Christo Grozev, novinář z investigativní skupiny Bellingcat, nedávno publikoval na Twitteru vlákno, které rozhodně stojí za pozornost. Existuje už jednoduchý stereotyp: Když v televizi vystoupí nějaký důležitý ruský funkcionář a ohlásí úžasný úspěch některé složky armády nebo rozvědky, můžete si být téměř jisti, že něco strašlivě podělali. Níže uvádíme zmíněný přepis z Twitteru Christa Grozeva:

„Ruská FSB dnes oznámila, že "zmařila spiknutí ukrajinských zpravodajských služeb", jehož cílem bylo vylákat ruské vojenské piloty, aby se i se svými letadly vzdali Ukrajině výměnou za milionové platby. Za použití tradiční směsice zfalšovaných "důkazů" a volně interpretovaných faktů také FSB obvinila mě osobně z účasti na spiknutí s únosy letadel (na obr. 1: zcela zfalšovaná zpráva, telefonní číslo z Velké Británie jsem samozřejmě nikdy neměl).

Foto: Christo Grozev, novinář z investigativní skupiny Bellingcat zveřejnil důkazy k této kauze na svém twitteru (obrázek č. 1) | Twitter

Psali jsme:Raketový systém středního dosahu na IDEF 2023 vystavuje česká společnost Excalibur International

Pravdou však je, že jsem se do tohoto příběhu, šílenějšího než fikce, o trojitých agentech, falešných pasech a falešných přítelkyních zapojil jako dokumentarista. Ano, byli jsme kronikáři jedné z nejbláznivějších kontrašpionážních operací všech dob. A náš dokument stále běží. Zatímco Rusko to dnes prezentuje jako bravurní kousek své kontrarozvědky, ve skutečnosti byla tato operace pro FSB vážným fiaskem, kdy nechtěně odhalili totožnost desítek kontrarozvědčíků, metody jejich práce a jejich tajné prostředky.

Vzpomínáte si na operaci Wagnerovo žihadlo v Bělorusku? (Pozn.: „žihadlo“ je klamná zpravodajská operace s cílem vylákat osoby, které plánují spáchat trestnou činnost a zatknout je). Tehdejší operace v Bělorusku byla dílem ukrajinské rozvědky, kdy se zpravodajci vydávali za ruské kontraktory a vytvořili falešnou misi, kterou nabídli skupině Wagnerovců. V rámci „přijímacích pohovorů“ potom agenti požadovali, aby jim Wagnerovci dokázali, že bojovali na Donbasu a natočili tak desítky hodin materiálu, kde se Wagnerovci přiznali k účasti v bojích a popsali, jak je ruská vláda úkolovala a organizovala. Cílem operace bylo skupinu vylákat do letadla, na Ukrajině je následně donutit přistát pod záminkou ohlášené bomby na palubě a pozatýkat. Bohužel je při čekání na volný let v Minsku pozatýkala během razie běloruská KGB a vydala zpátky do Ruska. Když pak Rusko napadlo Ukrajinu, někteří z ukrajinských agentů, kteří tuto akci zorganizovali, se rozhodli ji zopakovat. Tentokrát tím, že nalákají ruské vojenské piloty, aby se vzdali. V dubnu Ukrajina přijala "zákon o pobídkách k odevzdání zbraní" (obr. 2) a tým ukrajinských operativců se rozhodl oslovit ruské piloty s nabídkou založenou právě na tomto zákoně. Dozvěděli jsme se o této iniciativě a zajistili si místo v první řadě – chtěli jsme natočit o této nehorázné operaci dokumentární film.

Foto: Christo Grozev, novinář z investigativní skupiny Bellingcat zveřejnil důkazy k této kauze na svém twitteru (obrázek č. 2) | Twitter

Několik ruských vojenských pilotů bylo úspěšně zkontaktováno, a dokonce zaslali důkazní videa z vnitřku jejich letadel, v každém případě se samostatným číslem ručně napsaným na kouscích papíru. Některé záběry z vnitřku letadel byly poměrně podrobné a poučné (obr. 3 a 4).

Psali jsme:Německo se zřejmě konečně rozhýbalo. Na Ukrajinu pošle své nejmodernější protivzdušné systémy a salvové raketomety

Foto: Christo Grozev, novinář z investigativní skupiny Bellingcat zveřejnil důkazy k této kauze na svém twitteru (obrázek č. 3) | Twitter

Foto: Christo Grozev, novinář z investigativní skupiny Bellingcat zveřejnil důkazy k této kauze na svém twitteru (obrázek č. 4) | Twitter

FSB nyní tato videa prezentuje jako "řízené úniky" – ale zároveň v televizi rozmazávají vnitřek kokpitu. "Jednání" mezi ukrajinskými verbíři a piloty, které jsme natočili, začalo podle očekávání, ale jejich tón se pak rychle změnil, což naznačovalo, že piloti už nemluví svým jménem, ale jsou "koučováni" - pravděpodobně důstojníky vojenské kontrarozvědky FSB. Jasný důkaz, že příslušníci FSB komunikaci zachytili, přišel, když jeden z pilotů náhle řekl, že už nechce dostat ze země svou ženu, ale místo ní svou "milenku" (obr. 5 a 6).

Foto: Christo Grozev, novinář z investigativní skupiny Bellingcat zveřejnil důkazy k této kauze na svém twitteru (obrázek č. 5) | Twitter

Foto: Christo Grozev, novinář z investigativní skupiny Bellingcat zveřejnil důkazy k této kauze na svém twitteru  (obrázek č. 6) | Twitter

Trvalo mi asi pět minut, než jsem zjistil, že pilotova "milenka" (pro něj až příliš sexy – obr. 7 a 8 – ) byla agentkou FSB, která přes den pracovala jako fitness trenérka, ale po zbytek času si přivydělávala jako nájemná partnerka pro FSB (Ukrajinci na to přišli taky). Nezdálo se, že by pilot věděl něco o minulosti své "přítelkyně" (upřímně se divil, že má vůbec cestovní pas a že byla před několika měsíci v Istanbulu a před rokem v Barceloně). Ale také jsem zjistil, že v průběhu vyjednávání jejího "přítele“ s Ukrajinci mluvila s vojenským kontrarozvědčíkem FSB.

Foto: Christo Grozev, novinář z investigativní skupiny Bellingcat zveřejnil důkazy k této kauze na svém twitteru (obrázek č. 7) | Twitter

Foto: Christo Grozev, novinář z investigativní skupiny Bellingcat zveřejnil důkazy k této kauze na svém twitteru (obrázek č. 8) | Twitter

Další vodítko přišlo, když jiný pilot náhle požádal své ukrajinské kolegy o radu jak zneškodnit svého druhého pilota sedativy (obr. 9). V tu chvíli mi bylo jasné, že původní operace vylákávání skončila – a změnila se ve dvojitou "zpravodajskou hru", v níž se obě strany snažily z té druhé vytáhnout maximum informací a zároveň ji maximálně dezinformovat.

Foto: Christo Grozev, novinář z investigativní skupiny Bellingcat zveřejnil důkazy k této kauze na svém twitteru (obrázek č. 9) | Twitter

Ukrajinci následně začali "pilotům" – neboli členům FSB – podávat falešné mapy svého protiletadlového rozmístění (obr. 10), stejně jako dezinformace o improvizovaných letištích. Současně pilotům posílali (pravděpodobně stejně falešné) mapy přiblížení a sestupu. Pokračovali jsme v natáčení. V jednu chvíli Ukrajinci dokonce přesvědčili FSB, aby poslala manželku jednoho z pilotů – spolu s celým sledovacím týmem FSB – do Minsku, kde čekala na slíbené "setkání" s ukrajinskými řídícími. FSB marně čekala čtyři dny. Tato bizarní hra na podvádění pak skončila, když FSB zjistila, že se na žádnou z navrhovaných schůzek nikdo nedostaví (FSB chtěla identifikovat ukrajinské agenty), a uvědomila si, že se spálila. A Ukrajinci si uvědomili, že pravděpodobně nedostanou ani skutečného pilota.

Foto: Christo Grozev, novinář z investigativní skupiny Bellingcat zveřejnil důkazy k této kauze na svém twitteru (obrázek č. 10) | Twitter

I přes (zatím) nečekaný konec ale máme v plánu tento šílený film dokončit.  Důležitý dodatek na základě mnohých dotazů čtenářů: Ukrajinská operace NEBYLA projektem SBU ani GUR. (kdyby byla, v žádném případě bychom k ní neměli – nebo nechtěli – získat přístup). Zorganizovali ji svérázní bývalí agenti, které jsme poznali při vyšetřování Wagnerovců. Takže všechna ruská prohlášení z dnešního dne tvrdící, že šlo o operaci "GUR" (Vojenského zpravodajství) "s podporou NATO" - jsou naprosté nefalšované kecy. Celá kontrarozvědka FSB bojovala zuby nehty v podstatě proti bandě dobrovolníků. A nebylo to poprvé...“

Zdroj: Twitter