EXCALIBUR
CZUB

Kurt Knispel, největší německé tankové eso, pocházel z Československa

 30. 11. 2018      kategorie: Vojenská historie      26 komentářů

Málokdo ví, že německé tankové eso Wehrmachtu Kurt Knispel (na svém kontě měl 168 potvrzených vítězství a 186 nepotvrzených) se narodil v Československu 20. 9. 1921 v malé vesnici Salisfeld (Salisov až od roku 1924), okr. Frývaldov (Freiwaldau) dnes Jeseník.

knispiel
Foto: Kurt Knispel

Jeho otec Leopold Knispel měl v době jeho narození jako trvalé bydliště uvedené Mikulovice (Niklasdorf), okr. Jeseník. Z Kurtova dětství se dochovala fotografie ze školních let pořízená v roce 1934 na školní zahradě, která je otištěna v knize Heimatbuch Zuckmantel, vydané v roku 1995 v Německu (v popisu k obrázku je uvedeno, že Kurt Knispel padl při ofenzivě v Ardenách (prosinec 1944 – leden 1945, což je nesprávný údaj). Třináctiletý školák vyrůstal ve vesnici, která vynikala velkým množstvím ovocných stromů (okolo 1 300 kusů). Ve školní zahradě byly pěstovány ušlechtilé odrůdy ovocných stromu a každý žák při ukončení školní docházky obdržel stromek.

Psali jsme: Historie trvanlivých potravin ve vojenství, část I.

Dospívání

V roce 1938 se Sudety stávají součástí Velkoněmecké říše a ze sedmnáctiletého Kurta, československého občana německé národnosti, se stává v důsledku kolektivního udělení občanství německý státní příslušník.

Kurt2
Foto: Kurt na školní fotografii z roku 1934 - stojí zcela vlevo

Ještě je známo, že se Kurt vyučí automechanikem. Údajů z civilního života je velmi poskrovnu.

Psali jsme: KVHS Rota Hloubkového Průzkumu

kurt-4
Foto:  Hostinec Franze Dittmanna

Zato léta od 6. 9. 1940, kdy devatenáctiletý Kurt nastupuje do německé armády, jsou v režii důkladné německé mašinérie wehrmachtu popsána poměrně důkladně.

kurt-5
Foto: Obecná škola, kterou Kurt navštěvoval

V armádě

Základní výcvik vykonává u 4. Kompanie, Panzer-Ersatz-Abteilung 15 umístěné ve městě Sagan, kde se krom pořadové přípravy poprvé střetává i se zbraní, která se mu stane v pravém slova smyslu osudnou – tankem. Výcvik absolvuje na typech Pzkpfw (Panzerkampfwagen) I, II a IV a ukončuje ho jako tankový nabíječ a střelec. Dne 13. 8. 1941 je převelený nejprve ke 3. Kompanie Panzer-Regiment 29 a o dva dni na to k 9. Kompanie Panzer-Regiment 29, který patřil pod 12. pancéřovou divizi

Bojové nasazení

Bojový křest absolvuje Kurt v měsících červenec – srpen 1941 v oblasti Minska a Smolenska jako střelec v Pzkpfw IV, kterému velí proručík Hellman. Právě na tomto stroji dosahuje svoje první vítězství, když dne 25. 8. 1941 zasahuje na vzdálenost 800 metrů sovětský tank T-34. Dne 4. 11. 1941 je mu za dosažené úspěchy udělený Železný kříž druhé třídy (Eisernes Kreuz II. Klasse). Od září 1941 do ledna 1943, bojuje také před Leningradem, u Volchova a Ladoze. Za toto období má jako střelec přiznaných 12 zničených tanků.

Rubbelova posádka

Když se Oberggefreiter Rubbel vrátil k rotě 11. ledna 1942 po zotavení ze svého zranění, dostal nový tank Pzkpfw IV vyzbrojený s dlouhou 75-mm zbraní. Kurt Knispel byl přiřazen do tanku jako střelec a Rubbel se dozvěděl, že Knispel již zničil sedm nepřátelských tanků, několik protitankových děl a odrazil četné útoky pěchoty. V této době 29. obrněný tankový pluk byl rozdělený na dvě bojové skupiny, jedna u Volchova a druhá u Pogosťe. V Narvě, kde bojové skupině velel major Kaufmann byly tanky naložené na vlak a potom složené v Kingiseppu. Odtud Kaufmann vedl bojové uskupení přes Krasnogvardějsk do přední linie. Počasí bylo velice chladné a zpočátku tanky uskutečnily sérii malých akcí proti průzkumným ruským hlídkám.

Nové tanky s dlouhým 75-mm dělem byla přidělené třem posádkám 3. roty:
První tank: velitel Fendesack, řidič Thaysen, střelec Giersdorf, nabíječ a radista neznámí
Druhý tank: velitel Rubbel, řidič Beloch, radista Brauner, střelec Knispel, nabíječ Horstel
Třetí tank: velitel Herder, řidič Opitz, radista Rausch, střelec a nabíječ neznámí.

kurt3
Foto: Duben 1942 - Oblast kolem Duwobiku. Knispel odstraňuje chránítko ústí z hlavní. Velitel tanku Rubbel je u velitelského otvoru

Přechod na tank Tiger

V Putlos (Schleswig-Holstein, Německo), kde byl v tom čase dislokovaný záložní útvar E 500, potom absolvuje přeškolení na tank Pzkpfw VI Tiger. Po úspěšném zvládnutí nové techniky je dne 15. 4. 1943 převelený k 1. Kompanie, schwere Panzer-Abteilung 503, se kterou se následně zapojí do bojů v Kurském oblouku v rámci operace Zitadelle (Citadela), kde jeho jednotka působí jako součást 7. Panzer-Division. V průběhu těchto bojů se mu prokazatelně podařilo zasáhnout pohybující se tank na vzdálenost více než 2.000 m a podle tvrzení členů jeho posádky byly případy, kdy zasáhl statický cíl (tank) i na vzdálenost 3.000 m. O tom, že Knispel byl brilantní střelec, svědčí celkový počet jím dosažených vítězství. Celkově v této operaci zničil 27 tanků, resp. samohybných děl.

Schlacht-um-Kursk-Panzer-VI-Tiger-I-
Foto: Bitva u Kurska byla největší tankovou bitvou 2. světové války

Po Kurském oblouku následují další těžké boje – Čerkasská kapsa, Kamenec-Podolsk, Belgorod, Tarnopol. Po dosáhnutí padesátého vítězství je mu dne 24. 7. 1943 udělený Železný kříž první třídy (Eisernes Kreuz I.Klasse).

Do Francie

Po tom, co byla sPzAbt. 503 po těžkých bojích a utrpěných ztrátách v květnu 1944 stáhnutá do Ohrdrufu (Durynsko) na doplnění, dochází také k jejímu doplnění novou bojovou technikou. K 33 Tigrům I přibývá 12 vynikajícich Pzkfw VI Tiger II. Po vylodění spojenců v Normandii zasahuje sPzAbt. 503 do bojů při Caen a na ústupech z Normandie. Po dosažení 126 vítězství je Knispelovi dne 20. 5. 1944 uděleno vysoké vyznamenání – Řád německého kříže ve zlatě (Kriegsorden des Deutschen Kreuz in Gold) – zkráceně Deutsches Kreuz. Avšak stále má hodnost Unteroffizier (rotný) a do hodnosti Feldwebel (šikovatel) je povýšený až 1. 1. 1945, se zpětnou účinností od 1. 11. 1944. Současně je jediným poddůstojníkem, který byl jmenovaný ve zprávách branné moci (Wehrmachtbericht), což byl v podstatě bulletin o vojenské situaci vydávaný OKW (vrchní velitelství Wehrmachtu) denně od 1. 9. 1939 do 9. 5. 1945 a vysílaný vždy v poledních rozhlasových zprávách. Podle této zprávy ze dne 25. 4. 1944 Knispel od července 1941 do března 1944 zasáhl a zničil 101 nepřátelských tanků.

Zpátky na východní frontu

Na podzim roku 1944 následuje opětovné doplnění boji opotřebované jednotky (nových 45 tanků Tiger II) a 12. 10. 1944 přeložení na východní frontu do Budapešti. Dne 18. 10. 1944 je jednotka přesunutá do maďarského Szolnoku. Tam je dne 21. 12. 1944 útvar sPzAbt. 503 přejmenovaný na schwere Panzer-Abteilung „Feldherrnhalle" a zařazen pod Panter-Korps Feldherrnhalle. Tanky Tiger II (také Královský Tiger) byly použity také v poslední německé ofenzívě, tj. v operaci Jarní probuzení, jejímž cílem bylo znovudobytí Budapešti na jaře roku 1945. Po nadějném začátku se ovšem zamotaly do bahna a to byl konec operace.

Knispelův konec

Po těžkých bojích na území Maďarska ustupuje Knispelova jednotka, resp. to co z ní zůstalo, přes Rakousko na území Československa (tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava) a snaží se probít do amerického zajetí. A právě někde na pomezí dnešních hraníc Rakouska a Československa nachází Kurt Knispel svoji smrt.

Dostupné prameny se shodují v datu jeho smrti, kterým byl 28. duben 1945. Odlišnosti jsou však v místě jeho úmrtí. Jeden zdroj uvádí, že Knispel byl zabitý v boji u obce Wostitz (Vlasatice), další, že byl těžce zraněný u vesnice Stronsdorf (Dolní Rakousko/Niederösterreich), která leží v těsné blízkosti hranic a zemřel v obci Urbau (Vrbovec), okres Znojmo, kde je i pochovaný. Tento poslední údaj uvádí také Deutsche Dienstelle, úřad se sídlem v Berlíně, pátrající po posledním místě odpočinku německých vojákův padlých v druhé světové válce.

Zranění měl utrpět v tanku, do kterého si přesedl a kterému předtím velel Feldwebel Skoda, který den předtím v tomto tanku zahynul. Tyto detaily uvedl krátce po válce v jednom z dopisů Horst Bechtel, tankový střelec 3. kompanie. Verzi „Vlasatice" podporuje záznam z deníku velitele 503. oddílu těžkých tanků Hauptmanna JUDr. von Diest-Körbera: „...Dne 30. dubna jsme v prostoru Nová Ves až Vlasatice odrazili několik ruských útoků a zničili deset sovětských tanků. Sami jsme však ztratili dva Královské tygry i s jejich veliteli – Feldwebelem Knispelem a Feldwebelem Skodou."

Verzi „Strondorf" podporuje záznam v Kronice sPzAbt 503, kterou Alfred Rubbel vydal v roce 1990 ve vlastním nákladu 250 ks pro veterány a rodinné příslušníky členů sPzAbt 503, kde je uvedeno: „Urbau (Vrbovec) je pohřební místo úspěšného střelce PzTruppe Fw Kurta Knispela, 1/503, který byl 29. 4. 1945 zraněný u Stronsdorfu a zemřel na HVP (Hlavní polní obvaziště) Urbau. Tam byl na obecním hřbitově pohřben". O Alfredu Rubbelovi je známo, že se osobně účastnil pohřbu K. Knispela.

Ve skutečnosti byl Kurt Knispel pochován za hřbitovní zdí v obci Vrbovec. Ve Vrbovci byl na konci války německý polní lazaret, takže je pravděpodobné, že smrtelně zraněného (nebo již mrtvého) Knispela sem dopravili jeho kamarádi. Nebylo mu však už pomoci a jeho tělo bylo spolu s dalšími pohřbeno ve společném hrobě za hřbitovní zdí.

Ve dnech 8.-10. dubna 2013 došlo exhumaci těla (spolu s několika ostatními vojáky) za účasti odborných pracovníků historického oddělení Moravského zemského muzea v Brně.

knispel_02
Foto: Exhumace ostatků za hrbitovní zdí | zdroj: severniceskobudejovicko.cz

Hrob Kurta Knispela byl nalezen 9. dubna 2013 v 13:20. Byl pohřben pouze v nátělníku a u pravého zápěstí měl polovinu nerezové identifikační známky. ID z toho materiálu se používaly u tankových a leteckých jednotek kvůli ohnivzdornosti. Bylo na ní vyraženo osobní číslo vojáka 812, krevní skupina A a zkratka jednotky "4 Pz.Ers Abt 15", tedy 4. rota záložního tankového oddílu 15. V této jednotce Knispel v roce 1940 prodělal výcvik.

Obličejovou část hlavy měl přikrytu zbytkem tlakového obvazu. Po jeho sejmutí bylo zjištěno vážné zranění mezi obličejovými oblouky a podélné praskliny na čele lebky. Část kostí mezi očima chyběla. Další zranění v oblasti břicha nebyla patrná. Při odborném vyzvednutí ostatků byla v dutině lebeční objevena ocelová střepina, jež způsobila uvedená zranění a následnou smrt.

knispel_01
Foto: Ostatky Kurta Knispela byly (společně s ostatními) uloženy v oddělení německého válečného hřbitova na Ústředním hřbitově v Brně | zdroj: Moravské zemské muzeum v Brně

knispel_01
Foto: Na místě hrobubyl umístěn dřevěný kříž, na který se složili účastníci tehdejší exhumace | zdroj: vlastní foto Panzernet.net se souhlasem autora

Zdroj: kurt-knispel.webnode.cz, panzernet.net

ARMY24

Komentáře

karel

05. 12. 2018

nastesti bylo ve wehrmachtu hodne vychodnich Němců a prave diky nim Nemecko valku prohralo a proto zde muzou trotlove psat svoje dementni prispevky.kolik ceskych "Knisplu "dnes bojuje v Afghánistánu? a proc?za co?tento vojak byl kazdopadne vlastenec a za svou vlast bojoval a padl.

Pavel

03. 12. 2018

Bohužel, byl sice rodák z Čech, ale voják co se přidal jako mlaík na nesprávnou stranu...všechny války jsou na hov..o. Můj táta musel narukovat taky, jinak by šel do koncentráku, byl ze Sudet. Po zabrání Adolfem všichni byli něm.národnosti. Přišel domů v r.47 ze zajetí.
Pavel

Mirek

02. 12. 2018

Pane Kanurek neurážejte diskutéry. Chováte se jak Nemci na dobytém území. Panu horlivému rotnému Knispelovi patrí respect, ale rozhodne né úcta. Uctívat byjste mel nezpočet "negramotnych mužíku" a vojáku spojeneckych vojsk , kterí položili své životy proto abyjste se tu dnes mohl svobodne vyjádrit a užívat si svobody jako takové.
A co se tech sovetskych satelitu tyče, tak o jejich počtu nerozhodoval Sovetsky svaz sám , ale rozhodnutí padlo mezi 4 - 11 unorem 1945 na "Jaltské konferenci" které se zučastnil Stalin s veliteli spojeneckych vojsk no a jen blázen si snad mohl myslet že se Sovetsky svaz vzdá uzemí které musel za velkych ztrát vyčistit od vojsk nacistického nemecka.

PK

01. 12. 2018

Pro ilustraci, způsob nakládání sovětské strany se svými tankisty (a pak se nelze divit, že měl Fw Knispel tolik zásahů), zpráva jednoho vojáka z východní fronty z léta 1943, kdy byla u Smolensku zničena útočná skupina RA, podílející se na protiútoku po bitve u Kurska. Uvádím originální německá text a jeho překlad:
"​Als der Ring um die feindlichen Divisionen im Raume von Smolensk
geschlossen war, setzte die Sowjetführung alles auf eine Karte, um die
Umklammerung zu durchbrechen. Verbissen spielte sie diese Karte aus. Die
brutalsten Methoden ihrer politischen Kommissare taten das übrige. War der
Sowjetsoldat schon wankelmütig oder im Feuer unserer Maschinengewehre mürbe
geworden, dann zwangen ihn die Kommissare zu hoffnungslosem Ansturm. Als wir
zum ersten Male davon hörten, die Besatzungen sowjetischer Panzerkampfwagen
würden vor dem Angriff von ihren Kommissaren eingeschlossen, hielten wir das
für eine Legende. Im Kessel von Smolensk haben wir dann solche Panzer, die nur
von außen zu verschließen sind, selbst gesehen. Diese Panzer versuchten
vergeblich, aus den unmöglichsten Situationen heraus, ihrem Schicksal zu
entgehen."
a přibližný překlad:

"Když byl kruh kolem nepřátelských divizí
v prostoru Smolenska uzavřen, sovětské vedení vsadilo vše na jednu kartu,
prorazit obklíčení. S touto kartou králi urputně. Zbytek dokonaly
nejbrutálnější metody jejich politických komisařů. Když sovětský voják již kolísal
nebo se drolil v palbě našich kulometů, tak ho komisaři nutili do beznadějného
útoku. Když jsme poprvé slyšeli, že byly posádky sovětských obrněných vozidel v nich
před útokem zavřeny svými komisaři, považovali jsme to za legendu. V kotli u
Smolensk jsme pak takové tanky, které byly uzavřeny pouze z vnějšku, sami
uviděli. Tyto tanky se marně snažily v nejméně pravděpodobných situacích
uniknout svému osudu."

Mirek

01. 12. 2018

To je pravda jen částečná pane Kanurek. To mužeme tvrdit tak v pripade GB , či USA vs Nemecko, kde ztráty na civilistech nebyli vysoké nebo žádné... V takych prípadech bojovníci proti sobe necítí zášt či extrémní nenávist, v tom s vámi nelze jen souhlasit.
Ten ale komu zabily prátelé , vyvraždily nebo upálily celou rodinu, už uctu a pochopení pro takové konání bude hledat jen velmi velmi težko.
Je ale pravdou ,že pochopení pro rádení nacistickych jednotek se do podvedomí nekterych jedincu podarilo prosadit temer dokonale.

Mirek

01. 12. 2018

Pane Kanurek. Ti lidé, kterí toho nemeckého zabijáka neadorují , ani neomlouvají ho nemusí nenávidet, ale stačí jim spočítat si 1+1 a hned je jim jasno žeby nechybelo málo a díky takovym knispelum by se nejspíše ani nenarodili , pokud by jejich predci nezvedali pravici hodne vysoko. Omluva jeho konání vaším "delal to co se po nem chtelo a nemohl vedet zda je to dobre nebo zle" je zcela totálním nesmyslem pokud tedy pan Knispel nemel menší než IQ75 a pokud nemel , musel by celou dobu války míti pásku pres oči a predtím než narukoval prijít nenávratne o sluch aby nevidel a neslyšel o hruzach pachanymi vojáky nacistického nemecka speciálne pak na vychodní fronte. Takže vážím si všech Nemcu kterí se k nacistické ideologii nepridali a radeji , emigrovali , či prešli na druhou stranu ale pana Knispela určite ne.
Smekám také pred všemi, i "negramotnymi mužiky" a všemi kterí se zasloužili o vítezství práve nad takovymi sluhy nacistického nemecka jako byl pan Knispel.
Preji hezky den všem

Mirek

01. 12. 2018

Necht se ten horlivy profesionální voják ve službách nacistického nemecka v pekle smaží.

jorge hombre

01. 12. 2018

Ahoj,
zajímám se o našeho rodáka KURTA KNISPELA, taktéž o historii atd. To co je zajímavé udržujeme památník Kurta na hřbitově v Salisově, jestli je zájem poslal bych fotodokumentaci.
Jorge

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací