EXCALIBUR
CZUB

Dnes si připomínáme zákeřný útok Japonců na Pearl Harbor

 07. 12. 2018      kategorie: Vojenská historie      0 bez komentáře

Útok na Pearl Harbor byl překvapivý úder japonského císařského námořnictva proti námořní základně Spojených států amerických v Pearl Harboru na Havajských ostrovech v neděli ráno 7. prosince 1941 (8. prosince v Japonsku). Cílem akce bylo vyřadit americké Tichomořské loďstvo v úvodu expanze Japonského císařství do zámořských území Spojeného království, Nizozemského království a Spojených států.

pearlharbor_04
Foto: Japonské úderné letecké svazy připravené k útoku | Wikimedia Commons

Šest letadlových lodí viceadmirála Čúiči Naguma vyslalo ráno 7. prosince (Havajského času) dvě útočné vlny, čítající celkem 353 letadel, proti základně amerického Tichomořského loďstva v Pearl Harboru na Oahu. V přístavu bylo potopeno nebo poškozeno všech osm bitevních lodí kotvících v přístavu, avšak pouze USS Arizona a USS Oklahoma byly odepsány jako totální ztráta.

Psali jsme: Wehrmacht v barvě

pearlharbor_03
Foto: Pohled na přístav z japonského letadla | Wikimedia Commons

Dále byly potopeny nebo poškozeny tři křižníky, tři torpédoborce, cílová cvičná loď a minonoska. Byla napadena i letiště na Oahu a zničeno 188 letadel a 155 dalších poškozeno. Celkem přišlo o život 2403 mužů a 1282 jich bylo zraněno. Japonci ztratili 29 letadel a pět miniponorek, 65 námořníků a letců bylo zabito nebo zraněno, jeden japonský námořník byl zajat.

pearlharbor_05
Foto: Výbuch lodi USS Arizona způsobený explozí naložené munice | Wikimedia Commons

Psali jsme: Ikonická fotka z války „Počkej na mě, tati“ budí dodnes dojetí.

Japoncům se ale nepodařilo zničit ani jednu americkou letadlovou loď, neboť všechny byly v době útoku mimo přístav. Také přístavní zařízení včetně loděnic a nádrží paliva zůstalo téměř nepoškozeno, a tak Pearl Harbor mohl být i nadále využíván jako námořní základna. Jak se později během války ukázalo, tíha bojů měla ležet na letadlových lodích a bitevní lodě – které byly většinou (6 z 8) opraveny a opět zařazeny do služby – začaly ztrácet na důležitosti.

pearlharbor_06
Foto: USS Arizona jde ke dnu | Wikimedia Commons

Důsledkem tohoto útoku byl vstup USA do druhé světové války na straně spojenců a vyhlášení války Japonsku následující den. Dne 11. prosince 1941 vyhlásily Německo a Itálie válku Spojeným státům.

pearlharbor_07
Foto: Památník padlých je instalován přímo na potopené lodi USS Arizona | flickr.com 

Důvody tichomořského konfliktu

Hospodářský rozmach na konci 19. století náhle vynesl Japonsko mezi přední světové velmoci. Toto postavení bylo dále utvrzeno japonskými vítězstvími v čínsko-japonské válce roku 1894 a rusko-japonské válce roku 1905.

Na druhou stranu bylo Japonsko ekonomicky těmito válkami vyčerpáno. Ve dvacátých letech přišla světová ekonomická krize a Japonsko přestávalo být schopné se prosadit na světových trzích.

Jako řešení vzniklé situace viděly určité militantní kruhy v japonské vládě teritoriální expanzi. V roce 1931 obsadilo Japonsko nejsevernější čínskou provincii Madžusko, kvůli místnímu rozvinutému průmyslu a bohatým nalezištím surovin.

pearlharbor_08
Foto: Posádka lodi USS Nevada se pokouší opustit přístav | Wikimedia Commons

Společnost národů i USA se zmohly jen na verbální odsouzení okupace, což japonské militaristy ještě více povzbudilo. V roce 1937 zahájily japonské ozbrojené síly válku v Číně. Britové začali dodávat Čankajškově čínské vládě válečný materiál, zatímco USA vyhlásily embargo na vývoz některých artiklů do Japonska a jak se koncem 30. let vzájemné vztahy obou velmocí ještě více zhoršily, sáhl americký prezident F. D. Roosevelt k zásadním omezením vývozu strategických surovin do Japonska.

V září 1940 navíc Japonsko s Německem a Itálií podepsalo Trojstranný pakt, díky čemuž získalo zámořské kolonie Francie, která byla poražena a okupována Německem. Francouzský admirál Darlan, zástupce vlády ve Vichy, nakonec pod nátlakem podepsal s Japonci dohodu o „společné obraně Indočíny“, což ve skutečnosti znamenalo, že rozsáhlá oblast Francouzské Indočíny (území dnešního Vietnamu), přešla pod japonskou kontrolu a Japonci zde ihned začali budovat letiště a námořní základny, což byla neklamná známka dalších výbojů.

pearlharbor_09
Foto: USS California se potápí | Wikimedia Commons

26. července 1941, den po podpisu Darlanovy dohody, vydal prezident Roosevelt příkaz ke zmražení japonských aktiv v USA. Hned vzápětí učinili totéž Nizozemci a Angličané. Od tohoto okamžiku bylo Japonsko zcela zbaveno možnosti nákupu ropy, o což samozřejmě Američanům šlo. Jejich snahou bylo ochromit japonský hospodářský a tedy i vojenský potenciál.

pearlharbor_10
Foto: Výbuch torpédoborce USS Shaw | Wikimedia Commons

Japonsko se nyní ocitlo v kritické situaci. Potřebovalo životně důležité suroviny, avšak získat je mírovou cestou bylo pro militantní vládní kruhy v japonské vládě nepřijatelné. Počátkem září se japonská vláda rozhodla, že „bude-li to nutné, povedeme válku proti USA, Velké Británii a Nizozemsku“. Japonský premiér Konoe dostal od militaristů posledních 6 týdnů na to, aby se pokusil urovnat situaci diplomatickou cestou. Japonské požadavky (ukončení pomoci Čankajškovi, volné ruce v Indočíně, nezvyšování britských a amerických sil na Dálném východě apod.) však byly pro USA nepřijatelné. Po jejich odmítnutí podal Konoe 16. 10. 1941 demisi a císař Hirohito jmenoval novým předsedou vlády vůdce agresivních militaristů generála Tódžóa. Nyní již byla válka nevyhnutelná, ačkoliv císař Tódžóovi uložil, aby se pokusil spor vyřešit mírovou cestou.

pearlharbor_11
Foto: Zničená americká letadla na letišti Wheeler Field po odletu japonské útočné vlny | US Navy

Zdroj: valka.cz, warfarehistorynetwork.com

 Autor: Fels

ARMY24

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací