Nedlouho po půlnoci 14. února 1950 havaroval strategický bombardér Convair B-36B, číslo 44-92075, přidělený k 7. bombardovací peruti dislokované na letecké základně Carswell. Zřítil se v severozápadní části Britské Kolumbie na Mount Kologet poté, co odhodil atomovou bombu Mark 4. Byla to první ztráta jaderné zbraně v historii. B-36B byl na cestě z letecké základny Eielson poblíž Fairbanks na Aljašce na základnu Carswell ve Fort Worth v Texasu vzdálené více než 3 000 mil jihovýchodně. Jeho mise zahrnovala také simulovaný jaderný útok na San Francisco.

Foto: Americký strategický bombardér Convair B-36B |  U.S. Air Force / Public domain

Na palubě byla obvyklá posádka posílená o dva muže (weaponeer a bomb commander), které velel kapitán Harold Leslie Barry. V plánu byl 24hodinový let přes severní Pacifik po západním pobřeží Aljašky a Britské Kolumbie, poté měl letoun zamířit do vnitrozemí přes státy Washington a Montana, kde měl vystoupat do 12 tisíc metrů a podniknout simulovaný nukleární úder na jih Kalifornie a San Francisco. Ve výzbroji měl bombardér pro tento účel atomovou bombu Mark 4 obsahující kromě značného množství uranu také 2 300 kg konvenčních výbušnin. Dle USAF (United States Air Force) bomba neobsahovala plutoniové jádro nutné k iniciování jaderného výbuchu. Následně měl letoun pokračovat do cíle. Let neměl zahrnovat jakékoliv narušení kanadského vzdušného prostoru.

Psali jsme:Den, kdy začala válka Severu proti Jihu

Chladné počasí na základně Eielson (-40 ºC) způsobilo menší potíže již před startem. Během letu však postupně vypověděly službu tři ze šesti motorů, z nichž začaly šlehat plameny a musely být vypnuty, a tři zbývající motory nebyly schopny poskytnout dostatečný výkon. Následným vyšetřováním bylo zjištěno, že závady byly způsobeny námrazou na sání vzduchu do karburátorů.

Kapitán Barry nařídil posádce opustit letoun, atomová bomba však předtím musela být odhozena. Zničil ji tak výbuch konvenčních výbušnin zhruba půl kilometru nad hladinou oceánu. Díky absenci plutoniového jádra naštěstí nedošlo k jaderné reakci.

Foto: Atomová bomba Mark 4 obsahovala kromě značného množství uranu také 2 300 kg konvenčních výbušnin | U.S. Air Force / Public domain

Posádka byla ve stálém radiovém kontaktu s velitelstvím na základně Offutt v Nebrasce a Královské kanadské letectvo ihned spustilo Operaci Brix k jejich záchraně. I přes špatné počasí, které záchranné práce značně zkomplikovalo, bylo 12 ze 17 mužů zachráněno. Weaponeer byl údajně nalezen až ve vraku letadla a čtyři zbývající muži vyskočili nejspíš příliš brzy a dopadli do oceánu, kde zemřeli na hypotermii.

Psali jsme:Po čtyřletém zpoždění dorazily na Ukrajinu první německé houfnice RCH 155

Psali jsme:Generál Petr Šnajdárek: Nechceme perfektní specifikaci z datasheetu. Technologii chceme nejdříve otestovat

Psali jsme:Výbor pro obranu řešil zahraniční operace, akvizice i další směřování armády. Klíčový mandát osobně obhajoval ministr Zůna

Pátrání po vraku ihned po nehodě nebylo úspěšné a předpokládalo se, že letadlo skončilo na dně Tichého oceánu. O tři roky později Královské kanadské letectvo objevilo při pátrání po zmizelém letounu de Havilland Dove texaského naftaře Ellise Halla vrak B-36 na Mount Kologet zhruba 80 km východně od Aljašských hranic.

Americké letectvo vyslalo v září 1953 vyšetřovací tým, který však nebyl vzhledem k náročným přírodním podmínkám úspěšný a v srpnu 1954 tak musel být vyslán další tým s lepším vybavením, který – i díky místnímu průvodci – dosáhl vraku, který prozkoumal a následně zničil pomocí výbušnin.

Kanadské straně nebylo nikdy oficiálně sděleno, že na palubě letounu se nacházela jaderná zbraň.