Americká ponorka třídy Skipjack byla vyvinuta v 50. letech 20. století a přinesla řadu revolučních prvků, které se staly standardem pro budoucí plavidla. Tato třída ponorek, pojmenovaná podle první  ponorky USS Skipjack, poskytla Spojeným státům vysoce výkonné námořní plavidlo pro podmořské operace. 

Třída byla postavena v letech 1956–1961 a sestávala ze šesti plavidel. Pro americké námořnictvo i pro námořnictva na celém světě to byla důležitá éra, protože jaderný pohon se stal praktickou formou pohonu. Námořnictvo se k tomu dostalo jako první s lodí USS Nautilus (SSN-571). Do služby vstoupila v roce 1954, několik let před lodí Skipjack, a zahájila novou éru námořního designu a válečnictví.

Foto: USS Skipjack (SSN-585), první ponorka své třídy | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Jaderná panika ve Spojených státech – SSSR je v 50. letech údajně předstihl v počtu balistických střel

Nautilus poháněný jaderným reaktorem S2W měl teoreticky neomezený dosah. Po ní následovala třída Skate s jaderným pohonem, která do značné míry stále vycházela z ponorek z období druhé světové války. Přestože už s Nautilem způsobilo námořnictvo revoluci v námořní konstrukci, o několik let později ji zopakovalo s ponorkou třídy Skipjack. Tato plavidla byla rovněž poháněna jaderným pohonem, ale zatímco Nautilus se svým jaderným reaktorem přinesl nové poznatky, byl spíše osamocenou zkušební konstrukcí, kterou námořnictvo použilo ke zdokonalení budoucích plavidel s podobným pohonem.

Třída Skipjack využívala jadernou energii v kompletnějším, modernějším balení a v mnohem větším měřítku. Ponorky třídy Skipjack poháněl vylepšený tlakovodní reaktor S5W, který poskytoval výkon 15 000 koňských sil na hřídeli. Tyto reaktory se staly standardním jaderným reaktorem námořnictva až do reaktoru S6G používaného v ponorkách třídy Los Angeles ze 70. let. Jedním z klíčových rysů třídy Skipjack byly trupy plavidel ve tvaru slzy. Průkopníkem tohoto tvaru byla ponorka USS Albacore (AGSS-569), postavená speciálně pro výzkumné účely. Její trup byl zdokonalen rozsáhlými zkouškami v aerodynamickém tunelu a hydrodynamickými testy.

Výsledný tvar slzy se výrazně lišil od dlouhých trubkovitých trupů předchozích ponorek – a byl mnohem účinnější: Albacore dosahovala rychlosti 33 uzlů při ponoření. Když se tato konstrukce spojila s výkonem jaderného reaktoru třídy Skipjack, vzniklo velmi rychlé plavidlo. Přestože byly tyto ponorky téměř dvakrát těžší než Albacore, dosahovaly i ony rychlosti 33 uzlů. Pro srovnání, druhoválečné ponorky třídy Tench mohly při ponoření dosahovat rychlosti maximálně 8,75 uzlu.

Jaderný pohon ponorek znamenal, že již nemusely cestovat po hladině, nepotřebovaly dobíjet baterie s využitím dieselových motorů, takže konstruktéři zaměřili svou pozornost na výkon pod hladinou. Z hlediska manévrovacích schopností byla tato plavidla revoluční. Jako doma pod vlnami byla mimořádně obratná a rychlá a dokázala se pohybovat způsobem, který ponorky dosud neznaly. Jejich ovládání pod vodou bylo často přirovnáváno k létání – a také se o něm tak mluvilo, protože se nakláněly, otáčely, stoupaly a klesaly jako letadla. Třída Skipjack byla na přídi vybavena šesti torpédomety ráže 533 mm. Zadní torpédomety nebylo možné použít kvůli velkému šroubu ponorky. Z předních trubic mohly vypouštět torpéda Mark 14, Mark 16, akustická torpéda Mark 37, těžká torpéda Mark 48 a dokonce i jaderná torpéda Mark 45 ASTOR.

Psali jsme:Čingischán a efekt „motýlích křídel“, který stál za smrtí asi 10 % světové populace

Po svém uvedení na trh byly ponorky třídy Skipjack propagovány jako nejrychlejší na světě, přestože jejich oficiální maximální rychlost zůstávala přísně střeženým tajemstvím. Celkem jich bylo postaveno šest: Skipjack (SSN-585), Scamp (SSN-588), Scorpion (SSN-589), Sculpin (SSN-590), Shark (SSN-591) a Snook (SSN-592). Vzhledem k jejich relativně kompaktním rozměrům nabízely jen málo prostoru pro modernizaci, takže bylo nutné stavět novější ponorky, aby si americké námořnictvo konkurenceschopnost a převahu udrželo. Přesto zůstaly až do svého vyřazení z provozu výkonnými, rychlými a vysoce schopnými plavidly.

USS Scorpion byla ztracena při záhadné nehodě v roce 1968, jejíž příčina je dodnes neznámá. Byla jednou ze čtyř ponorek, které zmizely v roce 1968, vedle izraelské INS Dakar, francouzské Minerve a sovětské K-129. Ostatních pět ponorek třídy Skipjack sloužilo dlouhou kariéru a všechny byly vyřazeny z provozu v letech 1986–1990.

Zdroj: warhistoryonline