EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Jak americké letectvo odhodilo atomovou bombu nad Kanadou

 24. 05. 2021      kategorie: Vojenská historie      31 komentářů
Přidat na Seznam.cz

Nedlouho po půlnoci 14. února 1950 havaroval strategický bombardér Convair B-36B, číslo 44-92075, přidělený k 7. bombardovací peruti dislokované na letecké základně Carswell. Zřítil se v severozápadní části Britské Kolumbie na Mount Kologet poté, co odhodil atomovou bombu Mark 4. Byla to první ztráta jaderné zbraně v historii. B-36B byl na cestě z letecké základny Eielson poblíž Fairbanks na Aljašce na základnu Carswell ve Fort Worth v Texasu vzdálené více než 3 000 mil jihovýchodně. Jeho mise zahrnovala také simulovaný jaderný útok na San Francisco.

151388170_191971632428801_6907740943563569112_n
Foto: Americký strategický bombardér Convair B-36B |  U.S. Air Force / Public domain

Na palubě byla obvyklá posádka posílená o dva muže (weaponeer a bomb commander), které velel kapitán Harold Leslie Barry. V plánu byl 24hodinový let přes severní Pacifik po západním pobřeží Aljašky a Britské Kolumbie, poté měl letoun zamířit do vnitrozemí přes státy Washington a Montana, kde měl vystoupat do 12 tisíc metrů a podniknout simulovaný nukleární úder na jih Kalifornie a San Francisco. Ve výzbroji měl bombardér pro tento účel atomovou bombu Mark 4 obsahující kromě značného množství uranu také 2 300 kg konvenčních výbušnin. Dle USAF (United States Air Force) bomba neobsahovala plutoniové jádro nutné k iniciování jaderného výbuchu. Následně měl letoun pokračovat do cíle. Let neměl zahrnovat jakékoliv narušení kanadského vzdušného prostoru.

Chladné počasí na základně Eielson (-40 ºC) způsobilo menší potíže již před startem. Během letu však postupně vypověděly službu tři ze šesti motorů, z nichž začaly šlehat plameny a musely být vypnuty, a tři zbývající motory nebyly schopny poskytnout dostatečný výkon. Následným vyšetřováním bylo zjištěno, že závady byly způsobeny námrazou na sání vzduchu do karburátorů.

Kapitán Barry nařídil posádce opustit letoun, atomová bomba však předtím musela být odhozena. Zničil ji tak výbuch konvenčních výbušnin zhruba půl kilometru nad hladinou oceánu. Díky absenci plutoniového jádra naštěstí nedošlo k jaderné reakci.

152455575_191971639095467_6881383461219845592_n
Foto: Atomová bomba Mark 4 obsahovala kromě značného množství uranu také 2 300 kg konvenčních výbušnin | U.S. Air Force / Public domain

Posádka byla ve stálém radiovém kontaktu s velitelstvím na základně Offutt v Nebrasce a Královské kanadské letectvo ihned spustilo Operaci Brix k jejich záchraně. I přes špatné počasí, které záchranné práce značně zkomplikovalo, bylo 12 ze 17 mužů zachráněno. Weaponeer byl údajně nalezen až ve vraku letadla a čtyři zbývající muži vyskočili nejspíš příliš brzy a dopadli do oceánu, kde zemřeli na hypotermii.

Pátrání po vraku ihned po nehodě nebylo úspěšné a předpokládalo se, že letadlo skončilo na dně Tichého oceánu. O tři roky později Královské kanadské letectvo objevilo při pátrání po zmizelém letounu de Havilland Dove texaského naftaře Ellise Halla vrak B-36 na Mount Kologet zhruba 80 km východně od Aljašských hranic.

Americké letectvo vyslalo v září 1953 vyšetřovací tým, který však nebyl vzhledem k náročným přírodním podmínkám úspěšný a v srpnu 1954 tak musel být vyslán další tým s lepším vybavením, který – i díky místnímu průvodci – dosáhl vraku, který prozkoumal a následně zničil pomocí výbušnin.

Kanadské straně nebylo nikdy oficiálně sděleno, že na palubě letounu se nacházela jaderná zbraň.

CENOVÉ BOMBY (310)

Komentáře

czert

26. 05. 2021

Martin
Neumis cist, bomba se montovala be vzduchu, nebylo treba nikde pristavat.
Takze jediny rpzdil mezi polotivarem a funkcni bombou byl v tom, zda li je jadri na palube, a to slo jednoduse zjistit.

karel3

25. 05. 2021

Czert
Samozřejmě, že Convair B-36B letěl i cvičný let s ostrou bombou Mark IV.
Jenom jádro bomby měla posádka zvlášť mimo bombu. Vyškolený technik z posádky letadla by jej těsně před ostrým shozem bomby vložil do Mark IV po odšroubování vrchlíku. Bylo to kvůli technicky bezpečné manipulaci s Mark IV. Jádro mimo bombu zaručovalo i při výbuchu skoro dvou a půl tuny konvenční trhaviny, že nedojde k jadernému výbuchu.

karel3

25. 05. 2021

Martin23
Už to konečně začíná dávat trochu smysl.
Co kdybys tu svoji větu příště napsal bez toho "tak i tak" ? Nebyla by česky srozumitelnější ? :slight_smile:

"Ta povídačka nedává moc smysl. Podle mne šlo o funkční jadernou zbraň, u které není jasné, co se s ní stalo. Jestli vybuchla konveční výbušnina, *** muselo dojít ke značnému zamoření a přitom o tom článek nijak nehovoří."
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Takhle jsi to myslel ?
Takže mohu klidně komentovat. Podle mne i kdyby došlo k výbuchu konvenční náplně, tak ke "značnému zamoření" dojít nemusí. Implozivní bomby typu Mark IV nemají "na palubě" 64 kg uranu jako "Little Boy" a jednotky kg se v Tichém oceánu lehce ztratí. :slight_smile:

Martin23

25. 05. 2021

Czert:
To není žádná moje teorie. To je skutečnost.

Bez diskuze obě strany již tehdy (1950) prováděly hlídkování s ostrou municí a se schopností během té hlídky zahájit let nad nepřátelské území.
Schopnosti letadla ​Convair B-36 Peacemaker​ jsou celkem zřejmé a plně odpovídají tomu, proč byly strategické bombardéry vyvinuty a užívány. Nešlo o rychlost letu, ale o délku letu.
Cvičné mise se většinou skládaly ze dvou částí: první byl 40hodinový let následovaný údržbou a doplněním paliva na zemi; druhou byl 24hodinový let. S lehkým nákladem mohla B-36 uskutečnit 16 000 kilometrový nonstop let při rychlosti 380 km/h. Ta se s použitím proudových motorů mohla zvýšit až na 650 km/h, ale na úkor doletu. Při 40hodinovém letu pomocí proudových motorů pouze na start a výstup do potřebné výšky byl dolet zhruba 15 000 km.
Jo a návrat těchto bombardérů v případě jejich útoku na SSSR se neřešil. Takže takový stroj mohl klidně hodiny létat ve vzduchu kolem pobřeží USA a pak by ještě mohl provést ostrou akci na území SSSR.
Co jsem tím ale chtěl říct bylo, že takový stroj buď nesl bombu nebo nenesl nic. Jako aby naložili polotovar, který by pak zase museli vyložit, aby z něj udělali funkční bombu a zase ji naložili, to aspoň mně přijde hodně nelogické. Nehledě na to, že pokud by to bylo pravidlo, tak by mohl v případě poplachu, mohl být docela zmatek v tom, kde je ostrá munice a kde jen nefunkční polotovar. Prostě to nedává elementární smysl.

Pro zajímavost:

Lidovky.cz: Když jste zmínil trvalou přítomnost v Asii a Pacifiku, znamená to, že máte bombardér stále ve vzduchu, nebo „pouze“ na zemi, připravený vyrazit?
HOFFA: Přítomnost bombardéru znamená fyzickou přítomnost letadla v regionu. Může být ve vzduchu, ale ne nutně pořád.

Lidovky.cz: Takže to není jako za studené války, kdy mezi roky 1960 a 1968 bylo nepřetržitě několik B-52 ve vzduchu, připravených zasáhnout.
HOFFA: To byla operace Chrome Dome nad severním Atlantikem. Dnešní nasazení není tohoto druhu.
Zdroj: https://www.lidovky.cz/domov/rozhovor-b52-b1-stratofortress-lancer-jaderna-valka-klimatizace.A160917_174838_ln_domov_msk


​Po dobu 24 hodin denně a 7 dní v týdnu se v průběhu Studené války nacházelo ve vzduchu 12 strategických bombardérů U.S. Air Force. Na jejich palubách, v zapečetěných obálkách, se nácházely mapy, satelitní snímky a šifrovací tabulky. A v jejich útrobách to nejdůležitější - vodíkové bomby, připravené kdykoli rozpoutat jadernou Apokalypsu. Jejich cíle - v Sovětském svazu. Jejich návrat zpět v případě války - nemožný.
​Program nepřetržitého leteckého hlídkování byl zahájen v roce 1958 operací Head Start (Náskok), na níž v roce 1961 navázala operace Chrome Dome (Chromová kopule). Tento program zahrnoval nepřetržité hlídkování amerických strategických bombardérů, plně vyzbrojených jadernými zbraněmi, ve vymezených prostorech.
Zdroj: https://rovensky.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=106653

Ale jak jsem uvedl, již od roku 1948 byly prováděny hlídkové lety B 36, na které Chrome Dome navazovalo.

Martin23

25. 05. 2021

Takže karliku dnes naposledy.
Já napsal:
​Ta povídačka nedává moc smysl. Podle mne šlo o funkční jadernou zbraň, u které není jasné, co se s ní stalo. JESTLI VYBUCHLA KONVEČNÍ VÝBUŠNINA, tak i tak muselo dojít ke značnému zamoření a přitom o tom článek nijak nehovoří.
+++++++++
To pro diskutéra tvého typu přeložím:
To znamená, že ten článek je podivný, že ve mně vyvolává důvodně pochybnosti, že k výbuchu bomby vůbec došlo, protože by jinak muselo dojít ke značnému zamoření, což by se zjistilo a neututalo.
Dále jsem pak o něco výše uvedl zdroj, který říká, ​ že "​odhozená bomba se nikdy nenašla. „Byla to záhada pro všechny,“.
Tím potvrzuji svůj nesouhlas s tím, že by bomba vybuchla. A naopak se přikláním k verzi, že byla do moře odhozena funkční bomba a ta povídačka sloužila k tomu, aby po bombě nikdo nepátral.
TEDY DALŠÍ TVŮJ POKUS ZPRASIT DISKUZI TÍM, ŽE MI BUDEŠ PODSOUVAT PŘESNÝ OPAK TOHO, NEŽ JSEM TVRDIL.

karel3

25. 05. 2021

Martin23
Jenom pro doplnění.
Kanada ani nikdo jiný dodnes žádné "značné zamoření" proti přírodním hodnotám nenaměřil.
Takže tvé tvrzení: "... tak i tak muselo dojít ke značnému zamoření ...", je ničím nepodložená, účelová, primitivní lež. Proto také o "zamoření" v článku nic není. :slight_smile:

karel3

25. 05. 2021

Martin23
"Zásadní je, že já NIKDE kategoricky netvrdil, kolik ta bomba nesla uranu. Já to při zběžné obhlídce nenašel a nebudu to řešit."
-----------------------------------------------------------------------
"Ta povídačka nedává moc smysl. Podle mne šlo o funkční jadernou zbraň, u které není jasné, co se s ní stalo. Jestli vybuchla konveční výbušnina, tak i tak muselo dojít ke značnému zamoření a přitom o tom článek nijak nehovoří."
-------------------------------------------------------------------------
"... tak i tak muselo dojít ke značnému zamoření ..."
No hlavně, že hned kategoricky řešíš "značné zamoření" aniž bys vůbec něco věděl, chytrolíne. :slight_smile:

Czert

25. 05. 2021

Martin
Je sice pekne ze dle tebe nema smysl vozit polotovary, ale stale si nevysvetlil proc.
Ja ti to napsal - vycvik.

Ta tvoje teorie o nutnost nahleho uderu ma neco do sebe, ale ma zasadni chybu - palivo. Jak chces bombit sssr ci jeho spojence, kdyz tam nedoletis, nebo nedoletis zpet? Ani ke spojencum, protoze nemas palivo.

Letouny schopne dopnovat palivo ve vzduchu prisly az po tehle nehode.

Martin23

25. 05. 2021

​Protože nevíme, jak silnou bombu ze 7 vyráběných typů Mark IV - (1, 3.5, 8, 14, 21, 22, 31 kilotun) Convair B-36B nesl a většina informací je tajná, nedokážeme ani vzdáleně odhadnout, kolik uranu tvořila náplň pro štěpnou reakci a jaká byla váha jádra z plutonia, které bylo evidentně mimo bombu. Bomba tedy neměla "nabito"...
Moje 1 kilo, bylo první plácnutí do vody, ale ty na tom kilogramu zřejmě vydržíš až do konce. :slight_smile:

+++++++++++++++++++++++++
Ještě jsem narazil na tento tvůj koment.
Zásadní je, že já NIKDE kategoricky netvrdil, kolik ta bomba nesla uranu. Já to při zběžné obhlídce nenašel a nebudu to řešit. Pouze jsem se držel toho, co je v článku, a to je "značné množství".
Naopak jsem položil tuto otázku: ​ Pokud bomba v sobě měla značné množství (to je kolik?) uranu, tak co se asi tak stalo po konvenčním výbuchu?
Na což jsi ty reagoval svým kilečkem a půl a já oponoval, že Little Boy měl 64 kilo uranu, tak nepředpokládám, přestože Mark IV byla na jjiné technologii, že by to značném množství mělo být tebou zmíněné kilo a půl či 0,91 kg.
Kdybys měl aspoň trochu sebeúcty tak bys sklap, ale ty jsi schopen ve své drzosti či tuposti celou tu debatu během pár hodin úplně otočit, že jsem to byl já, kdo zde kategoricky něco tvrdil a kdo snad zaútočil na tebe.
Ale průběh diskuze je vidět a tobě to přesto není stydno. Tebe ta potřeba se s někým hádat žere a žene. A pak jsi právě schopen na mne nejdřív zaútočit s kilem uranu , že mluvím o značném množství a že si dovoluju naznačovat, že by to mohlo být nebezpečné, až se za 20 příspěvků prolžeš k tomu, že to bylo tvoje "plácnutí do vody" a že já vlastně chytám tebe za slovo.
Nech mne být a ušetříš všechny těchto naprosto trapných situací ty plácale.

karel3

25. 05. 2021

Martin23
Milovníku spikleneckých teorií, možná jsem sociopat, ale nikde tady nečtu, zda jsi už pochopil jak funguje implozní systém výbuchu ? A v tom bude asi ten háček. :slight_smile:

"Takže ono je sice hezké, že nám tady říkáš, že bomba Mark IV se vyráběla v různých "rážích", ale podle síly bomby lze jen tvrdit, že čím silnější tím tam toho uranu bylo víc. Ale rozhodně nelze podle toho spočítat přesné množství, protože jak jsem řekl, většina uranu byla rozmetána výbuchem."
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
"Značné zamoření" nevyšlo, převoz funkční nabité bomby shozené do moře nevyšel, spojování 6 podkritických množství konvenčním výbuchem u Mark IV nevyšlo, 64kg uranu jako v "Little Boy" nevyšlo, plivání na USA nevyšlo. Nastal čas přepočítávání množství uranu použitého při řetězové reakci a rozmetaného výbuchem. Se slovansko-ruskými žvejkaly se člověk opravdu nenudí. :slight_smile:

"To tvoje přepočítávání kolik kilotun výkonu dá jaké množství uranu má jeden zásadní problém.
Ty počítáš sílu výbuchu, to ale nic neříká o tom, kolik uranu bylo v dané bombě. Většina toho uranu totiž v těch bombách byla laicky řečeno rozmetána výbuchem a ke štěpné reakci došlo jen u menší části z toho množství."
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nikde tady netvrdím, že síla a-bomby je přímo úměrná množství uranu, nebo plutonia. Je to dáno určitě její konstrukcí, ale nějaká závislost tam určitě bude, když dokázali sestrojit jaderné hlavice, nebo jaderné dělostřelecké granáty.
A teď se podíváme na tu tvoji teorii o "využitém" a většinově rozmetaném uranu, kterou se tady snažíš vše na pokračování rozmazat do nepřehledného ztracena. :slight_smile:
Snad mi tady náhodou nechceš naznačit, že podle tvé teorie, například ruská balistická střela RSM-56 Bulava, která údajně unese 6 až 10 samostatně náváděných hlavic sebou tahá při startu 10 x 4.5 tuny (10 x Little Boy), že má sebou 10 x 64 kg uranu i když je její startovací hmotnost jen 37 tun a většinu tvoří palivo ? Jedna hlavice totiž váží jenom 1150 kg a má sílu 100 - 150 kilotun.
"Little Boy" měl sílu jenom 16 kilotun, ale vážil 4,4 tuny.
Co myslíš ? Je v každé té ruské samonaváděcí hlavici "64 kg" uranu a jenom záleží, kolik se ho naštěpí a kolik rozmetá ? :slight_smile:
Co třeba reflektor kolem jádra, který odráží neutrony zpět do centra a násobí štěpení ? :slight_smile:

Martin23

25. 05. 2021

A kadliku, ještě bych ti chtěl vysvětlit jednu věc, jak jsem to tedy pochopil já, přestože tedy nejsem odborník a tak jsem se k tomuto nechtěl uchylovat, ale tvůj styl diskuze mi nedává jinou možnost.
To tvoje přepočítávání kolik kilotun výkonu dá jaké množství uranu má jeden zásadní problém.
Ty počítáš sílu výbuchu, to ale nic neříká o tom, kolik uranu bylo v dané bombě. Většina toho uranu totiž v těch bombách byla laicky řečeno rozmetána výbuchem a ke štěpné reakci došlo jen u menší části z toho množství.
Takže ono je sice hezké, že nám tady říkáš, že bomba Mark IV se vyráběla v různých "rážích", ale podle síly bomby lze jen tvrdit, že čím silnější tím tam toho uranu bylo víc. Ale rozhodně nelze podle toho spočítat přesné množství, protože jak jsem řekl, většina uranu byla rozmetána výbuchem.

Martin23

25. 05. 2021

​czert
Oaobně si myslím, že uvažuji logicky a správně, když tvrdím, že vozit tyhle polotovary nedává žádný smysl. Buď se létalo s funkčními JZ nebo bez nich.
Je totiž mnohem pracnější umístit do bomby plutoniové jádro než ji vytáhnout z letadla.
Pokud uvedené letadlo mělo za cíl simulovat útok na San Francisco nepředpokládám, že byl někdo uvažoval o odhození tohoto polotovaru.
Zkrátky by jen prolétly a jako by něco svrhli. A na to na palubě žádnou bombu nepotřebovali.

Jenže tehdy byla situace velmi napjatá a obě strany udržovaly neustále ve vzduchu část svého letectva s ostrými JZ okamžitě připravenými je použít.

Takže to znovu zopakuju, že tahle historka byla určena podle mne veřejnosti a že to byl incident s funkční JZ (jako mnohokrát poté) a že bomba nevybuchla, ale byla svržena do moře a nikdo o ní nic neví.
Odpálit nad kanadským územím bombu s třeba jen 15 či 20 kily obohaceného uranu 235 by nebyl moc dobrý nápad.

Ale diskuze je vlastně o tom, co by měl řešit článek, kdyby nešlo jen o okopírovaný text z nějakého bulvárního plátku.

Martin23

25. 05. 2021

Kadliku, dovolím si připomenout, že jedním z důvodů, proč jsi mne včera bez důvodu napadl, bylo to, že jsi nesouhlasil s tím, co jsem zopakoval z článku, že bomba obsahovala značné množství uranu. Ty jsi začal blábolit o 0,91 kilogramu uranu.
Aby ses večer dostal k tomu, že mne začneš ovlažovat a napomínat těmito tvrzeními:
​"Protože nevíme, jak silnou bombu ze 7 vyráběných typů Mark IV - (1, 3.5, 8, 14, 21, 22, 31 kilotun) Convair B-36B nesl a většina informací je tajná, nedokážeme ani vzdáleně odhadnout, kolik uranu tvořila náplň pro štěpnou reakci a jaká byla váha jádra z plutonia, které bylo evidentně mimo bombu".

Proto tvrdím, že děláš z diskuzí normální sračky. Proto tě považuji za sociopata. A takto lze rozebrat většinu tebou vedených diskuzí.

czert

24. 05. 2021

Martin
No, tak to, ze se atomky vozili bez jadra - prvni designy, melo jednoduchy duvod, fyzika a princip vybuchu a reakce nebyl prilis prpzkouman, a byla jista obava, nevim jak moc realna, aby se atomka s jadrem uvnitr pri letu ci dokonce nehode vibracemi neodpalila sama.
Proto se jadro vkladalo az pred ostrym shozem.
A pro cvicne lety neni duvod ho brat.
A proc davali ostrou ?
Treba aby otestovali mechanizmy uchyceni apod a pozemni krysy si nevaleli sunky a obcas i neco prevezli ?

karel3

24. 05. 2021

Martin23
"Takže je otázkou, co to je značné množství uranu? Kilo?"
----------------------------------------------------------------------------------------
Protože nevíme, jak silnou bombu ze 7 vyráběných typů Mark IV - (1, 3.5, 8, 14, 21, 22, 31 kilotun) Convair B-36B nesl a většina informací je tajná, nedokážeme ani vzdáleně odhadnout, kolik uranu tvořila náplň pro štěpnou reakci a jaká byla váha jádra z plutonia, které bylo evidentně mimo bombu. Bomba tedy neměla "nabito"...
Moje 1 kilo, bylo první plácnutí do vody, ale ty na tom kilogramu zřejmě vydržíš až do konce. :slight_smile:
Jenom pro tebe zkusím někde zjistit, kolik uranu a plutonia v sobě měly ty menší Marky IV (1, 3.5 a 8 kilotun). :slight_smile:

karel3

24. 05. 2021

Martin23
"...V jaderných bombách se používají normální výbušniny k přiblížení několika kusů (většinou šesti) štěpného materiálu k sobě, přičemž každý z těchto kusů má menší než kritickou hmotnost..."
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Někdo méně chápavý s kladným vztahem k Rusku a ruskému šrotu, nám tady evidentně dlouhodobě nerozumí, jak funguje implozní jaderná bomba a ještě do toho navíc montuje moderováíní štěpné reakce z elektráren, aby napsal více řádků o ničem. Chce to více zapojit mozek a méně propagovat Rusko.:slight_smile:

"Po výbuchu konvenční trhaviny (sestava pomalé a rychlé trhaviny) je podkritická konfigurace plutonia stlačena do malého objemu a dosáhne se tak nadkritického stavu (za povšimnutí stojí, že se množství jaderného materiálu nezmění, na čemž je možné demonstrovat, že tradovaná představa spojování několika menších množství není správně chápána)...."
např.: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%A1_zbra%C5%88

Takže žádné bla-bla "spojování" nějakých 6-ti podkritických částí ..... Konvenční výbuch "slisuje" podkritické množství plutónia na nadkritickou hustotu a zažehne prudkou štěpnou reakci. Proto sebou a-bomba nemusí tahat dvě ani šest,... podkritická množství uranu jako první "Little Boy" 32+32 kg, ale stačí mnohem méně... "Little Boy" teoreticky nepotřeboval ani žádnou vnitřní trhavinu. K výbuchu stačilo, když se oba 32 kg válce dostaly k sobě.... :slight_smile:

Pěkně popsáno: https://en.wikipedia.org/wiki/Nuclear_weapon
bomba Mark IV: https://en.wikipedia.org/wiki/Mark_4_nuclear_bomb

Martin23

24. 05. 2021

Z článku:
Ve výzbroji měl bombardér pro tento účel atomovou bombu Mark 4 obsahující kromě značného množství uranu také 2 300 kg konvenčních výbušnin. Dle USAF (United States Air Force) bomba neobsahovala plutoniové jádro nutné k iniciování jaderného výbuchu. Následně měl letoun pokračovat do cíle. Let neměl zahrnovat jakékoliv narušení kanadského vzdušného prostoru.

+++++++++++++

Takže je otázkou, co to je značné množství uranu? Kilo?

Základem pro výrobu jaderné bomby je dostatečné množství štěpného materiálu uranu 235U a plutonia 239Pu, a to pokud možno v čisté formě. Každá příměs reakci (a tím i její účinnost) zpomalí a vede ke ztrátě neutronů. Obohacovacím procesem lze při špičkové technologii dosáhnout stupně obohacení uranu až nad 93 %. Plutonium 239 se v přírodě nevyskytuje, lze ho připravit jen v jaderném reaktoru.


Samovolná jaderná reakce vznikne v tzv. kritické hmotnosti materiálu. Má-li látka menší objem než kritický, uniká příliš mnoho neutronů z látky ven ještě dřív, než rozštěpí jádra uranu, a řetězová reakce nenastane. Jakmile vytvoříme objem větší než kritický, nastane řetězová reakce, protože vzniklé neutrony rozbíjejí stále větší počet jader. Tato řetězová reakce dokonce vznikne samovolně, jakme se vytvoří nadkritické množství uranu (plutonia).

U jaderných zbraní se nepoužívá moderátor (zpomaloval by štěpnou reakci), a tak štěpení probíhá s neutrony, které mají prakticky stejnou energii, s jakou se při štěpení uvolňují. Kritické množství plutonia 239 je méně než 10 kg (uvádí se nejnižší hodnoty 4,5 kg), vysoce obohaceného uranu 235 je to víc než 10 kg (uvádí se hodnoty od 12,5 kg do 40 kg, hodnoty jsou podle stupně obohacení a čistoty). V jaderných bombách se používají normální výbušniny k přiblížení několika kusů (většinou šesti) štěpného materiálu k sobě, přičemž každý z těchto kusů má menší než kritickou hmotnost. Celková hmotnost je větší než kritická hmotnost. Další částí jaderné bomby je zdroj neutronů. Nedílnou součástí bomby je pevný obal, který zabrání tomu, aby se připravená soustava nerozletěla.

Glocker jestli tady někdo naplňuje definici trolla, tak jsi to ty.

Glocker

24. 05. 2021

Martin23 tady zase trollí? Ten snad nemá nikdy dost.

karel3

24. 05. 2021

OBOR
"špindíro slovane Kadlíku/ ROBO už zas...? Ty pilulky co maáš na stolku si ber prosím tě pravidelně."
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Díky za přínosnou identifikaci tvého problému.
Jenom není jasné, proč nám tady veřejně tlumočíš každodenní doporučení své ošetřující zdravotní sestřičky. :slight_smile:

OBOR

24. 05. 2021

špindíro slovane Kadlíku/ ROBO už zas...? Ty pilulky co maáš na stolku si ber prosím tě pravidelně.

karel3

24. 05. 2021

Martin23
"Karle, ty by ses s tím měl léčit."
"Jinak Hirošima i Nagasaki byly v roce 1945 a tady se bavíme o události z roku 1950."
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Léčit by ses měl možná ty.
Gun-type - "Little Boy" - Hirošim, 6. srpen1945, váha 4 400kg, "jádro" 64 kg.
Implosion-type - "Fat Man", Nagasaki, 9. srpen 1945, váha 4 670 kg, "jádro" 6,4 kg.

Pro začátek, odkud se můžeš odpíchnout :slight_smile::
https://en.wikipedia.org/wiki/Little_Boy
https://en.wikipedia.org/wiki/Fat_Man
https://en.wikipedia.org/wiki/Nuclear_weapon_design

karel3

24. 05. 2021

Martin23
"Ale už z toho zase děláš sračky.
Podle mne nedává smysl převážet nefunkční JZ bez plutoniového jádra.
Spíše se stalo něco podobného jako v tomto případě:"
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rozhrabávání exkrementu pokračuje dále.
Cílem ruských dezinformátorů je šířit nejistoty a záhady všeho druhu. :smile:
Takže jsi opustil téma "značného zamoření" a přešel k tématu převoz jaderných zbraní. :slight_smile:

Pokud ti to ještě nedošlo, tak ti kluci americký vezli funkční jadernou bombu MK-4 s tzv. "otevřeným jádrem".. "ptačí klecí". Plutoniové jádro se do této bomby zasunovalo po odšroubování kulového vrchlíku bomby speciálním vákuovým nástrojem, chvíli před bojovým vypuštěním bomby... Což se jak vidno na dozimetrech ani Geigerových přístrojích v Kanadě nestalo. :slight_smile:

karel3

24. 05. 2021

Martin23
"V Little Boy, kterého USA použily v Hirošimě bylo 64 kilo uranu 235.
Takže v ​Mark IV ho určitě nebylo kilo."
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Little Boy byla primitivní bomba dělostřeleckého typu....

Jsem jenom čtoucí laik a k paní Drábové vzhlížím s úctou.
U atomových bomb je mnoho nevřejných technologií výroby. Liší se plným, nebo dutým jádrem, složením jádra a obalu, plutonium, uran,....
Když použiju hloupý přepočet účinnosti. Bomba MK-18 následovník MK-4 s účinností 500 kilotun, má údajně 60 kg "vnitřek " z vysoce obohaceného"materiálu". Nejvýkonnější MK-4 s účinností 31 kilotun by v sobě mohla mít jádro+štěpný materiál cca 10 kg, možná o kus více vzhledem ke stáří...
A teď se vrátíme k tomu tvému "značnému zamoření".
Co je pro Tichý oceán 10, 100, nebo 500kg radioaktivního materiálu ?
Vždyť ani Kanada nenaměřila nic mimo přírodní hodnoty. :slight_smile:

Martin23

24. 05. 2021

Karle, ty by ses s tím měl léčit.
Jednak opakuješ to, co říkám a chceš vyvolávat spor, kde není. Což je samozřejmě snaha o odvedení pozornosti.
Jinak Hirošima i Nagasaki byly v roce 1945 a tady se bavíme o události z roku 1950. Kdy byla uvedená bomba vyrobena není zřejmé, ale je evidentní, že šlo o přímého nástupce a dovolím si tvrdit, že tak rychle vývoj nešel, aby v té bombě (maximálně o 5 let mladší) bylo jen kilo uranu.
Ale už z toho zase děláš sračky.
Podle mne nedává smysl převážet nefunkční JZ bez plutoniového jádra.
Spíše se stalo něco podobného jako v tomto případě:

​https://zahranicni.ihned.cz/c1-60834760-dve-vodikove-bomby-spadly-omylem-na-usa-hrozil-mnohem-vetsi-vybuch-nez-v-hirosime

karel3

24. 05. 2021

Ruský nevzdělaný dezinformátor Martin23 nezklamal. :smile:
A opět se bude lhát, mlžit, romazávat exkrementy a plivat na Američany.

"V roce 2013 od nás Američané odvezli 68 kilogramů obohaceného uranu, což bylo prý množství na dvě jaderné zbraně, jak uvedl náš tisk."
------------------------------------------------------------------------------
Platili Američané a vezlo se do Ruska.
5. 4. 2013 - 68 kilogramů uranu bylo za pomoci USA převezeno do Ruska - proběhla "repatriace".
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/z-ceska-byl-odvezen-uran-byly-by-z-nej-jaderne-zbrane/r~i:article:776168/

Proč novináři napsali na dvě bomby nevím, asi (dez)informace pro ovčany (Martin23). :slight_smile:
Ano. Na dvě bomby typu"Little Boy" dělového typu by to určitě množství stačilo. Taková bomba vybuchne i bez jakéhokoliv podnětu, stačí "přisunout dvě podkritická množství uranu k sobě....
Běžně používaným typem je ovšem implozní bomba. První použitý typ byl "Fat Man" nad Nagasaki.... Od té doby se asi jaderné zbraně zdokonalily, aby byly učínější s menšími náklady..... :slight_smile:

Martin23

24. 05. 2021

V Little Boy, kterého USA použily v Hirošimě bylo 64 kilo uranu 235.
Takže v ​Mark IV ho určitě nebylo kilo.

Martin23

24. 05. 2021

Opět nezklamali ti dva agresivní čertíci vždy připravení vyvolat konflikt.
1. Nikde jsem žádné Američany neokopával.
2. Není žádné moje Russko, ani Rusko.
3. Nejsem inženýr a nikdy a nikde jsem to o sobě netvrdil.
4. Nejsem odborník a proto článek považuji za podivný, když nic nevysvětluje a naopak jen vytváří otázky.
5. Považuji za rozdíl mít uran 235 v JZ nebo uran 238 v palivových článcích. I proto se snad uran použitelný do JZ obohacuje a tedy není úplně zdravotně nezávadný.
Ono si stačí dohledat, co udělalo s životním prostředím, když USA v určitých oblastech (Irák, Jugoslávie) použili ochuzený uran. V případě JZ jde o uran obohacený.
Nebo jak se projevil uran na člověka při jeho těžbě.
Proto, bych od takového článku, který byl patrně jen přeložen z nějakého bulváru, očekával, že se bude věnovat právě tomu samotnému nebezpečí té JZ, která byla odhozena nad Kanadou, jak zní titulek.
V roce 2013 od nás Američané odvezli 68 kilogramů obohaceného uranu, což bylo prý množství na dvě jaderné zbraně, jak uvedl náš tisk.
Nepředpokládám tedy, že v dané bombě bylo jen kilo uranu 235.

6. A další problém je v tom, že existují zdroje, namátkou ​https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ztracena-jaderna-bomba-mark-4-britska-kolumbie-bombarder-b-36-atomova-zbran.A161107_224047_zahranicni_ekl
které hovoří o tom, že "​odhozená bomba se nikdy nenašla. „Byla to záhada pro všechny,“ nebo že " ​Vláda nevěří, že by zbraň byla aktivní a obsahovala jaderný materiál".

Tento web se již tomuto tématu věnoval.
​https://www.armyweb.cz/clanek/kdyz-jaderna-velmoc-ztrati-jednu-ze-svych-nejnicivejsich-zbrani

karel3

24. 05. 2021

Řekl bych, že na fotografii je americký strategický bombardér Convair B-36D (s deseti motory), který se od verze "B" lišil právě přidáním dvou párů proudových motorů na koncích křídel, které se používaly při vzletu, nebo pro krátkodobé zvýšení rychlosti. Celá historie bombardéru Convair B-36 nejen k jeho úctyhodným rozměrům, ale i mohutné výzbroji (16 kanónů ráže 20 mm) je velmi zajímavá.

ROBO

24. 05. 2021

Marti23
i tak muselo dojít ke značnému zamoření a přitom o tom článek nijak nehovoří.
-------------------------------------------------------------------------------------------------
Prosimtě proč zase píšeš o věcech kterejm VŮBEC nerozumíš. Víš ty inženýre co se tady lživě chvástá mnoha tituly že radioaktivita je u nepoužitého štěpného materiálu zcela zanedbatelná ? I jaderné palivo jež ja zakládáno do reaktorů , tak s ním obsluha manipuluje pouze v tenoučkých rukavicích a to pouze proto aby ho nakontaminovali svým potem . Jinak se na něj může samozřejmě normálně sahat .
Pro tvou informaci , palivo se stává radioaktivním až po jeho použití v reaktoru . Snad na to tvé velmi omezené základní vzdělání stačí , a nebudeš tu nadále opět bezdůvodně okopávat Američany .
Jestli ti jde opravdu upřímně o životní prostředí , tak se spíš zaměř např. na vaše Russký vyřazený jaderný ponorky co se válí bez zájmu na mělčinách a opravdu představují obrovskou přírodní katastrofu . Tam se můžeš smysluplně vyřádit .

karel3

24. 05. 2021

Martin23
1- cvičení s "ostrou" municí, bez plutoniového jádra nemohlo nikdy, ani při havárii, dojít k jadernému výbuchu
2- bomby Mark IV se vyráběly v mnoha variantách. Nejvýkonější 22 a 31 kilotun. V průměru se údajně počítá na 20 kilotun účinku asi 0.91 kg uranu. Po konvenčním výbuchu došlo k radioaktivnímu zamoření spadem uranu.
3 - Odhodili ji proto, aby s letadlem nespadla na pevninu. Explodovat ji nechali kvůli utajení, aby Mark IV náhodou někdo nenašel. Iniciační zařízení bylo postavené pro nadzemní výbuch, logicky nebylo konstruované pro podmořský, nebo podzemní. Půl kilometru nad bych považoval za toleranci při výpočtu, aby byla jistota, že se zničí.

"Ta povídačka nedává moc smysl. Podle mne šlo o funkční jadernou zbraň, u které není jasné, co se s ní stalo. Jestli vybuchla konveční výbušnina, tak i tak muselo dojít ke značnému zamoření a přitom o tom článek nijak nehovoří."
----------------------------------------------------------------------------------------
Jediná povídačka jsi tady asi ty.
Plutoniové jádro, které dělalo z Mark IV funční jadernou zbraň se vkládalo do bomby až těsně před odhozem.
Nikdo, ani Kanaďané nenaměřili žádnou radioaktivitu. Co je asi pro Tichý oceán kilo a půl uranu, pokud vezli nejúčinnější verzi Mark IV ? :slight_smile:

Martin23

24. 05. 2021

Článek ve mně vyvolává tři otázky:
1. K čemu by potom vezly takovou jadernou bombu? Logické by bylo mít bombu funkční nebo žádnou.
2. Pokud bomba v sobě měla značné množství (to je kolik?) uranu, tak co se asi tak stalo po konvenčním výbuchu?
3. Proč musela být bomba odhozena? A když ji odhodili, proč ji nechali vybuchnout a to ještě půl kiláku nad hladinou?
Ta povídačka nedává moc smysl. Podle mne šlo o funkční jadernou zbraň, u které není jasné, co se s ní stalo. Jestli vybuchla konveční výbušnina, tak i tak muselo dojít ke značnému zamoření a přitom o tom článek nijak nehovoří.

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací