John Churchill, muž který útočil na německé jednotky vyzbrojen mečem, lukem a hrajíc na dudy
V dnešním, prvním dílu týdeníku o výstředních vojácích se podíváme na legendu britských ozbrojených sil, podplukovníka Johna Malcolma Thorpe Fleming "Jack" Churchilla.
John "Jack" Churchill (16. září 1906 - 8. března 1996) byl britský voják, který bojoval za druhé světové války. Proslul svým neortodoxním stylem boje, když útočil na německé jednotky vyzbrojen mečem, lukem a hrajíc na dudy.
Jeho motto znělo: "důstojník, který jde do akce bez svého meče, je nesprávně vybaven." Za své bojové činy obdržel vyznamenání "Distinguished Service Order & Bar"' (Řád za vynikající služby se sponou) a "Military Cross & Bar" (Válečný kříž se sponou).
Jeho vojenská kariéra započala službou v Barmě v Manchesterském pluku. V roce 1936 opustil armádu a pracoval jako editor v novinách. Od mládí se zabýval lukostřelbou a hraním na dudy, což mu v roce 1924 vyneslo epizodickou roli v filmu The Thief of Bagdad.
Po vypuknutí 2. světové války nastoupil zpět do armády k Manchesterskému pluku. V květnu 1940 jeho jednotka přepadla německou hlídku u L'Epinette ve Francii. A právě zde se John Churchill zapsal poprvé do historie svými ,,výstředními kousky''.
Při přepadu hlídky Wehrmachtu zastřelil německého poddůstojníka šípem - jedná se o jediný potvrzený případ za 2. světové války, kdy britský voják zabil nepřítele tímto způsobem. Po bojích u Dunkerque se přihlásil k jednotkám Commandos.
27. prosince 1941 se zúčastnil jako zástupce velitele No. 3 Commando operace Archery, což byl nájezd na německou posádku na norském ostrově Vågsøy. Za tuto akci obdržel Válečný kříž se sponou. V červenci 1943 vedl No. 2 Commando při vylodění v Catanii a později u Salerna na Sicílii - tradičně vyzbrojen mečem, lukem a šípy a hrajíc na dudy. U Salerna vedl dvě komanda při přepadu německé pozorovací stanice. Podařilo se jim zajmout 42 nepřátel včetně obsluhy minometu. Za tuto akci obdržel Distinguished Service Order.
Foto: Churchill obhlíží belgické dělo ráže 75 mm
V roce 1944 velel Commandos v Jugoslávii, kteří podporovali Titovy partyzány z ostrova Vis. V květnu 1944 byl pověřen zorganizovat kombinovaný útok Commandos a partyzánů na Němci držený ostrov Brač. Na ostrově došlo k bitvě během níž byl Churchill zraněn a později zajat Němci. Ti ho transportovali do Berlína k výslechu a následně převezli do koncentračního tábora Sachsenhausen.
V září 1944 se pokusil spolu s jedním důstojníkem RAF utéct. Podhrabali se pod ostnatým drátem a zamířili směrem k pobřeží Baltského moře. Byli zadrženi nedaleko města Rostock, pár kilometrů od pobřeží. Koncem dubna 1945 byl Churchill a dalších asi 140 prominentních zajatců přemístěn pod dohledem jednotek SS do Tyrolska. Zajatci se obávali, že budou popraveni a kontaktovali místní vojáky wehrmachtu, jimž velel Wichard von Alvensleben. Ti donutili SS-many nechat vězně být a odejít. Zajatci byli následně propuštěni. Churchill se vydal pěšky do Verony (150 km), kde se setkal s americkými vojáky.
Foto: Churchill drží meč a vede útok při cvičebním vylodění.
Boje v Tichomoří stále pokračovaly a Churchill byl poslán do Barmy. Když dorazil do Indie, byly svrženy atomové bomby a válka krátce poté skončila. Churchill byl údajně nešťastný a komentoval to slovy: "Kdyby nebylo těch proklatých amíků, mohli jsme válčit ještě dalších 10 let."
Komentáře