EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Dnes si připomínáme zákeřný útok Japonců na Pearl Harbor

 07. 12. 2018      kategorie: Vojenská historie      7 komentářů

Útok na Pearl Harbor byl překvapivý úder japonského císařského námořnictva proti námořní základně Spojených států amerických v Pearl Harboru na Havajských ostrovech v neděli ráno 7. prosince 1941 (8. prosince v Japonsku). Cílem akce bylo vyřadit americké Tichomořské loďstvo v úvodu expanze Japonského císařství do zámořských území Spojeného království, Nizozemského království a Spojených států.

pearlharbor_04
Foto: Japonské úderné letecké svazy připravené k útoku | Wikimedia Commons

Šest letadlových lodí viceadmirála Čúiči Naguma vyslalo ráno 7. prosince (Havajského času) dvě útočné vlny, čítající celkem 353 letadel, proti základně amerického Tichomořského loďstva v Pearl Harboru na Oahu. V přístavu bylo potopeno nebo poškozeno všech osm bitevních lodí kotvících v přístavu, avšak pouze USS Arizona a USS Oklahoma byly odepsány jako totální ztráta.

Psali jsme: Veterán německé 21. pancéřové divize v Normandii

pearlharbor_03
Foto: Pohled na přístav z japonského letadla | Wikimedia Commons

Dále byly potopeny nebo poškozeny tři křižníky, tři torpédoborce, cílová cvičná loď a minonoska. Byla napadena i letiště na Oahu a zničeno 188 letadel a 155 dalších poškozeno. Celkem přišlo o život 2403 mužů a 1282 jich bylo zraněno. Japonci ztratili 29 letadel a pět miniponorek, 65 námořníků a letců bylo zabito nebo zraněno, jeden japonský námořník byl zajat.

pearlharbor_05
Foto: Výbuch lodi USS Arizona způsobený explozí naložené munice | Wikimedia Commons

Psali jsme: Židé sloužící u jednotek SS

Japoncům se ale nepodařilo zničit ani jednu americkou letadlovou loď, neboť všechny byly v době útoku mimo přístav. Také přístavní zařízení včetně loděnic a nádrží paliva zůstalo téměř nepoškozeno, a tak Pearl Harbor mohl být i nadále využíván jako námořní základna. Jak se později během války ukázalo, tíha bojů měla ležet na letadlových lodích a bitevní lodě – které byly většinou (6 z 8) opraveny a opět zařazeny do služby – začaly ztrácet na důležitosti.

pearlharbor_06
Foto: USS Arizona jde ke dnu | Wikimedia Commons

Důsledkem tohoto útoku byl vstup USA do druhé světové války na straně spojenců a vyhlášení války Japonsku následující den. Dne 11. prosince 1941 vyhlásily Německo a Itálie válku Spojeným státům.

pearlharbor_07
Foto: Památník padlých je instalován přímo na potopené lodi USS Arizona | flickr.com 

Důvody tichomořského konfliktu

Hospodářský rozmach na konci 19. století náhle vynesl Japonsko mezi přední světové velmoci. Toto postavení bylo dále utvrzeno japonskými vítězstvími v čínsko-japonské válce roku 1894 a rusko-japonské válce roku 1905.

Na druhou stranu bylo Japonsko ekonomicky těmito válkami vyčerpáno. Ve dvacátých letech přišla světová ekonomická krize a Japonsko přestávalo být schopné se prosadit na světových trzích.

Jako řešení vzniklé situace viděly určité militantní kruhy v japonské vládě teritoriální expanzi. V roce 1931 obsadilo Japonsko nejsevernější čínskou provincii Madžusko, kvůli místnímu rozvinutému průmyslu a bohatým nalezištím surovin.

pearlharbor_08
Foto: Posádka lodi USS Nevada se pokouší opustit přístav | Wikimedia Commons

Společnost národů i USA se zmohly jen na verbální odsouzení okupace, což japonské militaristy ještě více povzbudilo. V roce 1937 zahájily japonské ozbrojené síly válku v Číně. Britové začali dodávat Čankajškově čínské vládě válečný materiál, zatímco USA vyhlásily embargo na vývoz některých artiklů do Japonska a jak se koncem 30. let vzájemné vztahy obou velmocí ještě více zhoršily, sáhl americký prezident F. D. Roosevelt k zásadním omezením vývozu strategických surovin do Japonska.

V září 1940 navíc Japonsko s Německem a Itálií podepsalo Trojstranný pakt, díky čemuž získalo zámořské kolonie Francie, která byla poražena a okupována Německem. Francouzský admirál Darlan, zástupce vlády ve Vichy, nakonec pod nátlakem podepsal s Japonci dohodu o „společné obraně Indočíny“, což ve skutečnosti znamenalo, že rozsáhlá oblast Francouzské Indočíny (území dnešního Vietnamu), přešla pod japonskou kontrolu a Japonci zde ihned začali budovat letiště a námořní základny, což byla neklamná známka dalších výbojů.

pearlharbor_09
Foto: USS California se potápí | Wikimedia Commons

26. července 1941, den po podpisu Darlanovy dohody, vydal prezident Roosevelt příkaz ke zmražení japonských aktiv v USA. Hned vzápětí učinili totéž Nizozemci a Angličané. Od tohoto okamžiku bylo Japonsko zcela zbaveno možnosti nákupu ropy, o což samozřejmě Američanům šlo. Jejich snahou bylo ochromit japonský hospodářský a tedy i vojenský potenciál.

pearlharbor_10
Foto: Výbuch torpédoborce USS Shaw | Wikimedia Commons

Japonsko se nyní ocitlo v kritické situaci. Potřebovalo životně důležité suroviny, avšak získat je mírovou cestou bylo pro militantní vládní kruhy v japonské vládě nepřijatelné. Počátkem září se japonská vláda rozhodla, že „bude-li to nutné, povedeme válku proti USA, Velké Británii a Nizozemsku“. Japonský premiér Konoe dostal od militaristů posledních 6 týdnů na to, aby se pokusil urovnat situaci diplomatickou cestou. Japonské požadavky (ukončení pomoci Čankajškovi, volné ruce v Indočíně, nezvyšování britských a amerických sil na Dálném východě apod.) však byly pro USA nepřijatelné. Po jejich odmítnutí podal Konoe 16. 10. 1941 demisi a císař Hirohito jmenoval novým předsedou vlády vůdce agresivních militaristů generála Tódžóa. Nyní již byla válka nevyhnutelná, ačkoliv císař Tódžóovi uložil, aby se pokusil spor vyřešit mírovou cestou.

pearlharbor_11
Foto: Zničená americká letadla na letišti Wheeler Field po odletu japonské útočné vlny | US Navy

Zdroj: valka.cz, warfarehistorynetwork.com

 Autor: Fels

CENOVÉ BOMBY (872)

Komentáře

Emil

07. 04. 2019

Aspoň někdo dal těm namyšleným vládcům světa po papuli

Delta

29. 03. 2019

Spojenci dokázali jak je vidět zde v ukázce,
jak se pomstili za přepadení
Yamato
https://www.youtube.com/watch?v=xKROConWAHE

Delta

14. 03. 2019

Hřbitovy lodí v Pearl Harboru místo sešrotování
Americké válečné lodě putují po vyškrtnutí z námořního rejstříku do specializovaných přístavů, kde očekávají svůj další osud. Nejvíc odložených lodí je momentálně vyvázáno u mol bývalé loděnice ve Filadelfii ve státě Pensylvánie. Další pak rezavějí v Bremertonu ve státě Washington a v Pearl Harboru na ostrově Oahu ve státě Havaj.
https://www.armadninoviny.cz/americane-vzdali-plan-ozivit-zakonzervovane-lode.html

Delta

12. 03. 2019

Isoroko Yamamoto 4. dubna 1884 byl japonský admirál,
vrchní velitel Spojeného loďstva v první polovině druhé světové války. Často je řazen k největším námořním stratégům v dějinách lidstva. Jamamoto byl proti válce s USA, které v mládí navštívil a procestoval. Nezneklidňovala ho přitom ani tak reálná síla amerického loďstva, které dle svého názoru byl schopen porazit a zničit – obával se obrovského průmyslového potenciálu USA a loďstva, které by USA dokázaly relativně rychle postavit, pokud by dostaly důvod.Spojené státy a havajské království Smlouvu o reciprocitě, doplněnou Úmluvou z 6. prosince 1884 a ratifikovanou v roce 1887. Dne 20. ledna 1887 udělil Senát Spojených států námořnictvu výhradní právo na užívání Pearl Harboru jako námořní základny (USA byl obsazen 9. listopadu téhož roku. K tomuto rozhodnutí přispěly jak Španělsko-americká válka v roce 1898, tak touha Spojených států po trvalé přítomnosti v Pacifiku.
Cvičný útok na Pearl Harbor 1. února 1933 uspořádalo americké námořnictvo na Pearl Harbor jako součást zkoušky připravenosti. Útočníci uspěli a obránci prohráli.
Útok skutečný na Pearl Harbor 7. prosince 1941 vtáhl Spojené státy americké do 2. světové války.

Delta

07. 03. 2019

Kroniky lodí (4/6) - Akagi a Kaga - Perlová zátoka
Japonské Akagi a Kaga, polovičné sestry, avšak predsa nerozlučiteľné. Uznávané za svoj majestátny vzhľad a rozsiahle úspechy po mnoho rokov svojej služby.
https://www.youtube.com/watch?v=7QZD_17z1Pg&list=PLYdlGnQndnlC5XeXjyDiA-QbEncHYpZ_T&index=3

Delta

03. 03. 2019

Japonské obří ponorky (2010)
Během 2. světové války se američřtí a britští vědci snažili o výrobu atomové pumy. Němečtí odborníci vyvíjeli rakety určené k bombardování vzdálených cílů. A Japonské císařství vsadilo na vývoj obřích ponorek, ze kterých mohly startovat bombardéry. Teoreticky byly určeny k tomu, aby terorizovaly města na západním i východním pobřeží Spojených států a vyřadily z provozu Panamský průplav. Tyto "podmořské letadlové lodě" byly sto dvacet dva metrů dlouhé a ve vodotěšném hangáru mohly nést tři útočné bombardéry. Spuštěny na vodu byly nakonec všeho všudy tři taková plavidla, ale do válečných operací už nezasáhla. Po skončení války v Tichomoří dopravili Američané dvě obří ponorky na Havaj. Obávali se ale, že by se podivně vyhlížejícími podmořskými čluny mohl inspirovat Sovětský svaz, a proto je v roce 1946 potopili. Šance na úspěch měly ponorky třídy I-400 dosti malé. Ale ve své podstatě se jednalo o technicky dokonalé zbraně, které v době studené války inspirovaly obě supervelmoci k produkci ponorek nesoucích na svých palubách konvenční a později i jaderné střely. Japonské obří ponorky

http://www.youtube.com/watch?v=pZcK7-qZrFc

Delta

14. 02. 2019

Krutý moment překvapení jak z filmu
Pearl Harbor Movie - Attack Scene - Part 1
PEARL HARBOR ATTACK SCENE
http://www.youtube.com/watch?v=Sv1niwxQgoY

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací