Mikojan MiG-29K je ruský palubní víceúčelový stíhací letoun pro každé počasí. Vyvinula jej Mikojanova konstrukční kancelář na konci 80. let 20. století a jednalo se o námořní variantu letounu Mikojan MiG-29. Projekt byl po rozpadu Sovětského svazu pozastaven, aby byl obnoven počátkem roku 2000 poté, co o něj projevilo zájem indické námořnictvo. Letoun nakonec převzali i Rusové a disponují jím dodnes.

Foto: MiG-29K indického námořnictva přistává na lodi Vikramaditya v roce 2014 | Indické námořnictvo

Vývoj a zkoušky MiGu-29K probíhaly v reakci na potřebu Sovětského svazu mít stíhací letoun pro své letadlové lodi. Námořní verze MiGu-29 se zdála být perspektivní, původní letoun poprvé vzlétl koncem 70. let. Konstrukce letounu MiG-29K zahrnovala několik úprav, aby byl vhodný pro provoz na letadlových lodích. Drak letounu byl zesílen, aby vydržel namáhání při startu z katapultu a přistání se zádrží. Křídla a ocasní plochy byly rovněž upraveny tak, aby je bylo možné složit pro uskladnění na palubě sovětských letadlových lodí.

Psali jsme:Vzdušný průzkum - ukrajinské oči na obloze

První let MiGu-29K se uskutečnil v červenci 1988. Následovala řada testů, nejprve na zemi, poté z pobřežních stanovišť. Zkoušky na letadlové lodi se uskutečnily na palubě letadlové lodi Admirál Kuzněcov, tehdy známé jako Tbilisi (původně Riga, poté Leonid Brežněv, Tbilisi od roku 1987 do roku 2000). Vývoj MiGu-29K probíhal současně s vývojem Suchoje Su-27K (později označeného Su-33), dalšího stíhacího letounu pro letadlové lodě, který byl vyvíjen pro sovětské námořnictvo.

Po rozpadu Sovětského svazu se Rusko zaměřilo na Su-33 a další vývoj MiGu-29K zastavilo. Přesto si Mikojan letoun udržel a v roce 2004 zažil oživení poté, co indické námořnictvo získalo bývalou sovětskou letadlovou loď Admirál Gorškov (původně Baku). Indové dávali přednost menším rozměrům letounu MiG-29K ve srovnání s větším Su-33. Ruský zájem o MiG-29K pak vycházel především z ekonomické výhodnosti připojení se k objednávce indického námořnictva namísto objednávky dalších Su-33.

Konstrukce MiGu-29K zahrnuje výše zmíněný zesílený drak a skládací části. Letoun je poháněn dvěma dvouproudovými motory Klimov RD-33MK, z nichž každý je schopen vyvinout tah 88,3 kN. Jsou umístěny směrem dozadu a jsou skloněny dolů, aby se snížilo riziko nasátí předmětů při vzletu a přistání. Pilotní kabina je vybavena pokročilou avionikou, včetně radaru Fazotron-NIIR Žuk-M, infračerveného vyhledávacího a sledovacího systému (IRST), přilbového zaměřovače cílů a digitálního řídicího systému fly-by-wire.

MiG-29K dosahuje maximální rychlosti více než Mach 2 a může operovat ve výškách až 17 500 metrů. Je vyzbrojen kanónem Gljazev-Šipunov GSh-30-1 ráže 30 mm se zásobou 150 nábojů a na šesti vnějších pevných bodech může nést různé rakety vzduch-vzduch (například 8 x R-73E s dosahem 30 km nebo 6 x R-77 RVV-AE s dosahem 80 km), rakety vzduch-země (například 4 x Ch-31P, Ch-31A, Ch-35) a bomby. MiG-29K má také možnost doplňování paliva za letu, což mu umožňuje prodloužit dolet a dobu pobytu v prostoru nasazení.

Psali jsme:Ruská armáda testuje nové protivzdušné systémy S-500

Celkově představuje konstrukce MiGu-29K výraznou modernizaci oproti dřívějším modelům, přičemž došlo ke zlepšení výkonů, avioniky a vhodnosti pro letadlové lodě. To vše mu vyneslo označení letounu čtvrté generace.  V roce 2004 objednalo indické námořnictvo 12 jednomístných letounů MiG-29K a čtyři dvoumístné varianty MiG-29KUB. Dodávky byly zahájeny v prosinci 2009 a letouny vstoupily do služby v únoru následujícího roku.

Letouny MiG-29K se během své služby u indického námořnictva potýkaly s některými problémy. V letech 2011–2022 jich pět havarovalo. Kromě toho se Indie potýkala s problémy se získáváním náhradních dílů kvůli problémům v dodavatelském řetězci. Přesto letoun zůstává důležitou součástí vzdušných sil indického námořnictva a očekává se, že v této roli zůstane ještě mnoho let.

V roce 2009 si ruské námořnictvo objednalo 24 letounů MiG-29K, což je kontrakt v hodnotě přibližně 1 miliardy dolarů. Dodávky byly zahájeny v následujícím roce a letouny vstoupily do služby v roce 2013. Námořnictvo dnes provozuje dvě varianty – MiG-29KR a MiG-29KUBR, které jsou prakticky totožné s těmi, které provozuje indické námořnictvo. Letouny MiG-29K se účastnily různých ruských námořních operací, včetně těch v Sýrii v roce 2016. Čtyři z nich byly v regionu nasazeny k provádění náletů na cíle podporující syrské vládní síly. Ruské námořnictvo nadále provozuje MiG-29K a předpokládá se, že bude s tímto letounem čtvrté generace létat ještě nějakou dobu.

Zdroj: warhistoryonline.com