civilizace

- Batáty oloupeme a nakrájíme na kousky přibližně stejné velikosti jako kávové bobule. 
- Tyto kousky rozložíme na slunci, aby proschly.
- Po vysušení kousky na sucho opražíme do hněda.
- Opečené drobivé bramborové kousky rozemeleme
- Rozemleté brambory smícháme s trochou vody a vytvoříme pastu.
- Pastu dáme do konvice a zalijeme horkou vodou a počkáme, až se sedlina usadí na dně konvice.
- „Kávu“ nalijeme do svého oblíbeného šálku a užíváme si!

Sloosh a Slapjacks

Ty byly populární hlavně mezi vojáky Konfederace. Sloosh, někdy také nazývané Coosh bylo snadné jídlo. Když vojáci pekli na pánvi slaninu, využili i tuk, který slanina pečením uvolnila. Do pánve se hodilo těsto vytvořené z mouky a vody a pořádně se v pánvi vyválelo, aby do sebe nasálo všechen uvolněný tuk. Z těsta se slaninovým tukem se poté vyváleli tencí „hadi“ kteří se omotali kolem bajonetu a pekly se na ohni. 

Foto: Konfederační voják připravuje palačinku Slapjack | Wikimedia Commons / Public domain

Slapjacks bylo jídlo velice podobné, ovšem na způsob palačinky. Místo hutného těsta se do pánve nalila řídká směs mouky a vody, takové palačinkové těsto bez vajíčka, které se smíchalo a snažilo jako palačinka z obou stran. Pokud měli vojáci něco na přilepšení, mohli na pánev hodit, co zrovna chtěli, jako například ony kousky slaniny, či konzervované maso. Dělala se ovšem i varianta na sladko, kdy se do palačinky přidával cukr, nebo čirokový sirup. 

Psali jsme:Okno do historie - Asyrská armáda a její umění teroru

Skillygalee 

Pod tímto jazykolamem se skrývá opravdu nouzové jídlo, které vařili především vojáci Konfederace. Jednalo se o suchar namočený ve vodě, který se poté osmahl na pánvi s troškou tuku, nebo výpeku ze slaniny. Vojáci Unie také Skillygalee, ovšem vylepšovali ho konzervovaným vepřovým masem. 

Melasová rýže 

Solené hovězí a vepřové maso, mouka, sůl, káva cukr a ocet, to je jen část potravinového přídělu každého vojáka, na který měl nárok. Jak však je zmíněno výše, ne vždy vojáci svůj příděl dostali, což byl častěji případ vojáků Konfederace. Ti, když neměli k dispozici maso, tak ho nahrazovali melasou, často tak byla na jídelníčku rýže smíchaná s melasou. Jak jeden z Konfederačních vojáků poznamenal: „I jedna lžíce stačí k vyvolání smrtelného posrání, pokud ovšem nejste skutečný Rebel!“ Co vy, dokázali byste pozřít některý z těchto příkladů? 

Foto: Poddůstojníci 93. New Yorského pluku při jídle | Knihovna Kongresu

Pokud vše šlo dobře, měl každý Unionistický voják roku 1861 nárok na denní příděl v podobě:

- 12 uncí (340g) vepřového masa či slaniny, nebo 1 libru 4 unce (630g) soleného hovězího masa 
- 1 libru 6 uncí (725g) měkkého chleba či mouky, nebo 1 libra 4 unce (630g) kukuřičné mouky, nebo 1 libru (450g) sucharů

Každých 100 dní měl voják nárok na vyšší dávku, která se sestávala z:

- 15 liber (6.8kg)  fazolí nebo hrášku
- 10 liber (4.5kg) rýže nebo hominy k přípravě kukuřičné kaše
- 10 liber (4.5kg) zelené kávy, nebo 8 liber (3.6kg) pražených (nebo pražených a mletých) kávových zrn; nebo 1 libra 8 uncí (816g) čaje
- 15 liber (6.8kg) cukru
- 4 čtvrtky (3.7l) octa
- 1 libra 4 unce (630g) stearinu k výrobě svíček
- 4 libry (1.8kg) mýdla
- 3 libry 12 uncí (1.4kg) soli
- 4 unce (113g) pepře
- 30 liber (13.6kg) brambor
- 1 čtvrtu (940ml) melasy

Vojáci fasovali obvykle dávku na tři až osm dní. Z dnešního pohledu je ovšem denní dávka absolutně nedostatečná, a tak postupem času byly dávky stále rozšiřovávány, kdy vojáci fasovali také například menší množství cibule, sušená jablka nebo broskve, okurky a trochu kysaného zelí. Vojáci si i tak museli část potravu doplňovat sami, to se často stávalo z balíčků které chodily od rodin a obsahovaly různé potraviny a pochutiny a nebo jídlo hledali a lovily, v lesích si mohli chytit například králíka, nebo natrhat borůvky či jahody, nebo planá jablka.
Potravinové příděly byly ovšem většinou napadeny škůdci, jako byli například Nosatky pšeničné, nebo Nosatci rýžoví, s tím se nedalo moc dělat a nezbývalo než broučky z jídla vytahovat a smířit se s tím, že holt nějaké sníte. Co se týče sucharů, tak ty vojáci často rozdrobili do vody a z hladiny sbíraly utopené brouky. Kávu vojáci Unie také často nahrazovali uvařeným kořenem pampelišky, který chutná jako káva, ale je bez kofeinu. 

Foto: Rekonstrukce skladu s potravinami ve Fort Macon v Severní Karolíně | Wikimedia Commons / Public domain

Jižanské příděly byly podobné. Obsahovaly sice o něco méně masa, kávy, octa a soli, ale zase více cukru. Ne vždy ovšem bylo možné vydat plnou dávku, a tak například během kampaně v Marylandu vojáci Konfederace jedli převážně kukuřici a jablka, které si nasbírali. Základním pečivem Jižanských vojáků byl kukuřičný chleba, který ovšem nebyl příliš oblíbený, jelikož byl tvrdý, suchý a téměř bez chuti. Po blokádě Unie konfederačním vojákům často nebylo vydáváno nic jiného, než arašídy, museli tedy silně improvizovat. Jižanům také velice často chyběla káva, kterou nahrazovali žaludy, kukuřicí, nebo kořenem čekanky. Předsunuté hlídky tak často vyměňovali s Unionistickými vojáky kávu za velice oblíbený Jižanský tabák.

Zdroj: SOFREP,  American Battlefield Trust, Tennessee Muzeum