EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Flammenwerfer: Německý druhoválečný plamenomet

 19. 12. 2020      kategorie: Vojenská historie      0 bez komentáře

Plamenomety byly poprvé použity v 1. světové válce na německé straně a osvědčily se jako velmi úspěšné zbraně. Jejich efekt byl z větší části psychologický, protože samotné zařízení bylo dost těžké, nešikovné, mělo malý dosah a pro obsluhující vojáky bylo i nebezpečné. V případě, že byla zasažena nádrž, kterou měl voják na zádech, sám vzplanul a uhořel. Wehrmacht, stejně jako armády ostatních bojujících stran, používal plamenometů ve 2. světové válce proti krytům, opevněným stanovištím, kulometným hnízdům a obrněným vozidlům.

flamen_01
Foto: Německý voják na východní frontě s plamenometem Flammenwerfer 35 | Wikimedia Commons

Princip plamenometu používaného Němci byl následující. Každý vrhač měl dvě nádrže, jednu pro zápalnou směs, druhou pro stlačený plyn, většinou dusík. Když se otevřel ventil, plyn vytlačil zápalnou směs do plamencové trubice a ta se na konci zapálila. Dosah plamenometu závisel na průtoku zápalné směsi tryskou, na počáteční rychlosti zápalné směsi a na směru větru.

Psali jsme: Unikátní objekty lehkého opevnění na naučné stezce Betonová hranice

Počáteční rychlost byla zase závislá na tlaku v nádrži a na délce spojovací hubice. První německý plamenomet pro jednoho vrhače byl Flammenwerfer 35. Vážil 35,8 kg a tak byl pro bojové použití příliš těžký. Nádrž obsahovala 11,8 l zápalné směsi. Plamen dosáhl do vzdálenosti 25 – 30 m. Podle délky jednotlivých dávek mohl vydat až 15 jednotlivých zášlehů. Flammenwerfer 35 se vyráběl do roku 1941. Poté byly do výroby zavedeny další vzory (Flammenwerfer 40, 41, 43, 44, 46), které byly všechny lehčí a vhodnější k manipulaci než verze 35.

V roce 1941 se objevil ve vybavení německé armády plamenomet Flammenwerfer FmW 41. Hlavním znakem, kterým se lišil od svých předchůdců, byly dvě nádrže umístěné nad sebou. Větší níže uložená obsahovala petrolej (7,5 litru), menší uložená výše stlačený vodík (3 litry). Plamenomet se dále oproti svým předchůdcům vyznačoval nižší hmotností (plný plamenomet vážil 18 kilogramů). Dosah byl 30 až 35 metrů.

Již první zkušenosti z bojů v zimě na přelomu let 1941–1942 ukázaly nedostatky tohoto plamenometu. Za nízkých teplot totiž nastávaly problémy se zapalováním. V roce 1942 proto došlo ke konstrukčním změnám, kdy byla šlehovka nahrazena novou, se zapalováním na zážehové náboje. Každý plamenomet byl vybaven zásobníkem s deseti zápalnými náboji.

Psali jsme: Tajemná nacistická podzemní továrna RICHARD

FmW 41 užívaly především útočné oddíly, později se z něj stala i důležitá obranná zbraň. Během války se zvyšovala jeho výroba – jen v roce 1944 bylo vyrobeno přes 44 tisíc kusů.

CENOVÉ BOMBY (328)

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací