Představte si naprosto tichý letecký dopravní prostředek, bez infračervené stopy s nulovými emisemi, který se dokáže pohybovat jako nejobratnější vrtulník.  Pohádka z říše sci-fi? Ne tak docela!  Výzkumníci z věhlasné technologické univerzity MIT zkoumají využití tzv. „iontových trysek" v letectví.

Foto: Iontový motor kosmické sondy. Dočkáme se i iontových motorů v letadlech? / NASA

Pokud vám název něco připomíná, máte pravdu. Iontový pohon s úspěchem funguje již na vesmírných sondách, které cestují do hlubokého vesmíru. V našem případě však iontové trysky fungují spíše jako proudový, než raketový motor.

Psali jsme:M270 MLRS: pokročilý salvový raketomet. Rusko nenachází pádnou odpověď

Iontové trysky využívají fenoménu známého jako „iontový vítr", přesněji řečeno - elektro-hydrodynamický tah EHD (ElectroHydroDynamic). Ač to zní složitě, princip je vlastně jednoduchý. Potřebujeme pouze elektrody, mezi kterými vytvoříme dostačené velké napětí – tisíce až statisíce voltů.

Vlivem obrovského napěti se mezi elektrodami zionizuje vzduch – molekuly vzduchu se elektrický nabijí. Nabité částice se pak usměrněně pohybují od anody ke katodě a svým prudkým pohybem narážejí do dalších molekul vzduchu.

Video: Iontový pohon v akci / YouTube

Studenti z MIT pro svůj pokus sestrojili malé trojhranné letadélko. Anoda (vysílač) je tvořen tenkým měděným drátkem omotaným po obvodě letadélka. Níže je umístěna katoda (přijímač) tvořený širším páskem tenké hliníkové fólie. Jak putují nabité molekuly vzduchu od horní elektrody k dolní, „strhávají" nebo „tlačí" další molekuly vzduchu pod sebe, čím vzniká potřebný vztlak.

Psali jsme:Tatra v terénu nikdy nezklame

V 60. letech minulého století iontový vítr způsobil v letectví velký poprask. Mluvilo se o něm jako o převrtaném pohonu malých modelů letadel, ale i jako perspektivním pohonu pilotovaných vojenských letadel. Vojákům imponovala především vlastnost iontového pohonu neemitovat infračervené záření.

Bohužel co se ukázalo jako účinné pro papírové modely, nebylo příliš vhodné pro velká letadla. Problémem je především fakt, že pro pohon malého letadla je nutno mít k dispozici zdroj o výkonu několika MW. A to i přesto, že proti proudovým motorům jsou iontové motory až 50x účinnější.

Opět se tak ukazuje, že hlavní překážkou technologického pokroku je dostatečně malý zdroj elektrické energie. Pokud bychom do "pivního sudu" mohli umístit zdroj o výkonu několika desítek či stovek MW, už jsme mohli být dávno na cestě za hranice Sluneční soustavy...