EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Hitlera pod Moskvou zastavily „nadpozemské síly“

 09. 11. 2020      kategorie: Vojenská historie      35 komentářů

V listopadu 1941 byly německé armády nuceny se pokusit z posledních sil dobýt Moskvu. Plánovaný Blitzkrieg, který se Němcům v minulosti tolik osvědčil, však tentokrát krachl. Hitler měl pro to jednoduché vysvětlení - počasí. Samozřejmě počasí. Co si asi tak pomyslel ministr zahraničí Itálie hrabě Galeazzo Ciano, když mu Hitler zdůvodňoval krach německého útoku na Moskvu "povětrnostními podmínkami"?

Začátkem října 1941 byla odstartována obrovská německá operace, která na sebe vázala kolem dvou milionů německých vojáků Skupiny armád Střed. To vše bylo ke konci roku 1941 sjednoceno za jediným účelem - mohutným útokem na Moskvu. Hitler tehdy vydal osobní rozkaz dne, ve kterém stálo: "Dnes začíná poslední a rozhodující bitva tohoto roku".

RIAN_archive_604273_Barricades_on_city_streetsFoto: Protitankové zátarasy v Moskvě | Wikimedia Commons

Psali jsme: Mládí Jana Kubiše

Asi za dva měsíce pak Hitler řekl svému hostovi z Říma, hraběti Galeazzovi Cianovi, následující: "Pokud by během šesti týdnů panovalo dobré počasí, Německo by Rusko zcela zlikvidovalo". Na to se Ciano spontánně zeptal: "A jak velká byla pravděpodobnost, že v říjnu a listopadu bude ve východní Evropě po dobu šesti týdnů suché a ne příliš chladné počasí?". Tato zcela logická otázka tzv. uhodila hřebíček na hlavičku a jasně ukázala tehdejší Hitlerovu naivitu.

V roce 1972 tehdejší důstojník Bundeswehru Klaus Reinhardt poskytl ve své doktorské disertaci "Zásadní zlom pod Moskvou" (Wende vor Moskau) jasnou charakteristiku Hitlerova vysvětlení neúspěchu útoku na Moskvu: "Vinu za krach operací, do kterých Hitler vkládal obrovské naděje, včetně operace Tajfun (krycí název pro německý útok na Moskvu), přisuzoval nadpozemským silám, vinu svaloval především na klima." O tom, že by existovala nějaká jiná příčina nezdařeného útoku, nepadlo ani slovo. Hitler tehdy zcela ignoroval varování svých důstojníků, kteří hovořili o riziku nepředvídatelnosti počasí v Rusku během pozdního podzimu.

Reinhardt ve své práci dále tvrdil, že Hitler svými vyjádřeními položil základ propagandistické kampaně, která měla ukázat, že vojáci Wehrmachtu byli na východě nuceni zastavit svůj útok díky nesjízdnosti cest a extrémně nízkým teplotám, jaké v Rusku nebyly za posledních 150 let. Ve skutečnosti, jak poznamenal tento historik, síly Wehrmachtu na východě nebyly zastaveny první vlnou mrazů, ale celkovým katastrofálním stavem vlastních útvarů, rozpadu zásobovacího systému a především kvůli stále sílícímu odporu ruských vojsk.

Psali jsme: Historie trvanlivých potravin ve vojenství, část I.

Stejný názor zastával i hrabě Johann Adolf Graf von Kielmansegg, který se bitvy před Moskvou osobně zúčastnil jako důstojník operačního oddělení 6. tankové divize. "Podle mě jsme prohráli z důvodu strategických i taktických příčin," poznamenal v roce 1955. "Porážku před Moskvou nezpůsobil silný mráz, ale způsobil to celkový Hitlerův plán vedení této operace, která mohla být úspěšně realizována pouze v případě, pokud by ve prospěch Wehrmachtu hrála celá řada nepředvídatelných faktorů a náhodných okolností."

Rudá armáda tehdy na konci podzimu 1941 obrovský německý nápor vydržela a německé armádě tehdy způsobila ztráty, jaké během předchozích operací (proti Polsku, Francii a také během bojů na Balkáně) nezažila. Až na východní frontě začaly německé útvary rychle ztrácet svoji bojeschopnost, což ve srovnání se zkušenostmi z let 1939-1940 nikdo nečekal. Tato vojenská kampaň byla jednoznačně organizována jako blesková válka, jako Blitzkrieg, která však v nekonečných západoruských prostorech vzala za své.

Tehdy na konci roku 1941 začalo být stále jasnější, že boje na východě budou dlouhodobého charakteru. Hitler dobře chápal, že Německo bude v případě prodlužování války postupně slábnout, zatímco Sovětský svaz bude s podporou anglosaských námořních sil schopen plnohodnotně využít své zdroje a upevňovat tak svoji převahu ve vojenské technice.

Pokud se podíváme na tehdejší situaci Němců nezaujatým pohledem vojenského experta, tak toto všechno začalo být zřejmé nejpozději na začátku posledního týdne listopadu 1941. Právě tehdy generál polní maršál Fedor von Bock oznámil totální úpadek své Skupiny armád Střed. Avšak od Hitlera jako odpověď obdržel jasný rozkaz: "Shromáždit zbývající síly a pokračovat v útoku na Moskvu."

Německé tanky skutečně 30. 11. 1941 obsadily obec Libní, která se nacházela přibližně 20 km od severní hranice Moskvy. O dva dny  později pronikla jedna německá průzkumná skupina do obce Chimok, což bylo jen 8 km od městské hranice. Zde však vojáci Wehrmachtu narazili na lokální protiútok sovětských tanků a své pozice dlouho neudrželi. Nezdarem útoku na Moskvu začala operace Barbarossa (německý krycí název pro útok na Sovětský svaz) ztrácet na dechu. 5. prosince 1941 pak začal mohutný sovětský protiútok.

Tři dny před tímto útokem, který Němcům jejich plány na obsazení Moskvy definitivně zhatil, náčelník štábu 4. tankové skupiny plukovník Walter Chales de Beaulieu ve svém deníku uvedl: "Od 10. tankové divize se požaduje příliš mnoho. Tato divize již není schopná útočit. " Ani samotní vojáci této tankové skupiny na tom nebyli lépe. "Vojáci jsou již tak vysílení a demotivovaní, že se s nimi nedá již nic dělat."

 Autor: Petr Svoboda

CENOVÉ BOMBY (406)

Komentáře

Sedláček trapáček

15. 11. 2020

To Vojta: Sedláčku je celkem jedno za jaké jméno se schováš. Ty tvé ubohé lživé, propagandistické příspěvky, které už jen kopíruješ z diskuze na diskuzi jsou snadno rozpoznatelné. Takže "vojtu" si můžeš nechat a rovnou se podepiš Sedláčkem. Ty trapáku dřepící 7 měsíců na Rýně s pětinásobnou přesilou.

Zeberdee

13. 11. 2020

Souhlasím s vámi Karle na to co zde píšete se nedá nic namítat jste realista.A s pána Astora toho politruka bolševického buď zaslepeného nebo nízkého intelektu si nic nedělejte.:wink:

karel3

11. 11. 2020

astor
"Karel3
Ono je to jedno, jestli jsme ruskou nebo americkou kolonií."
-----------------------------------------------------------------------------------
Hloupým ovcím je to samozřejmě jedno.
Ono je to dodnes v Evropě vidět, kde byla americká a sovětská zóna. Ekonomicky i mentálně.
V americké zóně se území nekradlo, hranice neměnily na hranicích se nestavěly ploty z ostnatého drátu,... prostě svoboda. I ti salónní komunisté ze "Západu" se po tom co viděli v sovětské zóně rychle a rádi vraceli do americké zóny a lůna zlého kapitalismu. :laughing:

astor

11. 11. 2020

Karel3
Ono je to jedno, jestli jsme ruskou nebo americkou kolonií. Současní proameričtí kolaboranti do nebe velebí své protektory, protože že stejně jako jako dříve kolaboranti proruští se bez zahraniční podpory neobejdou. Až jednou ti současní spojenci Kadlů a podobných exotů dají své pracky od Česka pryč, tak si to Kadel a podobní hodně užijou, stejně jako kdysi ti druzí, když odešli jejich patroni. To zase bude převlíkání kabátů, například Karel zapomene svou rusofóbní a pseudoantikomunistickou rétoriku a vrátí se do uličního výboru, kam do listopadového převratu patřil. Ani vyemigrovat Karel nebude moci, protože tam na západ od Rozvadova mají svých vlastních darmožroutů dost. Chudák Karel...

karel3

10. 11. 2020

Karel Vacek
"Tak nevím, ale dnes jsem poslouchal na čr2 Stopy fakta tajemství S.Mottla a ta pomoc Ameriky stála SSSR pěkných "pár" desítek milionů USD a ještě dnes to není vyřešeno."
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nic není zadarmo. Ani "osvobození" Československa nebylo zadarmo.
Podstoupení 1/7 rozlohy Československa Podkarpatskou Rus, oddělení od normálního světa životu nebezpečnou, předsunutou hranicí ze tří plotů z ostnatého drátu, elektřinou, psy zabijáky,..., československé zásoby uranu, povinný nákup nevalitních surovin, rud a zbraní ze Sovětského svazu, 44 let koloniální poslušnosti Sovětskému svazu,.... Ti primitivové si dodnes myslí, že jsme jejich přátelé ze západní gubernie...

karel3

10. 11. 2020

Škoda, že se nikdy nedovíme, kolik museli příslušníci elitních jednotek NKVD a fanatičtí komunisté postřílet vlastních lidí, aby přinutili obyčejné Rusy jít bojovat a zemřít za Stalina a komunisty. O zbytečných obětech ani nemluvě. Desítky let trvající propaganda má určitě daleko ke skutečnosti. To by asi ta statistika o 20 mil. padlých Rusů za 2. světové války vypadala malinko jinak.
Občas Rusové něco pustí, ale dodnes je to určitě v Rusku nepopulární. Alexandr Solženicyn psal v Souostroví Gulag o nesmyslném útoku pěchoty proti německým tankům. Výstroj ruského vojáka byla 50g vodky, 1 puška pro 3 vojáky a tři náboje do pušky. Rozkaz zněl, běžet proti tankům po třech za sebou. Když padne první, vezme pušku druhý atd. Za ruskou "pěchotou" ležely v zákopech elitní dobře živené jednotky NKVD s kulomety. Kdo neběžel proti tankům, nebo se dokonce dal na útěk byl zastřelen....
No a potom ten slavný pro školáky za socialismu povinný velkofilm "Osvobození". Kde kapitán Cvetajev vypne hrudník a přežije přímý zásah (přes dřevěné dveře) německého tanku Tygr a má jenom malinko ukousnutou helmu a trošku mu zvoní v uších.
Určitě jsem neviděl všechny ruské filmy z války, ale jedno je zvláštní. Všechny začínají zastavením nepřítele, protiútokem a pokračují vítěznou cestou do Berlína. Z prvních dnů války, kdy je Němci hnali jako vyděšené stádo a vzdávali se po desetitisících, kdy se Stalin zašil před světem na týden v komnatách, ukazují jen velmi poskromnu.

kalous

10. 11. 2020

Poražený má podle nepsaných zvyklostí povinnost popřát vítězi a předat mu vládu,což Hitler neudělal.Namísto toho neuznal porážku a raději se začal soudit,což prodloužilo válku o několik
roků.Ztoho si o devadesát let později vzal příklad nějakej Trump a dopadl stejně ..........

MXM

10. 11. 2020

no v něčem mají ti němci co se snaží ospravedlnit pravdu, ten zvýšený odpor kdy i po bitvě o Moskvu rozhodně nebylo nějak dokonáno se objevil až poté co Stalin zůstal nějaký čas v ústraní a pak přišel s tím že povolil ten nelítostný marxistický ateismus a došlo k toleranci zakázaného náboženství. Mnozí se nad tím pousmějí, jenže tehdejší lidé pořád byli vychováni jinak a ten studený bolševický směr nedával žádnou naději. Tím Strana poznala své limity - krutost jejich pochopů nedosahovala na bestialitu těch Hitlerových, kteří překonali vše až k době Attily a jeho chování na dobytém území. Bez toho sepětí a hlavně informací co se na okupovaných územích děje, že jde vlastně o vyhlazovací válku - boj národa proti národu za existenci by to projeli. Němci nakonec jako národ přežili, ale mnozí Němci potom co dělali si iluze nedělali a zarputile bojovali do konce - v jejich představě že za takové zločiny ani neočekávali slitování. Ve výsledku ani sověti neměli moc co slavit - Stalin si toho byl dobře vědom, ostatně i proto přenechal velení přehlídky pouze maršálovi. Ty ztráty byly tak hrozné že i příroda odmítala oslavu a ten liják v době přehlídky byl hodně symbolický.

Honza.Arbiter

09. 11. 2020

No.
Počasí a roční období zřejmě mělo negativní dopad na bojeschopnost nacistů. Je však vhodné vzpomenout na Napoleona. Ten pohořel taky v tehdejším carském Rusku, stejně jako Hitler o několik století později. Ve velké míře tomu přispělo rozhodnutí ruského obyvatelstva pro styl "Spálené země". Co si ze svých domovů nemohli odnést, to zničili ohněm a odešli do lesů. S sebou si vzali jen dobytek a zásoby, které dokázali pobrat. Co už nemohli pobrat - spálili, včetně svých obydlí. Jakmile dorazila vyčerpaná, hladová a promrzlá armáda, našla jen obrovské spáleniště a naděje, že získají potraviny a jiné zásoby, byly v troskách. Stejný systém byl použit i v 2. světové válce. Hladoví a promrzlí Němci, padali jak mouchy, kapitulovali v naději, že od rusů dostanou něco k jídlu. Pud sebezáchovy je silnější, než jakákoli vidina bohatství a zisku. S tím žádný vojevůdce nepočítá a ani není schopen si přiznat, že by jeho vojska za kus plesnivého chleba dala svou hrdost.

Béďa

09. 11. 2020

Aleš Peterka, no právě že to není zdaleka tak jisté, z pohledu síly armád nebyla Rudá armáda nikdy tak silná jako v červnu 1941, ano ani u Berlína nebyl ten nepoměr sil tak velký, z nejnovějších výzkumů historiků se zdá, že právě o měsíc dříve veliní včetně Stalina očekávali útok Německa...
Koho toto období zajímá doporučuji publikaci 23. červen aneb Opravdový den "M," Solonin Mark

Je to od ruského historika a přichází na základě doložených archivních pramenů k zajímavým závěrům (útok RK měl být 23.6.1941. ne jako invaze do Evropy, ale jako obrana před útokem Němců, hlavní problém RK v roce 1941 byla u velké části prostých ruských vojáků bojovat, velká část jich prostě dezertovala... atd., protože pokud by většina RK bojovala jako některé její útvary, tak by Hitler vzhledem k početnám stavům RK a jejímu technickému vybavení-ve své době měla např. RK jedno z nejlepších dělostřelectev na světě, pro Němce to byl stejný šok jako jejich nové tanky-pěchota měla jako druhá na světě po US ve výzbroji samonabíjecí pušky- by k Mosvě nikdy nedošel...)

Aleš Peterka

09. 11. 2020

Není žádný důvod předpokládat, že by Němci Moskvu nedobyli za příznivějšího počasí. Do té doby perfektně probíhající blitzkrieg nebyli sověti schopni zastavit ani zpomalit. Bylo to právě mizerné počasí, které ho zastavilo. Nebyla to sovětská armáda, která v té době byla značně zdecimovaná (před závěrečným útokem Němců na Moskvu měla sovětská armáda již asi 3 miliony ztrát - obrovské mnmožství zajatých a padlých) a stavy vojáků a výzbroje byly podstatně nižší než na straně Němců. Deštivé a blátivé počasí způsobilo, že operace Tajfun (tak se jmenovalo tažení na Moskvu) byla německým velením na několik týdnů zastavena. To umožnilo sovětské armádě se zkonzolidovat. Povolali obrovské síly z východu a hlavně odolné vojáky ze Sibiře. Když v listopadu udeřily mrazy dala se německá armáda opět do pohybu a dostala se až na vzdálenost několika desítek km od Moskvy. A pak právě silné mrazy decimovali Němce tak, že omrzliny a nemoce snížily německé stavy až na polovinu. A právě mrazy naopak vyhovovaly mrazuvzdorným Sibiřanům. Takže nakonec Němci Moskvu nedobyli.
A naopak již v lednu 1942 sovětská armáda již opět prohrávala.
Z toho všeho jasně vyplývá, že pokud by Němci zahájili operaci Barbarosa alespoň o měsíc dříve, Moskvu by hravě dobyli.

Honza.Arbiter

09. 11. 2020

Ve finále je v současnosti úplně jedno, kdo a co říká nebo píše. Minulost se tím nezmění a reálnou pravdu se už nikdy nedozvíme. Vše jsou pouze dohady, útržky výpovědí očitých svědků z poloviny zapomenuté a z poloviny smyšlené.
Hitler udělal chybu, že se nespojil se Stalinem. Pokud by tak udělal, dnes by se na světě mluvilo dvěma jazyky. Německy a rusky.
Podívejte se na dnešní Evropu. Tohle, kdyby se Hitlerovi povedlo, dostat Evropu ekonomicky, EU by tu bylo už 80let a bez jediného výstřelu. Hitler uměl jenom hezky žvanit, ale jako stratég byl nula non plus ultra. Takže, historie je jednou dána a pravda kdoví kde. Tohle vaše tlachání, je jen mlácení prázdné slámy. Veškeré dostupné dokumenty, jsou pouhými střípky obrovské mozaiky, což radoby znalcům a historikům, dává obrovský prostor k vymýšlení různých teorií a pravd. Nechte historii spát a poučte se z chyb největšího žvanila všech dob, který dal vraždění zelenou. Avšak, buďme soudní. Nejen nacisté, ale i rudoarmějci a spojenecká vojska maji svůj vlastní díl na vraždách a rabování civilního obyvatelstva. A to bez ohledu na věk nebo pohlaví. Válka z normálních vojáků dělá zdivočelé zrůdy, beroucí si životy i majetek civilistů.

astor

09. 11. 2020

Myslím, že až jednou do Ruska potáhne nějaká panevropská armáda, poštívaná nějakým tím zámořským, spojencem neboť Kartágo přece musí být zničeno, tak ta armáda zase dostane nakládačku...

Refael

09. 11. 2020

Od naší učitelky dějepisu(ještě za komárů), co si pamatují vyprávěla, že Hitler chtěl Moskvu pouze z propagandistických důvodů a němečtí generálové byli proti neboť Moskva jako taková byla z vojenského hlediska nezajímavá. Naopak tito generálové preferovali obejít Moskvu a soustředit se na Kavkaz a Ural kvůli nerostnému bohatství, které Nacisté potřebovali.

Zeberdee

09. 11. 2020

Ten to článek učelově zkresluje historická fakt a vytrhává s kontextu některé výpovědí učastníku této hrdinské anabáza která měla pouze zachranít naši Evropu od obludné ruské a bolševické hydry!!!!Našel bych desitky výpovědí které se k této problematické fázy východní fronty vyjadřují uplně jinak!!!!

Falcon

09. 11. 2020

Němci by válku na východě vyhráli, pokud by se tam nechovali jako vražedná hovada a v rámci nacistické ideologie masově nevyvražďovali obyvatele SSSR a nepostavili je do situace, že pro ně by stalinismus menší hrozbou než nacismus. Na Ukrajině i jinde vítali Němce jako osvoboditele od bolševismu a pokud by si Němci tuhle podporu civilního obyvatelstva udrželi a využili ochotu části obyvatelstva bojovat proti bolševismu po boku Němců, vyhráli by. Ale oni postavili obyvatelstvo SSSR před volbu Němci nás určitě vyhladí, Stalin nás možná nechá přežít. A v tak obrovské zemi jako byl SSSR s tak obrovskými zásobovacími vzdálenostmi a tak zranitelnou dopravní sítí nutnou pro zásobování armády, prostě bez podpory obyvatelstva nemáte šanci vyhrát.

Bacil

09. 11. 2020

Podobné to bylo u Stalingradu.

Zeberdee

09. 11. 2020

Pán Hejvl flaška je převeliký primitiv!!!!!!

Zeberdee

09. 11. 2020

Tento vyklad není scela spravný a připomíná mi to sovětskou propagandu!!!

karel3

09. 11. 2020

Škoda, že se bývalí levicoví spojenci při dělení Evropy. nacisté a komunisté nevyhladili vzájemně.
Mohli si dát svoji Moskvu, Stalingrad,... a Berlín jako vzájemný duel.
Ani jeďněch mi není líto. Nacisty jsem (když pominu místní DS a SPD) nezažil, ale sovětské okupanty ano. Proč jsem musel žít ještě 44 let po válce do roku 1989 v hloupém komunistickém koncentráku sovětského typu za třemi ploty z ostnatého drátu, když v americké zóně byla svoboda to nepochopím. Komouši a Rusáci to mají u mě do konce života jako ve spořitelně. :thumbsdown:
"Zákon o půjčce a pronájmu" - základ pomoci USA bojujícím spojencům.
https://en.wikipedia.org/wiki/Lend-Lease
Proč Stalin souhlasil s americkou základnou na půdě SSSR?
https://www.armyweb.cz/clanek/proc-stalin-souhlasil-s-americkou-zakladnou-na-pude-sssr

Peťas

09. 11. 2020

To Fr_von_Dr: já nejsem asi takový specialista jako někteří tady, ale co si tak trochu pamatuju, tak ano, Vlasov byl jedním z velitelů který velel obraně Moskvy. Nevím jestli přesně tady nebo v které bitvě padl do zajetí a nakonec kolaboroval k Němcům, kde ze zajatců utvořil bojeové jednotky - říkali jim " Vlasovci", což mu mnozí nemohli zapomenout, což také odnesl po konci války.

Pavel

09. 11. 2020

Valku Nemecko prohralo ve chvili, kdy ji zacalo. Nejen tu v Rusku, ale celkove. Bylo jen otazkou casu, kdy spojenci ziskaji navrch. Omezene zdroje lidske i materialni.., nelze dlouho bojovat proti VSEM. Jiste, naivni predstava porazky Ruska a jeho napadeni s "hrstkou" vojaku pad Nemecka uspisilo. Bez napadeni mohlo Nemecko vladnout Evrope radu let, ale ne vecne. Pad Moskvy ani Stalingradu by na celkove porazce nic nezmenil. Nemci potrebovali denne 75 vlaku zasob, dostavali ani ne 30. Rusove vyrabeli 2500 tanku mesicne, Nemci jen asi 300, a dalsi a dalsi prvky, ktere musely prevazit na stranu spojencu. Ani se nestalo o to odstranit Hitlera, co kdyby to po nem vzal nekdo opravdu schopny. Ada byl genius prumernosti, vojensky diletant, ale obratny politik a diplomat.

Fr_von_Dr

09. 11. 2020

Nejsem specialistana války, tak bych se rád zeptal odborníků zde: Je pravdou, že Rudé Armádě při obraně Moskvy velel gen.Vlasov? Četl jsem kdysi knihu a něco takového tam bylo.

Petr C.

09. 11. 2020

Upřesním pár věcí:
Obkličovací operace okolo Kyjeva skončila už v září. Právě po jejím skončení si musely dát německé jednotky, včetně mechanizovaných, kapku pauzu, aby se daly před útokem na Moskvu dohromady. Prakticky u veškeré techniky musely být vzhledem k nájezdu kilometrů od začátku války provedeny střední opravy, jinak by se technika začala ve velkém sypat v průběhu útoku a to bylo nepřijatelné.
Nechat Kyjev Kyjevem Němci nemohli, protože při útoku na Moskvu by jim zůstalo dlouhé jižní křídlo, které by neměli čím efektivně pokrýt a hrozil by jim úder do boku a odříznutí útočného hrotu, tam stačilo kdekoliv z boku přerušit trať ze Smolenska do Moskvy a byl by problém.
K útoku na Moskvu byla stažena i veškerá tanková vojska z leningradského směru.

S tím generálem Apanasenkem to bylo trochu jinak. On postupně odeslal k Moskvě standardní vycvičené a vybavené divize z Dálněvýchodního okruhu a ze svého rozhodnutí, které mu Moskva posvětila až dodatečně, je nahrazoval divizemi narychlo zformovanými z osazenstva trestních táborů (na místa velitelů jmenoval vyléčené důstojníky z nemocnic). Nebralo se to paušálně, ale jednotlivě se posuzoval každý člověk, takže narukovali ti, u kterých byl předpoklad, že budou šlapat brázdu. Kdyby dělali problémy, rychle by se ocitli zpátky v lágru. Jistě, ty narychlo zformované divize neměly stejnou bojovou hodnotu jako ty původní, proto jich muselo být více, ale na odstrašování Japonců stačily a postupně se jejich výcvik dotáhl do standardu.
Proto Japonci odmítali německé výzvy k útoku na SSSR.
Němci říkali: Zaútočte, skoro všechny divize před válkou dislokované na Dálném východě už bojují u Moskvy, už tam nic nezbylo. A Japonci nesouhlasili a poukazovali na to, že sovětských vojsk v oblasti nijak neubývá a ženijní práce podél hranice stále pokračují. Japonci si ještě pamatovali výprask od Chalchyn-golu a nestáli o další.

Hejvl flaška

09. 11. 2020

Historici můžou neustále pitvat 2 světovou válku, jak chtějí. Důležité je to, že Rudá armáda dobyla Berlín! Všechny Němce měli po válce pozabíjet! Němci vedli na Východě válku vyhlazovací! Vraždili všechny a všechno co jim přišlo pod ruku! Proto je dobře, že Rudá armáda pozabíjela Němce k cestě do Berlína!

petr

09. 11. 2020

Karel - takže z vyprávění s tvého strýce, budiš mu země těžká, vyplívá že bojoval na straně Nácků..pěkný no :)

Martin23

09. 11. 2020

Pokračování předchozí diskuze.
1. Německo nikdy reálně nemělo kapacity porazit v totální válce konvečními zbraněmi SSSR. Hitler spoléhal na vnitřní rozvrat, který nepřišel a fatálně přecenil schopnosti své armády.
2. Konkrétně u Moskvy díky v té době omezeným logistickým možnostem vést válku tisíce kilometrů od vlastních hranic. I dnes jsou takové operace zásadní problém.
3. SSSR dokázal uklidit zbrojní výrobu za Ural mimo dosah bombardování.

Teofil

09. 11. 2020

Spatrujete priciny porazky nemcu v pocasi v technice atd. je to totalni neznalost dejin co napoleonovo tazeni, co krymske valky co 1 a 2 svetova je to vule a odhodlani ktere vyhravaji ne technika ci snad zold tento narod prohraval pouze diky z venci zasrtym rozkolum ale vzdy pouze kratce nikdy neprohraji ani proti dobre placenym vojakum NATO jejichz jedinou motivaci jsou penize pro ty se spatne umira.

Michal

09. 11. 2020

Někde jsem četl, že musel na jaře 41 pomoci Mussolinimu v Řecku a ten měsíc a kousek mu pak na podzim chyběl, co se týče počasí.

Speedy

09. 11. 2020

Bez Západu by Rusáci válku prohráli:
Spojené státy poskytly SSSR 409 500 automobilů, což jedenapůlkrát převyšovalo sovětskou válečnou výrobu a rozhodujícím způsobem umožnilo grandiózní ofenzivy Rudé armády v letech 1943 až 1945. Dodge a džípy Willys ji učinily mnohem pohyblivější a studebakery posloužily i jako dělostřelecké tahače. K 1. květnu 1945 tvořily automobilový park Rudé armády z 58,1 procenta vozy sovětské výroby, 32,8 procenta dodávky na základě lend-leasu a 9,1 procenta trofejní automobily. Dodávky leteckého benzinu dosáhly 57,8 procenta sovětské výroby.

Vojta

09. 11. 2020

Němcům nezbyly k obklíčení Moskvy žádné bojeschopné jednotky. Na jihu prohrály u Tuly, takže k vítězství měly hodně daleko.
SSSR měl na Dálném východě cca 1,5 miliónu vojáků a část z nich použil u Moskvy. Nebýt Japonska u jeho hranic, tak by Němci měli "Stalingrad" již o rok dříve...
Sovětský svaz způsobil Německu řádově 90% mrtvých a zraněných. Zničil i armády Rumunska, Maďarska, Itálie, Finska, Slovenska, Japonska a x dalších vč. kolaborantských formací.
Je to až v děsivém protikladu s "úsilím" "spojenců", kteří (ani při přesile 5:1) nebyli schopni zasadit žádný úder. 7 měsíců dřepěli na Rýnu a čekali na postup RA...
Frank Knox: "My i všichni naši spojenci si uvědomujeme, že máme navěky dluh vděčnosti armádě a lidu Sovětského svazu."

Robert

09. 11. 2020

I kdyby dobyli Moskvu tak za cenu katasrofálních ztrát a spíš by to bylo jak u Stalingradu.
Za nedlouho by jim stejně spojenci začali na hlavu házet atomovky a bylo by vymalováno....

Mira

09. 11. 2020

Vy jste všichni chytří jako by jste u toho byly, jen opakujete své studie načtené z knih,článků a dokumentů.Nechte toho a buďte rádi že Hitler skončil jak skončil.!!!!

Karel

09. 11. 2020

Jedna zajímavost: u Moskvy byly poprvé použity Kaťuše.
------------------------------------------------------------------------------
Co si pamatuji z vyprávění strýce, který se bojů na východní frontě účatnil, tak týlové zajištění patřilo k nejproblematičtějším vůbec. Ze začátku byl problém v tom, že útok do vnitrozemí byl neskutečně rychlý a zásobování nestačilo držet krok s postupujícími jednotkami. Pak přišly restrikce vůči obyvatelstvu podrobeného území, pak podzim, zima a nastala katastrofa.
Zajimavé třeba bylo, jak byli vítání obyvatelstvem ze zemí které byly pod nadvládou SSSR.
Později pak dostali zprávu, že v týlu působí partyzání, kteří bojují proti Říši. A oni si kladli otázku proč, když ještě před pár měsíci byli vítání jako osvoboditelé.
Postupně přicházely informace o komandech, které následovaly prvosledové jednotky WH a čistily nově obsazené země.

Jinými slovy, Hitler prohrál válku už po vypuknutí operace Barbarossa.

Strýc taky vyprávěl, jak byl vyslýchán jeden poddůstojník Rudé armády, a ten dorážejcího příslušníka WH (jež mu neustále připomínal, že SSSR je poraženo a do Vánoc budou v Moskvě) setřel poznámkou, že Moskvu ani Sovětský svaz nikdy nepokoří.
A když setřel toho vojáka WH podruhé, tak ten mu dal pěstí. A poddůstojník si jen se smíchem odplivnul krvavou slinu.

Zajimavé bylo to, že toho dne se ti vojáci do zajetí nedostali, při cestě do týlu byl konvoj přepaden a zajatci zběhli do lesů.

Strýc pak působil na východní frontě do bojů/včetně u Kurska, kde byl zraněn a převezen do lazaretu.
Poté dovolenka a nástup na jižní frontu (Itálie)

karel3

09. 11. 2020

Díky za doplnění celkového pohledu na Adolfa ve spojení s historickým kalendářem.
I dnes můžeme vidět, že některé politické lídry vede něco jiného než dobré vychování, nebo selský rozum a nemusíme přitom ani ukazovat za hranice. :slight_smile:

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací